Zemědělství je pěstování rostlin a chov zvířat, aby lidé měli jídlo, vlákna a další suroviny. Je to kombinace vědy (např. šlechtění, půdní péče) a praktických postupů na polích, pastvinách nebo v chovech.
Nezdravá krajinná struktura v Česku
Česko nestíhá předložit plán obnovy přírody kvůli blokacím ministerstev a sporům
Živé téma o
a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Aktuální stav: Národní plán obnovy přírody je nyní zpožděný kvůli blokacím mezi ministerstvy a sporům o konkrétní závazky, což omezuje možnost rychlé realizace opatření na obnovu krajinné struktury a zvyšuje riziko další degradace krajiny.
Vývoj sucha a dopadů: Léto 2026 je historicky extrémní a suché podmínky v Česku se zásadně liší od běžných historických výkyvů podle odborníků; to potvrzuje potřebu rychlých adaptačních opatření proti častějším suchům a vysokým teplotám[6][5].[6][5]
Stav půdy a prognózy: Evropská studie varuje, že do roku 2040 se oblasti ohrožené dezertifikací rozšíří i na území Česka a že více než polovina české půdy vykazuje známky degradace, což zvyšuje riziko dlouhodobé ztráty produkční kapacity půdy[3].[3]
Příčiny a doporučení: Odborníci poukazují na intenzivní zemědělské postupy — monokultury, odlesňování a odvodňování — jako hlavní faktory snižující odolnost krajiny; volají po obnově krajinné struktury, větší diverzifikaci a přesměrování dotací k udržitelným postupům, avšak dostupné finance a administrativní překážky omezují rozsah zásahů[1][2][4].[1][2][4]
Zdroje:
Nejnovější
Česko nestíhá předložit plán obnovy přírody kvůli blokacím ministerstev a sporům
31. 8. 2026: Český plán obnovy přírody má zpoždění kvůli sporům mezi resorty a nedostatku konkrétních závazků.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Zemědělci (velké podniky a velké farmy)
Velké zemědělské podniky budou silně zasaženy změnami v dotacích, tlakem na diverzifikaci plodin a požadavky na udržitelné/regenerativní hospodaření, což ohrozí jejich současní model intenzivní výroby.
Ministerstvo zemědělství ČR
Má rozhodující roli v nastavení dotačních pravidel a zemědělské politiky; jeho postoje a návrhy (omezení ploch, ekoplatby) výrazně ovlivní schopnost zadržet vodu a obnovit pestrost krajiny.
Ministerstvo životního prostředí ČR
Resort je klíčový při přípravě národního plánu obnovy přírody a implementaci adaptačních opatření, čelí ale kritice za zpoždění, nedostatečné financování a nízkou ambici v zemědělství.
Evropské instituce (Evropské komise, Evropský parlament)
EU legislativa (Nařízení o obnově přírody, společná zemědělská politika) poskytuje rámec a financování pro obnovu ekosystémů a přenastavení dotací, ale tvorba národních plánů může znamenat tvrdé závazky pro ČR.
Obyvatelé postižených regionů (jižní Morava, Mostecká pánev a další oblasti)
Extrémní sucho a vysychání studní zhoršují dostupnost vody a zvyšují riziko požárů a omezení energetických provozů, což přímo ohrožuje obyvatelnost a zásobování.
Zemědělci (drobná a rodinná hospodářství)
Menší farmy mohou profitovat z podpory obnovy krajiny a dotací na ekofunkce, zároveň ale čelí finanční a administrativní omezením pro realizaci dlouhodobých adaptačních opatření.
Povodí a vodohospodářské podniky (správci toků)
Budou mít zvýšenou zátěž i financování na revitalizace toků, odstranění překážek a implementaci opatření podle evropského nařízení; zároveň získají jasnější mandát a prostředky.
Ekologické a neziskové organizace (např. Hnutí DUHA, WWF)
Mají větší vliv na tvorbu stínových plánů a veřejnou debatu; mohou urychlit ambicióznější opatření, ale narážejí na odpor v některých rezortech a nedostatečné financování.
