Banka je instituce, která od lidí a firem přijímá vklady (úspory) a zároveň poskytuje půjčky. Ukládání peněz a půjčování jsou její hlavní činnosti, za které si účtuje úroky a poplatky.
Působení evropských bank v Rusku během války
Šéf ukrajinské Citibank Alex McWhorter popisuje překvapivou odolnost tamního bankovního sektoru
Počínající téma o
politice a firmě
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Hlavní aktuální stav: Evropské banky jako Raiffeisen a UniCredit zůstávají aktivní v Rusku i čtyři roky od začátku invaze a nadále dosahují vysokých zisků díky vyšším úrokovým sazbám a omezené konkurenci; odchod z trhu je komplikovaný regulačními překážkami a nutností prodeje aktiv s velkými slevami[1].
Nový článek rozšiřuje kontext regionálního bankovnictví: zatímco některé evropské banky zůstávají v Rusku a čelí kritice za příspěvky do ruských veřejných financí, ukrajinský bankovní sektor vykazuje během války nečekanou stabilitu a některé banky (např. Citibank na Ukrajině) dosahují vyšších zisků než před invazí[2].
Důsledky a vývoj: přetrvávání evropských bank v Rusku znamená pokračující ekonomické vazby přes sankční období, zatímco zároveň vidíme diverzifikovaný obraz regionálního bankovnictví — ruský trh zůstává pro některé zahraniční banky „uvězněným“ aktivem s vysokými zisky, Ukrajina naopak vykazuje rezilienci bankovního sektoru a potenciální růst ziskovosti[1][2].
Poznámky k vývoji v čase: původní kritika zní, že přítomnost evropských bank v Rusku přispívá do státního rozpočtu a je politicky citlivá; nové zjištění o síle ukrajinského bankovního sektoru nevyvrací tyto body, ale doplňuje perspektivu regionu tím, že ukazuje rozdílný vývoj bank v sousedních zemích během konfliktu[1][2].
Zdroje:
Nejnovější
Šéf ukrajinské Citibank Alex McWhorter popisuje překvapivou odolnost tamního bankovního sektoru
20. 2. 2026: Ukrajinský bankovní sektor vykazuje během války nečekanou stabilitu a Citibank tam dosahuje vyšších zisků než před invazí.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
19. února 2026
Tyto platby přímo přispívají k ruským zvěrstvům. Jen v roce 2024 mohly daně zaplacené zahraničními firmami financovat více než milion ruských vojáků
2
Vysoký dopad
19. února 2026
Jsme velmi opatrní, abychom žádnou chybu neudělali, protože bychom jim na stříbrném podnose předali 3,8 miliardy eur kapitálu. To neudělám
3
Střední dopad
29. dubna 2024
Setrvání v Rusku není jen v zájmu RBI. Ruská centrální banka udělá vše, co je v jejích silách, aby je nenechala odejít, protože existuje jen málo nesankcionovaných bank, jejichž prostřednictvím může Rusko přijímat a posílat platby v rámci mezinárodního platebního systému SWIFT
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Raiffeisen Bank International (RBI)
RBI stále podniká v Rusku a z tamních aktivit získává významnou část zisků, což zvyšuje právní, reputační a regulatorní rizika pro skupinu a její dceřiné společnosti.
Evropské banky působící v Rusku (skupina: Raiffeisen, UniCredit, Intesa Sanpaolo, OTP)
Banky vykazují vysoké zisky v Rusku díky vysokým sazbám a nízké konkurenci, ale čelí značným reputačním, právním a odprodejovým překážkám spojeným se sankcemi a ruskou legislativou.
Evropské centrální banky / regulátoři (ECB)
Regulátoři vyvíjejí tlak na evropské banky (např. RBI, UniCredit) kvůli působení v Rusku a kladou omezení, která komplikují a prodražují působení v ruském trhu.
Ukrajinská vláda / rekonstrukční projekty
Ukrajinská vláda je klíčovým příjemcem financí a spolupracuje s mezinárodními bankami (Citibank, G7) na přípravě a implementaci poválečné rekonstrukce; to zvyšuje poptávku po finančních prostředcích a bankovních službách.
UniCredit
UniCredit vykazuje zvýšenou ziskovost na Ukrajině a postupně snižuje expozici v Rusku, přitom aktivně plánuje zapojení do poválečné rekonstrukce Ukrajiny s vládami G7.
OTP Bank (Maďarsko)
OTP značně rozšířila úvěrování v Rusku a zaznamenala výrazný růst zisku díky vyšší expozici spotřebitelským a firemním úvěrům v ruském prostředí.
