Osobní bankrot, správně „oddlužení“, je zákonný způsob, jak může osoba v insolvenčním úpadku vyřešit dluhy. Jde o soudem povolený plán, při kterém dlužník buď po určitou dobu splácí část dluhů, nebo se majetek zpeněží a věřitelé dostanou výtěžek.
Zpřísnění insolvenčního zákona ODS
Poslanci ODS navrhují zpřísnění insolvenčního zákona a návrat povinné třicetiprocentní splátky
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Téma se i nadále týká návrhu poslanců ODS na zpřísnění pravidel oddlužení, včetně návratu povinnosti splatit minimálně 30 % dluhů a přísnější kontroly příjmů dlužníků; tento původní návrh byl představen v květnu 2025.[1]
Nový článek se netýká insolvenční legislativy ani oddlužení, ale popisuje plán koalice ANO, SPD a Motoristé prosadit změny jednacího řádu omezující obstrukční postupy ve Sněmovně podle návrhu Marka Bendy (ODS); jde o návrh úpravy parlamentních procedur, nikoli o změnu insolvenčního zákona.
Vzhledem k odlišnému předmětu nového článku (parlamentní jednací řád vs. insolvence) článek do tématu nezařazuji. Ponechané téma tedy zůstává zaměřené na insolvenční reformu ODS a jeho obsah i závěry vycházejí z dosud zaznamenaného článku; návrh má podle dostupných informací nízkou šanci na přijetí v tomto volebním období.[1]
Zdroje:
Poslanci ODS navrhují zpřísnění insolvenčního zákona a návrat povinné třicetiprocentní splátky
Kdo si polepší, kdo tratí?
Insolvenční dlužníci (skupina spotřebitelů)
Návrh by zpřísnil podmínky oddlužení (30% hranice, přísnější dohled nad výdělky), což by pro mnohé dlužníky zhoršilo šance na oddlužení nebo prodloužilo platební povinnosti.
ODS (Občanská demokratická strana)
Strana stojí za iniciativou poslanců, návrh posiluje její konzervativní postoj k vymáhání dluhů a může ji politicky odlišit před volbami.
Insolvenční správci
Návrh jim rozšíří přístup k informacím od úřadů a bank, což zvyšuje jejich pravomoci a zodpovědnost; záleží na provedení a financování těchto úkonů.
Neziskové organizace a dluhoví poradci
Kritizují návrh jako příliš přísný a preferují individuální přístup; změna by omezila jejich možnost prosadit vstřícnější řešení pro klienty.
Pavel Staněk
Jeden z autorů návrhu zpřísnění insolvenčního zákona; iniciativou si posiluje politický profil a agendu ODS vůči řešení oddlužení.
Karel Haas
Spoluautor návrhu zpřísnění insolvenčního zákona; návrh mu dává téma do politické debaty a zviditelnění v ODS.
Věřitelé (včetně České asociace věřitelů)
Zpřísnění oddlužení (30% hranice, přísnější dohled) by mohlo zvýšit uspokojení věřitelů v některých případech, ale záleží na detailu návrhu a praxi soudů.
Politické strany koalice (vládní aktéři)
Návrh autorů připouští, že nemá šanci na přijetí v současném volebním období; slouží hlavně k zahájení veřejné debaty a tlakům v rámci politického boje.
Soudy a insolvenční justiční systém
Návrh zvyšuje zátěž soudů (více přezkumů, kontroly příjmů) a rozšiřuje administrativu, což může vyžadovat úpravy procesů a kapacit.
Dříve jsme psali...
říjen 2024
Platnost poslední novely
(9. 5. 2025)
3 roky
Délka oddlužení
(9. 5. 2025)
30 %
Navrhovaná splátka dluhů
(9. 5. 2025)
Pavel Staněk
Spoluautor návrhu
(9. 5. 2025)
Karel Haas
Spoluautor návrhu
(9. 5. 2025)
nízká šance
Šance na přijetí nyní
(9. 5. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Zpřísnění insolvenčního zákona (návrh ODS)
Srovnání před a po
Oddlužení zkráceno na 3 roky (platí novela z října 2024).
Po poslední novele z října 2024 odstraněna obecná 30% povinnost (soudy určují individuálně).
