Zemědělství je pěstování rostlin a chov zvířat, aby lidé měli jídlo, vlákna a další suroviny. Je to kombinace vědy (např. šlechtění, půdní péče) a praktických postupů na polích, pastvinách nebo v chovech.
Nezdravá krajinná struktura v Česku
Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny vyvrací mýty o suchu v Česku během historicky extrémního léta
Živé téma o
a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Aktuální stav: Léto 2026 je historicky extrémní a sucho v Česku je dnes mimořádné — podle Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny současné suché podmínky se zásadně liší od běžných historických výkyvů a odrážejí nový klimatický režim .
Dopady na půdu a zemědělství zůstávají závažné: evropská studie varuje, že do roku 2040 se oblasti ohrožené dezertifikací rozšíří i na území Česka a že více než polovina české půdy vykazuje známky degradace, což zvyšuje riziko vysychání a dlouhodobé ztráty produkční kapacity krajiny[3]. [3]
Příčiny a doporučení: odborníci upozorňují, že intenzivní zemědělství — monokultury, odlesňování a odvodňování — snižuje odolnost krajiny vůči suchu a extrémům a volají po obnově krajinné struktury, větší diverzifikaci a udržitelných postupech[1]. Současně národní plán obnovy přírody zavádí nové závazky, ale dostupné finanční prostředky k jejich realizaci klesají, což omezuje rozsah zásahů a vyžaduje přesměrování dotací a cílené investice[2][4]. [1][2][4]
Politický kontext a vývoj reakce: opakovaná kritika pomalé administrativní odpovědi a nedostatečného financování zvyšuje riziko další degradace a omezuje schopnost adaptace krajiny na častější sucha; novější hlášení tuto nečinnost úřadů potvrzují v kontextu zhoršujícího se počasí[4][5]. [4][5]
Zdroje:
Nejnovější
Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny vyvrací mýty o suchu v Česku během historicky extrémního léta
13. 8. 2026: Miroslav Trnka vysvětluje, že sucho v Česku dnes je mimořádné a nemá nic společného s běžnými historickými situacemi.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
13. února 2020
Velký podíl těchto nezřídka plošně velmi rozsáhlých systémů je bohužel zanedbaný. Část byla navržena a provedena nevhodně či úplně zbytečně.
2
Vysoký dopad
13. února 2020
Provedení rozlehlých odvodňovacích děl i do horských a podhorských oblastí se složitějšími klimatickými, půdními a hydrogeologickými podmínkami spolu s následnou intenzivní zemědělskou činností ale vyústilo ve výraznou destabilizaci půdních ekosystémů.
3
Střední dopad
13. února 2020
Došlo tak ke snížení jejich přirozeného krajinného potenciálu
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Zemědělci (velcí podniky)
Velká intenzivní zemědělská uskupení čelí riziku zastropování dotací, tlaku na přechod k udržitelnějším praktikám a možným ztrátám výnosů a vyšším nákladům při adaptaci.
Zemědělci (rodinné/menší farmy)
Menší a rodinné farmy jsou zasaženy vyššími environmentálními požadavky, ale mohou těžit z dotací a podpory za udržitelné praktiky; současně jim usnadňují adaptaci projekty a odborná pomoc.
Ministerstvo zemědělství ČR
Resort bude muset vyvážit podporu produkce a požadavky na adaptaci krajiny; čelí tlaku z EU a domácích stakeholderů při nastavování dotací a pravidel.
Evropská komise / EU (SZP, Nařízení o obnově přírody)
EU politika (dotace, Nařízení o obnově přírody) tlačí na přechod k obnově přírody a udržitelnému zemědělství, což změní financování a podmínky pro české aktéry.
Výzkumné instituce / vědci (CzechGlobe, JRC, Akademie věd)
Vědci poskytují modely, monitoring a metodiky (dezertifikace, Intersucho), které zvyšují znalost rizik a nutnost opatření, podporují politická rozhodnutí.
Ministerstvo životního prostředí ČR
Úřad podporuje adaptační projekty, obnovu krajiny a dotace pro zadržování vody; jeho role posiluje realizaci adaptačních opatření.
Projekt Agristructure LIFE / Alžběta Procházková
Projekty obnovy a testování agristrukturních prvků podporují adaptaci krajiny a poskytují know‑how a důkazy pro národní opatření.
