Íránské revoluční gardy jsou zvláštní ozbrojené jednotky v Íránu, vzniklé roku 1979 po islámské revoluci. Jsou samostatné od běžné íránské armády a mají vlastní pozemní síly, námořnictvo i letectvo. Kromě vojenských úkolů také kontrolují milici, která má kolem 11 milionů příslušníků.
Arabská politika vůči Íránu po masakru v Teheránu
Írán zvažuje rozšíření války na americké základny v Evropě a ohrožuje i Kypr
Živé téma o
politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálněji Írán podle zpravodajských zdrojů zvažuje rozšíření konfliktu na evropské základny USA a ohrožení Kypru, což naznačuje možné přeshraniční údery mimo Blízký východ.
V červenci 2026 íránské revoluční gardy oznámily útok na americkou základnu At‑Tanf v Sýrii jako odvetu za zabité íránské vojáky; toto tvrzení ale nebylo nezávisle potvrzeno[8].
Dřívější vývoj ukazuje rostoucí tlak zálivských monarchií: po opakovaných íránských útocích na ropnou infrastrukturu a města (včetně březnových útoků vedoucích k požárům a preventivnímu odstavení provozu v kuvajtských rafineriích) některé státy (např. Saúdská Arábie) si vyhradily právo na vojenskou odvetu a označily íránské operace za teroristické[3][4][2].
Současně zálivské monarchie vyzývaly k přímějším zásahům proti íránským vojenským kapacitám a hledaly podporu Spojených států a Izraele; Donald Trump aktivně pobízel některé muslimské státy k normalizaci vztahů s Izraelem jako součást širší strategie proti Íránu[5][6].
Zdroje:
Nejnovější
Írán zvažuje rozšíření války na americké základny v Evropě a ohrožuje i Kypr
19. 8. 2026: Írán podle zdrojů zvažuje útoky na americké vojenské základny v Evropě v případě další eskalace války ze strany Spojených států.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
19. srpna 2026
Pokud USA zajdou příliš daleko, Írán se bude bránit za každou cenu, půjde za hranice regionu a zasáhne i Evropu
2
Vysoký dopad
17. července 2026
Írán plně kontroluje Hormuzský průliv, a že dokud budou pokračovat americké útoky, nebudou možné touto strategickou úžinou vyvážet žádný plyn ani ropu
3
Střední dopad
19. března 2026
omezené íránské útoky v regionu
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Íránská vláda (režim ajatolláhů)
Režim utrpěl těžké vojenské a politické ztráty v důsledku zahraničních útoků a domácích masakrů demonstrantů, což oslabuje jeho pozici doma i v regionu. Zároveň čelí mezinárodní izolaci a vojenským protiútokům proti svým spojencům a infrastruktuře.
Íránské revoluční gardy (IRG)
Jako vojenská páteř režimu jsou přímo zapojeny do odvetných útoků a zahraničních operací, což je vystavuje cíleným útokům a zvyšuje odpovědnost za civilní oběti a regionální eskalaci. To zároveň zvyšuje tlak na jejich schopnosti a mezinárodní odsouzení.
Ropné monarchie Perského zálivu (Saúdská Arábie, SAE, Katar, Bahrajn, Kuvajt)
Monarchie utrpěly ekonomické škody a bezpečnostní rizika kvůli íránským útokům na ropnou infrastrukturu a města; některé zvažují i vojenský zásah a uzavírají diplomatické mise v Íránu.
Spojené státy americké (administrativa prezidenta Trumpa)
USA vedly vojenské akce proti Íránu a mobilizovaly velké síly v regionu; to jim dává schopnost zasahovat, ale současně zvyšuje riziko eskalace, politické kritiky doma a odpovědnosti za regionální destabilizaci.
Spojené arabské emiráty (SAE)
SAE čelí propadu turistického ruchu, ztrátě důvěry sousedů a ekonomickým dopadům na burzy a dopravu kvůli vzrůstajícím útokům a bezpečnostním omezením.
Izrael
Izrael získává strategickou výhodu oslabením íránských vojenských kapacit, ale čelí riziku širší eskalace a ztrátě regionální stability, pokud pád Íránu naruší rovnováhu sil.
