Služební zákon byl zákon č. 218/2002 Sb., který měl upravovat postavení, povinnosti a odměňování zaměstnanců vykonávajících státní správu ve správních úřadech. Cílem bylo stanovit pravidla pro služební poměr státních zaměstnanců místo běžného pracovního práva.
Novela zákona o státní službě v ČR
Bilance vlády Andreje Babiše: likvidace základů fungujícího státu
Živé téma o
společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálněji vláda Andreje Babiše zásadně měnila personální vedení státní správy: vyměnila vrchní ředitele, rozbila koordinaci agend a zrušila některé institucionální ochrany úředníků, přičemž podle hodnocení kroky přinesly jen zanedbatelné úspory.
Předchozí vývoj zahrnoval snahu koalice ANO, SPD a Motoristů zrušit služební zákon a omezit institucionální ochranu státních zaměstnanců, což vyvolalo obavy o nezávislost a profesionalitu úřednického aparátu[4].
Dříve Sněmovna v úvodním kole podpořila koaliční návrh zákona o státních zaměstnancích, který má nahradit dosavadní služební zákon a umožnit snadnější výměnu úředníků; paralelně vláda schválila zrušení 322 úřednických míst a dřívější snížení počtu míst o čtyři procenta, kroky provázely právní výhrady a petice a přesun agendy pod Úřad vlády[6][2][1].
Zdroje:
Nejnovější
Bilance vlády Andreje Babiše: likvidace základů fungujícího státu
10. 8. 2026: Vláda Andreje Babiše výrazně vyměnila vrchní ředitele, rozbila koordinaci agend a zrušila ochranu úředníků, přičemž ušetřila jen zanedbatelné částky.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
28. listopadu 2017
Je otázka na nové ministry, jestli tam nemají moc náměstků a jestli tam nejsou nějací náměstci díky tomu, že přišli za nějakou politickou stranu, nebo jestli jsou to odborníci
2
Vysoký dopad
28. listopadu 2017
Příští rok bychom rádi přišli s nějakým návrhem na změnu zákona o státní službě, který je byrokratický, zabetonoval některé lidi na jejich pozicích
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Státní úředníci (kategorie: úřednická služba)
Ztrácejí část právní ochrany (snazší propouštění, zrušení bazénu, nižší odbytné) a čelí masivním redukcím míst; demotivace a odliv odborníků je pravděpodobný.
Ministerstvo vnitra
Řeší novelu zákona o státní službě a přesun agendy státní služby pod Úřad vlády; změny omezují některé ochranné mechanismy a zároveň část reforem provádí ministerstvo.
Ministerstva (kolektivně)
Budou muset vykonat redukce systemizovaných míst (snížení počtu úředníků, slučování sekcí) a nést organizační dopady změn na chodu resortů.
Policie ČR a Vězeňská služba (bezpečnostní sbory)
Novely služebního zákona podle odborů neřeší personální situaci u policie a Vězeňské služby, přetrvávají problémy s motivací a obsazením míst.
Vládní koalice (Spolu a STAN / později ANO, SPD, Motoristé)
Prosadila a prosazuje legislativní změny (novela služebního zákona, zrušení nominačního zákona) umožňující větší flexibilitu personálních opatření a kontrolu nad úřady.
Úřad vlády
Přebírá agendu státní služby, získává větší koordinační pravomoci nad systemizací a personální politikou státní správy.
Odborové svazy (zejména Odborový svaz Policie ČR a Odborový svaz státních orgánů)
Varují, že novely nespraví dlouhodobou personální krizi, kritizují rozpočtovou neutralitu a ztrátu ochranných mechanismů pro zaměstnance.
Ministerstvo financí
Plánuje zásahy do své struktury (rušení sekcí a míst) a nese dopady snižování provozních výdajů a personálních škrtů na chodu rezortu.
Veřejnost/občané (spotřebitelé veřejných služeb)
Riziko snížení kvality a kontinuity veřejných služeb v důsledku odchodu odborníků, personálních škrtů a možné politizace státní správy.
