Koalice je spojení dvou nebo více politických stran, skupin nebo států, které spolupracují na dosažení společného cíle. Každý člen koalice má své vlastní zájmy, ale zároveň pracuje na něčem společném. Koalice může být krátkodobá nebo dlouhodobá.
Obcházení volebního zákona koalicemi
Soudy potvrdily, že SPD může kandidovat jako jedna strana v říjnových volbách
Uzavřené téma o
společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Několik politických uskupení, včetně SPD, Svobodných, Trikolory a PRO, se ve volebním procesu prezentuje jako jedna strana, aby obešla vyšší volební hranice pro koalice[1]. Krajské soudy potvrdily, že SPD na základě sloučení více subjektů může kandidovat jako samostatná strana a postačí jí pro vstup do sněmovny pouze pět procent hlasů[2]. Soud v Pardubicích také zamítl žalobu proti registraci jejich společné kandidátky, a rozhodnutí, že koalice je pouze to, co se za koalici sama prohlásí, bylo kritizováno jako alibismus s potenciálními důsledky pro společnost[1].***Podobnou strategii využívají i další skupiny, jako KSČM s ČSSD nebo Piráti se Zelenými[1].
Zdroje:
Nejnovější
Soudy potvrdily, že SPD může kandidovat jako jedna strana v říjnových volbách
28. 8. 2025: Krajské soudy potvrdily, že SPD může kandidovat jako samostatná strana, i když sdružuje více subjektů, a stačí jí tak pět procent hlasů pro vstup do sněmovny.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
28. srpna 2025
Zákonodárce vědomě upřednostnil subjektivní a formální princip, dle kterého je to výlučně sám politický subjekt, kdo dobrovolně rozhoduje, zda se chce voleb zúčastnit jako samostatný, nebo jako koalice
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ústavní soud
Ústavní soud může svým konečným výkladem rozhodnout o tom, zda současná praxe skrytých koalic je ústavně konformní, a tím radikálně změnit postavení všech aktérů. Jeho rozhodnutí je klíčové pro definitivní vyjasnění nejasností volebního zákona.
SPD
Rozhodnutí soudů potvrzující, že rozhodující je sebeurčení subjektu, výrazně usnadňuje SPD vstup do sněmovny společnou kandidátkou s menšími partnery bez nutnosti vyššího volebního prahu. To potenciálně zvyšuje její volební šance a strategickou flexibilitu.
Trikolóra
Spolupráce s SPD v rámci společné kandidátky může Trikolóře přinést podstatné navýšení volební podpory a reálnou šanci překročit pětiprocentní práh. Právní výklad soudů umožňující takové „slepení" snižuje překážky pro menší pravicové subjekty.
Stačilo!
Model „nové skořápky" (Stačilo!) zakrývající více subjektů těží z judikatury, která upřednostňuje formální sebeurčení kandidujícího subjektu, a tím snižuje koaliční kvóty pro jednotlivé složky. To zvyšuje šanci KSČM a dalších pod touto značkou na vstup do sněmovny.
Krajské soudy / správní soudy
Správní a krajské soudy nyní hrají klíčovou roli při přezkumu registrací kandidátek a jejich rozhodnutí zásadně ovlivňují, které subjekty se dostanou do voleb. Jejich dosavadní praxe (zamítání stížností) umožnila pokračování modelu „skrytých" koalic, avšak další kroky mohou směřovat k Ústavnímu soudu.
PRO
Jako jeden z menších subjektů na kandidátce SPD těží PRO z možnosti být součástí jednotné kandidátky a obcházet tak vyšší kvóty pro oficiální koalice. To zlepšuje jeho šance na zisk mandátů bez potřeby samostatného překonávání vyššího koaličního prahu.
Volt
Volt, který podal návrh na přezkum kvůli skrytým koalicím, je v oslabené pozici. Soudy zamítly podobné stížnosti na jiné subjekty, což snižuje šanci Voltu na zablokování takových kandidátek před volbami.
Piráti
Spolupráce Pirátů se Zelenými, která využívá umístění představitelů Zelených na pirátských kandidátkách, může být krátkodobě výhodná, ale právní nejistota a možné soudní spory nadále představují riziko. Dopad závisí na případném rozhodnutí vyšších soudů či Ústavního soudu.
Ministerstvo vnitra
Ministerstvo vnitra se dosud zdrželo metodického zásahu a konstatuje, že zákon nezakazuje přijímání kandidátů z jiných stran, čímž nepřímo umožnilo registrace takto sestavených kandidátek. To udržuje status quo a přenáší rozhodnutí na soudy.
