Ekonomické dopady nedostatku pohybu v ČR

Firmy v Česku bojují se ztrátami stovek miliard kvůli nemoci zaměstnanců

Mizící téma o společenských pravidlech a společnosti

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejnovější údaje ukazují, že v roce 2024 firmy v Česku ztratily na produktivitě kvůli nemocem zaměstnanců 263 miliard Kč, což motivuje podniky k větším investicím do podpory zdraví zaměstnanců[2].

Dřívější analýza od Deloitte odhadla, že nedostatek pohybu u dospělých Čechů způsobuje roční ekonomické ztráty přes 40 miliard Kč a že přímé náklady na léčbu souvisejících onemocnění činí 6,4 miliardy Kč; sport zároveň vytváří v ČR cca 100 000 pracovních míst a přispívá 177,6 miliardy Kč ročně[1].

V kontextu se ukazuje posun: zatímco původní odhad zdůrazňoval přímé náklady spojené s nízkou pohybovou aktivitou a význam zapojení dětí do sportu pro dlouhodobé návyky[1], novější článek rozšiřuje pohled na celkové ztráty produktivity napříč zaměstnavateli a poukazuje na rostoucí firemní aktivity v oblasti podpory zdraví pracovníků[2].

Zdroje:

  1. Stovky miliard korun ročně kvůli ztrátě produktivity. Firmy se bez podpory zdraví zaměstnanců neobejdou

  2. Sportem k prosperitě. Kvůli nedostatku pohybu u dospělých přichází stát o 40 miliard ročně, ukazuje studie

Nejnovější
Firmy v Česku bojují se ztrátami stovek miliard kvůli nemoci zaměstnanců
18. 11. 2025: Česko v roce 2024 ztratilo na produktivitě kvůli nemocem zaměstnanců 263 miliard korun, firmy proto stále více investují do podpory zdraví pracovníků.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
18. listopadu 2025
Zatímco průměrná doba života se v Česku prodlužuje, doba života ve zdraví stagnuje. Žijeme sice déle, ale jen proto, že máme velmi kvalitní zdravotnictví a déle dožíváme v nemocech
2 Vysoký dopad
13. května 2025
To znamená, že dohromady mluvíme o nějakých 42 miliardách korun ročně jako dopadu neaktivity na ekonomiku
3 Střední dopad
13. května 2025
To znamená, že kdybychom každého jednoho z nich přesvědčili, aby sportoval, tak nám to za každého přinese 26 000 korun ročně
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

zaměstnanci (pracující populace)

Vysoká nemocnost a nízká pohybová aktivita vedou ke zhoršení zdraví, ztrátě pracovních dnů a nižší kvalitě života ve zdraví.

stát (vláda a veřejné finance)

Nedostatečná pohybová aktivita populace a vysoká nemocnost zvyšují roční náklady veřejných financí a snižují produktivitu, což tlačí rozpočet a ekonomický růst dolů.

zaměstnavatelé / firmy

Ztráty z nemocnosti snižují produktivitu a zvyšují absence, firmy ale zároveň profitují z poptávky po sportu a rozšiřují zdravotní benefity, aby udržely zaměstnance.

sektor zdravotnictví (zdravotní systém a pojišťovny)

Léčba onemocnění souvisejících se sedavým způsobem života a nemocnost zatěžují výdaje na péči a zvyšují náklady systému.

odvětví sportu a volnočasových aktivit

Sport vytváří pracovní místa a značné příjmy; zvýšená poptávka po pohybových aktivitách může podpořit růst odvětví.

pojišťovny a poskytovatelé preventivních programů

Rozšíření firemních benefitů a prevence zvyšuje poptávku po jejich službách a může snížit dlouhodobé náklady na léčbu.

mladší generace (děti a adolescenti, zvláště dívky)

Organizovaný sport v dětství zvyšuje pravděpodobnost celoživotní sportovní aktivity, což má dlouhodobě pozitivní dopady na zdraví populace.