Kontext
Dříve jsme psali...
Babišův kabinet čelí kritice za snahu zrušit nominační zákon přes poslance
Návrh na zrušení nominačního zákona předkládají poslanci spříznění s vládou, aby se vyhnuli připomínkovému řízení ministerstev a diskusi. Odhalit vládní tahy
Sněmovna podpořila koaliční změnu pro státní úředníky mířící ke zrušení služebního zákona
Sněmovna v úvodním kole podpořila nový zákon o státních zaměstnancích, který nahradí dosavadní služební zákon a umožní snadnější výměnu úředníků. odhalit faktickou změnu
Nový zákon o státních zaměstnancích zkoumá dilema mezi flexibilitou a profesionalitou ve veřejné sféře
Nový návrh zákona sice poskytuje větší pružnost veřejné správě, ale zároveň ohrožuje profesionalitu a nezávislost státní služby riskem politických zásahů. poznejte dilema
Koalice ANO, SPD a Motoristů chce zrušit služební zákon a omezit ochranu úředníků
Nový návrh zákona usiluje o zrušení služebního zákona a odebírání ochrany státním zaměstnancům před politickým tlakem. Jak se bránit čistkám?
Vláda Andreje Babiše zrušila přes 300 úřednických míst, nejvíce na Úřadu vlády
Vláda schválila zrušení 322 úřednických míst s výrazným škrtem na ministerstvech financí, zahraničí a práce, což vyvolalo právní výhrady a petice. Proč rozbíjet úřady?
Fakta
📊
4%
Snížení počtu úředních míst
(12. 7. 2025)
📊
>3000
Úbytek míst od 1/2022
(12. 7. 2025)
📊
73 520
Počet úřednických míst (2025)
(22. 12. 2025)
📊
322
Zrušená místa od 1.1.2026
(22. 12. 2025)
📊
470
Min. zaniklých míst ve dvou vlnách
(10. 8. 2026)
📊
38/79
Výměna vrchních ředitelů sekcí
(10. 8. 2026)
Události
Co a kdy?
leden 2022 — červenec 2025
Od ledna 2022 do července (roku uvedeného v textu) došlo ke snížení počtu systemizovaných míst o více než 3 000 v souvislosti s novelou zákona o státní službě, kterou prosadila koalice Spolu a STAN.
1. leden 2025
V českých úřadech bylo k začátku roku evidováno 73 520 úřednických míst (údaj za začátek roku 2025).
1. leden 2026
Od 1. ledna 2026 se počet úřednických míst sníží o 322 míst (rozdělení úbytků zejména na Úřadu vlády, MF a MPO bylo v článcích explicitně uvedeno).
počas první poloviny roku 2025 (počátek července 2025)
Senát schválil zákon o odolnosti kritické infrastruktury; zákon následně čekal na podpis prezidenta (červenec uveden v textu).
prosinec 2025
Na přelomu roku (prosinec 2025) byl předložen nový zákon o státních zaměstnancích (navrhovaný zákon zruší dosavadní služební zákon); texty explicitně uvádějí jeho předložení na přelomu roku/krátce po Vánocích 2025.
22. prosince 2025
Vládou oznámeny konkrétní škrtové kroky: zrušení 322 úřednických míst s uvedením konkrétních redukcí na některých ministerstvech (údaj z článku datovaného 22.12.2025).
29. leden 2026
Poslanecká sněmovna po téměř osmihodinovém jednání podpořila v úvodním kole návrh nového zákona o státních zaměstnancích (datum jednání a hlasování v článku: 29. ledna 2026).
23. únor 2026
Poslanci ANO a Motoristů předložili návrh na zrušení nominačního zákona (datum předložení v článku: 23. února 2026).
13. leden 2026
V analytickém textu z 13. ledna 2026 byl popsán záměr nového zákona přiblížit státní správu modelu „spoils system“ a poukázáno na rozdíly vůči meritornímu modelu (datum analytického komentáře v článku: 13. ledna 2026).
