Novela zákona o státní službě v ČR

Babišův kabinet čelí kritice za snahu zrušit nominační zákon přes poslance

Mizící téma o společenských pravidlech

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálněji poslanci spříznění s vládou předložili návrh na zrušení nominačního zákona, aby obešli standardní připomínkové řízení ministerstev a veřejnou diskusi; krok vyvolal kritiku, že obchází kontrolní mechanismy.

Dříve Sněmovna v úvodním kole podpořila koaliční návrh zákona o státních zaměstnancích, který má nahradit dosavadní služební zákon a umožnit snadnější výměnu úředníků[6].

Předchozí iniciativy koalice ANO, SPD a Motoristů usilovaly o zrušení služebního zákona a omezení institucionální ochrany státních zaměstnanců, což vyvolalo obavy o nezávislost a profesionalitu úřednického aparátu[4]. Paralelně vláda schválila zrušení 322 úřednických míst a předchozí snížení počtu míst o čtyři procenta, kroky provázely právní výhrady a petice a přesun agendy pod Úřad vlády[3][2][1].

Zdroje:

  1. Služební zákon míří ke svému zániku. Sněmovna v úvodním kole podpořila koaliční změnu pravidel pro státní úředníky

  2. Zelená pro politické čistky na úřadech? Koalice chce zrušit služební zákon a ořezat ochranu státních zaměstnanců

  3. Vláda škrtá přes 300 míst, nejvíce na svém úřadě. Právníci varují před obcházením služebního zákona

  4. Úřady od ledna zeštíhlí o 322 míst, další úspory se budou podle Babiše hledat

  5. Co splnila vláda z programu? Prosadila novelu o státní službě, snížila počet úřednických míst o čtyři procenta

Nejnovější
Babišův kabinet čelí kritice za snahu zrušit nominační zákon přes poslance
23. 2. 2026: Návrh na zrušení nominačního zákona předkládají poslanci spříznění s vládou, aby se vyhnuli připomínkovému řízení ministerstev a diskusi.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
29. ledna 2026
Premiér Andrej Babiš (ANO) se ale případných stížností unijních institucí neobává.
2 Střední dopad
29. ledna 2026
koalice chce po roce rušit služební komise, u nichž mohou úředníci hledat ochranu před nátlakem.
3 Střední dopad
30. prosince 2025
Nová koalice složená z ANO, SPD a Motoristů sobě chce zrušit dosavadní služební zákon.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Státní zaměstnanci (úředníci)

Snížení počtu systemizovaných míst, zjednodušení propouštění a rušení ochranných mechanismů výrazně zhorší pracovní jistotu a podmínky státních úředníků a zvýší riziko odchodů klíčových odborníků.

Policie ČR a Vězeňská služba (příslušníci bezpečnostních sborů)

Navrhované a schválené změny služebního zákona podle odborů neřeší dlouhodobé personální problémy a nejedná se o dostatečné opatření pro stabilizaci stavu těchto sborů.

Ministerstva a centrální úřady (úřad vlády, ministerstvo financí, MPO, MZV apod.)

Systemizace a snižování míst vede k redukci sekcí a personálu na klíčových úřadech, což oslabí kapacitu některých agend a vyvolá organizační přeuspořádání.

Opozice a nevládní organizace (Transparency International, Byro, Lobbio a další)

Kritizují rušení pojistek transparentnosti a nezávislosti úředníků, varují před repolitizací státní správy a rizikem korupce či destabilizace know-how.

Státní firmy a dozorčí rady (nominační zákon)

Navrhované zrušení nominačního zákona a úpravy pravidel obsazování dozorčích rad ohrožují transparentnost a mohou zvýšit politický vliv při obsazování státních podniků.

Vláda (koalice ANO, SPD, Motoristé; vláda Spolu a STAN)

Vládní koalice prosazuje legislativní změny umožňující rychlejší personální řízení a úspory provozních výdajů, čímž naplňuje politické cíle redukce státní správy.

Odbory státních zaměstnanců a odborové svazy (včetně Odborového svazu Policie ČR)

Odbory varují, že navrhované změny oslabí ochranu úředníků, neřeší motivaci a nepřinesou zásadní řešení personálních problémů; jejich vyjednávací pozice se oslabuje.

