Projekty obnovitelné energie v Německu

LEAG Daniela Křetínského a horníci protestují proti zvýhodnění Bavorska při rozdělování elektráren.

Uzavřené téma o odvětví a politice

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Projekt střediska zelené energie H2UB Boxberg v Lužici, jehož realizaci plánovala německá energetická společnost LEAG vlastněná Danielem Křetínským, byl odložen na neurčito kvůli nepříznivým politickým a ekonomickým podmínkám. Projekt měl zahrnovat instalaci velkokapacitních úložišť a výrobu zeleného vodíku pomocí elektrolyzérů, s cílem dosáhnout kapacity sedmi gigawattů do roku 2030. Původní plánovaná investice činila jednu miliardu eur ročně, avšak chybějící legislativa na podporu plynových elektráren využívajících vodík vedla k odkladu projektu [1].

Jihočeský hejtman Martin Kuba se rozhodl neprodat svůj 47% podíl v OIG Power, která dodává baterie pro ČEZ, kvůli rychlým změnám na trhu a složité ekonomické situaci [2].

Nově vznikl spor o plánovaný „jižní bonus“, který by mohl připravit východoněmecké regiony a Křetínského LEAG o nové plynové elektrárny ve prospěch Bavorska. Tento bonus by mohl ovlivnit rozdělování elektráren a zvýhodnit Bavorsko na úkor regionů ve východním Německu, což vyvolalo protesty horníků a společností, včetně LEAG [3].

Zdroje:

  1. "Politické a ekonomické podmínky se nevyvinuly podle našeho očekávání." Křetínského LEAG odkládá plány na stavbu střediska zelené energie v Německu

  2. Hejtman Kuba si nakonec nechá podíl ve společnosti, která dodává baterie pro ČEZ

  3. Jižní bonus nadzvedl Křetínského horníky z Lužice. Bojí se, že jim plánované plynové elektrárny vyfouknou Bavoři

Nejnovější
LEAG Daniela Křetínského a horníci protestují proti zvýhodnění Bavorska při rozdělování elektráren.
12. 8. 2025: Plánovaný jižní bonus by mohl připravit východoněmecké regiony a Křetínského LEAG o nové plynové elektrárny ve prospěch Bavorska.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
27. června 2025
Nyní odkládáme plány na produkci vodíku v Boxbergu a zaměřujeme se na jiné technologie výroby, skladování a pružných dodávek elektřiny,
2 Vysoký dopad
27. června 2025
Politické a ekonomické podmínky se nevyvinuly podle našeho očekávání.
3 Střední dopad
1. ledna 2023
Konsenzus neznamená, že s ním všichni souhlasí, ale že je politicky žádoucí a podporovaný. Ve východním Německu je skepse mnohem větší. A tak je třeba se podívat, zda je taková dohoda vůbec možná.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

LEAG

Odklad projektu H2UB Boxberg a obecné zpomalení trhu zhoršují transformační plány LEAG a oslabují očekávané investice do velkokapacitních úložišť a vodíku.

EPH / Daniel Křetínský (investor)

Křetínského skupina (EPH) má rozsáhlá aktiva a investiční plány v Německu; politicko‑ekonomické zvraty a odklady projektů snižují návratnost plánovaných investic do transformace.

Německá vláda / regulátoři

Vládní rozhodnutí o energetické politice (termíny odchodu od uhlí, podpora plynu/vodíku nebo regionální bonusy) zásadně ovlivňují investiční rozhodnutí firem jako LEAG a další aktéry v regionu.

Průmysl výrobců baterií a úložišť (odvětví)

Trh s bateriemi prochází rychlými přechody — od silného růstu poptávky přes dodavatelské limitace po přetlak zásob — což zvýšilo riziko a volatilitu pro výrobce i investory.

OIG Power

Firma zůstala ve vlastnictví Martinu Kubovi a spol., jednání o prodeji ztroskotalo kvůli změnám trhu; podnik ale čelí oslabené poptávce a byl ve ztrátě v roce 2024.

Martin Kuba

Jako majoritní vlastník 47% podílu si udržel kontrolu nad OIG Power, ale rozhodnutí neprodat podíl a slábnoucí trh snížily krátkodobou finanční výhodnost jeho investice.

ČEZ

ČEZ je klíčovým distribučním partnerem OIG Power a může získat i rozšířené servisní či softwarové služby, zároveň je závislý na stabilitě dodavatele a trhu s úložišti.

Majitelé domácích fotovoltaických systémů (spotřebitelé)

Majitelé střešních FVE jsou klíčovým trhem pro úložiště a mohou získat rozšířené servisní nabídky; silná poptávka po bateriích formuje budoucí příjmy OIG a dodavatelů.

