Zdanění slazených nápojů a jeho dopady

Proč politici brání nulovou spotřební daň na tiché víno, která nahrává dovozcům

Uzavřené téma o společenských pravidlech

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Návrh STAN na zavedení daně ze slazených nápojů má za cíl snížit konzumaci cukrem slazených produktů a přinést do státního rozpočtu odhadovaných 2,7 miliardy korun ročně; návrh vychází z polského modelu a čelí kritice výrobců i opozice kvůli možnému nepoměrnému dopadu na chudší domácnosti [1].

Slovensko, které zavedlo podobnou daň v roce 2024, hlásí pokles spotřeby slazených nápojů v rozmezí 15–25 %, což je používáno jako argument pro očekávaný pozitivní vliv na veřejné zdraví; původní odhady účinku v ČR byly však diskutovány mezi politiky a odborníky [1].

Nově příchozí článek se zabývá nulovou spotřební daní na tiché víno a jejím vlivem na dovozce a české vinaře; tato problematika se netýká přímo zdanění slazených nápojů, nerozšiřuje téma ani nemění dřívější fakta, a proto do souhrnu nebyla přidána jako klíčová informace. Informace o vinařském odvětví zůstávají samostatným tématem[2].

Zdroje:

  1. Sladká daň s hořkou chutí: STAN jde do voleb s cílem více zdanit limonády. Nejvíc by to bolelo chudé

  2. Sladká daň s hořkou chutí: STAN jde do voleb s cílem více zdanit limonády. Nejvíc by to bolelo chudé

Nejnovější
Proč politici brání nulovou spotřební daň na tiché víno, která nahrává dovozcům
22. 12. 2025: Politici nadále brání nulovou spotřební daň na tiché víno, která zvýhodňuje dovozce na úkor českých vinařů.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
23. května 2025
Dobře nastavená daň tam vedla ke snížení celkového zkonzumovaného cukru v nápojích, ale zároveň nesnížila celkovou spotřebu nealkoholických nápojů.
2 Vysoký dopad
30. dubna 2024
si je stoprocentně jistý, že mezi zdravím Čechů a spotřební daní na alkohol je nulová souvislost
3 Střední dopad
15. dubna 2023
Pro obor by to byla naprostá katastrofa
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Výrobci nápojů / Svaz výrobců nealkoholických nápojů

Výrobci a jejich sdružení se stavějí proti dani, argumentují diskriminací a rizikem ztráty tržeb; mohou být zasaženi poklesem prodeje nebo nutností změny receptur.

České vinařství / domácí vinaři

U tichého vína může zrušení nulové spotřební daně a její zavedení ohrozit konkurenceschopnost menších domácích vinařů vůči dovozeným vínům a snížit jejich tržby.

STAN (Starostové a nezávislí)

STAN navrhuje zavedení daně ze slazených nápojů podle polského vzoru, čímž může prosadit fiskální výnosy a zdravotní opatření a posílit svoji politickou pozici.

Státní rozpočet / stát

Zavedení daně by podle propočtů PAQ Research přineslo do státního rozpočtu cca 2,7 mld. Kč ročně, čímž by částečně snížilo deficit a financovalo opatření prevence.

Spotřebitelé / domácnosti (zejména chudší domácnosti)

Vyšší cena slazených nápojů dopadne na zákazníky; opozice varuje, že to bude relativně tíživé pro chudší domácnosti.

Ministerstvo zdravotnictví / Státní zdravotní ústav / odborné zdravotnické organizace

Podporují zavedení daně jako nástroj ke snížení konzumace cukru a k úsporám zdravotních výdajů spojených s obezitou.

Politické strany (ANO, Opozice)

Opozice, zejména ANO, se staví proti a politicky zpochybňuje návrh s argumenty sociální nespravedlnosti, což zvyšuje politické riziko pro prosazení daně.

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Mezinárodní instituce podporuje daňová opatření proti slazeným nápojům jako součást prevence obezity, čímž posiluje legitimitu návrhu.

PAQ Research (výzkumná organizace)

Poskytla propočty výnosu daně (2,7 mld. Kč) a analýzy, které podpírají fiskální a zdravotní argumenty pro zavedení daně.