Premiér Andrej Babiš a poslanci prosazující změny (předkladatelé návrhů)

Aktivní prosazení novel a systémových změn umožňuje vládě provést rychlé reorganizace a úsporná opatření v souladu s politickými cíli.

Kontext
Dříve jsme psali...
Sněmovna podpořila koaliční změnu pro státní úředníky mířící ke zrušení služebního zákona
Sněmovna v úvodním kole podpořila nový zákon o státních zaměstnancích, který nahradí dosavadní služební zákon a umožní snadnější výměnu úředníků.  odhalit faktickou změnu
Nový zákon o státních zaměstnancích zkoumá dilema mezi flexibilitou a profesionalitou ve veřejné sféře
Nový návrh zákona sice poskytuje větší pružnost veřejné správě, ale zároveň ohrožuje profesionalitu a nezávislost státní služby riskem politických zásahů.  poznejte dilema
Koalice ANO, SPD a Motoristů chce zrušit služební zákon a omezit ochranu úředníků
Nový návrh zákona usiluje o zrušení služebního zákona a odebírání ochrany státním zaměstnancům před politickým tlakem.  Jak se bránit čistkám?
Vláda Andreje Babiše zrušila přes 300 úřednických míst, nejvíce na Úřadu vlády
Vláda schválila zrušení 322 úřednických míst s výrazným škrtem na ministerstvech financí, zahraničí a práce, což vyvolalo právní výhrady a petice.  Proč rozbíjet úřady?
Úřady od ledna zredukují 322 míst, Babiš plánuje další úspory
Vláda od ledna sníží počet úřednických míst o 322 a pokračuje v plánu úspor na ministerstvech, zejména na úřadu vlády, financí a průmyslu.  Jaké úspory Babiš plánuje?
Fakta
📊

4%

Snížení počtu míst
(12. 7. 2025)

📊

>3000

Úbytek míst od 1.2022
(12. 7. 2025)

📊

73 520

Počet úřednických míst (2025)
(22. 12. 2025)

📊

322

Míst k zrušení od 1.1.2026
(22. 12. 2025)

👤

Andrej Babiš

Premiér, plán úspor 5%
(22. 12. 2025)

📅

2026-01-29

Sněmovní úvodní souhlas se zákonem
(29. 1. 2026)

Události
Co a kdy?
leden 2022 — červenec 2025
Snížení počtu systemizovaných úřednických míst o více než 3000 v důsledku novelizace služebního zákona (počítáno od ledna 2022 do července).
1. ledna 2025
V českých úřadech bylo zaznamenáno 73 520 úřednických míst (stav na začátku roku 2025).
1. ledna 2026
Plánované zrušení 322 úřednických míst (snížení počtu úřednických míst vstoupí v platnost od tohoto data).
počátek července 2025
Senát schválil zákon o odolnosti kritické infrastruktury, který čekal na podpis prezidenta.
začátek roku 2025 (bez přesného dne)
Přesun agendy státní služby z ministerstva vnitra pod úřad vlády (oznámeno, platnost od příštího roku podle textu).
29. ledna 2026
Sněmovna podpořila v úvodním kole návrh zákona o státních zaměstnancích, který má nahradit dosavadní služební zákon (jednání trvalo téměř osm hodin).
prosinec 2025
Na přelomu roku 2025/2026 předložen návrh nového zákona o státních zaměstnancích (prosazovaný koalicí ANO, SPD a Motoristů) — zmíněno zpracování návrhu a kritika způsobu předložení krátce po Vánocích.
22. prosince 2025
Oznámení opatření ­— zrušení 322 míst od 1. ledna (konkrétní detaily oznamovány v souvislosti s kroky ministerstev, včetně rušení sekcí a odborů).
22. prosince 2025
Konkretizace redukcí: Ministerstvo financí zruší 57 míst a sloučí sekce; ministerstvo zahraničí sníží počet zaměstnanců o 29 míst; další změny u MPSV a dalších úřadů (uvedeno v oznámeních).
30. prosince 2025
Předložení návrhu nového zákona o státních zaměstnancích (návrh má zrušit dosavadní služební zákon a umožnit snazší propouštění; kritika z nezávislých a odborných kruhů).
23. února 2026
Předložení návrhu na zrušení nominačního zákona poslanci ANO a Motoristů (cílem obejít připomínkové řízení; uvedeno v článku datovaném 23.2.2026).
Co to znamená
Co se děje

