Ekonomická krize je fáze hospodářského cyklu, kdy ekonomika dlouhodobě klesá — obvykle alespoň čtyři čtvrtletí. Projevuje se poklesem výroby, příjmů a zaměstnanosti a zhoršením běžného života většiny lidí.
Protesty v Íránu, ekonomická krize a zahraniční zásahy
Íránský režim zpevnil pozice díky válce a americkému zmatení
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálněji režim v Íránu zpevnil své postavení: Íránská revoluční garda posílila svou moc a země získala výhody částečně díky zmatenému postupu USA a nové dohodě o ukončení bojů, podle nejnovější zprávy.[8]
Protesty, které začaly 28. prosince 2025 jako reakce na ekonomické potíže, pokračují; původní násilné zásahy bezpečnostních složek vedly k nejméně 19 mrtvým a rozsáhlým represím včetně zásahů v nemocnicích a zadržování aktivistů.[1]
Ekonomické problémy jsou klíčovým faktorem: íránský rijál v roce 2025 oslabil téměř o polovinu a v lednu 2026 dosáhl přibližně 1,5 milionu rijálů za dolar, což zvyšovalo tlak na životní náklady a přispělo k vypuknutí demonstrací.[2]
Téma zahrnuje i mezinárodní dimenzi: existují obvinění z tajného dovozu asi 6000 Starlink terminálů a tvrzení o zapojení USA a Izraele do útoků, zatímco ozbrojené střety a hrozba uzavření Hormuzského průlivu vyvolaly prudké výkyvy cen energií a finančních trhů.[4][6][5]
Zdroje:
Bude silnější, bohatší, asertivnější. Íránskému režimu válka pomohla
Další na řadě rozbouřený Írán? Islámská diktatura topí protesty v krvi, Trump mluví o zásahu
1,5 milionu rijálů za jeden dolar. Jak se hroutí íránská měna
Hrozba jménem Hormuz: Proč může konflikt s Íránem vystřelit cenu ropy až na 150 dolarů
Íránský režim zpevnil pozice díky válce a americkému zmatení
Přehled citací
Podle dat společnosti Bloomberg je kurz nyní zhruba na úrovni 1,5 milionu íránských rijálů za jeden americký dolar. Při zaokrouhlení tak vychází jeho hodnota prakticky na nulu,
při protestech, které začaly na konci prosince, již zahynulo 1847 civilistů a 135 příslušníků bezpečnostních sil či osob spojených s režimem.
Jiná nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech, ve své sobotní bilanci hovořila o 116 obětech protestů, z nichž asi třetina podle ní připadá na zasahující příslušníky bezpečnostních sil.
Kdo si polepší, kdo tratí?
Íránské revoluční gardy (IRGC)
IRGC jsou hlavním nástrojem režimu při potlačování protestů, posílily svou moc a ovládají velkou část íránské ekonomiky, což je zdrojem vnitřního konfliktu i zahraničního napětí.
Milice Basídž
Basídž vykonává „špinavou práci“ potlačování demonstrací a je jednou z nejvíce nenáviděných složek, která způsobila vysoké počty obětí mezi protestujícími.
Íránská centrální banka (CBI)
CBI svou monetární politikou (tištěním peněz a nouzovými půjčkami) přispěla k hyperinflaci a oslabení rijálu, což vyvolalo ekonomickou frustraci vedoucí k protestům.
Íránská vláda / teokracie (vč. Chameneího)
Vrcholní představitelé režimu vydali rozkazy k tvrdému potlačení protestů, čímž ztratili legitimitu u části populace a zvýšili riziko dlouhodobé nestability.
Íránští demonstranti / občané
Masové protesty čelí krvavé represi, vysokému počtu mrtvých, zatčení a zhoršující se ekonomické situaci (inflace, nedostatek potravin).
Administrativa USA (prezident Donald Trump a vláda)
USA poskytly materiální a diplomatickou podporu opozici (např. Starlink terminály) a vyhrožují vojenským zásahy, čímž eskalují mezinárodní napětí a ovlivňují domácí dynamiku v Íránu.
