Kulturní dědictví jsou věci a zvyky, které lidé v minulosti vytvořili a které mají pro společnost zvláštní hodnotu. Patří sem hmotné věci (památky, budovy, obrazy, další předměty) i nemateriální věci (tradiční zvyky, hudba, řemesla nebo povědomosti). Dědictví se předává dalším generacím a pomáhá rozumět naší historii a identitě.
Ruské útoky na ukrajinské kulturní dědictví a civilisty
Zelenskyj ukázal video ruského útoku dronem na trhovce v Chersonu
Živé téma o
krizi a politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejnovější záznam zveřejněný prezidentem Zelenským ukazuje ruský dron útočící na civilistu — trhovce v Chersonu — což prezident označil za „safari“ a vyzval mezinárodní společenství k reakci [2].
Původní téma se zaměřovalo na útoky na kulturní památky: ruské síly poškodily střešní část Uspenského chrámu v Kyjevskopečerské lávře, významného památkového a duchovního místa na Ukrajině, což vyvolalo odsouzení ukrajinských představitelů a mezinárodní výzvy k reakci[1].
Kromě kláštera byly napadeny i kulturní instituce, například Národní filmové studio Oleksandra Dovženka, kde dle předchozích zpráv shořela sbírka kostýmů; tyto události vedly k výzvám k zvýšení tlaku na Rusko za útoky na civilní a kulturní objekty[1].
Zdroje:
Nejnovější
Zelenskyj ukázal video ruského útoku dronem na trhovce v Chersonu
04. 8. 2026: Ukrajinský prezident Zelenskyj zveřejnil video ruského dronu útočícího na civilistu prodávajícího zeleninu v Chersonu a vyzval svět k reakci na tato "safari".
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
4. srpna 2026
Dnes mnoho lidí šokovalo další video ruského dronového safari proti lidem v Chersonu. Ruský dron cíleně lovil muže prodávajícího zeleninu v Chersonu, explodoval vedle něj a Rusové sami přiznali, že se tohoto zločinu dopustili a že nejenže nelitují, ale jsou hrdí na to, jak lidi týrají.
2
Vysoký dopad
4. srpna 2026
Bez tlaku na Rusko, bez odstranění jeho agresivního potenciálu a bez skutečných bezpečnostních záruk vůči Rusku si prostě nelze představit, že by svět byl schopen s tímto zlem koexistovat.
3
Střední dopad
15. června 2026
Jde o jeden z nejzávažnějších útoků Ruska proti křesťanskému kulturnímu dědictví.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Obyvatelé Chersonu (civilisté)
Civilisté v Chersonu čelí systematickému teroru FPV dronů s mnoha zraněnými a mrtvými, nuceným přesunem a dlouhodobou humanitární krizí.
Kyjevskopečerská lávra (církev / kulturní dědictví)
Historický klášter zapsaný v UNESCO byl poškozen útokem, což představuje výraznou ztrátu kulturní a duchovní hodnoty.
Národní filmové studio Oleksandra Dovženka
Útok způsobil zničení největší a nejstarší sbírky kostýmů Ukrajiny (~100 tisíc kusů), což je nenahraditelná kulturní ztráta a ztráta kulturní infrastruktury.
Ukrajinská vláda / Kyjev
Opakované ruské útoky poškozují kulturní památky, infrastrukturu a civilisty, zatěžují zdroje vlády, zvyšují potřebu mez. pomoci a bezpečnostních opatření.
Ruské ministerstvo obrany
Úřad je obviněn z provádění nebo ospravedlňování útoků na civilní a kulturní cíle; jeho prohlášení o vině Patriot systému od USA zhoršují mezinárodní důvěru.
Volodymyr Zelenskyj
Prezident Ukrajiny využil incidenty k odsouzení ruských útoků, medializaci válečných zločinů a k naléhání na mezinárodní podporu a sankce proti Rusku.
