Zdravotní následky a socioekonomické rozdíly v ČR

Adam Vojtěch a politici letos kladou důraz na zdravotní prevenci v předvolebních programech

Uzavřené téma o společnosti a společenských pravidlech

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Češi žijí méně zdravě a dožívají se nižšího věku než průměrní Evropané. Úmrtnost na preventabilní nemoci je o 25 % vyšší než v EU, což je výrazně ovlivněno špatným životním stylem, nedostatečným využíváním prevence, dostupností zdravotní péče a socioekonomickými rozdíly. Obyvatelé Prahy se dožívají nejdelšího věku, zatímco v ekonomicky slabších krajích je délka života výrazně nižší[1].

Daňová politika, jako je nízké zdanění alkoholu, hraje významnou roli v těchto trendech. Dostupnost služeb je nízká zejména v periferních oblastech[1].

Letos v předvolebních programech všechny hlavní politické strany slibují podporu zdravotní prevence, včetně bonusů, slev na dani a lepší dostupnosti péče[2].

Zdroje:

  1. Češi žijí nezdravě a umírají dřív. Jenom špatným životním stylem to ale není, do hrobu jim pomáhá i daňová politika

  2. Češi žijí nezdravě a umírají dřív. Jenom špatným životním stylem to ale není, do hrobu jim pomáhá i daňová politika

Nejnovější
Adam Vojtěch a politici letos kladou důraz na zdravotní prevenci v předvolebních programech
01. 9. 2025: Všechny hlavní politické strany letos slibují podporu zdravotní prevence, včetně bonusů, slev na dani a lepší dostupnosti péče.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
30. května 2005
Pozitivní vývoj se zastavil,
2 Vysoký dopad
30. května 2005
Abyste rozumně zvolili životní styl, musíte vědět, že to má finanční důsledky,
3 Střední dopad
30. května 2005
Investice do těchto programů jsou z naší strany značné, odpovědnost těch, kterých se to týká, je velmi malá,
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Čeští občané

Vyšší úmrtnost z preventabilních příčin a nižší délka života ve zdraví znamenají pro obyvatele výrazné zhoršení zdravotních výsledků a vyšší zátěž systému i domácností. Dopady jsou široké a ovlivňují celé populace i jednotlivé skupiny obyvatel.

Senioři

Senioři trpí kratší dobou života ve zdraví a vyšším využitím zdravotní péče; zhoršený přístup k preventivě a rostoucí potřeby dlouhodobé péče je vystavují vysokému riziku zhoršení zdravotního stavu a závislosti na systému.

Politické strany

Předvolební důraz na prevenci dává stranám příležitost prosadit změny, zároveň však jejich schopnost reformovat systém brzdí politická nestabilita a krátké mandáty ministrů. Návrhy (bonusy, daně, digitalizace) mohou mít jak prospěšné, tak prohlubující nerovnosti účinky.

Zdravotní pojišťovny

Pojišťovny budou klíčové pro financování prevence a implementaci pobídek, ale rozpočtové tlaky a omezení fondů mohou omezit jejich roli v podpoře prevence a dostupnosti služeb. Změny v jejich politice ovlivní rozsah preventivních programů pro populaci.

Praktičtí lékaři

Nabízejí potenciál pro posílení prevence (větší kompetence, méně role pouze „rozdělovačů“), ale současná administrativní zátěž a nedostatek času omezují jejich efektivitu v primární péči. Reforma a digitalizace by jejich pozici mohla posílit.

Regiony s vnitřními a vnějšími periferiemi

Oblasti s horší dostupností služeb čelí výrazně vyšší míře preventabilní úmrtnosti a omezenému přístupu k pečovatelské a zdravotní péči, což zhoršuje regionální nerovnosti ve zdraví a životní délce.

Nemocnice a lůžkový fond

Přebujelý lůžkový fond a nízká efektivita obsazenosti zvyšují náklady systému; nezbytná restrukturalizace a lepší využití kapacit jsou podmínkou udržitelnosti péče v rostoucím věku populace. Reforma lůžkových kapacit je však v politických programech nedostatečně řešena.

Alkoholový průmysl

Nízké zdanění alkoholu a vysoká spotřeba v ČR podporují tržby producentů a prodejců; politické diskuse o vyšších daních představují riziko pro jejich obchodní model. Krátkodobě profitují z aktuální fiskální politiky.

Zaměstnavatelé

Zaměstnavatelé mohou profitovat ze snižování nemocnosti a programů podpory zdraví (nižší absence, vyšší produktivita), a jejich zapojení do prevence může přinést ekonomické úspory i firmám samotným. Také mohou být vyzváni k většímu spolufinancování péče o zdraví zaměstnanců.

