Zemědělství je pěstování rostlin a chov zvířat, aby lidé měli jídlo, vlákna a další suroviny. Je to kombinace vědy (např. šlechtění, půdní péče) a praktických postupů na polích, pastvinách nebo v chovech.
Nezdravá krajinná struktura v Česku
Ekoložka Alžběta Procházková varuje před dopady klimatických změn na české zemědělství
Málo aktivní téma o
a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Aktuálně: České zemědělství čelí zhoršujícím se dopadům změny klimatu a novým závazkům v rámci národního plánu obnovy přírody, přičemž dostupné finanční prostředky se snižují, což zvyšuje potřebu přizpůsobení zemědělských postupů a obhospodařování krajiny[2].
V předchozím průzkumu odborník Martin Rexa upozornil, že intenzivní zemědělství s monokulturami, odlesňováním a odvodňováním půdy snižuje odolnost krajiny vůči suchu a extrémnímu počasí a volal po obnově krajinné struktury, větší diverzifikaci a udržitelných metodách i u velkých podniků[1].
Současná situace kombinuje dlouhodobé problémy (intenzifikace a špatná krajinná struktura) s novými politickými závazky a omezenými finančními zdroji; to znamená, že bez cílených investic a změn v zemědělských dotacích a praxi hrozí zhoršení schopnosti krajiny adaptovat se na častější sucha a extrémy[1][2].
Zdroje:
Nejnovější
Ekoložka Alžběta Procházková varuje před dopady klimatických změn na české zemědělství
02. 7. 2026: České zemědělství čelí výzvám změny klimatu, a současný národní plán obnovy přírody přináší nové závazky i při snižujících se finančních prostředcích.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
25. července 2017
nezdrží
2
Vysoký dopad
25. července 2017
velkými, širými, rodnými lány
3
Střední dopad
25. července 2017
zabetonovávání
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
České zemědělství
Sektor je silně zasažen klimatickými dopady (sucho, eroze) a změnami dotační politiky; vyžaduje rychlou adaptaci a přechod na udržitelné postupy.
Stát / Ministerstvo zemědělství ČR
Odpovídá za dotační nastavení a národní plán obnovy; rozhodnutí o podpoře adaptace/ochraně výrazně ovlivní sektor a krajinu.
Evropská komise / Společná zemědělská politika (SZP)
Nastavuje dotační rámec a ekologické požadavky, které zásadně ovlivní české zemědělství a možnosti adaptace krajiny.
Malí a rodinní zemědělci
Čelí vyšším environmentálním závazkům při nižší podpoře, složitému plánování a konkurenci velkých podniků a nutnosti investic do adaptace.
Velké zemědělské firmy
Čelí riziku zastropování dotací a tlaku na přechod k udržitelným praxím; mají ale větší kapacity pro investice do adaptace.
Ekologické a nevládní organizace (např. Hnutí Duha, WWF)
Prosazují obnovu krajiny, protierozní opatření a změny dotační politiky; posilují monitoring a tlak na legislativu.
Platformy a projekty pro obnovu krajiny (Agristructure LIFE, Živá krajina, Chytrá krajina)
Testují a prosazují agristrukturní prvky a přírodě blízká opatření, zlepšují monitoring a poskytují odborné know‑how pro adaptaci.
Obyvatelé / spotřebitelé (ČR)
Budou čelit dopadům sucha a možnému zdražení potravin; zároveň jejich chování (demand) ovlivní udržitelné zemědělství.
Kontext
Dříve jsme psali...
Specialista Martin Rexa z organizace Beleco varuje před nezdravým stavem české krajiny a zemědělství
Česká krajina trpí intenzivním zemědělstvím, které zhoršuje dopady klimatické změny a potřebuje větší pestrost a udržitelnost. Zachraňme českou krajinu
Fakta
👤
Martin Rexa
Zemědělský specialista
(12. 5. 2026)
👤
Alžběta Procházková
Projekt Agristructure LIFE
(2. 7. 2026)
📊
-20%
Možné snížení financí
(2. 7. 2026)
🔄
nepřipraveno
ČR na dopady klimatu
(12. 5. 2026)
🔄
vyšší požadavky
Více závazků, méně podpory
(2. 7. 2026)
Události
Co a kdy?
