Studená válka byla dlouhé období (cca 1947–1991) konfliktu mezi Spojenými státy a jejich spojenci na jedné straně a Sovětským svazem a jeho satelity na straně druhé. Nebyl to přímý vojenský střet mezi těmito supervelmocemi, ale trvalé geopolitické, ideologické a vojenské napětí.
Trumanova akce proti sovětské expanzi v Íránu 1946
Prezident Harry Truman v březnu 1946 zachránil Írán a zastavil nebezpečnou sovětskou expanzi
Uzavřené téma o
a politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
V březnu 1946 USA pod vedením prezidenta Harryho Trumana úspěšně zasáhly proti sovětské okupaci severního Íránu, klíčového momentu rané studené války. Stalin odmítal stáhnout své jednotky po druhé světové válce a podporoval vznik sovětských loutkových republik na íránském území. Truman vystavil Stalinovi ultimátum a pomocí OSN dosáhl stažení sovětských vojsk do května 1946, čímž zabránil nebezpečné expanzi. Íránská vláda poté do konce roku 1946 potlačila separatistické republiky a udržela územní celistvost země. Tento zásah měl dlouhodobé důsledky pro mezinárodní politiku a vztahy mezi USA a Sovětským svazem.
Zdroje:
Nejnovější
Prezident Harry Truman v březnu 1946 zachránil Írán a zastavil nebezpečnou sovětskou expanzi
15. 3. 2026: V březnu 1946 prezident Harry S. Truman úspěšně donutil Sovětský svaz stáhnout své jednotky z Íránu a zabránil tak sovětské anexi severních částí země.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
15. března 2026
Také jsem Stalinovi sdělil, že pošlu vojáky, pokud neodejde
2
Střední dopad
15. března 2026
vzájemného konfliktu ohledně okupace íránského území sovětskými jednotkami
3
Střední dopad
15. března 2026
sovětské jednotky se nemohou stáhnout z Íránu včas do termínu určeného dohodou, a vyzvala Sovětský svaz k jejich stažení v co nejrychlejším možném čase s tím, že žádný členský stát OSN nebude tento proces zdržovat
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Sovětský svaz
Sovětská intervence a podpora separatistických republik vedla k diplomatickému a vojenskému neúspěchu a následnému odchodu pod mezinárodním tlakem.
Ázerbájdžánská separatistická republika (loutková)
Separatistický útvar vznikl se sovětskou podporou, ale bez ní rychle zanikl a ztratil politický význam.
Mahábádská separatistická republika (loutková)
Podobně jako ázerbájdžánský útvar byla i Mahábádská republika závislá na sovětské podpoře a rychle zanikla po jejím odchodu.
Spojené státy americké
USA hrály rozhodující roli při donucení sovětských jednotek k odchodu z severního Íránu v roce 1946, což posílilo jejich strategické postavení v regionu.
Íránská vláda (Teherán)
Teheránská vláda obnovila kontrolu nad severním Íránem a potlačila separatistické útvary po odchodu sovětských jednotek.
Íránští poslanci
Parlament jasně odmítl sovětskou ropnou koncesi, což posílilo suverenitu Íránu nad přírodními zdroji.
Regionální mocnosti a spojenci USA
Úspěch USA zvýšil jejich vliv a poskytl regionálním spojencům strategickou oporu, zároveň změnil regionální rovnováhu sil.
Americký velvyslanec v Íránu
Veřejným odsouzením zahraničního nátlaku a slibem plné podpory Íránu přispěl k mezinárodní legitimitě íránského rozhodování o zdrojích.
Kontext
Dříve jsme psali...
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Místo přímé války obě strany soupeřily skrze zástupné konflikty, ekonomickou a ideologickou soutěž, špionáž, propaganda a závody ve zbrojení (včetně jaderných zbraní) a technologií (vesmírný závod). Vytvářely bloky a aliance (NATO vs. Varšavská smlouva), financovaly spojence a zasahovaly tajnými operacemi v zemích třetího světa.
