Pravice je souhrn politických postojů, které považují společenskou hierarchii a nerovnost za přirozené nebo žádoucí. Zahrnuje různé směry — od umírněných konzervativců přes liberální pravici až po krajní pravici.
Nárůst fašistické krajní pravice v Evropě a Česku
Filip Turek a čeští fašisté po volbách 2025 otevřeně vyhrožují deratizací politických odpůrců
Mizící téma o
politice a lidech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
V současnosti čeští fašisté v koalici po volbách 2025 používají řeč „deratizace“ k dehumanizaci politických oponentů, termín explicitně spojený s nacistickou rétorikou, což signalizuje přímé zhoršení politického jazyka a hrozbu násilné retoriky v domácí politice [2].
Britský profesor Barry Buzan varoval, že liberální demokracie v posledních třiceti letech narazila na systémové limity a že kombinace autoritářských tendencí a krajní pravice může představovat riziko pro evropské demokracie; klimatická změna přitom může hrát dvojí roli — jako faktor destabilizace i jako potenciální brzda pro fašistické síly [1].
Vývoj tématu ukazuje posun od teoretických varování a geopolitických rizik k lokálnímu politickému vývoji: původní analýzy se zaměřovaly na širší evropské trendy a potřebu posílení obranné a institucionální soudržnosti proti vlivům autoritářských režimů [1], zatímco nový článek dokumentuje konkrétní použití dezumanizující rétoriky v Česku po volbách 2025, které potvrzuje, že varování o návratu autoritářských praktik se mohou naplňovat i na národní úrovni [2].
Zdroje:
Nejnovější
Filip Turek a čeští fašisté po volbách 2025 otevřeně vyhrožují deratizací politických odpůrců
21. 4. 2026: Po volbách 2025 čeští fašisté v koalici používají řeč deratizace, odkazující k nacistické propagandě, k dehumanizaci politických oponentů.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
30. října 2025
Svět čeká opět jako v minulosti jiná politická ekonomie, postavená na kombinaci kapitalismu a vlády tvrdé ruky, tedy fašismus
2
Vysoký dopad
30. října 2025
Liberální demokracie končí, fašismus je zpět
3
Střední dopad
30. října 2025
Zastavit ho může jen klimatická změna
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Extrémní pravicové strany v Evropě (např. Alternativa pro Německo, Národní shromáždění/Marine Le Penová)
Růst a konsolidace krajně pravicových stran ohrožují liberální demokracii, vnitřní soudržnost EU a schopnost transatlantického spojenectví. Mohou blokovat evropskou integraci a posilovat autoritářské politiky v členských státech.
Čeští fašisté a jejich představitelé (např. Filip Turek a spojenci ve vládní koalici)
Používání dehumanizující rétoriky ('deratizace') a získání vlivu ve vládní koalici vážně ohrožuje pluralitu, lidská práva a fungování státní správy v ČR. Tato rétorika zvyšuje riziko pronásledování a vylučování politických oponentů.
Transatlantické spojenectví (USA–Evropa)
Pokles role USA jako člena liberálního bloku a nárůst autoritářských tendencí oslabují spolehlivost transatlantických vztahů a nutí Evropu hledat větší vojenskou a strategickou samostatnost. To oslabuje společné bezpečnostní záruky.
Evropská Unie (instituce EU a její integrita)
Vzrůstající vliv protiunijních pravicových stran a síť neliberálních vlád (Polsko, Maďarsko apod.) ohrožuje schopnost EU přijímat společná rozhodnutí a posilovat demokratické instituce. Hrozí vetování reforem a fragmentace unie.
Evropští voliči a občané (spotřebitelé demokracie)
Nárůst podpory populistických a krajně pravicových hnutí mění volební výsledky a může snížit ochranu menšin, občanských práv a kvalitu demokratické reprezentace. Důsledkem mohou být omezené svobody a polarizace společnosti.
Demokratické a centristické politické síly v Evropě (včetně think‑tanků a médií)
Musí čelit informační asymetrii a koordinovanému síťování neliberální pravice; bez silnější infrastruktury a atraktivních narativů riskují ztrátu veřejného vlivu a voličské podpory. Potřebují lépe prosazovat přeshraniční spolupráci.
Čínský model autoritářského kapitalismu (vliv na globální legitimitu režimů)
Zpochybnění předpokladu, že kapitalismus vyžaduje demokracii, dává autoritářským a fašizoidním modelům větší legitimitu a inspiraci; zároveň to může vyvolat protichůdné reakce v závislosti na ekonomických vztazích států.
Klimatické a environmentální hnutí (ekologické skupiny a aktivisté)
Environmentální krize může oslabit i posílit fašistická hnutí: hrozí, že budou cílem dehumanizující rétoriky, ale zároveň klimatická politika může omezit nebo přesměrovat jejich vliv. Vztah mezi hnutím a pravicí je komplexní a proměnlivý.
Kontext
Dříve jsme psali...
