Krize je období nebo událost, která způsobí nestabilitu a vede k nebezpečné situaci pro jednotlivce, skupinu nebo celou společnost. Vzniká většinou náhle, přináší velkou nejistotu a ohrožuje důležité cíle nebo hodnoty.
Polarizace, krize identity a dopady na plánování
Psychologové a neurovědci vysvětlují, proč lidé vnímají stejné videozáznamy incidentů zcela odlišně
Mizící téma o
společnosti a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnější stav: psychologové a neurovědci popisují, že vnímání stejných videozáznamů se výrazně liší mezi lidmi v závislosti na ideologii, předsudcích a způsobu, jak mozek rekonstruuje vzpomínky; to znamená, že společenské spory o faktech se mohou prohlubovat, protože různé skupiny interpretují stejná důkazy odlišně [5].
Téma shrnuje dlouhodobě rostoucí polarizaci, která oslabuje společenskou smlouvu: lidé v Evropě a USA čím dál častěji nevěří, že se budou mít lépe než předchozí generace, což narušuje očekávání postupného zlepšování životní úrovně a stabilitu; tento trend byl identifikován dřívějšími analýzami [1].
Dřívější reportáže ukázaly, že polarizace se projevuje i ve veřejné debatě a rychlém odsuzování aktérů — například incident kolem Lubomíra Zaorálka ilustroval, jak omyl ve výpočtu procent vyvolal posměch a odhalil hlubší společenské napětí [2].
Hlavní ekonom České spořitelny varoval, že tlak nejistoty, klimatických šoků a sociálních sítí snižuje schopnost plánovat a učit se z minulosti; novější analýzy pak konkretizují, že odkládání řešení veřejných problémů vytváří významné budoucí náklady a rizika pro společnost [3][4].
Zdroje:
Nejnovější
Psychologové a neurovědci vysvětlují, proč lidé vnímají stejné videozáznamy incidentů zcela odlišně
10. 2. 2026: Naše vnímání reality a videozáznamů je zásadně zkresleno ideologií, předsudky i způsobem, jakým mozek konstruuje vzpomínky.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Obyvatelé (obecně)
Široká veřejnost čelí rostoucí polarizaci, ztrátě důvěry v instituce a vyšším rizikům (ekonomickým, klimatickým, bezpečnostním), což snižuje životní spokojenost a zvyšuje nejistotu.
Mladá generace (generace Z a mladší)
Mladí čelí nízké porodnosti, horší dostupnosti bydlení, nižším výnosům z investic a rostoucím dluhům, což omezuje životní šance a zvyšuje frustraci.
Tradiční politické strany (polistopadové)
Ztrácejí důvěru voličů kvůli korupčním skandálům, odtržení od společnosti a neschopnosti řešit dlouhodobé výzvy, což oslabuje jejich politickou pozici.
Populistická a extremistická hnutí (včetně autoritářských uskupení)
Získávají podporu díky polarizaci, únavě z elity a krizím; mohou krátkodobě posílit politickou moc, ale představují riziko pro demokratické instituce.
Média a sociální sítě
Zpravodajství a algoritmy zesilují negativní zprávy a polarizaci; dokážou rychle šířit narativy a manipulovat pořadí agendy, čímž ovlivňují veřejné mínění.
Zdravotnické a sociální služby / pečovatelé
S narůstajícím počtem seniorů roste nedostatek kapacit a personálu; systém vyžaduje investice, technologickou adaptaci a reforma financování.
Senioři / důchodci
Stárnutí populace zvyšuje potřebu zdravotní a sociální péče a tlak na veřejné finance; senioři zároveň profitují z dosavadního systému a mají politický vliv.
Výrobní a průmyslové podniky (střední Evropa)
Průmysl zůstává hospodářským základem regionu, ale závislost na exportních trzích (zejm. Německu) a globalizaci zvyšuje zranitelnost vůči geopolitickým změnám.
Kontext
Dříve jsme psali...
