Přečerpávací elektrárna je speciální vodní elektrárna, která ukládá energii pomocí dvou nádrží v různých výškách. Když je přebytek elektřiny, čerpadla přemístí vodu do horní nádrže; když je potřeba elektřina, voda se spustí dolů přes turbíny a vyrábí proud.
Transformace české energetiky a role ČEZ
ČEZ Distribuce plánuje investice do modernizace a řešení blokací kapacity sítě do roku 2030
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že ČEZ Distribuce představila plán investic do modernizace distribuční sítě a řešení blokací kapacity do roku 2030, přičemž současná pravidla připojování výrazně omezují využitelnou kapacitu a zvyšují potřebu rozsáhlých investic.
Transformace české energetiky pokračuje směrem od uhlí k mixu jádra, plynu a obnovitelných zdrojů s důrazem na flexibilitu výroby i spotřeby; tento vývoj zahrnuje velké projekty ČEZ jako přesun z uhlí (uzavření dolu Bílina plánované na 2033) a investice do solárních parků na ploše dolu Bílina o výkonu 182,1 MW[2][4][12].
ČEZ zároveň realizuje technologické piloty a velké infrastrukturní projekty pro zvýšení flexibility sítě: modernizace přehrady Orlík na přečerpávací elektrárnu s novými reverzními turbínami, pilotní projekt akumulace energie do roztavené soli v Mělníku a plánované zařízení na energetické využití odpadů u Mělníka (od 2028) jako součást přechodu od uhelné výroby[18][23][12][1].
Finanční a vlastnické otázky zůstávají klíčové pro schopnost realizovat investice: ČEZ vydal první zelené dluhopisy za 750 milionů eur na nefosilní projekty, valná hromada schválila dividendu 47 Kč na akcii a skupina čelí riziku spojenému s hospodařením s nelegální půjčkou ve výši tří miliard eur, což může mít právní a ratingové dopady[22][15][19].
Zdroje:
Uhelná energetika v Česku skončí v roce 2033 se zavřením Dolu Bílina, tvrdí Beneš z ČEZ
Od uhlí k plynu. Startuje velká energetická revoluce za stovky miliard
Minoritáři dusí na valné hromadě ČEZu stát. Máme si koupit akcie abychom na tom vydělali?
Minoritáři dusí na valné hromadě ČEZu stát. Máme si koupit akcie abychom na tom vydělali?
ČEZ vybuduje na Orlíku za osm miliard novou přečerpávačku. Půjde o první vodní baterku po 30 letech
ČEZ a E.ON budou státu vracet peníze za výkup elektřiny ze solárů. Může jít o více než miliardu
ČEZ Distribuce plánuje investice do modernizace a řešení blokací kapacity sítě do roku 2030
Kdo si polepší, kdo tratí?
Skupina ČEZ
Hlavní aktér transformace energetiky: investuje do jádra, plynárenství, obnovitelných zdrojů a tepláren; čelí politickému tlaku na zestátnění a volbě dividendy.
Stát (ministerstvo financí / vláda)
Majoritní akcionář ČEZ (~70%) a klíčový rozhodovatel: formuluje strategii, debatu o zestátnění, alokuje fondy na transformaci a ovlivňuje dividendovou politiku.
Spotřebitelé domácností (Czech households)
Budou čelit vyšším regulovaným poplatkům a cenám energie kvůli nutným investicím do sítí a transformace teplárenství.
Severočeské doly / těžaři hnědého uhlí (Severočeské doly, Sev.en)
Těžba klesá a termíny těžby se zkracují; firmy čelí ekonomickému tlaku kvůli povolenkám a poklesu poptávky.
Obyvatelé Prahy a zákazníci CZT napojení na Elektrárnu Mělník
Zásobováni teplem z Mělníka; transformace (spalovna, plyn, akumulace) ovlivní kvalitu ovzduší, dopravu a dodávky tepla.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP)
Rozhoduje o EIA a modernizačních fondech; schválilo ukončení těžby v Bílině a rozhodlo o dotacích na projekty.
Investoři a minoritní akcionáři ČEZ (včetně zahraničních fondů)
Ohroženi politickými záměry zásadního zásahu do vlastnické struktury (zestátnění/rozdělení společnosti) a nízkými dividendami.
Teplárny a města (místní samosprávy)
Musí provést nákladnou modernizaci zdrojů z uhlí na plyn/biomasu/elektrokotle/akumulaci; dostanou dotace, ale čelí plánování a infrastrukturním výzvám.
