Rozvoj obnovitelných a dobíjecích infrastruktur v Česku

České paroplynové elektrárny vydělávají za zálohu pro polskou energetiku i bez výroby

Mizící téma o současném dění a undefined

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálněji: české paroplynové elektrárny nyní berou platby za záložní kapacitu na polském trhu i bez pravidelné výroby, protože vysoké ceny plynu omezují jejich provoz a provozovatelé jsou honorováni za připravenost k výrobě .

Dlouhodobě se v Česku výrazně rozvíjí obnovitelná a dobíjecí infrastruktura: instalovaný výkon fotovoltaiky loni poprvé překonal instalovaný výkon jaderných elektráren Dukovany a Temelín, přestože jaderné bloky stále vyrábějí zhruba sedmkrát více elektřiny než solární zdroje [10]. Současně roste počet dobíjecích stanic pro elektromobily, který letos překročil 3 000 stanic [5].

Hlavní překážky dalšího rozvoje zůstávají v povolovacích procesech a kapacitách připojení do sítě: schválené projekty obnovitelných zdrojů o výkonu cca 23 000 MW čekají na realizaci a podle odhadů se reálně postaví pouze třetina až polovina z nich; kapacity sítí se navíc rychle plní i požadavky na připojení velkokapacitních baterií [2][1].

Soukromé investice a komerční projekty posouvají nasazení technologií: příklady zahrnují velké solární parky s bateriemi v Modlanech a ziskové provozy bateriových úložišť (Fenix Group), zatímco v Evropě vznikají i větší systémy (Bulharsko, 496 MWh), které slouží jako inspirace pro české projekty jako Havlíčkův Brod; malé vodní elektrárny přitom zůstávají stabilním zdrojem s roční produkcí přes 1,1 mld. kWh [6][7][3][4][9].

Zdroje:

  1. České paroplynové elektrárny poskytují zálohu Polsku a vydělávají, i když nevyrábějí. Stabilitu tamní sítě mají jistit i jaderné Dukovany

  2. Počet dobíječek pro elektroauta i jejich vytížení v Česku roste, celkem jich je přes tři tisíce

  3. Zdlouhavé povolovací procesy brzdí rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku. Co s tím udělá nový zákon?

  4. Česko stojí na prahu bateriového boomu, investoři žádají o připojení tisíců megawattů. Zdaleka ne všechny plány se však realizují

  5. 65 tisíc fotovoltaických panelů a k tomu velké bateriové úložiště. Jak vzniká největší energetický projekt svého druhu v Česku

