Rekonstrukce Mariupolu ruskými firmami

Ukrajinští původní obyvatelé přišli o domovy během dobytí a masivného ničení města a čelí praktickým překážkám při návratu, dokazování vlastnictví a nároku na odškodnění. V důsledku změn zákona přicházejí o předchozí nárok na byty v nových objektech.

Děti z okupovaných oblastí jsou systematicky přesouvány, indoktrinovány a připravovány na přijetí do ruského vzdělávacího a vojenského systému, což mění jejich identitu a znemožňuje návrat k původním rodinám. Mnohé byly násilně adoptovány nebo přesunuty do ruských institucí či táborů.

Kreml prosazuje politiku asimilace a přesidlování obyvatel prostřednictvím legislativních změn, státem řízených developerských projektů a programů převýchovy dětí, čímž upevňuje demografickou a správní kontrolu nad okupovanými územími. Tyto kroky rovněž zahrnují finanční a institucionální podporu aktivit měnících obyvatelstvo a institucionální rámce v obsazených regionech.

RKS, jako státem kontrolovaný developer, realizuje výstavbu obytných projektů na místech zničených domů a prodává byty převážně nově příchozím Rusům, čímž profitují z obnovy a mění majetkové vztahy ve městě. Firmě se podle kontextu podařilo rychle nabídnout byty a vyprodat projekt během týdne, zatímco původní vlastníci k nim nemají zajištěný návrat.

Stavební společnosti zapojené do rekonstrukce okupovaných měst získávají významné zakázky a zisky z obnovy infrastruktury, čímž materiálně profitují z ruské správy obsazených území. To zároveň napomáhá konsolidaci ruské přítomnosti skrze fyzickou obnovu a opětovné osidlování.

ICC podniká kroky k odpovědnosti za trestné činy spojené s deportacemi a násilnými přesuny dětí a dalších civilistů, což zvyšuje mezinárodní tlak na pachatele a poskytuje právní rámec pro případné sankce. Vystavení zatykačů zvyšuje reputační a právní náklady pro ruské činitele zapojené do těchto praktik.