Unie zaměstnavatelských svazů / Hospodářská komora

Organizace podporují rozšíření zdravotních benefitů a zapojení firem do péče o zdraví zaměstnanců, čímž ovlivňují firemní praxi a politiku.

Kontext
Dříve jsme psali...
Češi bez pohybu stojí stát miliardy, životní styl lze změnit už v dětství
Nedostatečná pohybová aktivita 1,65 milionu dospělých Čechů způsobuje ekonomické ztráty ve výši 40 miliard korun ročně.  Kolik ušetříte pohybem?
Fakta
📊

1,65 mil.

Lidé s nedostatečnou aktivitou
(13. 5. 2025)

💰

40 mld. Kč

Roční ztráty státu
(13. 5. 2025)

💰

263 mld. Kč

Ztráty produktivity 2024
(18. 11. 2025)

💰

76 mld. Kč

Náklady nemocí pohyb. aparátu
(18. 11. 2025)

📊

7%

Proočkovanost proti chřipce
(18. 11. 2025)

📊

100 000

Pracovní místa ve sportu
(13. 5. 2025)

Události
Co a kdy?
rok 2024
V roce 2024 Česko přišlo na produktivitě kvůli nemocnosti zaměstnanců o 263 miliard korun podle analýzy Institutu pro zdravotní ekonomii; největší náklady měly nemoci pohybového aparátu (76 miliard) a virové infekce dýchacích cest.
13. května 2025
Studie Deloitte uvádí, že v Česku je 1,65 milionu lidí s nedostatečnou pohybovou aktivitou, což státu způsobuje roční ztráty přes 40 miliard korun; WHO doporučení: minimálně 2,5 hodiny pohybu týdně plus dva silové tréninky.
rok 2024
Nízká proočkovanost proti chřipce (7 % v sezoně 2023/2024) byla zmíněna jako faktor zvyšující nemocnost a náklady spojené se sociálními dávkami (uvedeno v analýze z roku 2024).
2025
Firmy (např. Metrostav, Česká spořitelna) zavádějí zdravotní benefity včetně očkování, fyzioterapií a psychoterapií; průzkum uvádí, že dvě třetiny firem nabízejí zdravotní benefity, které využívá až 42 % zaměstnanců.
2025
Budoucí vláda plánuje větší zapojení firem do dohledu nad zdravotní péčí změnou správních rad zdravotních pojišťoven (uvedeno jako plán v článku).
Co to znamená
Co se děje

Zvýšení role zaměstnavatelů ve zdravotní péči a rozšíření firemních zdravotních benefitů

Srovnání před a po
💰 Finanční dopady nemocnosti vs. investice do zdraví
PŘED

Vysoké ekonomické ztráty způsobené nemocností (různé odhady: 40 mld. ročně kvůli nízké aktivitě; 263 mld. ztráty produktivity v roce 2024; 76 mld. náklady onemocnění pohybového aparátu).

PO

Firmy rozšiřují zdravotní benefity (očkování, fyzioterapie, psychoterapie); státní diskuse o větším zapojení firem do dohledu nad zdravotní péčí prostřednictvím změny správních rad pojišťoven, což má zvýšit efektivitu systému.

🏢 Role zaměstnavatelů v prevenci
PŘED

Mnoho zaměstnavatelů bylodosud slabě zapojeno do primární a sekundární prevence; benefity měly ~2/3 firem, využívá je do 42 % zaměstnanců.

PO

Rostoucí implementace zdravotních benefitů u velkých firem (Metrostav, Česká spořitelna) a plánované větší zapojení firem do dohledu nad zdravotní pojišťovnami; firmy vnímají benefity jako klíč k udržení zaměstnanců.

👥 Zaměstnanecké zdraví a pracovní výkon
PŘED

Nízká pohybová aktivita a stagnující délka života ve zdraví; dětský sport klíčový pro celoživotní aktivitu.