Kontext
Dříve jsme psali...
Češi podle výzkumu umírají dříve než průměrní Evropané
V Česku je úmrtnost na nemoci, kterým lze předcházet zdravým životním stylem nebo včasnou léčbou, o čtvrtinu vyšší než průměr EU.  Proč Češi umírají dřív?
Fakta
Události
Co a kdy?
rok 2025
Délka dožití v Česku se po poklesu během pandemie zvyšuje třetím rokem za sebou.
rok 2025
V předvolebních programech českých politických stran letos dominuje téma zdravotní prevence (např. návrhy na mobilní ordinace, dentální hygieny zdarma, zvýhodněné sportování pro seniory, bonusy za prevenci).
Co to znamená
Co se děje

Politický posun k důrazu na zdravotní prevenci v předvolebních programech

Srovnání před a po
📋 Politická priorita prevence
PŘED

Prevence nebyla dominantním tématem volebních programů

PO

Prevence nyní dominuje předvolebním programům řady stran

💰 Finanční nástroje (daně, pobídky)
PŘED

Nízké zdanění alkoholu a omezené fiskální intervence na nezdravé potraviny

PO

Návrhy zvýšení daní na alkohol, tabák a cukr u některých stran; návrhy bonusů za prevenci

📋 Dostupnost a nabídka preventivních služeb
PŘED

Polovina dospělých nedodržuje preventivní prohlídky; regionální nedostupnost péče

PO

Strany navrhují konkrétní služby (mobilní ordinace, zdarma dentální hygieny pro mladé, zvýhodněné sportování pro seniory, otevřená školní hřiště)

📋 Role zdravotních pojišťoven a systémové reformy
PŘED

Současný systém pojišťoven pasivně podporuje prevenci; experti volají po reformě

PO

Programy počítají s aktivnějším zapojením pojišťoven a odborníci zdůrazňují potřebu jejich reformy (varování před zvýšením nerovností při pobídkách)

Klíčové postavy
👤
Adam Vojtěch
Zástupce hnutí ANO, navrhuje mobilní ordinace a měření zdravotních ukazatelů na veřejných prostranstvích
🏛️
Piráti
Politické hnutí navrhující konkrétní preventivní benefity (např. až tři dentální hygieny zdarma pro mladé) a větší zapojení veřejných institucí v oblasti vývoje léků
🏛️
STAN
Politické hnutí prosazující daň na cukr, zvýhodněné sportování pro seniory a otevřená školní hřiště
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Rudolf Poledne
Rudolf Poledne
ředitel výzkumného centra IKEM

"Pozitivní vývoj se zastavil,"

Tomáš Vašák
Tomáš Vašák
psycholog

"Roste pracovní stres, neumíme se vyrovnat se situací na volném trhu,"

Tomáš Julínek
Tomáš Julínek
stínový ministr zdravotnictví

"Boom devadesátých let způsobily lepší životní podmínky a nová zdravotnická technika. Jejich efekt se ale vyčerpal,"

Jan Holčík
Jan Holčík
vedoucí katedry sociálního lékařství

"Dál se může život prodlužovat jen tím, že se začneme jinak chovat,"

Richard Češka
Richard Češka
předseda České společnosti pro arteriosklerózu

"Nestačí ve čtyřiceti a šedesáti, jak se to dělá dosud."

Jana Kocová
Jana Kocová
mluvčí ministryně zdravotnictví

"Investice do těchto programů jsou z naší strany značné, odpovědnost těch, kterých se to týká, je velmi malá,"

Tomáš Julínek
Tomáš Julínek
stínový ministr zdravotnictví

"Abyste rozumně zvolili životní styl, musíte vědět, že to má finanční důsledky,"