Ekologické organizace (Greenpeace a další)
Tlačí na rychlejší konec uhlí; ovlivňují veřejnou debatu a administrativní odpor k některým projektům (spalovny).
Dříve jsme psali...
Greenbuddies plánují investice za miliardy do vlastních solárních elektráren s novou posilou z ČEZ
ČEZ plánuje na Orlíku první novou přečerpávačku za 30 let za osm miliard
ČEZ vydává první zelené dluhopisy za 750 milionů eur bez fosilních projektů
Skupina ČEZ pod vedením Daniela Beneše dnes představuje hospodářské výsledky za rok 2025
ČEZ a E.ON budou v roce 2026 státu platit za výkup solární elektřiny a vracet přeplatky
ČEZ: Lídr české energetiky s ambicí pro čistou budoucnost
ČEZ, a. s., neboli České energetické závody, je klíčovým hráčem a největším výrobcem elektřiny v České republice. Jako mateřská společnost Skupiny ČEZ sdružuje desítky firem a soustředí se především na výrobu, distribuci a prodej energií koncovým zákazníkům, působí zejména na trzích střední Evropy. Skupina ČEZ své portfolio rozšířila i o další služby, jako je dodávka zemního plynu či mobilní volání.
Historie ČEZ sahá do roku 1977, kdy vznikla státní hospodářská organizace, jež byla po privatizaci v roce 1992 transformována na akciovou společnost. V prvních letech se firma intenzivně věnovala ekologizaci uhelných elektráren a od roku 2003 se spojením s distribučními společnostmi formovala dnešní Skupina ČEZ. Postupně rozšiřovala své aktivity o zemní plyn a mobilní telefonii a zaměřila se na decentralizovanou energetiku, zahrnující kogenerace, elektromobilitu a inteligentní distribuční sítě.
V posledních letech se ČEZ aktivně zaměřuje na transformaci energetiky směrem k udržitelnosti. V roce 2021 představil akcelerovanou strategii "Čistá energie zítřka", jejímž cílem je přeměna výrobního portfolia na nízkoemisní do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Součástí této vize je plán na vybudování 6000 MW obnovitelných zdrojů, převážně fotovoltaických elektráren, a pokračování v rozvoji jaderné energetiky, včetně výstavby nového bloku v Dukovanech.
ČEZ provozuje širokou škálu energetických zdrojů v České republice, včetně jaderných (Temelín, Dukovany), uhelných, vodních, větrných a fotovoltaických elektráren. Kromě toho se angažuje v inovacích a výzkumu, například prostřednictvím fondu INVEN CAPITAL, který investuje do startupů v oblasti čisté energie, a provozuje Ústav jaderného výzkumu Řež. Jako majoritní vlastník českého státu hraje ČEZ klíčovou roli v naplňování národní energetické koncepce.
Příbuzná témata
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Za nízké poptávky nebo když je levná elektřina (např. z větru nebo slunce) elektrárna používá elektřinu k čerpání vody do horní nádrže. Při špičce nebo výpadku sítě pustí vodu zpět dolů, turbíny se roztočí a vyrábějí elektřinu. Přechod mezi čerpáním a výrobou je rychlý, takže zařízení pomáhá vyrovnávat krátkodobé výkyvy v síti.
Proč je to důležité
Přečerpávací elektrárny zvyšují flexibilitu sítě: ukládají přebytek obnovitelné energie a kryjí špičky spotřeby, což snižuje potřebu okamžité výroby z fosilních zdrojů. Modernizace Orlíku na přečerpávací elektrárnu (2024–2030) pomůže lépe vyrovnávat kolísání výroby z větru a slunce a zvýší spolehlivost dodávek elektřiny v Česku.
Kvíz: Transformace ČEZ a modernizace české energetiky
ČEZ
česká nadnárodní energetická holdingová společnost
Země: Česko

Založil: Fond národního majetku České republiky
CEO: Daniel Beneš (2011 - dosud)
IČO: 45274649
Zaměstnanci: 28.73 (31. prosince 2022)
Sídlo: Praha (2002 - dosud)
Kapitál: 272.8 mld. (31. prosince 2019)
Výnosy: 288.49 mld. (leden 2022)
Čistý zisk: 80.71 mld. (leden 2022)
Bilance: 1.11 bil. (31. prosince 2022)
Web: https://www.cez.cz/
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 6. 7. 2026 20:12:25