Vladimir Iljič Uljanov, známý jako Lenin, byl ruský revolucionář a vůdce bolševiků, který vedl Říjnovou revoluci 1917 a stal se prvním předsedou vlády sovětského Ruska a později SSSR. Je autorem politických a filozofických textů (leninismus), které upravily marxismus pro dobu imperialismu.
Zákaz bourání Leninova mauzolea
Poslankyně Anželika Glazkovová navrhla v ruském parlamentu zákaz bourání Leninova mauzolea
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Poslankyně Anželika Glazkovová z Komunistické strany předložila návrh zákona v ruském parlamentu, který má zakázat bourání Leninova mauzolea a dalších památek spojených s Leninem. Podle Glazkovové představuje bourání těchto symbolů začátek neonacistického převratu, což dokládá příkladem Ukrajiny. Návrh zahrnuje ochranu mauzolea, pomníků, muzeí, názvů ulic a dokonce i ‚vesmírných objektů‘. Leninovo mauzoleum je od roku 1930 důležitá turistická atrakce a již v minulosti čelilo útokům, včetně atentátu v roce 1973.
Zdroje:
Poslankyně Anželika Glazkovová navrhla v ruském parlamentu zákaz bourání Leninova mauzolea

Přehled citací
Příklad Ukrajiny ukazuje, že likvidace Leninových pomníků je začátkem neonacistického převratu a otevřené rusofobie (nenávisti k Rusům a Rusku)
vesmírné objekty
Kdo si polepší, kdo tratí?
Historické památky spojené s Leninem (mauzoleum, pomníky, muzea)
Přímá legislativní ochrana by značně snížila riziko demolice nebo přejmenování, čímž zajistí jejich zachování pro budoucí generace.
Komunistická strana Ruské federace
Strana prosazuje ochranu sovětských symbolů, což jí může posílit podporu mezi voliči nostalgickými k SSSR a upevnit roli ve vnitropolitickém diskurzu.
Ruský stát / vláda
Posílení role státní ideologie podporující sovětské symboly může vládě dodat další nástroj legitimizace, ale také zvýšit mezinárodní kritiku a domácí napětí.
Kritici a protiruské síly (domácí i zahraniční)
Zákonná ochrana symbolů omezuje možnosti kritiky a odstranění památek, což oslabuje jejich vliv na veřejný diskurz a protestní aktivity.
Veřejnost/Ruská populace
Více než polovina Rusů dlouhodobě vyjadřuje pozitivní postoj k Leninovi, tudíž zákon může být populární u části veřejnosti, zatímco jiní občané mohou vnímat omezení historické kritiky negativně.
Anželika Glazkovová
Jako navrhovatelka zákona získává politický vliv a mediální pozornost posilující její profil v rámci Komunistické strany a mezi zastánci zachování sovětských symbolů.
Turisté a návštěvníci Moskvy
Ochrana mauzolea zachovává turistickou atrakci a historický zážitek, zároveň může vést k omezením nebo zvýšenému bezpečnostnímu režimu.
Místní samosprávy a úřady odpovědné za památky
Zavedení zákona by jim uložilo povinnost chránit široké spektrum památek, čímž by získaly právní oporu, ale i zvýšenou administrativní zátěž.
Extremisté a násilní jedinci (historické riziko)
Mauzoleum bylo v minulosti terčem útoků; přetrvávající symbolika může přitahovat násilné incidenty a představovat bezpečnostní riziko.
Dříve jsme psali...
Anželika Glazkovová
Poslankyně, autorka návrhu
(8. 7. 2025)
zákon (navrh)
Návrh zákona proti bourání
(8. 7. 2025)
Leninovo mauzoleum
Mauzoleum na Rudém náměstí
(8. 7. 2025)
1930
Rok vzniku mauzolea
(8. 7. 2025)
>50%
Pozitivní postoj Rusů k L.
(8. 7. 2025)
1973
Sebevražedný atentát (3 oběti)
(8. 7. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Zákon zakazující demolaci Leninových památek
Srovnání před a po
Leninovo mauzoleum a další sovětské památky nebyly speciálně zákonně chráněny v extrémně širokém rozsahu
Návrh navrhuje ochranu mauzolea, pomníků, pamětních desek, názvů ulic/náměstí, muzeí a dokonce "vesmírných objektů" před zbouráním nebo očerňováním
Stát po rozpadu SSSR občas měnil přístup; památka zůstávala turistickou atrakcí a v minulosti docházelo k incidentům i debatám o její budoucnosti
Návrh i současné politické trendy posilují ochranu a využití sovětských symbolů v politických cílech státní moci
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací

Anželika Glazkovová
poslankyně"Příklad Ukrajiny ukazuje, že likvidace Leninových pomníků je začátkem neonacistického převratu a otevřené rusofobie (nenávisti k Rusům a Rusku)"
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Lenin organizoval a vedl bolševickou stranu, vrátil se z exilu do Ruska v roce 1917 a převzal moc převratem. Jako vládce uzavřel separátní mír s Německem, vedl politiku teroru proti odpůrcům (Čeka, popravování bez řádného soudu) a centralizoval státní moc; zároveň prosazoval ekonomické kroky jako Novou ekonomickou politiku a plán elektrifikace.
Proč je to důležité
Lenin stál u zrodu sovětského státu a jeho činy měly zásadní dopad na 20. století: vyvolal občanskou válku, změnil hranice a politické uspořádání. Jeho metody, založené na masovém teroru a potlačení opozice, vysvětlují, proč jsou dnes památky a symboly s ním spojené kontroverzní a často podléhají právní ochraně.
Vladimir Iljič Lenin
ruský a sovětský politik a revolucionář
Povolání: politik
Pozice:
- deputy of the Moscow City Council (7. února 1924 - 1991)
- Chairman of the Council of People's Commissars of the Russian SFSR (27. října 1917 - 21. ledna 1924)
- předseda Rady lidových komisařů SSSR (6. července 1923 - 21. ledna 1924)
- president of the Council of Labour and Defence of the USSR (17. července 1923 - 21. ledna 1924)
- člen Politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (25. března 1919 - 21. ledna 1924)
- člen Politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (29. listopadu 1917 - 25. března 1919)
- člen Politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (10. října 1917 - 23. října 1917)
Narození: 10. dubna 1870
Místo narození: Uljanovsk
Úmrtí: 21. ledna 1924
Místo úmrtí: Bolshiye Gorki
Státní občanství: Sovětský svaz (30. prosince 1922 - 21. ledna 1924)
Politická strana:
- Komunistická strana Sovětského svazu (1918 - 1924)
- Ruská sociálnědemokratická dělnická strana (bolševická) (1917 - 1918)
- Ruská sociálně demokratická dělnická strana (do 1917)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Kvíz: Návrh zákona o ochraně Leninových památek
Ukrajina
stát ve východní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Kyjev
Rozloha: 603.55 tis. km²
Populace: 41.17 mil. (leden 2022)
Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)
HDP: 160.5 mld. UAH (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 12. 10. 2025 13:14:19