Polarizace, krize identity a dopady na plánování

Hlavní ekonom České spořitelny varuje před pastí života pouze v přítomnosti

Mizící téma o společnosti a společenských pravidlech

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Rostoucí polarizace ve společnosti představuje významný megatrend ohrožující základní společenskou smlouvu, která předpokládá zlepšování životní úrovně při dodržování pravidel a práci. Navzdory zlepšení ekonomických podmínek se lidé v Evropě a USA začínají obávat, že se nebudou mít lépe než jejich rodiče, což vede ke krizi identity a společenským konfliktům[1].

Ekonom Navrátil upozorňuje, že důvěra v budoucí zlepšování životních podmínek slábne, což narušuje společenskou stabilitu[1].

Lubomír Zaorálek čelil posměchu při debatě o rozpočtu na obranu kvůli omylu ve výpočtu procent, což odhalilo hlubší problém ve formě společenské polarizace a rychlého odsuzování odpůrců[2].

Hlavní ekonom České spořitelny varuje, že současná společnost pod tlakem nejistoty, klimatických šoků a sociálních sítí ztrácí schopnost plánovat a učit se z minulosti, což zhoršuje dlouhodobé plánování a adaptaci na změny[3].

Zdroje:

  1. Nastupující megatrend, který ohrožuje společnost. Lidé přestávají věřit, že se mají lépe než jejich rodiče, říká Navrátil

  2. Nastupující megatrend, který ohrožuje společnost. Lidé přestávají věřit, že se mají lépe než jejich rodiče, říká Navrátil

  3. Blbec Zaorálek neumí procenta! Jenže je to jinak a je v tom skrytá nelegrační zpráva o nás

Nejnovější
Hlavní ekonom České spořitelny varuje před pastí života pouze v přítomnosti
01. 9. 2025: Současná společnost pod tlakem nejistoty, klimatických šoků a sociálních sítí ztrácí schopnost plánovat a učit se z minulosti.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
28. května 2025
Lidé tomu ale přestávají věřit, zvlášť v západní civilizaci – v Evropě a ve Spojených státech.
2 Vysoký dopad
28. května 2025
Tahle neschopnost věci řešit vede ke krizi identity a to potom způsobuje takové ty identitární války, které mezi sebou vedeme.
3 Střední dopad
28. května 2025
Respektive narušování společenské smlouvy, kterou jsme tady měli,
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Občané (veřejnost)

Rostoucí polarizace a ztráta důvěry v tradiční „společenskou smlouvu“ oslabují pocit bezpečí a schopnost dlouhodobě spolupracovat, což zhoršuje životní perspektivu širokých vrstev obyvatel. Dopad se projevuje v rozdílném vnímání ekonomické a politické situace mezi generacemi.

Demokratické instituce / důvěra v demokracii

Klesající podpora demokracie a nárůst sympatií k autoritářským alternativám signalizují oslabení legitimity demokratických institucí a riziko dlouhodobé eroze veřejného pořádku. To zvyšuje pravděpodobnost politické nestability a radikalizace.

Politická reprezentace / politici

Politici a politické elity jsou vykreslováni jako časté zdroje umělých krizí a ztráty důvěry, což oslabuje schopnost dosažení konsenzu a řízení dlouhodobých reforem. To zvyšuje volatilitu veřejné politiky a snižuje legitimitu institucí.

Populistická hnutí a demagogové

Populisté těží z polarizovaného prostředí a rychlosti šíření na sociálních sítích; dokážou tak efektivně mobilizovat příznivce a prosazovat zjednodušené narativy. To jim krátkodobě zvyšuje politický vliv a voličskou podporu.

Sociální sítě a mediální platformy

Sítě a média výrazně zrychlují šíření emocí a zjednodušených narativů, čímž posilují polarizaci; zároveň umožňují rychlé šíření informací a mobilizaci pro občanské iniciativy. Výsledkem je ambivalentní dopad na společenský dialog.

Mladé generace (mladí dospělí a rodiny)

Mladší generace čelí horším ekonomickým i demografickým výhledům (dostupnost bydlení, budoucí daňové a důchodové zatížení), což zvyšuje pocit nespravedlnosti a snižuje jejich perspektivu. Dopad je sociálně-ekonomický a dlouhodobě významný.

