České politické postoje k podpoře Ukrajiny

Nejnovější vývoj ukazuje, že kritika na adresu vlády ANO a Andreje Babiše se stupňuje: analýzy a komentáře tvrdí, že kroky vlády (odmítání finanční podpory Ukrajině a reorganizace krizových oddělení na ministerstvu zahraničí) napomáhají ruským zájmům v Evropě^[3].

Dřívější sledované případy ukazují proměnlivost postojů jednotlivých aktérů: Andrej Babiš na summitu v Bruselu původně slíbil podporu Ukrajině, ale později se přiklonil k postojům Viktora Orbána a Roberta Fica, čímž jeho závazek vůči jednotné evropské podpoře Ukrajiny zpochybnil^[2].

Případ Jiřího Ovčáčka ilustruje individuální obraty v postoji k Ukrajině; Ovčáček tvrdí, že po návštěvě Ukrajiny změnil postoj a nyní ji podporuje, avšak jeho upřímnost a důslednost jsou předmětem pochybností bez veřejných kroků či omluv^[1].

V souhrnu téma přechází od izolovaných osobních prohlášení k širšímu vzoru institucionálních a politických změn: vedle osobních obratů se objevují systematičtější kroky vlády (politická rozhodnutí a administrativní změny), které mohou ovlivnit důvěru v stabilitu české zahraniční politiky vůči Ukrajině a vztahy v rámci EU^[1][2][3].

Zdroje:

1. Hloupí, nebo navedení. Jak Babišova vláda nahrává Rusku a proč nejde jen o neochotu platit pomoc Ukrajině

2. Jak se rodil český den hanby. Ze zákulisí Babišovy několikanásobné otočky ohledně podpory Ukrajiny

3. "Fuj, moskevské samoděržaví!" Ovčáček tvrdí, že prozřel a stojí za Ukrajinci. Tady je tip, jak by to mohl dokázat

Jak Andrej Babiš na summitu v Bruselu několikrát změnil stanovisko k podpoře Ukrajiny

Bývalý Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček tvrdí, že po návštěvě Ukrajiny změnil postoj

Andrej Babiš (nar. 2. září 1954 v Bratislavě) je český politik a podnikatel slovenského původu. Je zakladatelem koncernu Agrofert, iniciátorem a předsedou hnutí ANO 2011 a od října 2013 poslancem Parlamentu ČR; v letech 2017–2021 působil jako předseda vlády České republiky. V letech 2014–2017 byl prvním místopředsedou vlády a ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky.

Po pádu komunismu založil z aktivit v zahraničním obchodě holding Agrofert, který se pod jeho vedením rozrostl v rozsáhlý agrochemický, potravinářský a mediální koncern (včetně akvizice MAFRA v roce 2013). Do svých firem převedl v únoru 2017 majetek do svěřenských fondů; kvůli souběhu podnikání a veřejných funkcí je dlouhodobě označován za oligarchu a čelil obviněním ze střetu zájmů. Evropská komise po auditech konstatovala, že po převodu do fondů zůstal ve střetu zájmů, a Evropská unie kvůli tomu zamítla proplacení některých dotací (částka 285 milionů Kč).

Babiš je ústřední postavou několika vyšetřovacích kauz. V kauze Čapí hnízdo byl opakovaně vydán k trestnímu stíhání; po několika fázích vyšetřování a zrušení některých rozhodnutí byl Městským soudem v Praze 9. ledna 2023 zproštěn obžaloby a tento verdikt soud potvrdil v únoru 2024. Politicky dosáhl vítězství ve volbách 2017, stal se premiérem (nejprve vláda nezískala důvěru, po složení druhé vlády v červenci 2018 důvěru získala) a v říjnu 2022 oznámil kandidaturu na prezidenta; v lednových volbách 2023 postoupil do druhého kola (1. kolo 34,99 % hlasů) a ve druhém kole nezvítězil (41,67 % hlasů, prezidentem zvolen Petr Pavel).

Osobně pochází z Bratislavy, část dětství prožil ve Francii a ve Švýcarsku; vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě (s červeným diplomem) a v 80. letech pracoval jako zahraniční delegát v Maroku. Má dvě dospělé děti z prvního manželství a další dvě děti s dlouhodobou partnerkou Monikou; s Monikou se v červenci 2017 oženil, v dubnu 2024 uvedl, že se rozcházejí. Podle archivních dokumentů Státní bezpečnosti byl od roku 1980 evidován jako důvěrník a později figuroval ve spisech jako agent s krycím jménem „Bureš“; Babiš jakoukoli vědomou spolupráci se StB opakovaně popíral a otázka evidence byla předmětem soudních řízení. V říjnu 2024 slovenské vnitro uznalo, že byl v dokumentech StB evidován neoprávněně jako její agent a vědomě s ní nespolupracoval.

• Postoj Česka mezi Západem a Východem
• Předvolební strategie a geopolitické plány ANO
• Diplomatické vztahy mezi Ukrajinou a Maďarskem
• Zahraniční vojenská pomoc Ukrajině a globální výdaje na obranu
• Hodnocení práce českých europoslanců, rozpočet EU a podpora Ukrajiny

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Kyjev

Rozloha: 603.55 tis. km²

Populace: 41.17 mil. (leden 2022)

Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)

HDP: 160.5 mld. UAH (2022)

Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel

Pozice:

• poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
• poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
• předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
• poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
• místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
• ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)

Narození: 2. září 1954

Místo narození: Bratislava

Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)

Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)

Povolání: novinář, mluvčí

Narození: 13. ledna 1979