Hledat Předplatné
Předplatné

Osamostatňování mladých Čechů

Češi se osamostatňují v průměru nejdříve, Slováci a Italové zůstávají déle v mamahotelu

Uzavřené téma o společnosti

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Mladí Češi se osamostatňují v průměru před 26. rokem života, což je nejdříve v porovnání s mladými ve střední a jižní Evropě. Naopak Slováci, Italové, Španělé a Řekové často setrvávají v domácnosti rodičů i po třicítce. Data ukazují, že rozdíly v odchodu od rodičů nelze vysvětlit pouze cenami bydlení. Téma přináší pohled na odlišnosti v rodinných a sociálních strukturách jednotlivých zemí.

Zdroje:

    Nejnovější
    Češi se osamostatňují v průměru nejdříve, Slováci a Italové zůstávají déle v mamahotelu
    15. 10. 2025: Češi opouštějí rodné bydlení v průměru ve 25,8 letech, Slováci a další jihoevropské národy až po třicítce.
     Proč zůstávají doma?
    Kontext
    Dříve jsme psali...
    Související
    Příbuzná témata
    Jak šel čas
    Historický kontext
    🏠
    2025
    Průměrný věk odchodu mladých Čechů z rodičovské domácnosti stanoven na 25,8 roku (uvádí CURRENT článek)
    CURRENT článek sumarizuje statistiku, že mladí Češi se osamostatňují v průměru ve 25,8 letech
    Ukazuje relativně dřívější osamostatnění v porovnání s jižními státy; má důsledky pro trh s bydlením a demografii
    Nejníže ve srovnání se státy Střední a jižní Evropy
    📈
    rok 2022
    Průměrný věk odchodu z domácnosti v Česku zmírněně vzrostl na 25,9 roku (článek Ekonom, 22.9.2022)
    Text Ekonomu uvádí, že změna kurzu nastala v souvislosti s pandemií covidu; průměrný věk v Česku byl 25,9 roku
    Signalizuje obrácení předchozího poklesu věku odchodu a naznačuje vliv pandemie na zpožděné osamostatňování
    Krátkodobé zvýšení ve většině evropských zemí podle dat Eurostatu
    🦠
    2022
    Covid prodloužil pobyt mladých u rodičů v řadě evropských zemí
    Ekonom (22.9.2022) uvádí, že pandemie vedla k nejistotě ohledně příjmů a zaměstnatelnosti, což motivovalo mladé zůstat déle doma
    Zpomalilo trend k dřívějšímu odchodu z domova a ovlivnilo mezigenerační transfery majetku a nájmy
    Změna byla patrná ve většině zemí Evropy, např. Slovinsko z 27,7 na 29,6 roku
    📊
    2010
    Eurostat: výrazný podíl mladých v EU zůstává u rodičů (data citovaná v HN, 13.10.2010)
    Archiv HN (2010) popisuje, že v EU žije značná část 25–34letých u rodičů; uvádí konkrétní procenta a země s nejvyšší mírou
    Dokládá dlouhodobý fenomén pozdního odchodu z domova a roli ekonomických a sociálních faktorů
    V některých zemích (Bulharsko, Malta, Slovinsko, Slovensko) až 60 % v určité věkové skupině
    🚚
    2003
    Sociologické studie ukazují nízkou mobilitu Čechů a překážky stěhování (článek HN, 18.7.2003)
    Archiv HN (2003) konstatuje, že Češi se stěhují málo, překážkou jsou i rozdíly v cenách bytů a vazba na regionální práci
    Omezená prostorová mobilita ztěžuje osamostatnění a hledání práce jinde, což ovlivňuje věk odchodu z domova
    V porovnání se západními zeměmi menší chuť stěhovat se za prací
    🗣️
    2024-12-13
    Diskuse o „mamahotelu“ a odkládání dospělosti v českém veřejném diskurzu (Víkend HN)
    Článek z 13.12.2024 rozebírá kulturní a psychologické aspekty odkládání dospělosti, zmíněny jsou role rodičovství, práce a měnící se životní strategie
    Posun diskuse od čistě ekonomických vysvětlení k sociálním, kulturním a psychologickým faktorům ovlivňujícím odchod z domova
    Doplnění ekonomických pohledů o psychologické a generační argumenty
    👥
    2025-05-07
    Popis generace Z v Česku: 54 % ještě bydlí u rodičů (Hospodářské noviny, 7.5.2025)
    Článek z 7.5.2025 uvádí výsledky výzkumu Kantar: polovina generace Z bydlí u rodičů; charakterizuje jejich pracovní a vzdělávací situaci
    Potvrzuje, že vysoký podíl mladých u rodičů je současným jevem a souvisí s ekonomikou práce, vzděláním a životními preferencemi
    Souvisí s eurostatovskými údaji o průměrném věku odchodu (cca 26 let)
    🔎
    rok 2010–2025
    Dlouhodobý závěr: rozdíly mezi zeměmi nelze vysvětlit jen cenami bydlení (shrnuto v CURRENT a kontextových článcích)
    Souběžné texty (CURRENT, Ekonom, HN) zdůrazňují, že kulturní, sociální a rodinné struktury hrají klíčovou roli vedle ekonomiky
    Změna přístupu politik i výzkumu — hledání řešení přes sociální politika a rodinné přístupy, nikoli pouze trh s byty
    V kontrastu s čistě ekonomickými vysvětleními uváděnými v dřívějších studiích
    Vytvořeno 16. 10. 2025 6:34
    Otestujte se
    Kvíz: Doba odchodu mladých z rodičovské domácnosti v Evropě

    Strojově generováno

    Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

    Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 13:16:23