Kontext
Dříve jsme psali...
STAN chce zdanit limonády, kritici varují před dopady na chudší domácnosti
Hnutí STAN jde do voleb s návrhem na zavedení daně z cukru v nápojích, která by měla přinést 2,7 miliardy korun do rozpočtu a pomoci v boji s obezitou.  Jaké jsou dopady?
Fakta
💰

2,7 mld. Kč

Roční výnos daně
(23. 5. 2025)

📊

3,4 Kč/l

Základní sazba daně
(23. 5. 2025)

📊

0,35 Kč/10g

Přirážka za cukr
(23. 5. 2025)

📊

60%

Podíl obyvatel s obezitou
(23. 5. 2025)

💰

4–5 mld. Kč

Možný výnos z vína
(22. 12. 2025)

📊

2,0 mil. hl

Roční spotřeba vína
(22. 12. 2025)

Události
Co a kdy?
23. května 2025
STAN předložil návrh na zavedení daně ze slazených nápojů podle polského vzoru: 3,4 Kč za litr při 50 g cukru na litr + 0,35 Kč za každých dalších 10 g cukru; PAQ Research odhadl výnos 2,7 miliardy Kč ročně.
2025
V roce 2025 bylo zveřejněno, že loni (tj. 2024) neúspěšně prosazoval zavedení takové daně ministr zdravotnictví Válek.
květen 2025
Uvedeny zkušenosti ze zahraničí: Slovensko zaznamenalo pokles spotřeby slazených nápojů o 15–25 %; Británie snížila obsah cukru díky odstupňované dani bez poklesu celkové spotřeby.
22. prosince 2025
Diskuse o zrušení nulové spotřební daně na tiché víno v ČR: návrh by mohl přinést 4–5 miliard Kč do rozpočtu a 54 % obyvatel podporuje odstranění daňové výjimky.
Co to znamená
Co se děje

Zavedení daně na slazené nápoje a zrušení nulové daně na tiché víno

Srovnání před a po
💰 Zdanění slazených nápojů
PŘED

Slazené nápoje nejsou zatím zatíženy speciální spotřební daní; platí DPH

PO

Návrh STAN: spotřební daň 3,4 Kč/l při 50 g cukru/l + 0,35 Kč za každých dalších 10 g; odhadovaný výnos ~2,7 mld. Kč/rok

💰 Zdanění tichého vína
PŘED

Tiché víno má v Česku nulovou spotřební daň; dovozce má výhodu; část spotřeby kryta dovozem

PO

Politické jednání směřuje k rušení výjimky; zrušení by mohlo přinést do rozpočtu odhad 2–5 mld. Kč (různé odhady) a vyvolalo by administrativní a konkurenční dopady pro malé vinaře

📋 Cílení daní podle obsahu škodlivé složky
PŘED

Daně na nápoje/alkohol nebyly systematicky vázány na obsah cukru/alkoholu

PO

Navrhované přístupy: polský vzor pro cukr (sazba vázaná na g cukru/l) a návrhy na zdanění alkoholu podle obsahu etanolu; cílem změnit chování výrobců i spotřebitelů

Klíčové postavy
🏛️
STAN
Předkladatel návrhu daně ze slazených nápojů (polský model)
🏢
Svaz výrobců nápojů / Potravinářská komora
Protistrana / tlaky proti dani, argumentují negativním dopadem a neefektivitou
🏛️
Svaz vinařů / lidovci (KDU-ČSL)
Hlavní obhájci nulové daně na tiché víno a protiváha návrhům na zdanění vína; účast v jednáních s ministrem zemědělství
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Jakub Komárek
Jakub Komárek

"Dobře nastavená daň tam vedla ke snížení celkového zkonzumovaného cukru v nápojích, ale zároveň nesnížila celkovou spotřebu nealkoholických nápojů. Jde totiž převážně o snížení množství cukru, který konzumujeme. Stačí vypít jednu půllitrovou kolu a člověk přesáhne maximální doporučené množství cukru na den,"

Selinger
Selinger

"Cestou nějaké formy zdanění slazených nápojů jde více než 100 zemí světa,"

Jakub Komárek
Jakub Komárek

"Její zavedení bude výrobce motivovat ke změně receptur a snížení obsahu cukru. Pokud by místo spotřební daně stát vsadil na DPH, nebude opatření tak efektivní. Zdanění bude mít stejný dopad na kolu i na slazenou minerálku,"

Jakub Komárek
Jakub Komárek

"To ale není největší přínos. Klíčové je, že povede ke změně chování lidí a následně násobně větším úsporám ve výdajích na zdravotní péči a sociální zabezpečení,"

