Změny ve vedení velvyslaneckých postů a reorganizace MZV

Vláda zrušila vyslání velvyslanců schválených předchozí vládou Petra Fialy

Mizící téma o společenských pravidlech a politice

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálnějším stavem je, že nová vláda zrušila jmenování zhruba 50 velvyslanců, kteří byli schváleni předchozí vládou, a plánuje jejich opětovný výběr podle vlastních priorit[2].

Dřívější snahy vedení MZV pod Petrem Macinkou zahrnovaly konkrétní přesuny nominací: Radek Rubeš byl původně spojován s postem v Římě, poté nominován na velvyslance v OSN místo Jiřího Kozáka (který mezitím získal prezidentovo schválení), a do Říma byla navržena nominace Karla Berana; tyto kroky provázela také reorganizace úřadu se snižováním počtu sekcí a jmenováním nových ředitelů a náměstků[1].

Nový článek aktualizuje dosavadní vývoj tím, že zatímco původně šlo o interní přesměrování nominací a organizační změny na MZV (možný konflikt s prezidentem ohledně postu v New Yorku)[1], rozhodnutí vlády o zrušení přibližně 50 jmenování signalizuje širší zásah do diplomatických nominací a přepisuje část předchozích plánů ministerstva[2].

Důsledkem je nejistota v obsazení klíčových postů: některá dříve avizovaná jmenování mohou být znovu otevřena nebo přehodnocena při novém výběru; tato situace ovlivní další fázi reorganizace MZV a konečné obsazení velvyslaneckých postů[1][2].

Zdroje:

  1. Vláda zrušila vyslání nových velvyslanců do čela řady diplomatických misí

  2. Diplomatická škatulata. Macinka míchá s citlivými velvyslaneckými posty, potřebuje ale dohodu s prezidentem

Nejnovější
Vláda zrušila vyslání velvyslanců schválených předchozí vládou Petra Fialy
26. 1. 2026: Nová vláda zrušila jmenování zhruba 50 velvyslanců a chce je vybrat znovu podle svých priorit.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
6. ledna 2026
Na ministerstvu se hovoří o tom, že první náměstek Kozák, který už má podepsaný nástup do New Yorku, jde z kola ven a místo něho prý nastoupí Rubeš.
2 Vysoký dopad
6. ledna 2026
Nic o tom, že bych neměl do New Yorku jet, jsem neslyšel. Proběhlo už schválení minulou vládou i jmenování prezidentem, čekám jen na odjezd, který má být nejspíš v srpnu.
3 Střední dopad
6. ledna 2026
Dává to smysl. Ale jestli se jim to nakonec povede, jestli na to budou mít sílu a domluví se s prezidentem, to není jasné.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Prezident Pavel

Má konstitutivní pravomoc jmenovat velvyslance a jeho souhlas či odpor je klíčový; stojí před rozhodnutím kompromisu vůči vládním krokům o zrušení nominací.

Ministerstvo zahraničních věcí ČR (MZV)

Prochází restrukturalizací a personálními změnami, které vyvolaly kritiku a oslabují stabilitu pro stálé diplomatické nominace.

Vláda premiéra Andreje Babiše

Rozhodla o zrušení usnesení o vyslání zhruba 50 velvyslanců, čímž přepisuje personální obsazení diplomatických míst a získává kontrolu nad novými výběry.

Petr Macinka

Nový ministr zahraničí aktivně mění nominace velvyslanců a restrukturalizuje ministerstvo, čímž získává větší kontrolu nad personálními obsazeními a linií zahraniční politiky.

Jiří Kozák

Plánovaný jmenovaný velvyslanec v New Yorku čelí odvolání a ztrátě nominace kvůli politickému propojení s předchozí vládou.

Radek Rubeš

Má být přesunut na post v New Yorku jako náhrada za Kozáka a je vnímán jako odměna za loajalitu k novému ministrovi.

Diplomatický sbor / kariérní diplomaté

Čelí masivním přesunům a politickým nominacím, které zvyšují nejistotu kariérních diplomatů a mohou oslabit profesionalitu diplomacie.

Karel Beran

Zkušený diplomat a poslanec by měl být jmenován do Říma místo Rubeše, čímž získá významnou ambasádní pozici.

Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský

Doporučuje zdrženlivost při odvolávání velvyslanců a jeho doporučení zvyšuje normativní tlak na opatrný přístup k personálním změnám.