Kontext
Dříve jsme psali...
SPD, Svobodní, Trikolora a PRO obcházejí volební zákon kandidaturou jako jedna strana
Soudy v Česku umožnily několika politickým uskupením obejít přísnější pravidla pro koalice tím, že se za koalice neprohlásily. Jak soudy obcházejí zákon
Fakta
🔄
Zamítnuto
Stížnosti konkurentů zamítnuty
(28. 8. 2025)
📊
11%
Hranice pro koalici
(28. 8. 2025)
👤
Marek Benda
Poslanec ODS, kritika
(28. 8. 2025)
👤
Ondřej Preuss
Ústavní právník, názor
(28. 8. 2025)
📍
Pardubice
Soud v Pardubicích povolil
(27. 8. 2025)
Události
Co a kdy?
rok 2018
Nález z roku 2018 týkající se taxislužby (uveden v článku jako precedens pro rozhodování soudů)
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Soudy umožnily faktické koalice kandidovat jako jedna strana
Srovnání před a po
⚖️
Právní výklad: co je koalice vs. kandidující subjekt
PŘED
Konkurenti podávali žaloby s tvrzením, že některá uskupení jsou skryté koalice a měla by platit vyšší klauzule pro koalice.
PO
Krajské soudy rozhodly, že rozhodující je, jak se subjekt sám formálně označí (subjektivní/formální princip).
📋
Volební prah a registrace kandidátek
PŘED
Uskupení s více stranami byla považována za potenciální koalice, které by musely překonat vyšší hranice (8–11 % podle počtu stran).
PO
Soudy zamítly žaloby a potvrdily registraci společných kandidátek (např. SPD s Trikolorou, PRO a Svobodnými) jako jedné strany, takže pro vstup do sněmovny platí nižší pětiprocentní hranice.
📅
Právní cesta a další kroky
PŘED
Menší strany podaly žaloby ke správním soudům a výsledky byly nejisté; někteří očekávali přezkum u Ústavního soudu.
PO
Rozhodnutí správních soudů jsou konečná vůči kasační stížnosti; po těchto verdiktech mohou poškození účastníci (např. Volt) zvážit podání k Ústavnímu soudu.
Klíčové postavy
🏛️
Krajské soudy (Hradec Králové, Ústí nad Labem, Praha, Pardubice)
rozhodly o zamítnutí stížností a vyložily, že formální označení subjektu je rozhodující
🏛️
SPD (spolu s Trikolorou, PRO a Svobodnými)
uskupení, které registrovalo společnou kandidátku jako jednu stranu a využilo rozhodnutí soudů
🏛️
Volt
konkurenční strana, která podala žalobu a zvažuje obrátit se na Ústavní soud
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Petra Venclová
"Zákonodárce vědomě upřednostnil subjektivní a formální princip, dle kterého je to výlučně sám politický subjekt, kdo dobrovolně rozhoduje, zda se chce voleb zúčastnit jako samostatný, nebo jako koalice,"
Jak šel čas
Historický kontext
📜
rok 1998
Do roku 1998 platily pro koalice jiné uzavírací klauzule (7 %, 9 % a 11 %).
Historické nastavení prahů pro koalice před pozdějšími změnami volebního zákona.
Ukotvovalo přísnější podmínky pro vstup koalic do sněmovny než jednoduchá pětiprocentní hranice.
Do roku 1998 vyšší diferencované hranice (7/9/11) oproti pozdějším pravidlům.
⚖️
rok 2001
Ústavní soud v roce 2001 konstatoval, že pokud je upravena možnost uzavírat volební koalice, mělo by se současně směřovat k vytvoření podmínek pro zmírnění hranice pro vstup do sněmovny.
V průběhu soudní praxe Ústavní soud komentoval vztah mezi existencí koalic a výší volebních prahů.
Poukazuje na nutnost sladit úpravu koaličních pravidel s možným zmírněním uzavíracích klauzulí.
⚖️
rok 2006
Ústavní soud v roce 2006 zamítl stížnost Strany zelených, která poukazovala na neproporcionální rozložení mandátů.
Případ ilustruje, že cílem volebního práva může být i vytvoření funkčního parlamentního systému, nikoli čistě poměrné odrazení hlasů.
Součást precedentu, který soudy využívají při posuzování přiměřenosti volebních pravidel.