Íránský ropný sektor / energetické společnosti
Konflikt a blokády Hormuzského průlivu způsobují výkyvy cen ropy (výhody i rizika) a ruší tradiční exportní trasy, přičemž část exportu přechází do stínových operací směrem k Číně.
Íránští lékaři a zdravotnický personál ošetřující demonstranty
Lékaři jsou pronásledováni, zatýkáni a některým hrozí i trest smrti za poskytování pomoci raněným demonstrantům, což poškodilo dostupnost péče a vyvolalo exodus odborníků.
Íránská opozice v exilu (včetně Rezá Pahlavího)
Exilní opozice aktivně podporuje protesty a mobilizuje mezinárodní pozornost, ale její schopnost změnit situaci uvnitř země je omezená a kontroverzní.
Dříve jsme psali...
Dohoda USA a Íránu ohrožuje stabilitu Islámské republiky a vyvolává protesty
Izraelské a americké útoky na Írán vyvolaly prudké výkyvy cen ropy, plynu i akcií
Írán a hrozba uzavření Hormuzského průlivu mohou vyhnat ceny ropy na 150 dolarů
Trumpova administrativa propašovala tisíce terminálů Starlink do Íránu na podporu tamních protivládních protestů
Jak děti íránských islamistů žijí svobodně na Západě i přes otcův režim
2025-12-28
Začátek protestů
(5. 1. 2026)
~50%
Oslabení rijálu v r.2025
(13. 1. 2026)
40%+
Inflace v Íránu
(13. 1. 2026)
3,34M b/d
Těžba ropy v lednu 2026
(3. 3. 2026)
300 mld. $
Slíbená pomoc v dohodě
(18. 6. 2026)
30k+
Prý zabitých po masakru
(18. 6. 2026)
Co a kdy?
Příbuzná témata
International Comparison
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Krize vznikne, když v ekonomice přestanou plynout peníze a zboží tak, jak dřív — část lidí má hodně peněz a utrácí méně, ostatní mají méně a šetří. To snižuje poptávku, firmy propouštějí a investice klesají, takže propad se může šířit dál. Historické příklady jsou Velká deprese 1929, ropné šoky 1970. let nebo krize 2008 a 2020.
Proč je to důležité
Krize ovlivní běžné rodiny — ztrátu práce, nižší platy a dražší zboží. Zároveň nutí vlády a centrální banky jednat (snížení úroků, podpora podniků), protože bez zásahu se propad může prohloubit a trvat dlouho.
Co to je
Protest je veřejné vyjádření nesouhlasu s rozhodnutím, politikou nebo situací. Může to být shromáždění, pochod, umělecké dílo nebo jiný způsob, jak dát najevo svůj názor před ostatními.
Jak to funguje
Lidé se při protestu shromáždí nebo vykonají konkrétní akci (pochod, stávka, obsazení), aby přitáhli pozornost médií a úřadů. Protest může být legální (petice, demonstrace podle zákona) nebo formou občanské neposlušnosti, která porušuje pravidla, ale je nenásilná. Někdy se protest vyostří až do násilí, což mění reakce veřejnosti a policie.
Proč je to důležité
Protesty ovlivňují politiku, veřejné mínění a rozhodnutí firem nebo vlád. Pomáhají upozornit na problémy, mobilizovat lidi a mohou vést ke změnám zákonů nebo praxe. Zároveň mohou narušit každodenní život a bezpečnost, takže společnost i úřady často řeší, jak s nimi zacházet.
Írán
stát v západní Asii
Kontinent: Asie
Hlavní město: Teherán
Rozloha: 1.65 mil. km²
Populace: 86.76 mil. (2022)
Měna: Íránský riál
HDP: 388.54 mld. IRR (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Kvíz: Protesty a politická krize v Íránu (2025–2026)
USA
stát v Severní Americe
Kontinent: Severní Amerika
Hlavní město: Washington, D.C. (17. listopadu 1800 - dosud)
Rozloha: 9.83 mil. km²
Populace: 340.11 mil. (1. července 2024)
Měna: americký dolar
HDP: 27.72 bil. USD (2023)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Íránské revoluční gardy
složka íránských ozbrojených sil
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 27. 6. 2026 15:13:43