Dlouhodobé plánování je klíčové, jinak může selhání velmi bolet
Odkládání řešení veřejných problémů vede k výrazným budoucím nákladům a rizikům pro celou společnost. Proč to neodkládat
Hlavní ekonom České spořitelny varuje před pastí života pouze v přítomnosti
Současná společnost pod tlakem nejistoty, klimatických šoků a sociálních sítí ztrácí schopnost plánovat a učit se z minulosti. Jak se bránit pasti přítomnosti?
Lubomír Zaorálek čelil posměchu kvůli výpočtu procent při debatě o rozpočtu na obranu.
Zaorálkův údajný omyl s procenty odhalil hlubší problém společenské polarizace a rychlého odsuzování odpůrců. Jak vzniká výsměch
Ekonom Navrátil varuje před narušováním základní společenské smlouvy
Lidé v západní civilizaci přestávají věřit, že se budou mít lépe než jejich rodiče, což vede k narušení společenské stability. Proč se bojíme budoucnosti?
Fakta
👤
David Navrátil
Hlavní ekonom ČS
(28. 5. 2025)
💰
7 bil. Kč
Uváděné HDP ČR
(29. 6. 2025)
💰
2 bil. Kč
Uváděný státní rozpočet
(29. 6. 2025)
📊
5% HDP
Navrhovaný výdaj na obranu
(29. 6. 2025)
📅
1951
Roku provedená studie vnímání
(10. 2. 2026)
🔄
VUCA
Popis současného prostředí
(1. 9. 2025)
Události
Co a kdy?
2025
Rostoucí společenská polarizace a erosion důvěry v tradiční společenskou smlouvu (práce, výchova, spoření, dodržování zákonů, placení daní) podle Davida Navrátila
2025-06-29
Veřejná diskuse a posilování polarizace demonstrované zesměšněním výroku Lubomíra Zaorálka o 5 % HDP na obranu
2025-09-01
Analýza, že žijeme v prostředí VUCA (nestálost, nejistota, složitost, nejednoznačnost), které podporuje absolutizaci přítomnosti na úkor učení z minulosti a plánování budoucnosti
2025-11-03
Varování před odkládáním řešení dlouhodobých problémů (klima, mikroplasty, demografie) a apel na plánování a společenský konsenzus
2026-02-10
Upozornění vědců, že lidské vnímání a paměť jsou nespolehlivé (včetně vlivu předsudků a manipulací obrazů/AI), což oslabuje důvěru ve „viděl jsem na vlastní oči“ svědectví
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Rostoucí polarizace a pokles důvěry v demokratické instituce
Srovnání před a po
⚖️
Důvěra v demokracii
PŘED
Výrazná podpora demokracie po r.1989; ~70–80% podporovalo demokracii
PO
Podpora se snížila; v únorovém průzkumu CVVM ji podporuje ~48 %; ~25 % by upřednostnilo autoritářský režim
👥
Společenské vazby a přátelství
PŘED
Silnější mezilidské vazby, více osobních setkání a komunitní angažovanosti
PO
Pokles každodenních osobních kontaktů; méně blízkých přátel; více izolace, částečně vlivem digitalizace a home office
📋
Politická soutěž a komunikace
PŘED
Politika centrálnější, klasické strany jako hlavní aktéři
PO
Vzestup populistických a netradičních subjektů; denní agenda zahlcena velkými prohlášeními a polarizující rétorikou (strategická „úsťová rychlost“), média a sociální sítě zesilují polarizaci
Klíčové postavy
👤
Donald Trump
Symbol a motor globalizujícího populismu a polarizace; svými výroky formuje denní agendu médií
⚖️
sociální sítě / algoritmy
Zesilují bubliny, šíří emoce a sledují krátkodobou pozornost, čímž podporují polarizaci
🏛️
tradiční politické elity/strany
Ztrácejí důvěru voličů; jejich odtržení přispívá ke vzestupu populistických hnutí
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
🧠
rok 1951
První studie ukázaly, že fanoušci různých týmů vnímají ten samý záznam zápasu odlišně (experiment z roku 1951)
Uvedeno v článku shrnujícím současné poznatky o vnímání záznamů a vlivu předsudků.