10. srpen 2026
Shrnující článek z 10. srpna 2026 konstatuje, že došlo k zániku nejméně 470 systemizovaných míst ve dvou vlnách od ledna (rok uveden v textu: 2026) a ke značné výměně vrchních ředitelů a ředitelů odborů (datum publikace: 10. srpna 2026).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Zavádí nový zákon o státních zaměstnancích a ruší služební zákon
Srovnání před a po
⚖️
Právní režim zaměstnanců
PŘED
Úředníci podléhali služebnímu zákonu s administrativními ochranami (bazén, služební komise, statut superúředníka)
PO
Nový zákon přibližuje stav k běžnému pracovnímu poměru podle zákoníku práce, ruší bazén a některé ochranné mechanismy | zavádí možnost výpovědi při dvou negativních hodnoceních nebo zrušení místa
📋
Personální procesy a systemizace
PŘED
Systemizace a personální pravomoci byly koordinovány v gesci ministerstva vnitra a dosud existovaly instituty (např. služební komise) bránící okamžitém odvoláním
PO
Agenda státní služby přesunuta pod Úřad vlády; systemizace podléhá souhlasu Úřadu vlády | ministři získávají více pravomocí při jmenování/odvolání náměstků a pořadí zastupování
💰
Počet míst a úspory
PŘED
Kumulativní pokles úřednických míst (od 2022) a předešlé škrty byly realizovány v rámci služebního režimu
PO
Další snižování počtu systemizovaných míst (např. zrušení 322 míst od 1.1.; další škrty na ministerstvech) jako součást zeštíhlení státu
📅
Kariéra a vzdělání
PŘED
Na některé klíčové pozice byla vyžadována vyšší kvalifikace (magisterské vzdělání), existoval kariérní systém služebního zákona
PO
Novela umožňuje přijímat osoby s nižším vzděláním (i bakalář/maturita na nižších pozicích) a zavádí kariérní řád blížící se trhu práce
Klíčové postavy
👤
Andrej Babiš
Premiér; podpora zákonů a personálních změn vlády
🏛️
Koalice ANO, SPD a Motoristé
Předkladatelé a hlasující většina prosazující nový zákon o státních zaměstnancích a zrušení služebního zákona
🏛️
Ministerstvo vnitra / Úřad vlády
Ministerstvo vnitra dosud spravovalo agendu státní služby; agendu přesunuto pod Úřad vlády; klíčové instituce pro systemizaci a koordinaci
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Andrej Babiš
"Je otázka na nové ministry, jestli tam nemají moc náměstků a jestli tam nejsou nějací náměstci díky tomu, že přišli za nějakou politickou stranu, nebo jestli jsou to odborníci"
Andrej Babiš
"Příští rok bychom rádi přišli s nějakým návrhem na změnu zákona o státní službě, který je byrokratický, zabetonoval některé lidi na jejich pozicích"
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Zákon popisoval, kdo je státní zaměstnanec, jak se do státní služby přijímá, jak probíhá služební poměr, disciplinární řízení a odměňování. Obsahoval i pravidla pro přípravu lidí do služby a organizační záležitosti úřadů. Přesto nikdy nenabyl účinnosti; jeho účinnost se opakovaně odkládala a nakonec byl v roce 2014 zrušen a nahrazen novým zákonem o státní službě.
Proč je to důležité
Pro čtenáře ekonomických zpráv je důležité vědět, že šlo o snahu depolitizovat a profesionalizovat veřejnou správu, což přímo ovlivňuje efektivitu úřadů a čerpání evropských fondů. Změny v tomto právním rámci mohou měnit stabilitu pracovního poměru úředníků, jejich odměňování a tím i kvalitu veřejných služeb.
Otestujte se
Kvíz: Změny v personálním řízení státní správy za vlády Andreje Babiše
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Poslanecká sněmovna ČR
dolní komora Parlamentu České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 27. 8. 2026 4:17:18