Střet zájmů nastane, když má člověk zároveň osobní zájem a rozhodovací pravomoc, takže může upřednostnit vlastní prospěch před zájmem veřejnosti nebo organizace. Může být skutečný (už nastal), zdánlivý (vypadá podezřele, ale ve skutečnosti neovlivní rozhodnutí) nebo potenciální (hrozí, že by mohl nastat).
Regulace spekulací s půdou a vliv politických změn v Česku
Poslanci vládní koalice mění zákon, aby ochránili Babišův byznys před střetem zájmů
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálnější vývoj ukazuje, že poslanci vládní koalice připravují změny v zákoně o střetu zájmů, které by explicitně omezily dohled nad střetem zájmů a umožnily firmám spojeným s Andrejem Babišem čerpat dotace bez rizika postihů[5].
V předchozích krocích vlády byl předklad zákona o střetu zájmů kritizován za to, že výrazně omezuje rozsah posuzování střetů zájmů a de facto posiluje ochranu imunit vybraných vládních představitelů; tato linie nyní pokračuje a potvrzuje trend legislativních úprav směrem k vyšší ochraně byznysových zájmů spojených s premiérem[4][5].
Současně zůstává otevřená diskuse o zavedení předkupního práva na zemědělskou půdu: původní záměr měl chránit nájemce a drobné zemědělce, ale podle dřívějších analýz by návrh mohl paradoxně zvýhodnit velké agropodniky s pachtovanou půdou a snížit cenu půdy v aukcích; v kombinaci s oslabeným dohledem nad střetem zájmů to mění rovnováhu sil v přístupu k dotacím a k půdě[3][2].
Dlouhodobé problémy trhu s půdou — spekulanti vykupující pozemky přes online portály a vysoké vstupní náklady pro mladé farmáře — zůstávají základním kontextem debaty; navrhované legislativní změny teď mohou posílit postavení etablovaných hráčů na úkor začínajících zemědělců, což vyžaduje přehodnocení ochranných mechanismů (předkupní právo, pravidla dotací) v širším politickém rámci[1][2][3][4][5].
Zdroje:
"Když není zákon, není problém!" Poslanci koalice přičinlivě pečují o Babišův privátní byznys
Změna zákona o střetu zájmů je mnohamiliardovým dárkem Andreji Babišovi
"Když není zákon, není problém!" Poslanci koalice přičinlivě pečují o Babišův privátní byznys
Mladí farmáři se vracejí na pole. Nadšení ale naráží na drahou půdu i složité dotace
Poslanci vládní koalice mění zákon, aby ochránili Babišův byznys před střetem zájmů
Kdo si polepší, kdo tratí?
Velké agropodniky (včetně Agrofertu)
Plánované předkupní právo, debate o zastropování dotací a redistributivní platby ohrozí jejich postavení a sníží čerpání dotací; politické právní spory o dotace dále zvyšují nejistotu.
Farmáři hospodařící na pronajímaných pozemcích
Zavedení předkupního práva a možnosti dorovnat nabídky jim zvýší šanci na odkoupení pachtovaných pozemků a stabilizuje hospodaření.
Malí a mladí zemědělci / mikrofarmáři
Nová pravidla SZP a redistributivní platby mohou zlepšit podporu pro malé a mladé farmy, zatímco některé návrhy (předkupní právo, regulace) je mohou i znevýhodnit administrativně či tržně.
Spekulanti a překupníci půdy (pozemkoví šmejdi)
Zavedení předkupního práva, oznamovací povinnosti a větší ochrana půdy omezí jejich možnosti vykupovat pozemky pod cenou a profitovat z následného přeprodeje.
Zemědělské družstva a střední farmy
Redistributivní platba a zakročení proti velkým hráčům mohou zasáhnout střední podniky (pokles dotací, riziko akvizic většími hráči nebo restrukturalizace).
Ministerstvo zemědělství ČR
Ovlivní tvar předkupního práva, strategické plány SZP a dohled nad národními doplňky dotací; vystaveno politickému tlaku a odpovědnosti za implementaci.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF)
Musí vyhodnotit právní posudky a rozhodnout o vyplácení dotací; posílená role v kontrolách a rozhodování o vymáhání dotací zvýší jeho význam.
Spotřebitelé / občané
Změny v dotacích a vlastnictví půdy mohou ovlivnit dostupnost a ceny potravin; ochrana půdy má pozitivní environmentální dopady, ale krátkodobě může zvýšit ceny.
Dříve jsme psali...