Lubomír Zaorálek

Jako viditelná politická figura čelí veřejné kritice a zesměšnění za výroky ve veřejném prostoru, což oslabuje jeho reputaci a schopnost být vnímán jako konstruktivní aktér v debatě. Dopad je především politicko-mediální, nikoli existenční.

Kontext
Dříve jsme psali...
Lubomír Zaorálek čelil posměchu kvůli výpočtu procent při debatě o rozpočtu na obranu.
Zaorálkův údajný omyl s procenty odhalil hlubší problém společenské polarizace a rychlého odsuzování odpůrců.  Jak vzniká výsměch
Ekonom Navrátil varuje před narušováním základní společenské smlouvy
Lidé v západní civilizaci přestávají věřit, že se budou mít lépe než jejich rodiče, což vede k narušení společenské stability.  Proč se bojíme budoucnosti?
Fakta
Události
Co a kdy?
rok 1929
V roce 1929 lidé kvůli nejisté budoucnosti a bolestné minulosti propadli přítomnosti, což přispělo k následné krizi.
Co to znamená
Co se děje

Rostoucí politická polarizace a eroze důvěry ve společenskou smlouvu

Srovnání před a po
Důvěra ve společenskou smlouvu
PŘED

Lidé očekávali, že dodržování pravidel (práce, platby daní) povede k postupnému zlepšování životní úrovně

PO

Důvěra klesá; lidé pochybují, že další generace budou mít lepší život, společenská smlouva slábne

Veřejná diskuse a polarizace
PŘED

Protikladné politické postoje fungovaly jako vzájemná korekce a umožňovaly dialog

PO

Místo dialogu dominují radikálně odlišné a vylučující se postoje, zesměšňování výroku konkurence a rychlé odsouzení

📅 Politická mobilizace a komunikace
PŘED

Mobilizace a politická komunikace byly pomalejší a více vázané na dlouhodobé strategie

PO

Populisté využívají rychlost sociálních sítí k okamžité mobilizaci a vymezování nepřátel bez ohledu na dlouhodobé důsledky

Klíčové postavy
👤
David Navrátil
hlavní ekonom České spořitelny, popsal megatrend rostoucí polarizace a eroze důvěry
👤
Lubomír Zaorálek
místopředseda sociálních demokratů; jeho výrok o 5 % HDP na obranu vyvolal zesměšnění a ilustroval polarizaci
👥
Populisté
využívají rychlost a dosah sociálních sítí k mobilizaci příznivců a vymezování nepřátel
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
David Navrátil
David Navrátil
hlavní ekonom České spořitelny

"megatrendu rostoucí polarizace ve společnosti"

David Navrátil
David Navrátil
hlavní ekonom České spořitelny

"Respektive narušování společenské smlouvy, kterou jsme tady měli,"

David Navrátil
David Navrátil
hlavní ekonom České spořitelny

"Přitom očekáváme, že náš život se bude postupně zlepšovat a život našich dětí bude ještě lepší."

David Navrátil
David Navrátil
hlavní ekonom České spořitelny

"Lidé tomu ale přestávají věřit, zvlášť v západní civilizaci – v Evropě a ve Spojených státech."

David Navrátil
David Navrátil
hlavní ekonom České spořitelny

"Tahle neschopnost věci řešit vede ke krizi identity a to potom způsobuje takové ty identitární války, které mezi sebou vedeme."