Výzkumné instituce a vědci (CzechGlobe, Ústav výzkumu globální změny, JRC)
Poskytují data, metodiky a varování (mapování degradace, Intersucho), které formují politiku a veřejné vnímání; jejich závěry zvyšují tlak na opatření adaptace.
Kontext
Dříve jsme psali...
Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny vyvrací mýty o suchu v Česku během historicky extrémního léta
Miroslav Trnka vysvětluje, že sucho v Česku dnes je mimořádné a nemá nic společného s běžnými historickými situacemi. Odhalit pravdu
Česko čelí rostoucímu suchu a vysokým teplotám kvůli nechtěné nečinnosti úřadů
Česká krajina trpí dlouhodobým suchem a extrémními teplotami, které zhoršují životní podmínky a vláda nereaguje dostatečně. Proč sucho ohrožuje všech
Vysychání Evropy se posouvá na sever, riziko dezertifikace ohrožuje i Česko
Nová evropská studie ukazuje, že do roku 2040 se oblasti ohrožené dezertifikací rozšíří i na území Česka, zatímco více než polovina české půdy vykazuje známky degradace. Proč Česko vysychá?
Ekoložka Alžběta Procházková varuje před dopady klimatických změn na české zemědělství
České zemědělství čelí výzvám změny klimatu, a současný národní plán obnovy přírody přináší nové závazky i při snižujících se finančních prostředcích. Jak zachránit krajinu
Specialista Martin Rexa z organizace Beleco varuje před nezdravým stavem české krajiny a zemědělství
Česká krajina trpí intenzivním zemědělstvím, které zhoršuje dopady klimatické změny a potřebuje větší pestrost a udržitelnost. Zachraňme českou krajinu
Fakta
📊
15%
Suché oblasti v EU
(6. 8. 2026)
📊
12%
Skutečná dezertifikace v EU
(6. 8. 2026)
📊
1.65%
ČR postižená dezertifikací
(6. 8. 2026)
📊
55%
Území ČR s známkami degradace
(6. 8. 2026)
📅
do 2050
Cíl národního plánu obnovy
(31. 8. 2026)
📅
do září
Termín předložení plánu EU
(31. 8. 2026)
Události
Co a kdy?
léto 2026
Extrémně vysoké teploty a historicky suché období v Česku; veřejnost konfrontována s dezinformacemi o suchu a odborníci (Miroslav Trnka) je vyvrací v podcastu Hospodářských novin
2026
Evropské Společné výzkumné centrum JRC aktualizovalo metodiku mapování dezertifikace a degradace půdy; zjištění ukazují, že suché oblasti pokrývají 15 % území EU, dezertifikace zasahuje 12 % a Česko má 1,65 % území přímo postiženého dezertifikací, přes 55 % vykazuje známky degradace
2026
Projekty a adaptační opatření: investice českých ministerstev (životního prostředí a zemědělství) do opatření zvyšujících schopnost půdy zadržovat vodu; na jižní Moravě lesníci mění skladbu stromů (např. výběr odolnějších dřevin jako dub cer)
do září 2026
Povinnost: Česko musí do září předložit národní plán obnovy přírody s konkrétními opatřeními a financováním podle evropských požadavků; meziresortní připomínkové řízení ale nezačalo a probíhají spory o financování a ambici opatření
léto 2026 (kontext letních měsíců)
Zemědělství pociťuje dopady klimatické změny (sucho, vyšší výpary, nepravidelné srážky) ovlivňující plodiny a chov; projekty jako Agristructure LIFE testují agristrukturní prvky pro obnovu a přizpůsobení krajiny
2026
Financování a politika: český národní plán čelí riziku snížení finančních prostředků (až o 20 % podle článku) a zemědělci čelí tlaku na vyšší environmentální závazky při nižší podpoře; debatováno je i zastropování dotací a nutnost diverzifikace velkých podniků
2026-08-31
Ekologické organizace předaly premiérovi a Evropské komisi stínový plán obnovy přírody s 40 konkrétními opatřeními kvůli průtahům ministerstva; plán obsahuje např. odstranění nefunkčních meliorací a ochranu starých lesů
