Psychologie prokrastinace a její řešení

Odborníci vysvětlují hlavní důvody odkládání úkolů a způsoby jejich překonání

Uzavřené téma o společnosti

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Odborníci upozorňují, že prokrastinace je často signálem hlubších psychologických problémů, jako jsou strach ze selhání, nízké sebevědomí, ztráta smyslu nebo únava. Psychoterapeutka Petra Taye zdůrazňuje, že odkládání úkolů může fungovat jako obranný mechanismus a postihuje asi pětinu dospělé populace. K překonání prokrastinace odborníci doporučují začít malými kroky, připomínat si smysl činnosti, dbát na odpočinek, být laskaví k sobě samým, pracovat v blocích a využívat techniky mindfulness pro zlepšení soustředění.

Zdroje:

    Nejnovější
    Odborníci vysvětlují hlavní důvody odkládání úkolů a způsoby jejich překonání
    14. 7. 2025: Za prokrastinací často stojí strach ze selhání, ztráta smyslu a únava, nikoli lenost.
    Kontext
    Dříve jsme psali...
    Jak šel čas
    Historický kontext
    🏛️
    rok 1780
    Jeremy Bentham sepsal pojednání 'Úvod do principů mravnosti a zákonodárství', kde formuloval myšlenku, že chování řídí snaha o slast a vyhýbání se bolesti
    Stalo se jako filosofické vyjádření základního motivačního principu (slast vs. bolest), které články z kontextu zmiňují jako podklad pro pozdější behaviorální přístupy
    Položilo myšlenkový základ pro pozdější techniky motivace založené na odměnách a trestech (metoda 'cukru a biče' zmíněná v článcích)
    Tato Benthamova formulace je v článcích prezentována jako předchůdce pozdějšího Skinnerova a prospektové teorie vysvětlujícího lidskou motivaci
    🏅
    rok 2002
    Daniel Kahneman obdržel Nobelovu cenu za ekonomii za výzkum (prospektová teorie) ukazující, že ztráta má větší psychologickou váhu než ekvivalentní zisk
    Uvedeno v článku o metodě 'cukru a biče' jako důkaz, že hrozba ztráty funguje jako silnější motivátor než slib odměny
    Podpora postupů, které při boji s prokrastinací využívají tresty nebo závazky (např. finanční sázky), protože výzkum ukazuje vyšší účinek prevence ztráty než slibu zisku
    V článku je explicitně zmíněno, že bolest ze ztráty je psychologicky silnější než ekvivalentní potěšení (Kahnemanova nález)
    ⏱️
    rok 2004
    Gloria Mark naměřila, že kancelářští pracovníci přepínají mezi činnostmi zhruba po dvou a půl minutách
    Součást série měření chování pozornosti popsaných v článcích o soustředění v digitální éře
    Ukázalo se, že už v této době byl střídavý režim pozornosti častý, což autor článku využívá k doporučením pro organizaci práce a přestávek
    V článku je toto číslo porovnáno s pozdějšími měřeními (viz rok 2012 a současný pokles na desítky sekund)
    📉
    rok 2012
    Gloria Mark zjistila, že průměrný čas mezi přepnutími činností se zkrátil na přibližně 75 sekund (uváděno jako 'o osm let později' po roce 2004)
    Pokračování empirického sledování pozornosti kancelářských pracovníků zmíněného v článcích
    Dokládá trend zkracování schopnosti udržet pozornost na jednu úlohu, což v kontextu článků vede k doporučením o plánování bloků práce a přestávek
    V článcích je toto 75 sekund přímo srovnáno s dřívějším údajem ~2,5 minuty z roku 2004 a s pozdějším údajem ~47 sekund (aktuální průměr)
    📈
    roky 2010–2022
    V letech 2010 až 2022 došlo podle článku k padesátinásobnému nárůstu diagnostik dospělých s poruchami pozornosti (ADHD)
    Uvedeno v článku o soustředění v digitální éře jako údaj o zvýšeném počtu dospělých vyhledávajících diagnostiku a pomoc
    Podtrhuje rostoucí počet lidí, u nichž mohou problémy se soustředěním přispívat k odkládání úkolů; v článcích to vede k doporučení hledat profesionální pomoc či úpravy pracovního režimu
    V článku je tento nárůst uveden jako významný trend za období 2010–2022 (padesátinásobné zvýšení)
    Co to je?
    Vysvětlení pojmů
    Otestujte se
    Kvíz: Prokrastinace a jak jí čelit

    Strojově generováno

    Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

    Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 11:56:20