Kontext
Dříve jsme psali...
Jihočeský hejtman Martin Kuba si ponechá 47% podíl v OIG Power, která dodává baterie pro ČEZ.
Martin Kuba se rozhodl neprodat svůj podíl v OIG Power kvůli rychlým změnám na trhu a složité ekonomické situaci.  Zákulisí byznysu s ČEZ
Křetínského LEAG odkládá projekt největšího střediska zelené energie v Lužici
LEAG na neurčito odkládá plány na produkci zeleného vodíku v Boxbergu kvůli nepříznivým politickým a ekonomickým podmínkám.  Důvody odkladu, budoucnost projektu
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
🏢
rok 2016
EPH a PPF koupily od Vattenfallu hnědouhelné doly a uhelné elektrárny v Lužici (vznik LEAG pod českými vlastníky).
Akvizice zmíněna v několika článcích jako počátek české angažovanosti v lužickém uhlí.
Umožnila českým vlastníkům disponovat těžebními plochami a později plánovat transformaci na obnovitelné zdroje.
⚡️
rok 1996
Uvedení přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně do provozu (příklad velkokapacitního ukládání energie v ČR).
V textech se Dlouhé stráně uvádějí jako existující precedent akumulace energie v Česku.
Slouží jako technický příklad, že v zemi existují řešení pro velkokapacitní akumulaci.
🔋
rok 2020
LEAG uvedla v provoz u své elektrárny Schwarze Pumpe baterii o kapacitě přibližně 53–54 MWh.
Popisováno jako první velká baterie provozovaná LEAG, součást snahy o vyrovnávání výroby z OZE.
Značný krok k budování lokálních úložišť a experimentům s akumulací v regionu.
👤
leden 2022
Thorsten Kramer převzal vedení LEAG.
V článku se uvádí, že Kramer má zkušenosti v oboru obnovitelných zdrojů.
Vedení firmy pod Kramrem bylo prezentováno jako faktor posilující ambice LEAG v obnovitelných projektech.
☀️
rok 2022
LEAG plánovala solární park o výkonu 1000 MW jako součást transformace Lužice.
Zmíněno v textech jako součást projektu GigawattFactory a využití rozsáhlých pozemků po těžbě.
Krok směrem k rozšíření fotovoltaiky v regionu a plnění ambicí v oblasti OZE.
📣
rok 2023
LEAG oznámila cíl zprovoznit do roku 2030 zařízení s kapacitou sedm gigawattů a investovat jednu miliardu eur ročně.
Tento cíl je součástí strategie GigawattFactory přeměny uhelné krajiny na obnovitelné zdroje.
Definoval ambiciózní plán rozvoje větrných a solárních zdrojů a souvisejících technologií (úložiště, vodík).
Změna výkonu uvedena v textu jako ekvivalent výkonu tří a půl českých Temelínů.
⛏️
konec roku 2028
Odstavení posledního 500 MW bloku elektrárny Jänschwalde podle německého plánu útlumu uhlí.
V textech jsou uvedeny harmonogramy postupného odstavování uhelných bloků v Německu.
Konkrétní termín začleněný do postupného ukončení výroby z uhlí, směřuje k transformaci regionu.
⛏️
rok 2029
Odstavení dvou bloků o výkonu 500 MW v elektrárně Boxberg (o rok po Jänschwalde).
Uváděno v článku popisujícím legislativní harmonogram ukončení provozu uhelných bloků.
Další plánované snížení uhelného výkonu v Lužici, souvisí s transformací LEAG areálů.
🔥
rok 2030
Německá vláda plánovala do roku 2030 postavit nové plynové elektrárny o výkonu 20 GW.
Zmíněno v textech jako iniciativa na zajištění spolehlivosti sítě a částečná náhrada uhelných kapacit.
Plán může ovlivnit investiční rozhodnutí a regionální rozdělení elektráren (diskuse o tzv. „jižním bonusu").
Ve zdrojích je 20 GW přirovnáváno k výkonu deseti Temelínů.
🏛️
rok 2038
Rozhodnutý konec výroby elektřiny z uhlí v Německu do roku 2038 (legislativní cíl).
Opakovaně zmiňovaná zákonná hranice pro ukončení uhlí v textech o německé energetice.
Právní rámec, který tlačí provozovatele (včetně LEAG) k transformaci na obnovitelné zdroje a skladování.
🌱
rok 2040
LEAG plánovala do roku 2040 zdvojnásobit výkon obnovitelných zdrojů (z 7 GW na ~14 GW podle firemních plánů).
Dlouhodobá vize transformace uhelných ploch na rozsáhlé větrné a solární parky, včetně akumulace a vodíku.
Návrh ještě vyšší kapacity obnovitelných zdrojů jako součást strategie dlouhodobé dekarbonizace regionu.
Otestujte se
Kvíz: Projekt H2UB Boxberg a související energetické dopady
Německo

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/ba/Flag_of_Germany.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Berlín (3. října 1990 - dosud)

Rozloha: 357.59 tis. km²

Populace: 84.36 mil. (31. prosince 2022)

Měna: euro (leden 2002 - dosud)

HDP: 4.12 bil. EUR (2023)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 2:37:25