PO

Očekávané zvýšení prevence a firemních programů (pohyb, očkování, fyzioterapie), které by měly snížit nemocnost a ztráty produktivity dle studií a praxí firem.

Klíčové postavy
🏢
Firmy (např. Metrostav, Česká spořitelna)
Implementují zdravotní benefity a modelují praxi zaměstnanecké zdravotní péče
🏛️
Unie zaměstnavatelských svazů a Hospodářská komora (Tomáš Prouza citován)
Odráží postoj zaměstnavatelů, upozorňují na ekonomické dopady nemocnosti a podporují rozšíření benefitů
⚖️
Budoucí vláda / zdravotní pojišťovny (změna správních rad)
Plánuje větší zapojení firem do dohledu nad zdravotní péčí prostřednictvím změn v správních radách pojišťoven
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Tomáš Prouza
Tomáš Prouza
viceprezident Hospodářské komory ČR

"Zatímco průměrná doba života se v Česku prodlužuje, doba života ve zdraví stagnuje. Žijeme sice déle, ale jen proto, že máme velmi kvalitní zdravotnictví a déle dožíváme v nemocech. Je to dáno především vlažným vztahem řady Čechů k prevenci a nezdravým životním stylem"

Jan Kudlák
Jan Kudlák

"To znamená, že dohromady mluvíme o nějakých 42 miliardách korun ročně jako dopadu neaktivity na ekonomiku"

Jan Kudlák
Jan Kudlák

"To znamená, že kdybychom každého jednoho z nich přesvědčili, aby sportoval, tak nám to za každého přinese 26 000 korun ročně"

Julie Šislerová
Julie Šislerová

"Pokud přesvědčíme dívky, aby sportovaly v dětství, tak ta pravděpodobnost, že budou sportovat v dospělém životě, je dvojnásobná"

Jak šel čas
Historický kontext
📉
2024
Analýza Deloitte odhadla roční ekonomické ztráty z nedostatku pohybu přes 40 miliard Kč a přímé náklady na léčbu 6,4 miliardy Kč; sport přitom vytváří ~100 000 pracovních míst a generuje 177,6 miliardy Kč ročně.
Studie Deloitte uvádí počet 1,65 milionu lidí s nedostatečnou pohybovou aktivitou a klade důraz na prevenci a na význam dětství pro celoživotní aktivitu.
Poukazuje na význam prevence a motivuje k investicím do podpory pohybové aktivity.
📊
2024
ČSÚ: počet lidí na nemocenské je nyní o 40 % vyšší než v roce 2019; průměrně na nemocenské denně ~234 tisíc osob.
Uvedeno v článku z května 2024 jako důvod potřeby snižování pracovní neschopnosti.
Ukazuje rozsah problému nemocnosti, která brzdí ekonomický růst.
💸
2024
Analýza Institutu pro zdravotní ekonomii: nemoci pohybového aparátu stály v roce 2024 Česko 76 miliard Kč; celkové ztráty produktivity kvůli nemocnosti zaměstnanců dosáhly 263 miliard Kč v roce 2024.
Novější analýza rozšiřuje pohled na celkové ztráty produktivity a identifikuje hlavní zdroje nákladů (pohybový aparát, respirační infekce).
Zvýraznila ekonomickou váhu nemocnosti a motivuje firmy k zavádění zdravotních benefitů.
🏥
2024/2025
Firmy začaly zavádět zdravotní benefity (očkování, fyzioterapie, psychoterapie) a dvě třetiny firem mají zdravotní benefity; využívá je až 42 % zaměstnanců.
Uvádí průzkum Edenredu a příklady firem jako Metrostav a Česká spořitelna.
Firmy vnímají benefity jako nástroj udržení a motivace zaměstnanců; plánují jejich rozšíření.
🦠
2024–2025
Nízká proočkovanost proti chřipce (7 % v loňské sezóně) byla identifikována jako faktor zvyšující nemocnost a náklady.
Zmiňováno v analýze Institutu pro zdravotní ekonomii jako významný faktor virových infekcí dýchacích cest.
Podtrhuje potřebu očkovacích programů ve firmách a veřejném sektoru.
🛠️
2024–2025
Odborné návrhy a příklady (ergonomie, preventivní programy, pracovnělékařské služby) jako opatření ke snížení nemocnosti a prodloužení aktivního života.
Články z kontextu (HN, Ekonom) popisují ergonomii a pracovnělékařské programy jako efektivní nástroje prevence.
Přispívají ke snižování nemocnosti, zvyšování produktivity a potenciálním ekonomickým ziskům.
🏛️
2025
Politické/plánované kroky: budoucí vláda plánuje větší zapojení firem do dohledu nad zdravotní péčí změnou správních rad zdravotních pojišťoven.
Zmíněno v článku z CURRENT jako plánované politické opatření ke zvýšení efektivity systému.
Může vést k větší spolupráci firem se systémem zdravotní péče a posílení preventivních programů.
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Nemoc (také onemocnění) je stav těla nebo mysli, kdy některé buňky, tkáně nebo orgány nefungují správně a člověk může mít potíže. Někdy nemoc člověk cítí (např. bolest, horečka), jindy může být skrytá (např. vysoký tlak).

