Zemědělství je pěstování rostlin a chov zvířat, aby lidé měli jídlo, vlákna a další suroviny. Je to kombinace vědy (např. šlechtění, půdní péče) a praktických postupů na polích, pastvinách nebo v chovech.
Nezdravá krajinná struktura v Česku
Specialista Martin Rexa z organizace Beleco varuje před nezdravým stavem české krajiny a zemědělství
Uzavřené téma o
a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Martin Rexa z organizace Beleco upozorňuje na nezdravou stavbu české krajiny a její slabou odolnost vůči suchu a extrémnímu počasí. Intenzivní zemědělství s monokulturami, odlesňováním a odvodňováním půdy je jednou z hlavních příčin nepřipravenosti krajiny. Evropské dotace jsou schizofrenní, protože podporují vysokou produkci, ale zároveň se snaží zmírnit škodlivé dopady zemědělství. Rexa volá po obnově krajinné struktury a větším důrazu na diverzifikaci a udržitelné metody i u velkých zemědělských podniků.
Zdroje:
Nejnovější
Specialista Martin Rexa z organizace Beleco varuje před nezdravým stavem české krajiny a zemědělství
12. 5. 2026: Česká krajina trpí intenzivním zemědělstvím, které zhoršuje dopady klimatické změny a potřebuje větší pestrost a udržitelnost.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
12. května 2026
Sám na to nemám jednoznačný názor. České zemědělství vybočuje z evropského průměru právě tím, že tu máme vybudovanou strukturu velkých podniků. Takže případné zastropování může právě na Českou republiku dopadnout hodně výrazně.
2
Vysoký dopad
12. května 2026
Zemědělství už teď pociťuje dopady klimatické změny, zároveň je ale součástí problému, zvlášť pokud mluvíme o tom intenzivním, které u nás stále převažuje.
3
Střední dopad
12. května 2026
Na proměnu krajiny už jsme si vlastně zvykli. Když má někdo namalovat les, kreslí automaticky smrčky, ačkoli v české krajině by měly být smrky spíše na menší části území.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Evropská komise / EU (Společná zemědělská politika)
EU dotace a pravidla (Strategický plán SFP, nařízení o obnově přírody) budou zásadně měnit motivace zemědělců k ekologičtějším postupům; připomínky Komise mohou zpřísnit ekologická kritéria, zároveň probíhají tlaky na uvolnění podmínek.
Zemědělci (velké zemědělské podniky)
Velké zemědělské podniky čelí riziku regulačních zásahů (zastropování dotací, omezení monokultur) a tlakům na přechod k udržitelným/praktikám, které mohou snížit krátkodobé zisky; zároveň jsou cílem kritiky za přispívání k erozi a degradaci půdy.
Ministerstvo zemědělství ČR
Státní resort stojí před tlakem vybalancovat podporu zemědělců a zavedení protierozních/ adaptačních opatření; jeho návrhy a ústupky (monitoring, sankce vs. regulace) zásadně ovlivní sektor.
Rodinní a malí zemědělci
Mohou získat podporu při přechodu na udržitelné/regenerativní postupy a benefitovat z dotačních změn, ale čelí byrokratické zátěži a obtížím s pronájmem/koupí půdy; jejich schopnost realizovat opatření je omezená dostupností pozemků a financí.
Ministerstvo životního prostředí ČR
Prosazuje a prosazovat bude opatření pro zadržování vody a ochranu půdy (revitalizace, protierozní pravidla) a kritizuje oslabování ekologických podmínek; jeho politika posílí adaptaci krajiny.
Ekologické a občanské organizace (Hnutí Duha, Živá krajina, WWF, ČSO a další)
Tlakem na zákony, veřejné kampaně a odborné analýzy podporují přijetí opatření pro retenční vodu, rozmanitost krajiny a protierozní režimy; zvyšují politický tlak na změnu dotací.
Velcí investoři a fondy (vlastníci půdy)
Konsolidace půdy do rukou investorů zvyšuje tlak na zachování současného modelu intenzivního hospodaření; mohou blokovat nebo zpomalit přechod k menším, přírodě přívětivějším strukturám a bránit vytváření krajinných prvků.
Spotřebitelé / občané (místní komunity)
Rostoucí veřejná podpora pro obnovu krajiny a udržitelnou zemědělskou politiku zvyšuje politický mandát pro změny; lokální iniciativy pomáhají realizaci retenčních opatření a tůní.
Kontext
Dříve jsme psali...
Fakta
👤
Martin Rexa
Zemědělský specialista
(12. 5. 2026)
🔄
Nepřipraveno
Krajina není připravená
(12. 5. 2026)
Události
Co a kdy?
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Žádná konkrétní legislativa z CURRENT
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Martin Rexa
specialista na zemědělství a krajinu"Sám na to nemám jednoznačný názor. České zemědělství vybočuje z evropského průměru právě tím, že tu máme vybudovanou strukturu velkých podniků. Takže případné zastropování může právě na Českou republiku dopadnout hodně výrazně,"
Martin Rexa
specialista na zemědělství a krajinu"Zemědělství už teď pociťuje dopady klimatické změny, zároveň je ale součástí problému, zvlášť pokud mluvíme o tom intenzivním, které u nás stále převažuje,"
Martin Rexa
specialista na zemědělství a krajinu"Na proměnu krajiny už jsme si vlastně zvykli. Když má někdo namalovat les, kreslí automaticky smrčky, ačkoli v české krajině by měly být smrky spíše na menší části území. Podobně už považujeme za samozřejmost velké lány monokulturních polí,"
Jak šel čas
Historický kontext
🌱
2026
Proces identifikován: adaptace krajiny a zemědělství na sucho a extrémní počasí (obnova krajinné struktury, zadržování vody, diverzifikace zemědělství)
Z CURRENT shrnutí i článků CONTEXT vyplývá, že Martin Rexa i ostatní odborníci popisují potřebu přechodu od intenzivního monokulturního hospodaření k obnově krajinné struktury (remízky, meze, tůně), zadržování vody v krajině a udržitelných/regenerativních postupů.
