Internetové bankovnictví je služba, která umožní spravovat bankovní účet přes webový prohlížeč nebo mobilní aplikaci bez návštěvy pobočky. Funguje 24 hodin denně a zahrnuje kontrolu zůstatku, platby, trvalé příkazy a další běžné operace.
Internetové bankovnictví ČNB pro obce
Starostové varují před státním čerpáním 620 miliard z účtů obcí a krajů
téma o
společenských pravidlech a technologii
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Vláda nyní zvažuje využití volných financí obcí a krajů v celkovém objemu až 620 miliard korun, což vyvolává obavy starostů, že by omezení přístupu k těmto prostředkům mohlo snížit schopnost obcí financovat investice a provoz [2].
Ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové podporuje iniciativu, jejímž cílem je motivovat obce a kraje ukládat volné finanční prostředky u České národní banky namísto u komerčních bank; součástí je vytvoření nové bankovní aplikace s funkcemi internetového bankovnictví cílenou na municipalitní klientelu [1].
Zlínský kraj již potvrdil vklad 150 milionů korun do ČNB ve formě termínovaného vkladu, což prozatím ukazuje zájem některých samospráv o alternativní možnosti uložení prostředků, ale nejnovější návrhy vlády zvýšily obavy z možného státem řízeného čerpání těchto úspor [1][2].
Iniciativa je prezentována jako nástroj pro zvýšení konkurenceschopnosti ČNB a potenciální stabilizaci veřejných financí; současný vývoj (plánovaná nabídka bankovního rozhraní a diskuse o využití 620 mld.) zvyšuje politický a praktický význam tématu pro hospodaření obcí a krajů [1][2].
Zdroje:
Nejnovější
Starostové varují před státním čerpáním 620 miliard z účtů obcí a krajů
09. 9. 2026: Vláda zvažuje využít přebytečné finance obcí a krajů, což vyvolává obavy z omezení jejich investic a financování.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
9. září 2026
Máte dost peněz, máte peníze na účtech
2
Vysoký dopad
8. června 2026
Česká národní banka pro ně do konce roku udělá podmínky jako komerční banky
3
Střední dopad
8. června 2026
Je to z důvodu bezpečného krátkodobého zhodnocení volných prostředků
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ministerstvo financí
Ministerstvo financí iniciuje nabídku bankovních služeb v ČNB a snaží se mobilizovat volné prostředky obcí a krajů k dočasnému využití státem, čímž může snížit náklady na státní dluh. Toto opatření posiluje nástroje ministerstva při řízení likvidity veřejných financí.
Komerční banky
Pokud samosprávy přesunou část prostředků do ČNB, komerční banky mohou ztratit významné vklady a s tím i likviditu a příjmy z vkladů, což může ovlivnit úvěrové podmínky na trhu.
Obce a kraje
Obce a kraje čelí tlaku na přesun volných prostředků do ČNB; mohou ztratit flexibilitu výběru banky a částečně i výnosy či podmínky, pokud nabídka ČNB nebude plně konkurovat službám komerčních bank. Rovněž se obávají legislativních zásahů a přesunu nákladů na jejich rozpočty.
Česká národní banka (ČNB)
ČNB by mohla přijmout větší objem vkladů samospráv a nabídnout termínované produkty konkurenceschopné vůči komerčním bankám, čímž posílí svou roli ve státní pokladně. Zároveň jsou jednání o novém produktu stále rozpracovaná.
Svaz měst a obcí ČR / představitelé samospráv
Zástupci samospráv varují před omezováním autonomie obcí v rozhodování o umístění prostředků a zdůrazňují potřebu likvidity, kvalitních služeb a jednoduchosti bankovních operací, což může brzdit přesun k ČNB.
Česká bankovní asociace
Bankovní asociace upozorňuje na rizika přesunu vkladů do státní pokladny, které by mohly snížit objem vkladů u komerčních bank a ovlivnit dostupnost úvěrů a cenu financování.