Jak šel čas
Historický kontext
⚠️
rok 2020
Úmrtnost na příčiny považované za preventabilní nebo léčbou odvratitelné byla v Česku o 25 % vyšší než průměr EU.
Stalo se v reakci na vysoký podíl behaviorálních rizik (špatná strava, konzumace alkoholu, kouření, nedostatek pohybu) a relativně menší účast na sebepéči.
Tento ukazatel slouží jako argument pro potřebu posílení prevence a cílených veřejných politik.
🩺
rok 2021
V roce 2021 byla celková úmrtnost na rakovinu v Česku o 10 % vyšší než průměr EU; u vybraných nádorů (rakovina tlustého střeva a konečníku, slinivky břišní, prostaty) byly uvedeny i konkrétní přesahy.
Současně byla v roce 2021 v Česku nízká dostupnost psychiatrů (15 psychiatrů na 100 000 obyvatel), což ukazuje na slabiny v péči o duševní zdraví.
Ukazuje to na slabší výsledky v léčbě některých onkologických onemocnění a na mezeru v psychiatrické péči.
📊
rok 2022
Vznikl Index prosperity a finančního zdraví (včetně kategorie zdraví a bezpečnosti).
Index byl vytvořen jako nové komparativní měřítko stavu zdraví a připravenosti systémů od roku 2022.
Index slouží k mezinárodnímu srovnání a monitoringu, jeho výsledky ovlivňují veřejnou debatu o prioritách (např. dostupnost péče, prevence).
🏛️
rok 2023
Ministr práce Marian Jurečka představil reformní návrh, podle něhož se má věk odchodu do důchodu každoročně přepočítávat a postupně zvyšovat nad stávajících 65 let.
Představení reformy bylo motivováno déletrvajícím prodlužováním délky života a demografickým stárnutím populace.
Změna má administrativně zvyšovat věk odchodu do důchodu a tím ovlivnit pracovní uplatnění starších ročníků; vyvolala politickou a odbornou diskusi o schopnosti populace pracovat déle.
🏅
rok 2024
Česko podle textu dosáhlo v Indexu prosperity a finančního zdraví (v kategorii zdraví a bezpečnosti) první příčky v EU.
Týká se to hodnocení dostupnosti a některých preventivních ukazatelů v indexu, jehož vznik byl v roce 2022.
Výsledek indexu potvrzuje silnou dostupnost péče, současně ale text poukazuje na neefektivitu systému a nutnost dalších reforem.
🗳️
rok 2025
V předvolebních programech hlavních českých politických stran dominují sliby posílení zdravotní prevence (bonusy, slevy na dani, lepší dostupnost péče); některá uskupení navrhují zvýšení daní na alkohol a cukr, jiné jsou v těchto krocích zdrženlivější.
Stalo se v reakci na dlouhodobé problémy s vyšší úmrtností na preventabilní nemoci a nízkým využíváním preventivních prohlídek.
Může vést k legislativním a rozpočtovým změnám v oblasti prevence; experti varují před rizikem prohloubení nerovností při plošných finančních bonusech.
🇩🇰
rok 2030
Dánsko plánuje zvýšit věk odchodu do důchodu na 68 let (etapa plánována na rok 2030).
Součást postupného plánu Dánska ke zvýšení důchodového věku jako odpovědi na stárnutí populace.
Slouží jako mezinárodní příklad ve veřejné debatě o možném prodlužování pracovního života i v Česku.
🇩🇰
rok 2035
Dánsko plánuje zvýšit věk odchodu do důchodu na 69 let (etapa plánována na rok 2035).
Další mezikrok dánského plánu reagující na demografický trend stárnutí populace.
Posiluje vzor postupu zvýšení důchodového věku v debatách o penzijních reformách jinde.
rok 2044
Dánsko plánuje, aby od roku 2044 platil věk odchodu do důchodu 70 let (týká se narozených po 31. 12. 1970).
Dánsko se v textu uvádí jako první vyspělá země, která institucionálně posouvá hranici odchodu do důchodu na 70 let.
Působí jako mezinárodní precedent, který se objevuje v české politické a odborné debatě o udržitelnosti penzijních systémů.
📉
rok 2060
Projekce zmiňují, že do roku 2060 by důchodový systém v Česku mohl potřebovat kolem 13,5 % HDP na výdaje na důchody (ve srovnání se současnými 8,5 % HDP).
Výpočet vychází z demografického stárnutí populace a očekávaného nárůstu podílu seniorů v populaci.
Signalizuje výrazné fiskální tlaky na veřejné finance a potřebu reformních opatření v oblasti penzí a veřejných výdajů.
🌍
rok 2100
OSN odhaduje, že v roce 2100 bude na světě zhruba 25 milionů stoletých lidí; ČSÚ odhaduje, že v té době bude průměrná délka života v Česku kolem 87,7 roku pro muže a 91,2 roku pro ženy.
Dlouhodobé demografické projekce ukazují dramatický nárůst počtu velmi dlouhověkých lidí v globálním měřítku i prodlužování střední délky života v Česku.
Dlouhodobě posiluje potřebu plánování zdravotní péče, prevence, penzijních systémů a sociálních služeb.
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Otestujte se
Kvíz: Zdravotní prevence a délka života v Česku

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 9:13:17