Zavádí se nový zákon o státních zaměstnancích a ruší služební zákon

Srovnání před a po
⚖️ Právní ochrana úředníků
PŘED

Služební zákon (od 2015) zajišťoval silnější ochranu proti politickým zásahům (bazén, služební komise, delší lhůty při propuštění)

PO

Nový zákon o státních zaměstnancích zjednodušuje propouštění (odstranění bazénu|výpověď po dvou negativních hodnoceních|zrušení některých správních postupů), méně pojistek proti politickému vlivu

📋 Personální pravidla a nábor
PŘED

Přísné požadavky na vzdělání a postupy (magistr pro vyšší stupně, bazén, výběrová řízení podle služebního zákona)

PO

Možnost přijmout osoby s nižším vzděláním|zjednodušení náboru (uvolnění některých požadavků, obsazení míst bez výběrového řízení)|zavedení kariérního řádu

🏛️ Organizační řízení státní služby
PŘED

Agendu státní služby měl v gesci ministerstvo vnitra; existovaly služební komise a postupy k ochraně úředníků

PO

Agendu státní služby přesune od příštího roku úřad vlády|zrušení „bazénu“ a přesun pravomocí k rychlejším personálním rozhodnutím

💰 Počet úřednických míst a úspory
PŘED

V letech 2022–2025 došlo k postupnému snižování systemizovaných míst; služební zákon poskytoval drahé kompenzace při propuštění

PO

Další snížení o stovky míst (např. -322 od 1.1.2026)|snížení odbytného a cílené škrty v ministerstvech za účelem 5% úspory provozních výdajů

Klíčové postavy
👤
Andrej Babiš
Předseda ANO / premiér; prosazuje snižování míst a legislativní změny
🏛️
Poslanci koalic ANO, SPD a Motoristů
Předkladatelé a podporovatelé návrhu zákona o státních zaměstnancích
🏛️
Ministerstvo vnitra / Úřad vlády
Ministerstvo vnitra dosud spravovalo státní službu; agendu přesune úřad vlády; ministerstvo vnitra připravovalo změny (gentlemanská dohoda apod.)
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
⚖️
leden 2015
Platnost služebního zákona (novela) — zákon o státní službě vstoupil v platnost, cílem oddělit úředníky od politických vlivů a zajistit stabilitu státní správy
Zmíněno v kontextových článcích jako klíčový milník; služební zákon byl dlouhodobě připravován a měl začít platit od roku 2015
Zavedení pravidel ochrany úředníků, institutu "bazénu" a procedur pro odvolávání
📜
rok 2014
Přijetí nové podoby služebního zákona (vývoj před rokem 2015)
Kontextové texty zmiňují, že současný služební zákon vznikl v roce 2014 a byl reakcí na potřebu depolitizace
Základ pro pozdější institucionální ochrany úředníků, které nyní reforma částečně ruší
📉
rok 2022
Začátek sčítání a redukcí úřednických míst od ledna 2022 (pokles více než 3000 míst do července)
Current article uvádí, že od ledna 2022 do července došlo ke snížení systemizovaných míst o více než 3000
Dlouhodobé snižování počtu úřednických míst, tlak na optimalizaci státní správy
🧾
leden 2025
Úřady evidovaly 73 520 úřednických míst (stav na začátku roku 2025)
CURRENT uvádí počet úřednických míst k začátku roku 2025 jako podklad pro další škrty
Výchozí stav před oznámeným snížením o 322 míst od roku 2026
✂️
1. ledna 2026
Zrušení 322 úřednických míst s platností od 1. ledna 2026
CURRENT články explicitně uvádějí, že od 1. ledna 2026 bude zrušeno 322 míst; nejvíce na Úřadu vlády, MF a MPO
Meziroční pokles počtu úředníků, konkrétní personální redukce v klíčových rezortech; vyvolalo právní výhrady a petice
Součást pokračujícího snižování personálu, navazuje na redukce od roku 2022
🧩
prosinec 2025
Předložení návrhu zákona o státních zaměstnancích (koalice ANO, SPD, Motoristé) s cílem zrušit služební zákon
CURRENT i kontextové články popisují, že na přelomu roku poslanci předložili návrh nahrazující služební zákon novou normou o státních zaměstnancích
Návrh má usnadnit propouštění, zrušit "bazén" a měnit institucionální ochrany úředníků; vzbudil kritiku kvůli riziku politizace
🏛️
29. leden 2026
Sněmovna v úvodním kole podpořila návrh zákona o státních zaměstnancích
CURRENT uvádí, že Poslanecká sněmovna po jednáních podpořila v úvodním kole zákon, který má nahradit služební zákon
Krok směrem k rychlejší výměně úředníků, odstranění bazénu a zjednodušení výpovědí; vyvolal varování opozice a odborů
První čtení návrhu — významný postup legislativního procesu
🔍
23. února 2026
Předložení návrhu na zrušení nominačního zákona poslanci ANO a Motoristů
CURRENT explicitně uvádí datum předložení návrhu na zrušení nominačního zákona, který od ledna 2020 zajišťuje transparentnost nominací do dozorčích rad
Cílem obcházení meziresortního připomínkového řízení; kritika, že to snižuje transparentnost a kontrolu obsazování státních funkcí
Poprvé jasně datovaný krok obcházení standardních připomínkových procedur
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Služební zákon byl zákon č. 218/2002 Sb., který měl upravovat postavení, povinnosti a odměňování zaměstnanců vykonávajících státní správu ve správních úřadech. Cílem bylo stanovit pravidla pro služební poměr státních zaměstnanců místo běžného pracovního práva.

