Perun Arms čelí bankovním a byrokratickým překážkám

Banky v Česku po letech začaly masivně financovat obranný průmysl přes politické změny

Málo aktivní téma o odvětví a firmě

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Perun Arms dosud narážela na odmítavý postoj českých bank k financování a potíže při získávání armádních zakázek; v posledním roce se ale finanční ochota změnila — české banky podle nového článku v roce 2025 poskytly zbrojovkám zhruba 80 miliard korun, dvojnásobek oproti roku 2024, díky přehodnocení ESG pravidel a mezinárodní politice [3].[1]

Původně Perun Arms hlásila tržby 22 milionů korun a plánovala zvýšit výrobu až na 10 tisíc zbraní ročně, přesto však čelila nezájmu domácích úřadů a odmítání bank, které bránily rychlejší expanzi [1].[1]

Rovněž platí, že české zbrojovky obecně vidí zvýšenou poptávku v Evropě a šanci uspět na trhu, přičemž sektor čelí rozhodnutí mezi masovou výrobou levnějších zbraní a investicemi do dražších moderních technologií; tato širší situace zůstává relevantní pro Perun Arms [2].[2]

Nová informace o masivním nárůstu bankovního financování může změnit dostupnost kapitálu pro Perun Arms a podobné malé výrobce; pokud banky opravdu rozšířily úvěrování sektoru, může to zmírnit dřívější finanční bariéry, i když zatím není veřejně známo, zda Perun Arms konkrétně z této vlny financování těžila [3].[3]

Zdroje:

  1. Jak bankám přestal vadit obranný průmysl

  2. Nevěstinec je pro banky přijatelnější než malá zbrojovka, říká šéf Perun Arms Tomáš Mazúch

  3. Nevěstinec je pro banky přijatelnější než malá zbrojovka, říká šéf Perun Arms Tomáš Mazúch

Nejnovější
Banky v Česku po letech začaly masivně financovat obranný průmysl přes politické změny
01. 7. 2026: České banky v roce 2025 poskytly zbrojovkám přibližně 80 miliard korun, což je dvojnásobek oproti roku 2024, díky přehodnocení ESG pravidel a mezinárodní politice.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Menší a střední české zbrojovky

Menší firmy mají omezený přístup k bankovnímu financování i při rostoucím trhu, což omezuje jejich schopnost škálovat výrobu a vstoupit do nových exportních kontraktů.

České banky (větší komerční banky)

Velké české banky těží z rostoucí poptávky obranného sektoru a navýšily expozici vůči zbrojařům, ale zároveň uplatňují přísnější riziková a ESG pravidla, která brání některým menším zbrojařům v přístupu k úvěrům.

Velké zbrojovky (CSG, Colt CZ Group, STV Group apod.)

Velcí hráči získávají výrazné zakázky, rostou tržby a mají lepší přístup k bankovnímu i kapitálovému financování, což umožňuje expanzi a investice do kapacit a technologií.

Ukrajinské firmy (dronový průmysl)

Ukrajinští výrobci dronů vytvořili obrovskou poptávku a referenční trh, čímž ovlivňují evropské objednávky a otevírají exportní a subdodavatelské příležitosti pro české firmy.

Ministerstvo obrany ČR

Ministerstvo je klíčovým odběratelem a zprostředkovatelem financování exportů (u Ukrajiny) a ovlivňuje přístup bank; pomalé a konzervativní akviziční procesy ale brzdí rychlé nasazení průmyslu.

České banky (konkrétně prohlášení úvěrových expozic)

Některé konkrétní banky (Česká spořitelna, Komerční banka) poskytují významné úvěry zbrojařům a podporují jejich expanzi; to zlepšuje dostupnost financí pro velké projekty.

Evropské instituce (Evropská komise, Evropská investiční banka)

EU iniciativy a EIB mohou zlepšit financování a koordinaci, ale byrokracie, regulační nejistota a ESG/ taxonomie dříve blokovaly financování obranného sektoru.

České exportní a pojišťovací instituce (EGAP, ČEB, NRB)

Státní nástroje jako EGAP, ČEB nebo integrace s NRB mohou rozšířit úvěrové a pojišťovací kapacity pro zbrojní exporty, čímž uvolní financování pro větší zakázky.

Spotřebitelé / veřejnost (dlouhodobý politický konsenzus)

Veřejné a politické postoje ovlivňují rozpočtové priority a akceptaci zbrojního průmyslu; zvýšení výdajů na obranu může být ekonomickou příležitostí, ale také politicky citlivé.

Kontext
Dříve jsme psali...
České zbrojovky čelí přílivu zájemců o výrobu zbraní kvůli rostoucí poptávce v Evropě
Evropský obranný průmysl řeší dilema mezi masovou výrobou levnějších zbraní a investicemi do drahých moderních technologií, přičemž české firmy mají šanci uspět v obou směrech.  Budoucnost českých zbraní
Malá česká zbrojovka naráží na banky a byrokracii při armádních zakázkách
Perun Arms, malý český výrobce pušek typu AR-15, plánuje zvýšit výrobu na 10 tisíc zbraní ročně, ale naráží na nezájem českých úřadů a odmítání bank.  Problémy českých zbrojarů
Jak šel čas
Historický kontext
Otestujte se
Kvíz: Financování českého zbrojního průmyslu a dopad na Perun Arms

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 13. 7. 2026 2:41:17