Marek Výborný
Marek Výborný
ministr zemědělství

"s ohledem na dopady katastrofálních mrazů i na vinařský sektor, zvláště v Čechách, považuje pokračující debatu nad zavedením spotřební daně na tichá vína za hazard"

Vlastimil Válek
Vlastimil Válek
ministr zdravotnictví

"si je stoprocentně jistý, že mezi zdravím Čechů a spotřební daní na alkohol je nulová souvislost"

Petr Fiala
Petr Fiala
premiér

"Jsme domluveni, že se k té situaci ještě vrátíme a ve spolupráci s vinaři se pokusíme najít jiné řešení. Jsme si vědomi toho, že to dopadá jako výhoda především na dovozová vína,"

Jiří Maděřič
Jiří Maděřič
místopředseda Vinařské asociace

"Jde o 1200 daňových skladů, což by spolu s dalšími náklady přišlo vinaře i stát na čtyři miliardy. Výnos z daně by tedy byl buď záporný, nebo černá nula,"

Alena Schillerová
Alena Schillerová
šéfka poslaneckého klubu ANO

"Proti zavedení spotřební daně u tichého vína budeme vystupovat,"

Martin Chlad
Martin Chlad
prezident Svazu vinařů

"Pro obor by to byla naprostá katastrofa,"

Michaela Lagronová
Michaela Lagronová
šéfka odboru komunikace resortu financí

"V tuto chvíli je na stole mnoho desítek opatření, která vycházejí z expertních týmů jednotlivých stran, z ministerstev a NERV. Všechna opatření budou teď diskutovat šéfové koaličních stran,"

Jak šel čas
Historický kontext
💬
2025
Rozpracování a veřejná debata o zavedení daně ze slazených nápojů v ČR (podoba podle polského modelu)
Z CURRENT: návrh STAN (polský vzor) s konkrétními sazbami (3,4 Kč/l za základ, +0,35 Kč/10 g cukru) a odhadem PAQ Research 2,7 mld. Kč/rok; podpůrné odborné instituce (WHO, SZÚ, pediatři) a zmínka o neúspěšném pokusu Válek loni.
Vyvolává politickou debatu, odpor výrobců a obavy opozice o dopadu na chudší domácnosti; slouží jako podklad pro možné legislativní kroky.
Odhadovaný roční výnos 2,7 miliardy korun (PAQ Research) je v textu srovnáván s náklady obezity ~30 mld. Kč/rok.
📉
2024
Zkušenost Slovenska se zavedením daně ze slazených nápojů
Z CURRENT: Slovensko zavedlo podobnou daň v roce 2024; podle článku zaznamenalo pokles spotřeby slazených nápojů o 15–25 %.
Používá se v české debatě jako argument pro očekávaný pozitivní dopad na veřejné zdraví.
Uvede se v textu jako konkrétní empirický příklad s 15–25% poklesem.
🇬🇧
2021–2024
Zkušenosti Velké Británie s odstupňovanou daní na cukr
Z CONTEXT: britský model (odstupňovaná daň podle obsahu cukru) vedl k redukci obsahu cukru v nápojích bez poklesu celkové spotřeby; výrobci upravovali receptury.
Ilustruje mechanismus, jak daň motivuje výrobce ke snižování cukru v produktech.
Britská zkušenost je v textech používána jako precedens funkční odstupňované daně.
📜
rok 2023 (historie)
Historické připomenutí: daň z cukru v první republice
Z CONTEXT: článek zmiňuje, že spotřební daň z cukru existovala již za první republiky (po vzoru Rakouska‑Uherska).
Ukazuje historickou precedentnost používání daní na škodlivé potraviny v českém prostoru.
📊
2023
Propočty a doporučení PAQ Research pro ČR
Z CONTEXT: analýzy PAQ Research modelují, že zavedení spotřební daně na slazené nápoje by snížilo spotřebu (model: +10% cena → −13,5% spotřeby) a mohlo přinést ~2,7 mld. Kč ročně; doporučují navázat sazbu na obsah cukru (polský model).
Tento výpočet je citován v politické debatě jako finanční a zdravotní argument pro zavedení daně.
PAQ Research odhad 2,7 mld. Kč je v CURRENT shrnutí.
🏛️
2024–2025
Politická debata v ČR o způsobu zdanění (DPH vs. spotřební daň) a o rozměrech sociálních dopadů
Z CONTEXT a CURRENT: debata zahrnuje argumenty o regresivitě dopadu na chudší domácnosti, varianty (DPH vs. spotřební daň), administrativní náročnost a možné kompenzace, proti‑lobby výrobců a část politické scény.
Zpomaluje, mění nebo podmiňuje návrh; určuje, zda a v jaké podobě legislativa projde.
📝
2025-05-23
Konkrétní veřejný návrh STAN s parametry daně
Z CURRENT: STAN předložil veřejně návrh s přesným nastavením: 3,4 Kč/l při 50 g/l cukru + 0,35 Kč za každých dalších 10 g; uveden odhad výnosu 2,7 mld. Kč; návrh čelí kritice výrobců a opozice.
Převedení debat do konkrétního legislativního textu — krok blíže k zavedení daně, zároveň spouští odpor a vyjednávání.
Srovnáváno s polským modelem a britskými výsledky.
🍷
2025-12-22
Doplnění související problematiky — nulová spotřební daň na tiché víno (oddělené téma)
Z CURRENT: článek o nulové spotřební dani na tiché víno (2025) není přímo součástí daně z cukru, ale je v politické debatě o spotřebních daních relevantní (komparativní argumenty, fiskální priority, moravský tlak).
Ovlivňuje politické vyjednávání o prioritách daňových návrhů (víno vs. slazené nápoje) a obsahuje fiskální srovnání (možný výnos 4–5 mld. Kč z vína podle některých odhadů).
Upozorněno, že jde o samostatné téma a nemění fakta o návrhu daně z cukru.
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Daň je peníze, které musí lidé a firmy platit státu podle zákona. Tyto peníze stát používá k financování důležitých věcí jako jsou nemocnice, školy, policie nebo silnice. Je to povinný příspěvek, který není vratný a za jeho zaplacení nedostanete přímo něco na oplátku.