Mezinárodní společenství / EU
EU a další aktéři odsuzují útoky a vyžadují odpovědnost, čímž zvyšují tlak na Rusko, ale čelí výzvě, jak účinně zajistit odpovědnost a ochranu kulturního dědictví.
Občané a veřejnost zainteresovaní na ochraně kulturního dědictví (NGO, odborníci)
Organizace a odborníci čelí zvýšené poptávce po ochraně a záchraně kulturních památek, vyšším nákladům a riziku vykořisťování či devastace sbírek.
Mezinárodní vyšetřovací komise OSN / lidskoprávní instituce
Instituce dokumentují a kvalifikují útoky jako možné zločiny proti lidskosti, posilují důkazy pro sankce a soudní řízení, ale čelí omezeným možnostem vymáhání.
Kontext
Dříve jsme psali...
Putinův noční útok na Kyjevskopečerskou lávru zasáhl křesťanské dědictví
Ruský útok poškodit Kyjevskopečerskou lávru, významný pravoslavný klášter zapsaný na seznamu UNESCO, vyvolal silnou kritiku ukrajinských představitelů a mezinárodní výzvy k reakci. odhalit kulturní tragédii
Fakta
📍
Kyjevskopeč.
Útok na klášter UNESCO
(15. 6. 2026)
🔄
poškozena střecha
Uspenský chrám z 11. století
(15. 6. 2026)
📊
100000
Počet kostýmů shořených
(15. 6. 2026)
📊
600+
Útoky drony zaznamenány
(15. 6. 2026)
👤
Volodymyr Zelenskyj
Prezident odsoudil útoky
(15. 6. 2026)
📊
16000+
Civilních obětí dle OSN
(4. 8. 2026)
Události
Co a kdy?
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Materiální dědictví se chrání přes památkové seznamy, ochranné zákony a muzea; nemateriální se udržuje tím, že lidé dál praktikují tradice, učí se řemesla nebo hrají hudbu. Výbory (např. UNESCO) vybírají nejcennější památky a dávají jim zvlášní ochranu a pozornost. Stát a obce rozhodují o ochraně, opravách a o tom, které objekty zařadí mezi památky.
Proč je to důležité
Kulturní dědictví nám pomáhá chápat minulost, utváří pocit identity a spojuje lidi ve společnosti. Má ekonomický přínos — přitahuje turisty, vytváří pracovní místa a může podpořit místní podniky. Když se památky ničí (např. při útocích), ztrácíme nevratně část historie, kultury i zdroj příjmů.
Otestujte se
Kvíz: Útoky na kulturní památky a civilisty na Ukrajině
Ukrajina
stát ve východní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Kyjev
Rozloha: 603.55 tis. km²
Populace: 41.17 mil. (leden 2022)
Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)
HDP: 160.5 mld. UAH (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Rusko
stát v Evropě a Asii
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Petrohrad (do 11. března 1918)
Rozloha: 17.13 mil. km² (leden 2017)
Populace: 146.12 mil. (leden 2025)
Měna: ruský rubl (leden 1992 - dosud)
HDP: 2.24 bil. RUB (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Volodymyr Zelenskyj
ukrajinský politik a herec
Povolání: politik
Pozice:
- prezident Ukrajiny (20. května 2019 - dosud)
- Supreme Commander of the Armed Forces of Ukraine (20. května 2019 - dosud)
Narození: 25. ledna 1978
Místo narození: Kryvyj Rih
Státní občanství: Ukrajina (24. srpna 1991 - dosud)
Politická strana: Služebník lidu
Data pocházejí z datové položky WikiData
Olexandr Dovženko
sovětský filmový scenárista, producent a režisér
Povolání: filmový režisér, scenárista, filmový producent, spisovatel, střihač, diplomat, režisér
Narození: 29. srpna 1894
Místo narození: Sosnycja
Úmrtí: 25. listopadu 1956
Místo úmrtí: Moskva
Státní občanství: Ukrajinská lidová republika
Politická strana: Borotbists
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 16. 8. 2026 7:00:54