⚖️
rok 2008
Ústavní soud v roce 2008 zamítl stížnost týkající se údajného zvýhodnění větších subjektů volebním systémem.
Další judikát z praxe, který ovlivnil debatu o poměrnosti a hranicích pro vstup do sněmovny.
Potvrdil, že některé návrhy na změnu volebního systému byly dosud soudně nepřijaty.
📊
rok 2017
Ve volbách 2017 získalo hnutí ANO 29,64 % hlasů a 78 poslaneckých mandátů; při jiném přepočtu by počet mandátů byl nižší (příklady uvedené v analýze volebního systému).
Ilustrační příklad disproporcí vdělených d'Hondtovou metodou a krajským dělěním mandátů.
Používá se v debatě o tom, jak systém rozdělí mandáty mezi velké a malé subjekty.
Porovnání: při jiném způsobu přepočtu by ANO mělo o desítky mandátů méně.
🗳️
rok 2021
V posledních sněmovních volbách (rok 2021) kandidovala koalice Pirátů a STAN, která získala 15,62 % hlasů (uváděno při diskusích o rozdělování státních příspěvků a koalicích).
Výsledek koalice Pirátů a STAN sloužil v dalším řízení k diskusi o tom, jak se dělí státní příspěvek mezi subjekty kandidující společně.
Vyvolal soudní spory o rozdělení státního příspěvku a otázku, zda koalice poberou jeden nebo více příspěvků.
Koalice získala vyšší procento než individuální pětiprocentní práh, což vedlo k debatě o výkladu zákona o příspěvcích.
📅
29. července 2025
Uzávěrka registrací kandidátních listin do sněmovních voleb 2025 byla 29. července 2025.
Do této lhůty musely subjekty podat krajské kandidátní listiny; v článku je to v kontextu obav z tzv. skrytých koalic.
Po uplynutí lhůty mohly menší strany podat přezkum u krajských úřadů či následně u správních soudů v případě registrace konkurentů, což spustilo soudní spory o to, zda jde o koalice či samostatné strany.
🏛️
15. srpna 2025
Krajské úřady měly podle textu rozhodnout 15. srpna 2025, které kandidátní listiny zaregistrují.
Po registraci krajské úřady oznamují, která uskupení jsou připuštěna; následně mají strany dvě dny na to, aby zamítnutí či registraci napadly u správního soudu.
Spouští praktickou fázi, kdy se řeší spory o registraci (včetně obvinění ze skrytých koalic) před správními soudy.
🗳️
3. a 4. října 2025
Sněmovní volby 3. a 4. října 2025 (Volby 2025).
Data voleb 2025 uvedená v kontextu článků, kolem nichž se vedou spory o registraci a interpretaci koaličního statusu kandidujících uskupení.
Výsledek voleb bude klíčový pro ověření praktických důsledků registrací a případných skrytých koalic; případné soudní a ústavní spory by mohly posunout právní výklad volebního zákona.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Ve volbách mohou strany vytvořit volební koalici, aby měly větší šanci uspět. Po volbách vzniká vládní koalice, kdy se strany domluví a vytvoří společnou vládu s většinou v parlamentu. Koaliční strany často sdílejí ministerská místa a podepíší smlouvu, která určuje jejich spolupráci na celé volební období.
Proč je to důležité
Koalice umožňuje vznik vlády, i když žádná strana nezíská sama většinu hlasů. Díky ní mohou různé strany spolupracovat a prosazovat různé zájmy. Velké koalice dvou nejsilnějších stran jsou časté v těžkých časech, například při krizích nebo nutnosti důležitých změn.
Otestujte se
Kvíz: „Skryté koalice“ a registrace společných kandidátek (Volby 2025)
Svoboda a přímá demokracie
české politické hnutí
.svg)
Země: Česko
Politická orientace: krajní pravice, pravice
Ideologie: pravicový populismus, český nacionalismus, euroskepticismus, přímá demokracie
Počet poslanců: +20 (1. dubna 2025)
IČO: 04134940
Sídlo: Praha
Web: https://www.spd.cz
Data pocházejí z datové položky WikiData
Svobodní
česká politická strana
Země: Česko
Založil: Petr Mach
Politická orientace: pravice
Ideologie: fiskální konzervatismus, pravicový libertarianismus, euroskepticismus
Počet poslanců: +0 (9. června 2025)
IČO: 71339612
Sídlo: Praha
Data pocházejí z datové položky WikiData
Trikolora
česká politická strana
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 4:19:39