Obyvatelé venkova / owners of land (vlastníci půdy)
Vlastníci půdy ovlivní úspěch opatření (udržování krajinných prvků, pronájmy); jejich ochota/smluvní podmínky mohou usnadnit nebo bránit obnově krajiny.
Kontext
Dříve jsme psali...
Česko čelí rostoucímu suchu a vysokým teplotám kvůli nechtěné nečinnosti úřadů
Česká krajina trpí dlouhodobým suchem a extrémními teplotami, které zhoršují životní podmínky a vláda nereaguje dostatečně. Proč sucho ohrožuje všech
Vysychání Evropy se posouvá na sever, riziko dezertifikace ohrožuje i Česko
Nová evropská studie ukazuje, že do roku 2040 se oblasti ohrožené dezertifikací rozšíří i na území Česka, zatímco více než polovina české půdy vykazuje známky degradace. Proč Česko vysychá?
Ekoložka Alžběta Procházková varuje před dopady klimatických změn na české zemědělství
České zemědělství čelí výzvám změny klimatu, a současný národní plán obnovy přírody přináší nové závazky i při snižujících se finančních prostředcích. Jak zachránit krajinu
Specialista Martin Rexa z organizace Beleco varuje před nezdravým stavem české krajiny a zemědělství
Česká krajina trpí intenzivním zemědělstvím, které zhoršuje dopady klimatické změny a potřebuje větší pestrost a udržitelnost. Zachraňme českou krajinu
Fakta
📊
15%
Suché oblasti v EU
(6. 8. 2026)
📊
12%
Skutečná dezertifikace v EU
(6. 8. 2026)
📊
1.65%
ČR postižená dezertifikací
(6. 8. 2026)
📊
55%
Území ČR s degradací půdy
(6. 8. 2026)
📅
do 2040
Očekávané zhoršení klimatu
(6. 8. 2026)
👤
Miroslav Trnka
Odborník, Intersucho
(13. 8. 2026)
Události
Co a kdy?
léto 2026
Extrémně vysoké teploty a historicky suché období v Česku během léta 2026, o čemž informují média a experti (zmíněno v článku s datem publikace 2026-08-13).
2026
Rostoucí problémy s dlouhodobým suchem a extrémními teplotami v Česku, vedoucí k vysychání studní, zvýšenému riziku požárů a omezením chladicí vody pro některé jaderné elektrárny (zmíněno v článku s datem publikace 2026-08-10).
rok 2040
Modely JRC naznačují, že do roku 2040 se klima v Evropě výrazně zhorší a suché oblasti se rozšíří o 5–10 % rozlohy EU (zmíněno v článku s datem publikace 2026-08-06).
2026
Aktualizovaná metodika JRC mapuje dezertifikaci a degradaci půdy; zjištění: suché oblasti nyní pokrývají 15 % území EU, dezertifikace 12 % a v Česku 1,65 % území přímo postižených dezertifikací (zmíněno v článku s datem publikace 2026-08-06).
2026-05-12
Upozornění, že česká krajina není připravená zvládat dopady klimatické změny (sucho, extrémní počasí) a výzva k obnově krajinné struktury a udržitelným zemědělským praktikám (zmíněno v článku s datem publikace 2026-05-12).