Hizballáh a proíránské milice (v Libanonu, Iráku, Jemenu)
Jako Teheránští spojenci jsou zapojeni do střetů s Izraelem a útoků v regionu, čímž se stávají cílem izraelských i koaličních útoků a zvyšují riziko rozšíření konfliktu v regionu.
Exilová perská opozice
Protesty a mezinárodní pozornost jim dávají prostor a morální podporu, ale vnitřní rozdělení a geopolitické rozpory omezují jejich schopnost dosáhnout rychlých změn v Íránu.
Státy NATO a evropské země (diplomatické a vojenské reakce)
Evropské a NATO státy jsou vystaveny tlaku na podporu deeskalace a zároveň se ocitají v diplomaticky citlivé pozici; některé posilují vojenskou přítomnost nebo řeší domácí politické dopady.
Kontext
Dříve jsme psali...
Íránské gardy tvrdí útok na americkou základnu At-Tanf v Sýrii jako odveta
Íránské revoluční gardy oznámily útok na americkou základnu At-Tanf na jihu Sýrie jako odplatu za zabité íránské vojáky, údaj nebyl nezávisle potvrzen. zjistěte motivy útoku
Donald Trump nutí muslimské země k míru s Izraelem
Donald Trump požaduje od muslimských zemí zapojených do íránské dohody, aby bez prodlení vstoupily do abrahámovských dohod s Izraelem. Jak moc riskuje Trump?
Saúdská Arábie a další ropné monarchie žádají Donalda Trumpa o zničení vojenských kapacit Íránu
Zálivové monarchie včetně Saúdské Arábie a Emirátů chtějí, aby Trump zničil vojenské kapacity Íránu a zvažují připojení k americko-izraelské operaci. odhalit plány monarchií
Kuvajtské rafinerie Míná al-Ahmadí a Míná Abdalláh čelí opakovaným útokům íránských dronů
Drony zaútočily na dvě hlavní rafinerie v Kuvajtu, způsobily požáry a preventivní odstavení výrobních jednotek bez hlášených obětí. odhalit detaily útoku
Saúdská Arábie a ministr Fajsal bin Farhán hrozí Íránu odvetou za raketové útoky
Saúdská Arábie si vyhradila právo vojensky zasáhnout proti Íránu kvůli opakovaným útokům na ropnou infrastrukturu a města v regionu. Hrozí jaderný konflikt
Související
Příbuzná témata
- Hormuz, americko-izraelský tlak a snahy obejít průliv
- Trumpovy požadavky na strategické základny a hrozby vojenských akcí
- Trumpova role v konfliktech na Blízkém východě a Kavkaze
- Útoky na zdroje vody v regionálních konfliktech v Perském zálivu a mezi Indií a Pákistánem
- Protesty v Íránu, ekonomická krize a zahraniční zásahy
Ještě není...
International Comparison
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Tyto gardy mají asi 100 000 mužů u pozemních jednotek a 20 000 u námořnictva, plus asi 300 000 záložníků. Kromě obrany země zajišťují bezpečnost uvnitř Íránu, hlídají hranice a také dohlížejí na dodržování zákonů. Mají vlastní výzbroj včetně raket a zvláštní jednotky, jako je elitní Quds. Do Revolučních gard mohou vstoupit jen politicky prověřené osoby.
Proč je to důležité
Pro Írán jsou tyto gardy klíčové pro udržení moci a bezpečnosti státu. Pro svět představují významnou vojenskou sílu, kterou USA v roce 2019 označily za teroristickou organizaci. Pro běžné lidi mají dopad například v tom, jak funguje bezpečnost a jak se prosazují zákony v Íránu.
Otestujte se
Kvíz: Eskalace konfliktu kolem Íránu (2026)
Írán
stát v západní Asii
Kontinent: Asie
Hlavní město: Teherán
Rozloha: 1.65 mil. km²
Populace: 86.76 mil. (2022)
Měna: Íránský riál
HDP: 388.54 mld. IRR (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Donald Trump
americký podnikatel a politik
Pozice: prezident Spojených států amerických (20. ledna 2025 - dosud)
Narození: 14. června 1946
Místo narození: Jamaica Hospital Medical Center
Státní občanství: Spojené státy americké
Politická strana: Republikánská strana (Invalid Date - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 15. 9. 2026 14:44:19