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Posun k dotacím na péči o krajinu místo produkce
Srovnání před a po
💰
Dotační podmínky
PŘED
Dotace primárně vázané na výměru (platby na hektar) podporovaly intenzivní produkci
PO
Cílené platby budou motivovat zemědělce k péči o krajinu, vodu a biodiverzitu (hradí prvky a režimy snižující erozi)
📋
Protierozní pravidla a kontrola
PŘED
Protierozní vyhláška řešila především opakující se události a byla aplikována nesystémově
PO
Rozšíření plošných povinností a plán pro silnější monitoring eroze; možnost sankcí při erozních incidentech | diskuse o zarovnání pravidel se společnou zemědělskou politikou
📅
Role státu vs. trh
PŘED
Stát méně koordinoval adaptaci, dotace spíše podporovaly produkci než adaptaci
PO
Více plánování a koordinace (národní plány obnovy, expertní skupiny), kombinace pobídek a kontroly; častější podpora retenčních a obnovních opatření
Klíčové postavy
🏛️
Ministerstvo zemědělství ČR
Hlavní tvůrce a realizátor dotačních podmínek a protierozních pravidel
🏛️
Evropská komise / Společná zemědělská politika (SZP)
Stanovuje rámec dotací a ekologických požadavků; mění pravidla a tlak na národní politiky
👥
Ekologické organizace (např. Hnutí Duha, WWF)
Tlak na zachování/neoslabení ekologických podmínek, prosazování krajinných prvků a ochrany půdy
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Zemědělci volí plodiny a způsoby chovu podle klimatu, půdy a trhu: od intenzivních monokultur s velkou mechanizací a hnojivy po malé samozásobitelské či ekologické farmy. Používají postupy jako setí, hnojení, ochrana proti škůdcům, zavlažování a sklizeň; moderní metody zahrnují genetiku, pesticidy a strojní techniku. Monokultura (jedna plodina na velké ploše) zvyšuje výnosy, ale vyčerpává půdu a zvyšuje potřebu chemie; udržitelné nebo integrované postupy obnovují půdu a snižují škody na životním prostředí.
Proč je to důležité
Zemědělství zajišťuje potraviny a zaměstnání pro miliardy lidí, ovlivňuje ceny potravin a kvalitu životního prostředí. Intenzivní metody mohou krátkodobě zvýšit produkci, ale způsobují odlesňování, znečištění vody, emise skleníkových plynů a ztrátu biodiverzity — proto roste důraz na udržitelné postupy, které chrání půdu a vodu a snižují rizika pro zdraví lidí i zvířat.
Co to je
Klimatická změna znamená dlouhodobé změny v klimatu Země, zejména současné globální oteplování. Hlavní příčinou je lidská činnost – spalování uhlí, ropy a plynu, odlesňování a některé zemědělské postupy, které zvyšují množství skleníkových plynů (hlavně CO2 a metan). Tyto plyny zachycují více tepla v atmosféře, takže se planeta zahřívá.
Jak to funguje
Sluneční záření ohřívá povrch Země, ten vyzařuje teplo zpět do vesmíru; skleníkové plyny tento odchod tepla zpomalí a vrací část zpět k zemi. Více CO2 a metanu znamená silnější „přikrývku“ a vyšší průměrné teploty. Oteplování mění počasí: častěji jsou vlny veder, sucha, silné deště a tajfuny, taje led, stoupá hladina moří a mění se výnosy plodin.
Proč je to důležité
Klimatická změna ohrožuje lidi i ekonomiku: snižuje dostupnost vody a potravin, zvyšuje riziko povodní, požárů a nemocí a může způsobit migraci a ztráty majetku. Omezit rizika lze snižováním emisí (více větru a slunce, efektivita, elektromobily, ochrana lesů) a adaptací (protipovodňové hráze, odolné plodiny), přičemž zpoždění omezuje možnosti zabránit některým dlouhodobým dopadům.
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Dopady klimatické změny na české zemědělství a obnova krajiny
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 12. 7. 2026 23:28:30