Citibank (operace na Ukrajině)
Citibank na Ukrajině zaznamenala stabilitu a vyšší ziskovost, udržuje firemní klientelu a podílí se na přípravě financování poválečné rekonstrukce.
Maďarská OTP - retailoví a firemní klienti v Rusku
Ruské klientské skupiny profitují z dostupnosti úvěrů u některých bank (OTP) zatímco čelí vysokým sazбám a omezenému úvěrovému přístupu obecně; dopady jsou heterogenní.
Kontext
Dříve jsme psali...
Evropské banky Raiffeisen a UniCredit zůstávají v Rusku i čtyři roky od začátku invaze
Navzdory válce a odklonům mnoha firem si některé evropské banky uvězněné na ruském trhu stále drží vysoké zisky a odchod jim komplikuje přísná regulace. Zjistěte pravdu o ziscích
Profil
Raiffeisen Bank International – silný rakouský hráč v centrálním i mezinárodním bankovnictví
Raiffeisen Bank International (RBI) je klíčovou součástí decentralizované rakouské Raiffeisen Banking Group: působí jako domácí centrální finanční subjekt skupiny a zároveň jako holding pro zahraniční operace skupiny, přičemž je kótována na Wiener Börse a majoritními akcionáři jsou osm regionálních Raiffeisen‑landesbank.
Banka vznikla v roce 2010 jako dceřiná společnost Raiffeisen Zentralbank (RZB) a v březnu 2017 pohltila RZB formou reverse takeover; od té doby je RBI označena jako významná instituce pod evropským bankovním dohledem a podléhá přímému dohledu Evropské centrální banky.
RBI provozuje rozsáhlou síť poboček v řadě zemí střední a východní Evropy a má dceřiné společnosti mimo jiné v Albánii, Rumunsku, na Ukrajině a v Rusku; v době vzniku banky obsluhovala přes 14 milionů zákazníků a zhruba 3 000 poboček. V rámci restrukturalizací a obchodů v uplynulých letech prodala aktivity například v Bulharsku a podílela se na akvizicích jako převzetí Crédit Agricole Srbija.
Banka čelí kontroverzím kvůli své přítomnosti v Bělorusku a zejména v Rusku: v letech 2022–2025 byla předmětem mezinárodních pozornosti a šetření kvůli finančním tokům do Ruska, jednání s americkými úřady a zařazení/pozastavení na seznamu „sponzorů války“ ze strany ukrajinských orgánů, přičemž RBI deklarovala, že zvažuje možnosti prodeje nebo odčlenění ruské divize v souladu s platnými zákony a regulacemi.
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Lidé vloží peníze na účet; banka je použije k půjčkám jiným zákazníkům nebo k nákupům na kapitálových trzích. Díky systému částečných rezerv může banka půjčit větší část peněz, než má fyzicky uloženou, čímž „znásobí“ peníze v oběhu. Zisk tvoří rozdíl mezi úrokem, který banka získá z půjček, a úrokem vypláceným na vkladech, plus poplatky za služby.
Proč je to důležité
Banky umožňují lidem bezpečně ukládat peníze, platit bezhotovostně a získat úvěry na bydlení, život nebo firmy. Ovlivňují ekonomiku tím, že řídí tok peněz a úvěrů; proto je jejich činnost regulovaná centrální bankou a stát dává licenci, kdo smí bankou být.
Co to je
Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022, kdy ruské jednotky vtrhly na ukrajinské území. Jde o rozsáhlý ozbrojený konflikt, který pokračuje dál a stal se největší válkou v Evropě od druhé světové války.
Jak to funguje
Invaze probíhá kombinací pozemních, vzdušných a raketových útoků z několika směrů (Rusko, Krym, Bělorusko) a zahrnuje i kyberútoky a propagandu. Boje se soustředí na klíčová města a strategické oblasti (Kyjev, Charkov, Donbas, jih Ukrajiny) a doprovází je diplomacie, sankce a rozsáhlá humanitární krize s miliony uprchlíků.
Proč je to důležité
Konflikt má velký dopad na bezpečnost Evropy, světové dodávky energií, potravin a komodit, a ekonomiky zemí včetně ČR. Rozhoduje o mezinárodních vztazích, obraně a o tom, zda a jak se bude jednat o mírových dohodách — proto je to klíčový kontext pro politické a ekonomické zprávy.
Otestujte se
Kvíz: Evropa, banky a jejich přítomnost v Rusku a na Ukrajině během války
Rusko
stát v Evropě a Asii
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Petrohrad (do 11. března 1918)
Rozloha: 17.13 mil. km² (leden 2017)
Populace: 146.12 mil. (leden 2025)
Měna: ruský rubl (leden 1992 - dosud)
HDP: 2.24 bil. RUB (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 24. 2. 2026 1:20:42