2026-07-02
Projekt Agristructure LIFE testuje agristrukturní prvky pro obnovu zemědělské krajiny; zmíněny finanční problémy českého národního plánu související s Nařízením o obnově přírody (zmíněno v článku s datem publikace 2026-07-02).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Zaměření dotací a politik na obnovu krajiny a zadržení vody
Srovnání před a po
💰
Role dotací a dotačních podmínek
PŘED
Evropské a národní dotace částečně podporovaly intenzivní zemědělství; krajinné prvky byly částečně vyžadovány (3 % NEP)
PO
Požadavek na vytváření krajinných prvků a environmentální závazky jsou zachovávány a prosazovány; tlak na cílení dotací na udržitelné praktiky a vytváření NEP | očividný posun směrem k financování zadržování vody v krajině (programy Dešťovka, podpora rybníků, revitalizace toků)
📋
Přístup k obnově přírody a toků
PŘED
Revitalizace toků a obnova přírody probíhaly dílčím způsobem; plány na přehrady a technická opatření byly preferovány
PO
Evropské Nařízení o obnově přírody stanoví ambicióznější cíle (obnova ekosystémů, 25 tis. km zpřirozněných toků do 2030) a Česko připravuje národní plán zapojující expertní skupiny
📋
Praktiky v zemědělství a ochrana půdy
PŘED
Dominovalo intenzivní obdělávání, velké bloky polí, úbytek organické hmoty a růst eroze; tlak na zemědělce bez dostatečných kompenzací
PO
Trvá tlak na střídání plodin, vyčlenění neprodukčních ploch, omezení polí na 30 ha a snaha motivovat zemědělce k udržitelným a regenerativním praktikám; vědci a ekologické organizace volají po zachování a zpřísnění ekologických podmínek
💧
Zadržování a hospodaření s vodou
PŘED
Voda často rychle odtékala (např. odvodnění, napřímené toky), dotace a projekty byly dílčí
PO
Rozšíření nástrojů: dotace Dešťovka (domácnosti i obce), pilotní projekty infiltrace podzemí, výstavba/obnova rybníků, plánování přehrad pouze selektivně; důraz na zadržení vody v krajině
Klíčové postavy
🏛️
Ministerstvo zemědělství ČR
Koordinace podpory zemědělství, navrhování dotačních podmínek a stavebních opatření
🏛️
Ministerstvo životního prostředí ČR
Správa dotačních programů Dešťovka, koordinace Národního plánu obnovy přírody a implementace evropského nařízení
🏛️
Evropská komise a EU (Nařízení o obnově přírody)
Stanovuje závazné cíle pro obnovu ekosystémů a podmínky společné zemědělské politiky, ovlivňuje financování a pravidla pro členské státy
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
"Velký podíl těchto nezřídka plošně velmi rozsáhlých systémů je bohužel zanedbaný."
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
"Část byla navržena a provedena nevhodně či úplně zbytečně."
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
"Rozsah realizace takových staveb v Česku respektoval v dobách výstavby politickou linii."
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
"Provedení rozlehlých odvodňovacích děl i do horských a podhorských oblastí se složitějšími klimatickými, půdními a hydrogeologickými podmínkami spolu s následnou intenzivní zemědělskou činností ale vyústilo ve výraznou destabilizaci půdních ekosystémů."
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
"Došlo tak ke snížení jejich přirozeného krajinného potenciálu."
Jak šel čas
Historický kontext
🔥
léto 2026
Extrémně horké a suché léto v Česku — odborníci označují současné podmínky za odlišné od historických výkyvů
Podcast a další zpravodajství citují Miroslava Trnku (CzechGlobe) a data projektu Intersucho; veřejnost koluje dezinformace bagatelizující rozsah sucha.
Zvýšené povědomí odborné veřejnosti a médií o novém klimatickém režimu; tlak na rychlejší adaptační opatření v zemědělství a krajině.
Podle Trnky se současné sucho zásadně liší od běžných historických výkyvů
🗺️
2026
Evropské JRC aktualizovalo metodiku mapování dezertifikace a degradace půdy — výsledky ukazují zhoršení stavu včetně Česka
JRC zveřejnilo nová kritéria a mapy ukazující, že 15 % území EU vykazuje suché oblasti a 12 % skutečnou dezertifikaci; ČR má 1,65 % území přímo postiženého dezertifikací a >55 % vykazuje známky degradace.
Varování, že do roku 2040 se suché oblasti v EU rozšíří o 5–10 % a zasáhnou i dosud méně suché oblasti včetně Česka; podpora žádostí o adaptační investice.
ČR pod průměrem EU v % dezertifikovaného území, ale s vysokým podílem degradace půdy (>55 %)
🌾
květen 2026
Experti a projekty zdůrazňují, že intenzivní zemědělství (monokultury, odlesňování, odvodnění) snižuje odolnost krajiny vůči suchu
Aktuální články a rozhovory (Martin Rexa, projekt Agristructure LIFE, další odborníci) upozorňují na vliv velkoplošného hospodaření, odvodňování a ztrátu organické hmoty v půdě.
Výzvy k obnově krajinné struktury, diverzifikaci a udržitelným praktikám; tlak na přesměrování dotací a cílené investice.
Opakovaně zmiňováno, že současné intenzivní praktiky zhoršují schopnost půdy zadržovat vodu — souvislost s historickým odvodňováním (60.–80. léta) z kontextových článků
💸
2026-07 (červenec) 2026
Nedostatek financí v národním plánu obnovy přírody — český plán čelí sníženým prostředkům ~−20 %
Zprávy uvádějí, že evropské Nařízení o obnově přírody je klíčové, ale český národní plán má výrazně nižší dostupné finance než původně („o dvacet procent nižší“).
