Geopolitická dynamika: Čína, Tchaj-wan a Západ
Čína zahajuje ostré vojenské manévry u Tchaj-wanu v reakci na napětí s Japonskem
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálněji Čína zahájila rozsáhlé vojenské manévry a střelby u Tchaj-wanu, které Peking označil za reakci na rostoucí napětí v regionu; cvičení zvýšily regionální napětí a vyvolaly kritiku od zemí včetně Japonska[8].
Hlavní riziko zůstává u Tchaj-wanu: Si Ťin-pching prosazuje připojení Tchaj-wanu k pevninské Číně a nezavrhuje použití síly; dřívější analýzy varovaly, že při nedostatečném odhodlání USA a spojenců by Si mohl zvažovat i vojenskou intervenci[1].
Mezinárodní kontext se souběžně mění: Čína posiluje své postavení prostřednictvím summitů s lídry jako Putin a Modi a vojenských přehlídek, což podle analytiků oslabuje vliv Západu[2][3]. Interní faktory v Číně — včetně tlaku uvnitř strany a obav o zdraví Si Ťin-pchinga — mohou ovlivnit tempo a charakter pekingské politiky vůči Tchaj-wanu[4].
Současně se objevily i diplomacie a dočasné deeskalační kroky v ekonomické rovině: Donald Trump vyjednal roční příměří s Čínou, které dočasně zmírnilo obchodní napětí a stabilizovalo ekonomické vztahy[6]. Tchaj-wan a Ukrajina jsou v této souvislosti vnímány jako klíčoví aktéři bránící demokratické pořádky proti koordinovanému tlaku autoritářských režimů[7].
Zdroje:
Čína zahajuje ostré vojenské manévry u Tchaj-wanu v reakci na napětí s Japonskem
Přehled citací
Si bude pokračovat ve vojenských přípravách na násilné ovládnutí Tchaj-wanu a v utužování čínské ekonomiky, aby odolala mezinárodním sankcím, které by z toho nevyhnutelně plynuly.
Když čínský prezident Si Ťin-pching viděl, jak Rusko nedokázalo dobýt menší zemi, musel to pro něj být důvod k zamyšlení, jestli se pustit do podobného vojenského dobrodružství na Tchaj-wanu.
Jeho prioritou číslo jedna je zajistit kontrolu nad klíčovými oblastmi – Hongkong, Tchaj-wan a Jihočínské moře.
Kdo si polepší, kdo tratí?
Si Ťin‑pching
Jako čínský prezident a generální tajemník posiluje osobní moc, nacionalismus a vojenský tlak na Tchaj‑wan, což zvyšuje riziko regionální krize a globální destabilizace.
Čínská lidová armáda (Čínská armáda)
Modernizuje se a zvyšuje aktivity (cvičení, manévry, blokády) kolem Tchaj‑wanu; to zvyšuje bezpečnostní napětí v regionu a riziko konfliktu.
Tchaj‑wan (spotřebitelé a obyvatelé ostrova)
Čelí intenzivnímu vojenskému a ekonomickému nátlaku z pevniny, který ohrožuje bezpečnost, obchodní toky a každodenní život; zvyšuje civilní připravenost a závislost na zahraniční pomoci.
Spojené státy americké (vláda / vojenské vedení)
Posilují vojenskou podporu a odstrašení v Indo‑Pacifiku (vč. financí a zbraní pro Tchaj‑wan), ale zároveň musí vyvažovat ekonomické vazby s Čínou a riziko eskalace.
Tchajwanské high‑tech firmy a výrobci čipů (např. TSMC)
Mají mimořádný strategický význam (polovodiče) a působí jako 'křemíkový štít' — posilují mezinárodní podporu pro Tchaj‑wan a zvyšují jeho geopolitickou důležitost.
Státy regionu Indo‑Pacifik (Japonsko, Austrálie, Jihokorejská vláda)
Zvyšují svou vojensko‑bezpečnostní angažovanost a spolupráci se Spojenými státy v reakci na čínské hrozby; to má stabilizační i eskalační potenciál v regionu.
Čínské soukromé technologické firmy (např. Alibaba, Xiaomi apod.)
Čínská vláda zvyšuje regulaci a kontrolu nad soukromým sektorem, omezující podnikatelské svobody a exportní možnosti, což mění obchodní prostředí a rizika pro firmy.
Evropská unie (instituce)
Čelí tlaku vyrovnat ekonomické zájmy s bezpečnostními (de‑risking vůči Číně) a musí hledat jednotný postoj vůči Pekingu; oslabení globálních vazeb má ekonomické i politické náklady.
Dříve jsme psali...
Tchaj-wan a Ukrajina jako klíčoví aktéři boje proti autoritářskému Rusku a Číně
Donald Trump díky asijské cestě zmírnil obchodní konflikt s Čínou, což ulevilo světové ekonomice
Si Ťin-pching a Donald Trump varují před odvetnými opatření v Pusanu
Čínský prezident Si Ťin-pching čelí tlaku uvnitř strany i zdravotním problémům.
Peking uspořádal vojenskou přehlídku za účasti Putina, Kim Čong-una a dalších lídrů
Příbuzná témata
International Comparison
Kvíz: Čínské manévry u Tchaj-wanu a mezinárodní dopady
Čína
stát ve východní Asii
Kontinent: Asie
Hlavní město: Peking (1. října 1949 - dosud)
Rozloha: 9.6 mil. km²
Populace: 1.44 mld. (2021)
Měna: čínský jüan
HDP: 17.96 bil. CNY (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Tchaj-wan
částečně uznaný stát ve východní Asii
Kontinent: Asie
Hlavní město: Tchaj-pej (7. prosince 1949 - dosud)
Rozloha: 36.19 tis. km²
Populace: 23.41 mil. (Invalid Date)
Měna: Tchajwanský dolar (15. června 1949 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 29. 12. 2025 12:05:48