⚙️
Jak to funguje

Stát stanoví, kdo a kolik má platit na daních, podle různých pravidel. Například daň z příjmu platí lidé ze svých výdělků, daň z nemovitosti zase vlastníci domů nebo pozemků. Daně se platí pravidelně, třeba ročně nebo při nákupu zboží. Když někdo daň nezaplatí, stát může uložit pokutu nebo jiné sankce.

🎯
Proč je to důležité

Daně jsou hlavním zdrojem peněz pro fungování státu a veřejných služeb, které využívá každý z nás. Díky nim financujeme třeba školství, zdravotnictví nebo obranu země. Bez daní by stát nemohl zajistit zákony, bezpečnost i rozvoj infrastruktury, což by ovlivnilo život všech obyvatel.

💡
Co to je

Nápoj je tekutina hlavně určená k pití. Obsahuje převážně vodu a na rozdíl od polévek obvykle nemá významné pevné části. Patří sem voda, džusy, limonády, káva, čaj, mléko i alkoholické nápoje.

⚙️
Jak to funguje

Nápoje se liší podle složení (např. 100% džus, nektar, limonáda), teploty (studené nebo teplé) a způsobu podávání (lahvované, točené, postmix). Některé jsou sycené oxidem uhličitým, jiné ne; u ovocných nápojů zákon určuje, kolik musí obsahovat skutečné šťávy. Pitím nápojů si člověk doplňuje denní příjem tekutin, který se liší podle věku a aktivity.

🎯
Proč je to důležité

Rozlišení nápojů ovlivňuje zdraví (obsah cukru, konzervantů, riziko příliš horkého pití) i regulace a daňování (např. daně na slazené nápoje). Pro spotřebitele to znamená, že etiketa a podíl skutečné šťávy ovlivňují kvalitu a cenu výrobku.

Otestujte se
Kvíz: Návrh daně ze slazených nápojů v ČR
Starostové a nezávislí

české politické hnutí

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/78/STAN_logo.svg


Země: Česko

Politická orientace: politický střed

Ideologie: liberalismus, proevropanismus

IČO: 26673908

DIČ: CZ26673908

Sídlo: Praha

Web: https://www.starostove-nezavisli.cz/

Data pocházejí z datové položky WikiData

Slovensko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e6/Flag_of_Slovakia.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Bratislava

Rozloha: 49.03 tis. km² (leden 2024)

Populace: 5.42 mil. (31. prosince 2024)

Měna: euro (leden 2009 - dosud)

HDP: 115.47 mld. EUR (2022)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 12. 1. 2026 11:00:49