Praha (magistrát)
Praha drží výraznou část prostředků (přes 200 mld. podle CURRENT), přičemž část je již vyčleněna na velké projekty; přesun zbylých prostředků by měl významný rozpočtový dopad a snížil by flexibilitu financování investic.
Státní pokladna / systém vedení účtů u ČNB
Modernizovaná státní pokladna může umožnit efektivnější propojení veřejných financí, snížení nákladů na státní dluh a lepší řízení likvidity, pokud vyřeší technické a uživatelské nedostatky služby pro obce.
Kontext
Dříve jsme psali...
Schillerová plánuje, aby ČNB nabídla municipalitám konkurenceschopné internetové bankovnictví
Ministerstvo financí chce, aby obce a kraje používaly aplikaci internetového bankovnictví od ČNB, která by konkurovala komerčním bankám a motivovala je držet své finance v centrální bance. Jak stát ovládá obce?
Fakta
💰
>500 mld. Kč
Volné prostředky obcí a krajů
(8. 6. 2026)
💰
620 mld. Kč
Celkem na účtech samospráv
(9. 9. 2026)
💰
150 mil. Kč
Vklad Zlínského kraje do ČNB
(8. 6. 2026)
👤
Alena Schillerová
Ministryně financí
(8. 6. 2026)
📍
Praha
Drží >200 mld. Kč
(9. 9. 2026)
🔄
probíhá jednání
Nový produkt ČNB není hotov
(8. 6. 2026)
Události
Co a kdy?
2026
Ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové pracuje na vytvoření internetní bankovní aplikace ČNB určené pro obce a kraje, aby tyto instituce držely své volné finanční prostředky v České národní bance místo v komerčních bankách
srpen 2026
Premiér Andrej Babiš v srpnu naznačil, že samosprávy mají dost peněz a upozornil na zrušení 4 miliard z fondu dopravní infrastruktury pro kraje (uvedeno jako politický podnět v diskusi o využití prostředků obcí a krajů)
2026
Obce a kraje disponují přes 620 miliard korun na svých účtech; ministerstvo vidí tento kapitál jako zdroj pro snížení nákladů na státní dluh a navrhuje uložení části prostředků do ČNB
2026-06-08
Zpráva uvádí, že Zlínský kraj schválil vklad 150 milionů korun do ČNB jako předvoj a že jednání o novém bankovním produktu ČNB nejsou ukončena
2026-09-09
V článku z 9. září 2026 je uvedeno, že ministerstvo neuvedlo konkrétní legislativní kroky a že jakékoliv změny by vyžadovaly shodu vládní koalice; samosprávy varují před legislativními zásahy a zdůrazňují, že část prostředků je již vyčleněna na projekty (např. Praha více než 200 miliard)
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Ministerstvo financí rozvíjí státní bankovní službu pro obce/kraje u ČNB
Srovnání před a po
📋
Úložení volných prostředků
PŘED
Obce a kraje držely většinu volných peněz u komerčních bank (část u ČNB dobrovolně); rozhodování bylo svobodné
PO
Ministerstvo nabízí konkurenceschopné internetové/mobilní bankovnictví ČNB, aby obce a kraje dobrovolně přesunuly své vklady do ČNB
💰
Objem dostupných prostředků pro stát
PŘED
Peněžní zásoby obcí a krajů (přes 620 mld. Kč) byly mimo přímé využití státu a zvyšovaly státní zadlužení
PO
Přesun vkladů do ČNB by umožnil státu dočasně využít tyto prostředky ke snížení nákladů na státní dluh (pokud obce vloží více prostředků do ČNB)
📅
Bankovní služby pro samosprávy
PŘED
Obce požadovaly kvalitní služby, likviditu a jednoduchost; státní pokladna měla technické nedostatky a horší digitální obsluhu
PO
Plánované zlepšení: nová internetová a mobilní aplikace ČNB nabízející termínované vklady a peněžní plnění konkurující komerčním bankám