Jak šel čas
Historický kontext
📉
rok 1929
Počátek Velké hospodářské krize – propad důvěry a „propadnutí do přítomnosti“
V textu CURRENT je uvedeno, že v roce 1929 lidé kvůli nejisté budoucnosti a bolestné minulosti propadli přítomnosti.
Autorka shrnutí poukazuje, že tento vývoj přispěl k následné krizi a slouží jako historická paralela k dnešnímu zkracování horizontu myšlení (zaměření na přítomnost).
📚
rok 2011
Publikace studie S. Konrathové (data 1979–2009) o změnách empatie mezi americkými studenty
V textu z CONTEXT (HN) je uvedeno, že studie vedená Sarou Konrathovou byla publikována v roce 2011 a pokrývala data z let 1979–2009.
Studie byla často citována jako doklad „úpadku empatie“ v západních společnostech; text zároveň zmiňuje, že novější analýzy týmu naznačily nárůst empatie po roce 2009, čímž zpochybnily jednoduchý narativ o poklesu empatie.
📊
rok 2014
Šetření Kantar: úroveň spokojenosti se životem kolem 49 %
V článku Ekonom (CONTEXT) je explicitně uvedeno, že podle šetření Kantar v roce 2014 byla spokojenost se životem na 49 % (mezinárodní metodika TRIM).
V textu je tato hodnota použita jako srovnávací bod; následná měření ukazují zvýšení spokojenosti (v článku uváděno „nyní“ 55 %), což ilustruje rozdíl mezi objektivními daty a vnímanou skepsí veřejnosti.
🌍
rok 2016
Politické otřesy (referendum o Brexitu, volba Donalda Trumpa) jako katalyzátory narativů o polarizaci
V analýze CONTEXT (HN) je rok 2016 zmíněn v souvislosti s brexitem a politickými otřesy, které přispěly k narativům o rozdělení západních společností.
V textech se uvádí, že tyto události posílily v médiích a veřejném diskurzu představu zásadní polarizace a únavy ze současných politických elit; slouží jako příklady, proč se veřejný diskurz radikalizuje.
🦠
rok 2020
Pandemie covidu‑19 a šetření Kantar o udržitelnosti
V CONTEXT (Ekonom) i v dalších textech se opakovaně zmiňuje pandemie covidu‑19; Ekonom explicitně uvádí, že v roce 2020 byla třetina populace, která se udržitelností vůbec nezabývala.
Pandemie je v textech vykázána jako faktor, který utlumil či zrychlil některé společenské změny (např. práce z domova) a zároveň prohloubil nejistotu; v Kantar šetření slouží rok 2020 jako měřítko změn ve vnímání udržitelnosti.
🪖
24. února 2022
Začátek ruské invaze na Ukrajinu – regionální bezpečnostní přesmyk a vlny solidarity
V CON­TEXT (OEES / HN) je explicitně zmíněno "po 24. únoru" jako bod, po kterém země regionu (včetně ČR a Polska) výrazně reagovaly – dodávkami zbraní, munice a vyšší ochotou k podpoře Ukrajiny.
V textech se událost popisuje jako spouštěč rychlého přesunu bezpečnostních priorit, výrazné vlny solidarity a zároveň počátku únavy veřejnosti z dlouhodobé podpory; ovlivnila i debatu o spolupráci ve výrobě munice a o vyšších výdajích na obranu.
🤖
rok 2022
Vrchol zájmu o umělou inteligenci ve veřejné diskusi
V CONTEXT (Ekonom) je explicitně uvedeno, že vlna zájmu o umělou inteligenci vyvrcholila v roce 2022.
Text konstatuje, že intenzivní zájem i obavy z AI ovlivnily veřejné debaty o technologiích, etice a bezpečnosti a přispěly k tomu, že se veřejnost i politiky zabývají možnými společenskými důsledky technologií.
👶
rok 2021
Sčítání 2021: v ČR žilo přibližně dva miliony osob mladších 18 let (významné jako 'nevoliči')
V CONTEXT (HN i další texty) je explicitně uvedeno, že podle posledního sčítání z roku 2021 žilo v ČR ~2 miliony lidí mladších 18 let, tedy skupina bez volebního práva, o jejíž budoucnosti se rozhoduje bez jejich přímého hlasu.
V textech se tento fakt používá k argumentu o mezigeneračním napětí a o tom, že rozhodnutí přijímaná voličskou populací (včetně seniorů) zasahují kategorie populace, které nejsou přímo zastoupeny ve volbách.
Otestujte se
Kvíz: Rostoucí polarizace ve společnosti
USA

stát v Severní Americe

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a4/Flag_of_the_United_States.svg

Kontinent: Severní Amerika

Hlavní město: Washington, D.C. (17. listopadu 1800 - dosud)

Rozloha: 9.83 mil. km²

Populace: 340.11 mil. (1. července 2024)

Měna: americký dolar

HDP: 27.72 bil. USD (2023)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 7:37:09