⚙️
Jak to funguje

Zákon popisoval, kdo je státní zaměstnanec, jak se do státní služby přijímá, jak probíhá služební poměr, disciplinární řízení a odměňování. Obsahoval i pravidla pro přípravu lidí do služby a organizační záležitosti úřadů. Přesto nikdy nenabyl účinnosti; jeho účinnost se opakovaně odkládala a nakonec byl v roce 2014 zrušen a nahrazen novým zákonem o státní službě.

🎯
Proč je to důležité

Pro čtenáře ekonomických zpráv je důležité vědět, že šlo o snahu depolitizovat a profesionalizovat veřejnou správu, což přímo ovlivňuje efektivitu úřadů a čerpání evropských fondů. Změny v tomto právním rámci mohou měnit stabilitu pracovního poměru úředníků, jejich odměňování a tím i kvalitu veřejných služeb.

💡
Co to je

Úřad vlády ČR je státní instituce, která odborně, organizačně a technicky zajišťuje práci vlády a jejího předsedy. Sídlí ve Strakově akademii a spravuje vybrané státní objekty používané vládou a státními představiteli.

⚙️
Jak to funguje

Úřad vede vedoucí jmenovaný vládou, který připravuje program vlády, koordinuje plnění usnesení a sbírá podklady od ministerstev. Úřad řídí vnitřní útvary, hospodaří s majetkem určeným pro potřeby vlády (např. Kramářova vila) a může se účastnit jednání vlády bez omezení, i když o návrzích sám nehlasuje.

🎯
Proč je to důležité

Úřad zajišťuje, aby vláda fungovala plynule — připravuje podklady, kontroluje plnění úkolů a spravuje objekty pro jednání či hosty. Ve zprávách o personálních změnách či „návratech úředníků" hraje roli právě proto, že řídí personální a organizační zajištění kabinetu.

Otestujte se
Kvíz: Změny ve služebním zákoně a personálních úsporách ve státní správě
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Služební zákon

právní předpis

Data pocházejí z datové položky WikiData

Poslanecká sněmovna ČR

dolní komora Parlamentu České republiky

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/57/Chamber_of_Deputies_of_the_Parliament_of_the_Czech_Republic_Logo.svg


Země: Česko

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7d/Zasedací_sál_Poslanecké_sněmovny.jpg

Sídlo: Thunovský palác ve Sněmovní

Web: https://www.psp.cz/

Data pocházejí z datové položky WikiData

ANO 2011

české politické hnutí

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/92/ANO_Logo.svg


Země: Česko

Politická orientace: politický střed, středopravice

Ideologie: populismus, konzervativní liberalismus

Počet poslanců: +71 (1. dubna 2025)

IČO: 71443339

Sídlo: Praha

Web: https://www.anobudelip.cz/

Data pocházejí z datové položky WikiData

Motoristé sobě

česká politická strana

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Motoristé_sobě_logo.svg


Země: Česko

Ideologie: euroskepticismus

Počet poslanců: +0 (1. dubna 2025)

IČO: 05989175

Sídlo: Praha

Web: https://motoristesobe.cz/

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 27. 2. 2026 0:21:25