Klíčové postavy
👤
Alena Schillerová
Ministryně financí prosazující nabídku služby ČNB pro obce a kraje
🏛️
Česká národní banka (ČNB)
Nabídka účtů, termínovaných vkladů a technické zázemí státní pokladny; jedná o parametrech produktu
👥
Obce a kraje / zástupci samospráv
Potenciální uživatelé vkladů, preferují konkurenceschopné úročení, likviditu a kvalitu služeb; někteří (např. Praha, hejtmani) se brání legislativním zásahům
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Alena Schillerová
ministryně financí"jsme na jedné lodi, dejme ty peníze na účty ČNB, ale potřebuje tam nějaký servis"
Radim Holiš
hejtman"Je to z důvodu bezpečného krátkodobého zhodnocení volných prostředků"
Radek Šalša
"Případný dopad by ale závisel především na skutečném rozsahu, rychlosti a struktuře případných přesunů"
Tereza Ryšanová
"Celková suma depozit v bankách činí skoro osm bilionů. Pokud by obce stáhly své peníze z komerčních bank a uložily je u ČNB, byla by to ztráta sice citelná, ale finanční situaci bank by to ovlivnit nemělo"
Alena Schillerová
ministryně financí"Česká národní banka pro ně do konce roku udělá podmínky jako komerční banky"
Gabriela Krušinová
"I nadále doporučujeme, aby územní samosprávné celky ponechaly co nejvíce prostředků ve státní pokladně, nicméně je to stále na dobrovolné bázi"
Jana Lanková
vedoucí finančního odboru"Z poptávkových řízení nám vychází, že nástroje u komerčních bank už mnohdy nejsou konkurenceschopné"
Josef Urbánek
starosta"Komerční banky šly s úroky hodně dolů"
Ondřej Jakob
"Jednání o nákladech za vedení účtů nebyla zatím ukončena. Ministerstvo financí bude přirozeně usilovat o co nejlepší podmínky a nižší relace, než ČNB nabízí v současnosti"
Tomáš Pavlík
"Vklady vládních institucí nyní tvoří více než 10 procent všech vkladů v soukromých bankách. Celkem jde o částku kolem 350 miliard korun, z čehož asi 130 miliard tvoří obce"
Jak šel čas
Historický kontext
🏛️
2024
Ministr Zbyněk Stanjura vyzval obce, aby ukládaly volné prostředky u ČNB
Podle článku z 24. září 2024 Stanjura doporučoval přesun financí obcí do státní pokladny vedené ČNB, aby stát mohl méně půjčovat.
Vedlo to k růstu úložených prostředků u ČNB a k veřejné debatě o využití obecních rezerv pro státní potřeby.
📈
2024
NERV navrhl vytvoření fondu či opatření tlačící obce k investování přebytků
V článku z 5. února 2024 odborníci z Národní ekonomické rady vlády (NERV) předložili návrhy (včetně fondu), které měly motivovat obce utrácet či investovat místo hromadění rezerv.
Návrhy vyvolaly politickou debatu; některá ministerstva návrh nepodpořila a část opatření zůstala na papíře.
⚖️
2012
Zákon o rozpočtových pravidlech přesunul státní instituce do ČNB (příprava státní pokladny)
Článek z roku 2012 popisuje novelu rozpočtových pravidel, podle níž některé státní subjekty měly účty u ČNB a vznikl projekt státní pokladny od ledna 2013.
Ukázal precedent převodu veřejných prostředků do centrální banky a vyvolal obavy bank o odliv vkladů.
💶
leden 2025
Nárůst počtu obcí využívajících termínované vklady u ČNB
Podle článku z 17. února 2025 měly obce u ČNB na termínovaných vkladech cca 16 miliard; počet obcí s těmito vklady rostl (z 175 před rokem na 341).
Potvrdilo se, že ČNB začíná konkurovat komerčním bankám pro municipalitní vklady.