Návrh změny zákona o střetu zájmů zvýhodňuje Andreje Babiše a ochraňuje imunitu vládních představitelů
Vláda Andreje Babiše plánuje zavést předkupní právo na zemědělskou půdu navzdory odporu menších farmářů
Hana Součková a další mladí farmáři v Česku čelí drahé půdě i složitým dotacím
Pozemkoví spekulanti využívají nových trendů v prodeji zemědělské půdy, politici plánují regulace
72%
Pacht zemědělské půdy
(13. 5. 2026)
300 000 Kč
Cena odkupu pozemku Farmítem
(26. 1. 2026)
949 000 Kč
Cena za kterou byl nabízen pozemek
(26. 1. 2026)
Q1 2027
Termín legislativního řešení
(13. 5. 2026)
novela 2026
Změny zákona o střetu zájmů
(11. 6. 2026)
Monika Oborná
Šéfka zeměd. výboru
(26. 1. 2026)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Zavedení předkupního práva a novela zákona o střetu zájmů
Srovnání před a po
Neexistovala povinná zákonná priorita pro nájemce; prodej půdy volný, jen možnost dohodnout předkupní právo v nájemní smlouvě
Navrhované předkupní právo dává zemědělci hospodařícímu na pronajímaném pozemku právo dorovnat nabídku před jejím prodejem jinému kupci (oznamovací povinnost/bezplatné předkupní právo podle návrhů ANO)
Zákon o střetu zájmů pracoval s pojmem „ovládající osoba“ a desetiletou lhůtou pro vymáhání dotací; v praxi vedlo spory o Agrofert a návrat dotací
Novela nahrazuje "ovládající osobu" pojmem "skutečný majitel", zkracuje lhůtu na 4 roky a omezuje posuzování střetu zájmů jen na úřad, který dotaci uděluje — v praxi může vyloučit premiéra; uvažuje se i o vyloučení nárokových dotací z vymáhání (dle posudků SZIF)
Přímé platby se vyplácely bez povinného zastropování; velké podniky čerpaly významnou část podpory
Evropské návrhy prosazují redistributivní platbu (více pro první ha) a možnosti zastropování částek; česká vláda/ANO preferují zachování podpory velkým podnikům nebo dobrovolné řešení; uniklé návrhy EU navrhují degresivní krácení nad prahy (20–100 tis. EUR)
Pravidla protierozní ochrany a podmínky v rámci SZP byly připravovány, termíny odkládány; výstavba na I.–II. třídě půdy se řešila případ od případu
Vláda/ministerstva navrhují zpřísnění monitoringu eroze a sankcí; zároveň probíhá implementace evropsního standardu DZES5 (omezení plodin na erozně ohrožených půdách), ale návrh omnibusu EU může uvolnit povinnosti do obecné povinnosti zabránit erozi
Klíčové postavy
International Comparison
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Osoba, která rozhoduje (např. politik, člen vedení firmy nebo úředník), může mít finanční, rodinné nebo jiné vazby, jež ovlivní její nestrannost. Právní předpisy a interní pravidla (hlášení majetku, zákaz některých činností, čestná prohlášení, vyloučení z rozhodování) mají zabránit, aby takový zájem ovlivnil rozhodnutí. Ve veřejných zakázkách nebo ve firmách se zakazuje účast těch, kdo by mohli ovlivnit výsledek ve prospěch své osoby či blízkých.
Proč je to důležité
Střet zájmů ohrožuje důvěru veřejnosti, férovost soutěží a efektivní fungování institucí a firem. Prevence a transparentnost chrání veřejné peníze, zamezí zvýhodňování a snižuje riziko korupce, takže rozhodnutí slouží veřejnému zájmu, ne osobnímu prospěchu.
Co to je
Předkupní právo dává určité osobě (předkupníkovi) právo, aby jí vlastník nejdřív nabídl věc koupit, když ji chce prodat. Neznamená to, že předkupník musí koupit — jen že má přednost před ostatními zájemci.
Jak to funguje
Předkupní právo může vzniknout smlouvou nebo zákonem. Když vlastník uzavře kupní smlouvu s někým jiným, musí nejprve dát nabídku předkupníkovi; pokud ten nabídku přijme, smlouva s třetí osobou zanikne. Právo může být „věcné“ (platí i vůči nástupcům vlastníka) nebo „obligační“ (platí jen mezi smluvními stranami).
Proč je to důležité
Předkupní právo chrání blízké osoby, spoluvlastníky nebo veřejný zájem (např. stát u památek nebo obce u pozemků pro veřejné potřeby). V praxi ovlivňuje, kdo může získat pozemek nebo stavbu a jak rychle je možné prodat majetek.
Kvíz: Změny v zákoně o střetu zájmů a předkupní právo na půdu (2026)
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 24. 6. 2026 10:37:09