Určuje rámec, proč se mají zavádět opatření adaptace a změny dotační politiky; je to „proces“, který článek CURRENT popisuje jako naléhavý.
💧
21. července 2022
Zpráva o suchu a naléhavosti zadržení vody v krajině (Ekonom.cz)
Článek popisuje opakující se tropická vedra v létě 2022, deficity vláhy v půdě, klesající průtoky řek a nutnost vrátit vodu do krajiny (revitalizace toků, tůně, zadržení vody v povodích). Uvádí i projekt Živá krajina a Chytrá krajina jako příklady.
Podpořilo publicitu opatření zadržování vody a projekty adaptace; podnítilo lokální iniciativy a pilotní projekty.
⚠️
2019
Varování o kolapsu krajiny a výzvy k menším polím a obnově krajinných prvků (Hospodářské noviny, 2019)
Rector Sklenička a další odborníci upozorňují (2019) na riziko kolapsu krajiny kvůli monokulturám, velkým blokům orné půdy, odvodnění a odlesňování; doporučují zmenšit bloky polí, vrátit remízky, stromořadí a vodohospodářská opatření.
Formulování odborného konsenzu, který se opakuje v dalších letech a ovlivňuje diskusi o dotační politice a pozemkových úpravách.
🌾
2018–2023 (různá data v článcích)
Rozbor příčin a návrh opatření: zadržení vody v krajině, obnovit organickou hmotu a přesun k regenerativnímu zemědělství (více článků 2017–2023)
Souběžné články a studie (2017–2023) popisují: odvodnění a narovnání toků, úbytek organické hmoty, eroze, potřebu mezí, remízků, mokřadů, menších polí, agrolesnictví a zvyšování organické hmoty (regenerativní praktiky).
Postupné formování doporučení pro národní a evropské politiky, pilotní projekty (Chytrá krajina, Živá krajina) a dotační programy (Dešťovka, projekty EU).
💶
28. června 2023
Vláda schvaluje financování boje se suchem a akcent na adaptaci (HN 28.6.2023)
Článek popisuje vládní záměr alokovat ~25 mld. Kč na čtyři roky na opatření proti suchu, včetně rybníků, pozemkových úprav, propojení vodárenských soustav; zdůrazněna potřeba adaptace vedle mitigace.
Zvýšení dostupných prostředků pro realizaci opatření v krajině a tlak na rychlejší implementaci adaptací.
🌪️
2024
Nárůst erozních událostí a debata o zmírnění ochrany neprodukčních ploch (HN 5.9.2024 a 2024–2025)
Monitoring ukazuje rekordní nárůst registrovaných erozních událostí (nejvyšší od začátku monitoringu), ministrstvo navrhuje zjednodušení dotačních pravidel; ekologické organizace varují proti rušení požadavků na vyčlenění neprodukčních ploch.
Zesílení tlaku na udržení či posílení protierozních pravidel v dotačním rámci; spory o nastavení podmínek dotací.
📜
2024–2025 (legislativní a strategická jednání)
Evropské a národní kroky směrem k obnově přírody a zemědělské transformaci (Nařízení o obnově přírody 2024; diskuse o SZP)
Evropské Nařízení o obnově přírody (2024) a připomínky EK k národním strategickým plánům (2022–2025) požadují obnovu ekosystémů, zpřírodnění toků, více přírodních prvků v zemědělské krajině; v Česku probíhají jednání o nastavení ekoschémat a podmínek dotací.
Právní a dotační rámec, který buď podpoří nebo zmaří přechod k pestřejší, vodě rezistentní krajině; rozhodnutí EU/CZ klíčové pro implementaci opatření.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Zemědělci volí plodiny a způsoby chovu podle klimatu, půdy a trhu: od intenzivních monokultur s velkou mechanizací a hnojivy po malé samozásobitelské či ekologické farmy. Používají postupy jako setí, hnojení, ochrana proti škůdcům, zavlažování a sklizeň; moderní metody zahrnují genetiku, pesticidy a strojní techniku. Monokultura (jedna plodina na velké ploše) zvyšuje výnosy, ale vyčerpává půdu a zvyšuje potřebu chemie; udržitelné nebo integrované postupy obnovují půdu a snižují škody na životním prostředí.
Proč je to důležité
Zemědělství zajišťuje potraviny a zaměstnání pro miliardy lidí, ovlivňuje ceny potravin a kvalitu životního prostředí. Intenzivní metody mohou krátkodobě zvýšit produkci, ale způsobují odlesňování, znečištění vody, emise skleníkových plynů a ztrátu biodiverzity — proto roste důraz na udržitelné postupy, které chrání půdu a vodu a snižují rizika pro zdraví lidí i zvířat.
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Obnova české krajiny a varování Martina Rexe
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 28. 5. 2026 13:46:03