Britský profesor Barry Buzan varuje před koncem liberální demokracie a návratem fašismu s hrozbou pro Evropu
Barry Buzan tvrdí, že liberální demokracie narazila na zeď a fašismus jako kombinace kapitalismu a autoritářské vlády je zpět, zatímco klimatická změna může být jedinou silou, která fašismus zastaví. Proč fašismus vítězí?
Události
Co a kdy?
2025
Po volbách v roce 2025 získaly čeští fašisté vliv na vládní koalici (to zvýšilo popularitu extremistických postojů a používání dehumanizačního jazyka jako ‚deratizace‘).
2026
Na jaře 2026 se v českém veřejném diskurzu rozšířilo použití termínu ‚deratizace‘ a jiné dehumanizující rétoriky, včetně podpory na sociálních sítích a volání po odstraňování ekologických a levicových skupin ze státní správy; Filip Turek je uveden jako hlavní aktér tohoto trendu.
2025
Barry Buzan v rozhovoru konstatuje, že fašismus znovu ožívá v kombinaci s autoritářstvím a kapitalismem, varuje před ohrožením liberálních řádů v USA a Evropě a doporučuje Evropě větší vojenskou samostatnost; zároveň poukazuje na vliv klimatické změny a čínského modelu na šíření autoritářských variant kapitalismu.
Profil
Barry Buzan — vlivný teoretik bezpečnostních studií a stoupenec širšího pohledu na bezpečnost
Barry Gordon Buzan (nar. 28. dubna 1946) je britský politolog a emeritní profesor mezinárodních vztahů na London School of Economics; je také čestným profesorem na University of Copenhagen a Jilin University. Do roku 2012 zastával katedru Montague Burton Professor of International Relations na LSE.
Je významnou postavou tzv. Kodaňské školy, spolu s Ole Wæverem autorem teorie regionálních bezpečnostních komplexů a přispěvatelem k pojmu securitizace. Mezi jeho klíčová díla patří People, States and Fear (1983) a Security: A New Framework for Analysis (1997), která rozšířila chápání bezpečnosti za hranice čistě státně-vojenských témat a zdůraznila význam ekonomických, sociálních a environmentálních aspektů.
V letech 1988–2002 byl ředitelem projektu v Copenhagen Peace Research Institute, působil jako profesor na University of Warwick a University of Westminster, byl hostujícím profesorem v Japonsku i v rámci Olof Palme programu ve Švédsku. Zastával vedení v několika odborných organizacích, byl redaktorem European Journal of International Relations (2004–2008) a v roce 1998 byl zvolen členem British Academy.
Osobně se narodil v Londýně, v dětství emigroval s rodinou do Kanady, má kanadské i britské občanství, vystudoval University of British Columbia a doktorát získal na LSE (1973). Popisuje se jako sociálně demokratický a silně sekulární. Je ženatý s umělkyní Deborah Skinner, dcerou B. F. Skinnera; s bratrem Tonym Buzanem spoluautor The Mind Map Book; manželé nemají děti.
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Barry Buzan
profesor"Svět čeká opět jako v minulosti jiná politická ekonomie, postavená na kombinaci kapitalismu a vlády tvrdé ruky, tedy fašismus,"
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Pravicové ideje podporují vlastnictví, tradice, autoritu a často volný trh nebo omezený stát; někteří pravicoví politici zdůrazňují kulturní a národní hodnoty, jiní ekonomickou svobodu. V praxi se to projevuje třeba snahou o nižší daně a podporu podnikání, ochranou rodinných hodnot nebo protiimigrační rétorikou; krajní pravice navíc může prosazovat autoritářství a vylučování jiných skupin.
Proč je to důležité
Rozumět pravici pomáhá číst politické zprávy a volby — říká, kdo chce zachovat tradice nebo podpořit podniky, a kdo volá po přísnějších pravidlech vůči imigrantům. Důležité je také rozlišovat mezi mírnou pravicí (demokratickou) a krajní pravicí (která může ohrožovat práva menšin a demokracii).
Co to je
Volby jsou způsob, jak občané v zastupitelské demokracii vybírají politiky, kteří je budou zastupovat a rozhodovat za ně. Při hlasování lidé označí svého kandidáta nebo stranu a tím mu svěřují část svých pravomocí.
Jak to funguje
Volby mohou být přímé (občané volí přímo) nebo nepřímé (volí zástupce, kteří pak volí dál). Mohou mít jedno kolo nebo více kol; platí zásady jako rovné hlasy, tajné hlasování a pravidelné termíny podle zákona. Výsledek často určuje vítězná většina, ale konkrétní postup závisí na volebním systému v zemi.
Proč je to důležité
Volby umožňují mírovou a pravidelnou výměnu politiků bez násilí a dávají lidem vliv na veřejné rozhodování. Nízká účast nebo manipulace (např. gerrymandering) mohou oslabit jejich spravedlnost, zatímco regulérní volby zvyšují legitimitu vlády a důvěru veřejnosti.
Otestujte se
Kvíz: Návrat autoritářství a dehumanizující rétorika v Evropě a Česku
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 28. 5. 2026 14:38:10