Doložilo, že vnímání vizuálních záznamů není plně objektivní; základ pro pozdější experimenty o vlivu příslušnosti na vnímání.
🔎
rok 2015
Výzkumy ukázaly, že chování v sociálních sítích a lajky lze použít k odhadu osobnostních rysů a dalších vlastností
Mention: Kosinski & spoluautoři vytvořili modely, které dokázaly z lajků odhadovat rysy Big Five a další charakteristiky.
Umožnilo to ukázat, že digitální stopy lze využít k predikci osobních vlastností; podnět k debatě o soukromí a zneužití dat.
🤖
rok 2018
Studie ukázala, že umělé inteligence mohou rozpoznat sexuální orientaci z fotografií s vyšší přesností než lidé
Popis studie Kosinski & Wu: algoritmus odhadl sexuální orientaci z fotek (muži 81 %, ženy 71 %).
Varování před riziky automatického rozpoznávání citlivých vlastností a potenciálním zneužitím technologií; spustilo diskusi o etice AI.
📉
rok 2022
Výzkumy ukázaly pokles denních sociálních kontaktů v zemích OECD včetně Česka
OECD report: mezi lety 2006–2022 klesal podíl lidí, kteří se s druhými setkávají denně; trend pokračoval i přes pandemii.
Identifikoval úbytek reálných mezilidských kontaktů jako širší společenský problém a riziko pro duševní zdraví a sociální kapitál.
👥
2021
Amplituda nálezů: méně přátel u mladých dospělých v USA, rostoucí osamělost
Centrum pro výzkum amerického života: pokles počtu blízkých přátel, nárůst mladých mužů bez přátel.
Upoutalo pozornost na krizi sociálních vazeb a důsledky pro duševní zdraví; impulz pro další výzkumy a politiku.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Krize se objevuje v „složitých systémech“, jako je rodina, ekonomika nebo společnost, kdy systém funguje špatně a je nutné rychle rozhodnout, přestože příčiny nejsou jasné. Může jít o ekonomickou recesi, politické napětí nebo osobní zhroucení. Často je nutná transformace, protože starý systém již nelze udržet, jinak dochází k dalšímu zhoršení.
Proč je to důležité
Krize představuje zlomový bod nebo rozhodující fázi v rozvoji čehokoli, co vyžaduje okamžitou akci. Správné řešení krize snižuje škody, zachrání zdroje a obnovuje stabilitu. Proto je klíčové rozpoznat hrozbu a jednat, aby se zabránilo rozpadu systému.
Co to je
Plánování je přemýšlení o krocích nutných k dosažení cíle. Znamená si představit výsledek a postup, jak se k němu dostat, a podle toho naplánovat činnosti.
Jak to funguje
Nejprve si stanovíte cíl, pak vyhodnotíte možné způsoby a vyberete konkrétní kroky a termíny. Plán se měří a podle potřeby upravuje, když se okolnosti změní; někdy se plán úplně zruší. V praxi se plánování používá v řízení firem, veřejné politice i každodenním životě (např. rozpočet rodiny nebo organizace akce).
Proč je to důležité
Plánování snižuje riziko, šetří zdroje a pomáhá dosahovat cílů rychleji a efektivněji. Umožňuje kontrolovat postup prací a přizpůsobit se změnám, což vede k lepším výsledkům.
Otestujte se
Kvíz: Polarizace, vnímání a důvěra ve veřejné instituce
USA
stát v Severní Americe
Kontinent: Severní Amerika
Hlavní město: Washington, D.C. (17. listopadu 1800 - dosud)
Rozloha: 9.83 mil. km²
Populace: 340.11 mil. (1. července 2024)
Měna: americký dolar
HDP: 27.72 bil. USD (2023)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 2. 2026 23:13:32