🏦
2025
ČNB začala nabízet termínované vklady konkurenceschopné vůči komerčním bankám
Z článků z roku 2025 vyplývá, že ČNB nabízela zhodnocení (peněžní plnění) kolem 3,5–4,3 %, což přibližovalo podmínky komerčním bankám.
To usnadnilo některým obcím přesun prostředků do ČNB; zvýšilo to zájem o státní pokladnu.
📥
2025
Zlínský kraj uložil 150 milionů Kč do ČNB jako termínovaný vklad
V aktuálním shrnutí je zmíněno, že Zlínský kraj potvrdil vklad 150 milionů korun do ČNB (termínovaný vklad).
Ukázal ochotu některých krajů vyzkoušet alternativní uložení prostředků; slouží jako precedens pro ostatní samosprávy.
🏗️
konec roku 2025
Celkové přebytky samospráv výrazně klesly a obce více investují
Článek z 13. dubna 2026 uvádí, že přebytek samospráv na konci roku 2025 činil 13,2 mld. Kč (oproti 51 mld. v roce 2024), což bylo přičítáno zvýšeným investicím obcí.
Snížení volných prostředků snižuje potenciální objem prostředků dostupných pro státní pokladnu.
⚠️
srpen 2026
Premiér Andrej Babiš naznačil možnost využití prostředků obcí (debata o 620 mld.)
V současném shrnutí (publikovaném 9. září 2026) je uvedeno, že premiér v srpnu naznačil, že samosprávy mají dost peněz; v diskusi figuruje částka přes 620 miliard korun, kterou stát zvažuje využít.
Vyvolalo to obavy starostů a hejtmanů z omezení přístupu k vlastním prostředkům a politické napětí kolem legislativních kroků.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Přihlásíte se do banky přes zabezpečené internetové spojení (HTTPS) pomocí uživatelského jména, hesla a dalšího ověření — např. autorizační SMS, čipové čtečky nebo mobilní aplikace. Banka zpracuje příkazy elektronicky a zobrazí vám aktuální informace o účtu; některé služby používají speciální programy místo webu (home banking) nebo televizi/telefony pro přístup.
Proč je to důležité
Ušetří čas i peníze: klienti nemusí chodit na pobočky a banky sníží provozní náklady. Má to ale bezpečnostní rizika (např. napadené počítače nebo slabá hesla), proto banky používají šifrování a vícefaktorové ověření, aby ochránily peníze zákazníků.
Co to je
Česká národní banka (ČNB) je centrální banka České republiky. Dohlíží na finanční trh, vydává koruny a má za úkol hlavně udržovat stabilní ceny (nízkou inflaci).
Jak to funguje
ČNB rozhoduje o základních úrokových sazbách, vede bankovní radu sedmi členů (guvernér, dva viceguvernéři a čtyři další) jmenovaných prezidentem na 6 let. Ovlivňuje ekonomiku změnami sazeb a devizovými intervencemi, spravuje devizové rezervy, provozuje platební systém a dohlíží na banky, pojišťovny i penzijní fondy. Také vydává a spravuje bankovky a mince a poskytuje bankovní služby státu.
Proč je to důležité
Rozhodnutí ČNB ovlivňují úrokové sazby, inflaci a kurz koruny, tedy cenu půjček i úspor běžných lidí a firem. Její dohled snižuje riziko bankovních problémů, a tím chrání úspory a fungování trhu. Politická nezávislost ČNB má zajistit, aby její rozhodnutí směřovala k dlouhodobé stabilitě, ne krátkodobým politickým cílům.
Česká národní banka
centrální banka České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Přesun volných financí obcí a krajů do ČNB
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Ministerstvo financí České republiky
ministerstvo České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Alena Schillerová
česká právnička a politička
.jpg)
Povolání: právník, politik
Pozice: poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
Narození: 18. března 1964
Místo narození: Brno
Státní občanství: Česko
Politická strana: ANO 2011 (21. října 2021 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 30. 9. 2026 4:53:31