Omezení rozsahu realizace adaptačních a obnovných opatření v krajině; zvýšený tlak na přesměrování dotací a prioritní investice.
🌱
2026-05 až 2026-07
Projekty praxe (Agristructure LIFE, Chytrá krajina apod.) testují a propagují agristrukturní prvky a přírodě blízká opatření pro obnovu krajiny
Popis praktických pilotů a monitoringu — ochranné pásy podél vodních toků, monitoring opylovačů, technologie pro zvýšení retenční schopnosti půdy.
Lokální ukázky možností adaptace, ale omezené rozšíření kvůli finančním a lidským kapacitám; důraz na monitoring pro hodnocení efektivity opatření.
⚖️
2026 (bez přesného dne)
Růst obav z politiky a administrativní pomalosti — kritika pomalé administrativní odpovědi a nedostatečného financování opatření proti suchu
Aktuální články poukazují na opakovanou kritiku pomalé odpovědi úřadů a klesajících reálných prostředků pro implementaci plánů (politický kontext).
Riziko zhoršení degradace půdy a omezená schopnost adaptace; vyzývá k větší politické a finanční prioritě.
📈
2026 (referenčně v článcích)
Varování vědců a studií, že do roku 2040 se oblasti ohrožené dezertifikací rozšíří i na území Česka
Modelové projekce citované v JRC a dalších studiích (také od Miroslava Trnky) uvádějí rozšíření suchých oblastí v EU o 5–10 % do roku 2040; dopad na Česko.
Dlouhodobý tlak na adaptační strategie v zemědělství a krajině; potřeba systematických zásahů pro zadržení vody a zlepšení půdní kondice.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Zemědělci volí plodiny a způsoby chovu podle klimatu, půdy a trhu: od intenzivních monokultur s velkou mechanizací a hnojivy po malé samozásobitelské či ekologické farmy. Používají postupy jako setí, hnojení, ochrana proti škůdcům, zavlažování a sklizeň; moderní metody zahrnují genetiku, pesticidy a strojní techniku. Monokultura (jedna plodina na velké ploše) zvyšuje výnosy, ale vyčerpává půdu a zvyšuje potřebu chemie; udržitelné nebo integrované postupy obnovují půdu a snižují škody na životním prostředí.
Proč je to důležité
Zemědělství zajišťuje potraviny a zaměstnání pro miliardy lidí, ovlivňuje ceny potravin a kvalitu životního prostředí. Intenzivní metody mohou krátkodobě zvýšit produkci, ale způsobují odlesňování, znečištění vody, emise skleníkových plynů a ztrátu biodiverzity — proto roste důraz na udržitelné postupy, které chrání půdu a vodu a snižují rizika pro zdraví lidí i zvířat.
Co to je
Klimatická změna znamená dlouhodobé změny v klimatu Země, zejména současné globální oteplování. Hlavní příčinou je lidská činnost – spalování uhlí, ropy a plynu, odlesňování a některé zemědělské postupy, které zvyšují množství skleníkových plynů (hlavně CO2 a metan). Tyto plyny zachycují více tepla v atmosféře, takže se planeta zahřívá.
Jak to funguje
Sluneční záření ohřívá povrch Země, ten vyzařuje teplo zpět do vesmíru; skleníkové plyny tento odchod tepla zpomalí a vrací část zpět k zemi. Více CO2 a metanu znamená silnější „přikrývku“ a vyšší průměrné teploty. Oteplování mění počasí: častěji jsou vlny veder, sucha, silné deště a tajfuny, taje led, stoupá hladina moří a mění se výnosy plodin.
Proč je to důležité
Klimatická změna ohrožuje lidi i ekonomiku: snižuje dostupnost vody a potravin, zvyšuje riziko povodní, požárů a nemocí a může způsobit migraci a ztráty majetku. Omezit rizika lze snižováním emisí (více větru a slunce, efektivita, elektromobily, ochrana lesů) a adaptací (protipovodňové hráze, odolné plodiny), přičemž zpoždění omezuje možnosti zabránit některým dlouhodobým dopadům.
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Sucho a degradace půdy v Česku (léto 2026)
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 27. 8. 2026 1:48:31