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Připravuje se Národní plán obnovy přírody a zvýšení podpory retenčních a obnovních opatření
Srovnání před a po
💰
Financování národního plánu a dotační podpora
PŘED
Národní plán obnovy přírody nebyl dokončen; financování sporné, možné snížení prostředků o ~20 %; existují různé dotační programy na zadržování vody, rybníky a drobné projekty
PO
Česko musí do září předložit národní plán; ministerstva intenzivně vyjednávají financování; některé programy (rybníky, Dešťovka, dotace na zadržování vody) jsou již aktivní, ale plán počítá s revidovaným rozpočtem a přesměrováním podpory na obnovu ekosystémů
📋
Rozsah a cíle obnovy krajiny
PŘED
Opatření byly dílčí (revitalizace toků, rybníků, pozemkové úpravy), žádný jednotný plán; mezinárodní nařízení o obnově přírody (EU) schváleno, český meziresortní proces opožděn
PO
Po schválení EU nařízení mají vzniknout tematické expertní skupiny a Národní plán obnovy přírody; cíle zahrnují obnovení toků, zvýšení pestrostí krajiny a opatření pro opylovače a lesy; plán má být zpracován zapojením resortů, odborníků a vlastníků pozemků
👥
Požadavky na zemědělství a krajinné prvky
PŘED
Zemědělci čelili tlakům na vyšší environmentální závazky, existovaly sporné změny dotačních podmínek (návrhy na snížení podílu neprodukčních ploch) a převažovalo intenzivní hospodaření
PO
Očekává se větší důraz v národním plánu na obnovu zemědělských ekosystémů: více krajinných prvků, ochranné pásy, monitoring opylovačů; dotace a pravidla budou reformovány, ale konkrétní závazky a výše podpory se ještě vyjednávají
📅
Monitoring a metodiky
PŘED
Existovaly projekty a monitoring (Intersucho, Agristructure LIFE), ale kapacity pro monitoring opylovačů a odborníci jsou omezení
PO
EU i české orgány budou uplatňovat nové metodiky (JRC aktualizovala mapování dezertifikace) a plánuje se posílit monitoring a odborné kapacity v rámci Národního plánu obnovy přírody
Klíčové postavy
🏛️
Ministerstvo životního prostředí (MŽP)
Koordinace přípravy Národního plánu obnovy přírody, správa dotací a pracovních expertních skupin
🏛️
Ministerstvo zemědělství (MZe)
Hlavní poskytovatel dotací pro zemědělství, zapojen do vyjednávání podmínek a implementace opatření v krajině
⚖️
Evropská unie / Evropské nařízení o obnově přírody
Legislativní rámec stanovující závazné cíle (obnova ekosystémů do 2050) a podmínky financování, ovlivňuje národní plán
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Zemědělci volí plodiny a způsoby chovu podle klimatu, půdy a trhu: od intenzivních monokultur s velkou mechanizací a hnojivy po malé samozásobitelské či ekologické farmy. Používají postupy jako setí, hnojení, ochrana proti škůdcům, zavlažování a sklizeň; moderní metody zahrnují genetiku, pesticidy a strojní techniku. Monokultura (jedna plodina na velké ploše) zvyšuje výnosy, ale vyčerpává půdu a zvyšuje potřebu chemie; udržitelné nebo integrované postupy obnovují půdu a snižují škody na životním prostředí.
Proč je to důležité
Zemědělství zajišťuje potraviny a zaměstnání pro miliardy lidí, ovlivňuje ceny potravin a kvalitu životního prostředí. Intenzivní metody mohou krátkodobě zvýšit produkci, ale způsobují odlesňování, znečištění vody, emise skleníkových plynů a ztrátu biodiverzity — proto roste důraz na udržitelné postupy, které chrání půdu a vodu a snižují rizika pro zdraví lidí i zvířat.
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Obnova krajiny a sucho v Česku (2026)
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 6. 9. 2026 22:09:38