Kontext
Dříve jsme psali...
Macinka mění klíčové velvyslanecké posty, ale řeší to s prezidentem
Nový ministr zahraničí Macinka plánuje nahradit plánované velvyslance v OSN a Římě, což může narazit na prezidentův nesouhlas.  Zajímá vás diplomatická škatulata?
Fakta
👤

Petr Macinka

Nový ministr zahraničí
(6. 1. 2026)

🔄

zrušeno ~50

Zrušení ~50 nominací
(26. 1. 2026)

📍

New York

Cílová mise s výměnou
(6. 1. 2026)

👤

Jiří Kozák

Původně jmenován do NY
(6. 1. 2026)

👤

Radek Rubeš

Má být přesunut do NY
(6. 1. 2026)

🔄

restrukturalizace

Zrušení sekcí na ministerstvu
(6. 1. 2026)

Události
Co a kdy?
6. ledna 2026
Zprávy uvádějí, že nový ministr zahraničí Petr Macinka usiluje o změny ve velvyslaneckých nominacích: Jiří Kozák, jmenovaný prezidentem jako velvyslanec v New Yorku, má být nahrazen Radkem Rubešem, a do Říma má být jmenován Karel Beran místo Rubeše; změny musí Macinka dohodnout s prezidentem a zatím nejsou oficiálně komentovány.
26. ledna 2026
Vláda premiéra Andreje Babiše definitivně zrušila usnesení o vyslání přibližně 50 velvyslanců (včetně postů v New Yorku a Římě); ministr Macinka oznámil plán na transparentní opětovný výběr diplomatů v souladu s politickými prioritami nové koalice a prezident Pavel přiznal možnost diskuse o některých nominacích.
Co to znamená
Co se děje

Zrušení a přebírání nominací velvyslanců a personální přesuny na MZV

Srovnání před a po
🏛️ Nominace velvyslanců
PŘED

Kabinet Petra Fialy a prezident Pavel schválili cca 50 nominací na vedoucí zastupitelské úřady a stálé mise

PO

Vláda Andreje Babiše zrušila usnesení o vyslání těchto nominací a plánuje opakovaný, transparentní výběr odpovídající nové koalici

📋 Konkrétní obsazení (New York a Řím)
PŘED

Jiří Kozák jmenován prezidentem jako velvyslanec při OSN v New Yorku; Radek Rubeš měl být vyslán do Říma

PO

Ministr Petr Macinka usiluje o výměnu: Radek Rubeš má jít do New Yorku místo Kozáka a Karel Beran má místo Rubeše mířit do Říma (změnu musí dohodnout s prezidentem)

📋 Struktura ministerstva zahraničí
PŘED

Stávající struktura a sekce po předchozích vedeních ministerstva

PO

Ministr Petr Macinka zrušil některé sekce a jmenoval nové vedoucí pracovníky v rezortu, což vyvolalo kritiku

Klíčové postavy
👤
Petr Macinka
Nový ministr zahraničí iniciující zrušení předchozích nominací, přeskupení velvyslaneckých kandidátů a restrukturalizaci MZV
🏛️
Vláda Andreje Babiše
Rozhodla o zrušení usnesení o vyslání cca 50 velvyslanců a o opakovaném výběru
👤
Prezident Pavel
Jmenoval některé nominace (včetně Jiřího Kozáka); musí se dohodnout s ministrem na případných změnách
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
zdroj z české diplomacie
zdroj z české diplomacie

"Na ministerstvu se hovoří o tom, že první náměstek Kozák, který už má podepsaný nástup do New Yorku, jde z kola ven a místo něho prý nastoupí Rubeš. Kozák byl pro novou vládu příliš spojený s tou starou, byl politickým náměstkem. A Rubeš má být odměněn za to, že novému ministrovi bez problémů podepsal personální změny včetně odvolání šéfů většiny sekcí"

další zdroj blízký úřadu
další zdroj blízký úřadu

"Dává to smysl. Ale jestli se jim to nakonec povede, jestli na to budou mít sílu a domluví se s prezidentem, to není jasné."

Kozák
Kozák

"Nic o tom, že bych neměl do New Yorku jet, jsem neslyšel. Proběhlo už schválení minulou vládou i jmenování prezidentem, čekám jen na odjezd, který má být nejspíš v srpnu"

Vít Kolář
Vít Kolář
ředitel odboru komunikace Hradu

"Změny na velvyslaneckých postech se nekomentují do ukončení procesu vyslání,"

Daniel Drake
Daniel Drake
mluvčí ministerstva zahraničí

"Proces výběru velvyslanců probíhá v utajovaném režimu, takže na váš dotaz nemohu nic sdělit."