Proč je to důležité
Studená válka ovlivnila politiku, bezpečnost a ekonomiku celého světa: rozdělení Evropy, vznik mezinárodních aliancí, zástupné války (Vietnam, Korea, Afghánistán) a masivní výdaje na zbrojení. Její konec (perestrojka, glasnosť a rozpad SSSR) přetvořil světový pořádek a má dopad i na dnešní mezinárodní vztahy.
Co to je
OSN (Organizace spojených národů) je mezinárodní organizace založená v roce 1945, jejímž cílem je udržovat mír, podporovat spolupráci mezi státy a chránit lidská práva. Má 193 členských států a centra v New Yorku, Ženevě a dalších městech.
Jak to funguje
Osnovu tvoří šest hlavních orgánů, například Valné shromáždění (každý stát jeden hlas) a Rada bezpečnosti (15 členů, 5 stálých s právem veta). OSN posílá mírové mise, koordinuje humanitární pomoc, provozuje agentury jako WHO nebo UNICEF a financuje se příspěvky států.
Proč je to důležité
OSN ovlivňuje mezinárodní politiku, pomáhá při konfliktech, katastrofách a zdravotních krizích a nastavuje globální cíle (např. Cíle udržitelného rozvoje). I když nemůže nahradit státní suverenitu, její rozhodnutí, rezoluce a mise často přímo ovlivňují ekonomiku, bezpečnost a životy lidí.
Otestujte se
Kvíz: Trumanův zásah v Íránu, březen 1946
Harry S. Truman
americký politik
.jpg)
Povolání: politik, soudce, byznysmen, důstojník, autor deníků
Pozice:
- generální guvernér Filipín
- prezident Spojených států amerických (12. dubna 1945 - 20. ledna 1953)
- viceprezident Spojených států amerických (20. ledna 1945 - 12. dubna 1945)
- senátor USA (3. ledna 1945 - 17. ledna 1945)
- senátor USA (3. ledna 1943 - 3. ledna 1945)
- senátor USA (3. ledna 1941 - 3. ledna 1943)
- senátor USA (3. ledna 1939 - 3. ledna 1941)
- senátor USA (3. ledna 1937 - 3. ledna 1939)
- senátor USA (3. ledna 1935 - 3. ledna 1937)
Narození: 8. května 1884
Místo narození: Lamar
Úmrtí: 26. prosince 1972
Místo úmrtí: Kansas City
Státní občanství: Spojené státy americké
Politická strana: Demokratická strana
Data pocházejí z datové položky WikiData
Írán
stát v západní Asii
Kontinent: Asie
Hlavní město: Teherán
Rozloha: 1.65 mil. km²
Populace: 86.76 mil. (2022)
Měna: Íránský riál
HDP: 388.54 mld. IRR (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
USA
stát v Severní Americe
Kontinent: Severní Amerika
Hlavní město: Washington, D.C. (17. listopadu 1800 - dosud)
Rozloha: 9.83 mil. km²
Populace: 340.11 mil. (1. července 2024)
Měna: americký dolar
HDP: 27.72 bil. USD (2023)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Josif Vissarionovič Stalin
sovětský politik, revolucionář a diktátor
_(cropped)(2).jpg)
Povolání: politik, revolucionář, publicista, státník, jazykovědec, úředník
Narození: 18. prosince 1878
Místo narození: Gori
Úmrtí: 5. března 1953
Místo úmrtí: Kuncevská dača
Státní občanství: Rusko
Politická strana:
- Komunistická strana Sovětského svazu (leden 1912 - 5. března 1953)
- Mesame dasi (1. srpna 1898 - 5. března 1953)
- Ruská sociálnědemokratická dělnická strana (bolševická) (leden 1903 - leden 1912)
- Ruská sociálně demokratická dělnická strana (1. října 1901 - leden 1903)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 15. 4. 2026 17:08:51