Návrat povinné minimální hranice splacení 30 % dluhů pro vstup/uznání oddlužení (navrhuje ODS).
Existuje dohled správců a nový nástroj pro odhad výdělečného potenciálu; soudy individuálně určují povinnosti.
Přísnější kontrola výdělků; povinnost vydělávat podle kvalifikace a vzdělání; možnost detailního prověření majetku dlužníka (navrhováno).
Správci mají omezený přístup; probíhá rozvoj nástrojů a povinná spolupráce s poskytovateli dat.
Insolvenční správci získají širší přístup k informacím od finančních úřadů, bank a dalších institucí (navrhováno).
Klíčové postavy
International Comparison
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Dlužník podá návrh na oddlužení za pomoci pověřené osoby (např. advokát). Soud posoudí, zda dlužník splňuje podmínky (nepodvádí, má schopnost něco splácet) a schválí buď splátkový kalendář na 3 nebo 5 let, nebo jednorázové zpeněžení majetku. Během plánu dlužník pravidelně dokládá příjmy, musí vydávat dary nebo dědictví zjištěné po podání, a pokud splní podmínky, soud mu po skončení oddlužení některé dluhy odpustí.
Proč je to důležité
Oddlužení je sanační způsob řešení úpadku, který dává dlužníkovi šanci na finanční restart. Po řádném splnění všech povinností je dlužník osvobozen od placení neuspokojených pohledávek, což mu umožní začít znovu. Pro věřitele je to mechanismus, jak získat alespoň část svých pohledávek, které by jinak v úpadku nemusely být uhrazeny.
Co to je
Poslanecká sněmovna je dolní komora Parlamentu České republiky, tedy skupina 200 zvolených zástupců, kteří tvoří zákony. Vznikla 1. ledna 1993 transformací z České národní rady. Poslanci jsou voleni na čtyři roky podle pravidel, která zaručují, že ve sněmovně jsou zastoupeny různé politické strany podle počtu hlasů od voličů.
Jak to funguje
Poslanecká sněmovna je usnášeníschopná, když je přítomna alespoň třetina poslanců (67). K přijetí běžných zákonů stačí prostá většina přítomných poslanců, ale u důležitých rozhodnutí je potřeba větší počet hlasů, například ústavní zákony vyžadují tři pětiny všech poslanců (120). Poslanci se scházejí ve svém sídle v Praze, kde mají také různé odborné výbory, které zákony připravují a kontrolují práci vlády.
Proč je to důležité
Poslanecká sněmovna má velký vliv na to, jak bude Česká republika řízena, protože schvaluje zákony a kontroluje vládu. Pro nás občany to znamená, že právě tito poslanci rozhodují o důležitých věcech, které ovlivňují život ve škole, práci nebo zdravotnictví. Sněmovna může také navrhnout své rozpuštění prezidentovi, který pak vyhlásí nové volby, pokud se poslanci nedokážou domluvit nebo sněmovna nefunguje správně.
ODS
česká politická strana
Země: Česko
Založil: Václav Klaus
Politická orientace: středopravice, pravice
Ideologie: konzervatismus, euroskepticismus, ekonomický liberalismus
Počet poslanců: +35 (1. dubna 2025)
IČO: 16192656
Sídlo: Praha
Web: https://www.ods.cz/
Data pocházejí z datové položky WikiData
Kvíz: Návrh ODS na zpřísnění pravidel oddlužení
ANO 2011
české politické hnutí
Země: Česko
Politická orientace: politický střed, středopravice
Ideologie: populismus, konzervativní liberalismus
Počet poslanců: +71 (1. dubna 2025)
IČO: 71443339
Sídlo: Praha
Data pocházejí z datové položky WikiData
Svoboda a přímá demokracie
české politické hnutí
Země: Česko
Politická orientace: krajní pravice, pravice
Ideologie: pravicový populismus, český nacionalismus, euroskepticismus, přímá demokracie
Počet poslanců: +20 (1. dubna 2025)
IČO: 04134940
Sídlo: Praha
Web: https://www.spd.cz
Data pocházejí z datové položky WikiData
Motoristé sobě
česká politická strana
Země: Česko
Ideologie: euroskepticismus
Počet poslanců: +0 (1. dubna 2025)
IČO: 05989175
Sídlo: Praha
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 12:28:20