Jan Lipavský
Jan Lipavský
poslanec

"Stejně jako jsme zdědili jmenované velvyslance po minulé vládě a s drobnými výjimkami jsme do toho nezasahovali, bylo by dobré, aby nová vláda, jako součást politické kultury a řádného fungování ministerstva zahraničí, zvolila stejný postup,"

Jan Zahradil
Jan Zahradil

"to množství vysílání velvyslanců na poslední chvíli minulou vládou je nestandardní a mělo by se ještě prozkoumat."

Jak šel čas
Historický kontext
🔁
26. ledna 2026
Vláda zrušila usnesení o vyslání přibližně 50 velvyslanců schválených předchozí vládou
Rozhodnutí kabinetu Andreje Babiše zrušilo seznam nominací schválených vládou Petra Fialy a podepsaných prezidentem Pavlem; týká se vedoucích zastupitelských úřadů i stálých misí (New York, Řím, Paříž, Washington aj.).
Plánuje se opětovný transparentní výběr diplomatů podle priorit nové koalice; vznikla nejistota v obsazení klíčových postů a tlak na vyjednání kompromisu s prezidentem.
Širší zásah do nominací než běžné roční výměny
⚖️
6. ledna 2026
Ministr Macinka přesměrovával konkrétní nominace (Rubeš, Kozák, Beran) a restrukturalizoval MZV
Macinka navrhoval Radka Rubeše místo Jiřího Kozáka do New Yorku, Karel Beran měl jít do Říma; zároveň zrušil některé sekce a jmenoval nové ředitele a náměstky.
Vyvolalo to interní napětí a kritiku, zůstala utajena část procesu; naznačilo to možné střety s prezidentem ohledně již schválených jmenování.
Interní přesměrování nominací a organizační změny před poté následným vládním zásahem
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Menšinová vláda je vláda, kterou tvoří politická strana nebo koalice, která nemá v parlamentu více než polovinu křesel. Vládní strany tak potřebují při hlasování podporu dalších poslanců z jiných stran nebo nezávislých. Není to výjimka — v některých zemích se to stává po volbách, když nikdo nezíská jasnou většinu.

⚙️
Jak to funguje

Vláda navrhuje zákony a rozpočet, ale k jejich schválení potřebuje získat hlasy mimo svou sestavu. To znamená dohodovat se u každého důležitého hlasování — nabídnout ústupky, kompromisy nebo dočasnou podporu. Pokud se podpora ztratí u klíčového hlasování (např. o důvěře nebo rozpočtu), může vláda padnout a následovat povolební vyjednávání nebo předčasné volby.

🎯
Proč je to důležité

Menšinová vláda ovlivňuje stabilitu a rychlost rozhodování — může vést k častějším kompromisům, ale i k politické nejistotě. Pro občany to znamená, že některé reformy mohou být pomalejší nebo rozmělněné, zatímco krátkodobé dohody mohou měnit priority vlády. V kontextu povolebních jednání je proto klíčové vědět, s kým vláda jedná o podpoře.

💡
Co to je

OSN (Organizace spojených národů) je mezinárodní organizace založená v roce 1945, jejímž cílem je udržovat mír, podporovat spolupráci mezi státy a chránit lidská práva. Má 193 členských států a centra v New Yorku, Ženevě a dalších městech.

⚙️
Jak to funguje

Osnovu tvoří šest hlavních orgánů, například Valné shromáždění (každý stát jeden hlas) a Rada bezpečnosti (15 členů, 5 stálých s právem veta). OSN posílá mírové mise, koordinuje humanitární pomoc, provozuje agentury jako WHO nebo UNICEF a financuje se příspěvky států.

🎯
Proč je to důležité

OSN ovlivňuje mezinárodní politiku, pomáhá při konfliktech, katastrofách a zdravotních krizích a nastavuje globální cíle (např. Cíle udržitelného rozvoje). I když nemůže nahradit státní suverenitu, její rozhodnutí, rezoluce a mise často přímo ovlivňují ekonomiku, bezpečnost a životy lidí.

Otestujte se
Kvíz: Přesuny velvyslanců a restrukturalizace MZV

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 17. 2. 2026 3:44:55