⚙️
Jak to funguje

Nemoci vznikají různě: infekcí, genetickou vadou, poruchou funkce orgánu nebo kombinací faktorů. Mají různá stadia — od skrytého (bez příznaků), přes počáteční příznaky až po plně rozvinutý stav a následné uzdravení, chronický průběh nebo smrt. Lékaři nemoci rozřazují do systémů (např. MKN/ICD), aby je lépe identifikovali a léčili.

🎯
Proč je to důležité

Pochopení, že někdo je nemocný, ovlivňuje péči, práci a finance — dává nárok na léčbu, neschopenku nebo podporu. Pro společnost je důležité plánování zdravotní péče a sledování šíření nemocí, například epidemií. Označení stavu za nemoc má i sociální dopady, například právo na pomoc i riziko stigmatizace.

💡
Co to je

Zdraví je víc než nepřítomnost nemoci: znamená schopnost těla i mysli fungovat v běžném životě a udržovat rovnováhu (homeostázu). WHO ho popisuje jako fyzickou, duševní a sociální pohodu, tedy jak se člověk cítí a jak zvládá práci, vztahy a denní činnosti.

⚙️
Jak to funguje

Zdraví ovlivňuje mnoho věcí: genetika (asi 10–15 %), prostředí (15–20 %), životní styl (asi 50 %) a dostupnost zdravotní péče (10–15 %). Prakticky to znamená, že strava, pohyb, spánek, hygienické návyky, sociální vztahy a prevence (očkování, screeningy) přímo mění riziko nemocí. Ve veřejném zdraví se to promítá do programů na prevenci, vzdělávání a dostupnosti služeb.

🎯
Proč je to důležité

Zdraví ovlivňuje produktivitu lidí i náklady firmy a státu — nemocní pracují hůř a draho stojí léčba. Pro zaměstnavatele znamená péče o zdraví zaměstnanců (screeningy, prevence, služby) nižší absence a vyšší výkonnost. Na úrovni společnosti snižuje prevence nemocí nerovnosti a prodlužuje průměrnou délku života.

Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Otestujte se
Kvíz: Ekonomické dopady nemocnosti a podpora zdraví zaměstnanců v Česku
Deloitte

americká firma

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ed/Logo_of_Deloitte.svg


Země: Spojené království

Založil: William Welch Deloitte

CEO: Punit Renjen (Invalid Date - dosud)

Zaměstnanci: 345.37 (2021)

Sídlo: New York

Výnosy: 50.2 mld. (2021)

Web: https://www.deloitte.com

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 12:35:06