  6. Elektromobilita v Česku ožívá, firmy žádají méně byrokracie

  7. Investice do baterie se Fenixu vrátí téměř hned i bez dotace. Trh se ale rychle nasytí

  8. V Bulharsku spustili největší bateriové úložiště v Evropě. Velké baterie brzy vzniknou i v Česku

  9. Výkon českých solárů překonal jádro. Fotovoltaiky přesto vyrábí sedmkrát méně elektřiny než Temelín a Dukovany

Nejnovější
České paroplynové elektrárny vydělávají za zálohu pro polskou energetiku i bez výroby
03. 6. 2026: České paroplynové elektrárny dostávají zaplaceno na polském kapacitním trhu za připravenost k výrobbě elektřiny, i když kvůli vysokým cenám plynu většinou nevyrábějí.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Střední dopad
18. února 2026
Celkový instalovaný výkon v roce 2025 ke konci roku dosáhl 23 602 megawattů. Jedná se o nárůst 2,6 procenta. A vlastně další prim zaznamenaly fotovoltaiky, které překonaly v loňském roce v instalovaném výkonu jaderné elektrárny.
2 Střední dopad
31. července 2025
Stavba velkých parků tedy nemusí nutně znamenat ústup od střešních FVE. Důležité je, aby se odstranily některé zbývající bariéry pro jednodušší výstavbu velkých FVE a aby se začaly zapojovat i velkokapacitní bateriové systémy a další zdroje flexibility, což se konečně začíná dít.
3 Vysoký dopad
4. února 2010
Solární elektrárny jsou k nezaplacení. Bohužel doslova a do písmene.
Kontext
Dříve jsme psali...
Fotovoltaika v Česku loni překonala instalovaný výkon jaderných elektráren Dukovany a Temelín
Instalovaný výkon solárních elektráren v ČR loni poprvé překonal výkon jaderných bloků, ačkoliv jádro stále vyrábí sedmkrát více elektřiny.  Proč soláry nevyrobí víc?
🌊 Malé vodní elektrárny jsou stabilním základem české obnovitelné energetiky s dlouhou tradicí i výzvami
Malé vodní elektrárny v Česku ročně vyrobí přes 1,1 miliardy kWh elektřiny a představují stabilní a spolehlivý obnovitelný zdroj energie s významným potenciálem dalšího rozvoje.  Poznej stabilní energii
Orlen a Hyundai volají po zrychlení povolování, byrokracie brzdí rozvoj elektromobility v Česku
Firmy v Česku stavějí na masivní rozvoj elektromobility, ale vyžadují rychlejší povolovací procesy a dostupnější elektromobily pro zákazníky.  Proč elektřina nestačí
Katemo Group staví největší solární elektrárnu s bateriemi v Česku
Firma Katemo Group buduje v Modlanech obří solární park s 65 tisíci panely a velkým bateriovým úložištěm bez dotací.  podívejte se na rekord
Dobíjecí stanice pro elektroauta v Česku letos překročily hranici tří tisíc.
Počet dobíjecích stanic pro elektromobily i jejich využití v Česku letos výrazně vzrostl.  Síť roste, čísla překvapí
Fakta
📊

1861 MW

žádosti o připojení baterií
(14. 5. 2025)

💰

1,87 mld.

investice v Bulharsku
(26. 5. 2025)

📊

4 542 MW

instalovaný výkon solárů v ČR
(18. 2. 2026)

💰

40 mld. Kč

roční investice 2024–2035
(21. 5. 2025)

📊

18.7%

meziroční nárůst výroby solárů
(18. 2. 2026)

👤

Pavel Tykač

plánuje 200–400 MWh projekt
(26. 5. 2025)

Události
Co a kdy?
24. dubna 2025
Fenix Group spustila bateriové úložiště (1080 kW, 2400 kWh), které od 24. dubna dodává/odebírá elektřinu pro ČEPS a denně se spíná až 120×.
14. května 2025
Článek popisuje nárůst žádostí o připojení velkokapacitních baterií — ČEPS eviduje žádosti o výkon 1861 MW; EG.D má zasmluvněno přes 800 MWh a řeší další žádosti.
26. května 2025
V článku je uvedeno, že v Česku jsou největší baterie ve Vraňanech (22 MWh) a v Plané nad Lužnicí; připomíná se projekt v Havlíčkově Brodě s min. výkonem 80 MW, který musí být připojen do sítě do konce roku 2028.
21. května 2025
Distribuční společnosti schválily projekty fotovoltaiky o celkovém výkonu 23 000 MW; současný připojený výkon OZE dosahuje 4800 MW a roční instalace 2023–2024 činily přibližně 1000 MW.
3. června 2026
Český stát plánuje spuštění kapacitního trhu letos v červnu s předpokládaným zahájením během léta 2026 (zajišťování plateb za rezervní zdroje).
3. února 2026
(Poznámka z dat ERÚ) K 2025 celkový instalovaný výkon solárních elektráren dosáhl 4 542 MW — fotovoltaika poprvé překonala souhrnný instalovaný výkon jaderných bloků (4 346 MW).
3. června 2025
(Nečitelný záznam) Bulharsko spustilo v Loveči 111 bateriových kontejnerů s kapacitou 496 MWh — uvedeno jako největší zařízení v EU (publikováno 26. května 2025).
Otestujte se
Kvíz: Energetika v Česku — plyn, obnovitelné zdroje a ukládání
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 5. 6. 2026 0:21:22