Dělnická strana je politická strana, která tvrdí, že hájí zájmy dělníků a pracujících. Vznikla jako politická část dělnického hnutí, které bojovalo za lepší pracovní podmínky a řešení sociálních otázek.
Severské volby: sociální demokraté v Norsku a Dánsku
Volby v Dánsku vyhráli sociální demokraté premiérky Frederiksenové s historicky slabým výsledkem
Mizící téma o
současném dění a politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
V Norsku zvítězila sociálnědemokratická Dělnická strana vedená Jonasem Gahrem Störem; získala 28,2 % hlasů a levicový blok obsadil 88 ze 169 křesel v parlamentu, zatímco konzervativní strana Erny Solbergové dosáhla 14,6 % hlasů[1]. Pravicově populistická Pokroková strana v Norsku výrazně posílila na 23,9 % hlasů, což představovalo nárůst o 12,3 procentního bodu oproti předchozím volbám[1].
Nový článek informuje, že v Dánsku vyhráli sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové s 21,9 % hlasů — nejnižším výsledkem od roku 1903 — a před nimi jsou obtížná koaliční jednání bez jasné většiny[2].
Téma tak pokrývá širší severský vývoj sociálnědemokratických stran: zatímco v Norsku Dělnická strana dosáhla relativního vítězství a udržela vliv v parlamentu, v Dánsku stejné strany zvítězily s historicky slabými výsledky a čelí nejistému vyjednávání o koalicích. Starší informace o výsledcích norských voleb zůstávají relevantní pro popis domácího rozložení sil[1][2].
Zdroje:
Nejnovější
Volby v Dánsku vyhráli sociální demokraté premiérky Frederiksenové s historicky slabým výsledkem
25. 3. 2026: Sociální demokraté zvítězili s 21,9 % hlasů, nejméně od roku 1903, a čekají je složitá koaliční jednání bez jasné většiny.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
9. září 2025
předsedou vlády bude v příštích čtyřech letech Störe
2
Vysoký dopad
16. září 2009
Zahájíme práci na nové vládě. Jsem přesvědčen, že uspějeme, protože máme s vedením země čtyřletou zkušenost
3
Střední dopad
12. září 2005
Šance, že se udržíme u moci, den ode dne rostou
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Dělnická strana (Norsko)
Dělnická strana získala nejvíce hlasů v norských volbách a udrží premiéra Jonase Gahra Störeho u moci, což posiluje její vliv na vládní politiku a rozpočtové priority.
Jonas Gahr Støre
Jako vůdce vítězné Dělnické strany zůstává premiérem na další čtyři roky, ale bude čelit náročným koaličním jednáním o klíčových otázkách.
Pokroková strana (Strana pokroku, Norsko)
Pravicově populistická Pokroková strana výrazně posílila a stává se silným parlamentním aktérem, což zvyšuje její schopnost ovlivňovat politiku, zejména v otázkách imigrace a energetiky.
Levý blok (Norsko — koalice Dělnické strany a menších stran)
Levicový blok drží parlamentní většinu, ale bude muset vyjednávat o citlivých tématech jako vyšší daně a průzkum ropných ložisek, což může omezit jeho schopnost rychle prosazovat politiku.
Konzervativní strana (Hoyre, Norsko)
Konzervativní strana utrpěla výrazný pokles preferencí a bude v opozici, což oslabuje její vliv na vládní politiku a schopnost prosazovat pravicové reformy.
Sociální demokraté (Dánsko)
Sociální demokraté vyhráli dánské volby, ale s historicky nízkým výsledkem, což oslabuje jejich vyjednávací pozici a vede k nutnosti složitých koaličních jednání.
Mette Frederiksenová
Frederiksenová může pokračovat jako premiérka, ale její strana oslabila a bude muset vyjednávat složité koalice; role centristů je klíčová pro stabilitu vlády.
Umírnění (Dánsko)
Centristická strana Umírnění může sehrát rozhodující roli při sestavování vlády a získat nepoměrný vliv vzhledem k počtu mandátů.
Pravicové populistické strany (severský region — obecně)
Pravicově populistické strany v severských zemích obecně posilují, ovlivňují agendu imigrace a bezpečnosti a mění vyjednávací dynamiku v parlamentních blocích.
Kontext
Dříve jsme psali...
Premiér Jonas Gahr Störe a Dělnická strana vyhráli parlamentní volby
Sociálnědemokratická Dělnická strana premiéra Störeho zvítězila v norských volbách, ale pravicoví populisté výrazně posílili. Kdo s kým v parlamentu?
Fakta
📊
28,2%
Hlasy pro Dělnickou stranu
(9. 9. 2025)
📊
23,9%
Hlasy Pokrokové strany
(9. 9. 2025)
🔄
88 křesel
Levicový blok v parlamentu
(9. 9. 2025)
📊
21,9%
Hlasy sociálních demokratů
(25. 3. 2026)
📊
11,6%
Podíl Socialistické lidové strany
(25. 3. 2026)
📅
1903
Posledně tak nízký výsledek od
(25. 3. 2026)
Události
Co a kdy?
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Dělnické strany se snaží prosazovat politické zájmy pracujících. Historicky se v nich často vytvořily dva hlavní proudy: umírněný, sociálnědemokratický, a radikální, komunistický. Podle aktuální strategie mohou strany také měnit svůj název, jako se to stalo například u rakouské sociální demokracie.
Proč je to důležité
Je důležité rozlišovat tradiční dělnické strany od stran, které tento název pouze využily. Například v Německu existovaly i krajně pravicové a fašistické organizace, jako byla Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP). Ačkoliv měly v názvu 'dělnická', s původním dělnickým hnutím neměly nic společného.
Co to je
Pokroková strana je norská politická strana založená v roce 1973. Sama sebe označuje za konzervativní nebo libertariánskou, jiní ji často nazývají pravicově populistickou. Má centrálu v Oslu a dlouhodobě patří mezi významné strany v norském parlamentu.
Jak to funguje
Strana získává podporu v parlamentních volbách a podle počtu hlasů obsadí křesla v norském Stortingu. Vedení strany tvoří předseda (např. Siv Jensenová od 2006) a členové, kteří rozhodují o politickém směru. V minulosti se úspěšnost strany měnila — v letech 2005 a 2009 měla více křesel než v roce 2013, kdy získala 16,3 % hlasů a 29 míst.
Proč je to důležité
Nárůst nebo pokles hlasů Pokrokové strany ovlivňuje složení norské vlády a politickou rovnováhu napravo od středu. Její postoj k soukromým podnikům, imigraci a státním výdajům může změnit politiku v praxi. Kvůli svému vlivu a kontroverzím přitahuje pozornost médií i zahraničních komentátorů.
Otestujte se
Kvíz: Severské volby 2025–2026 — Norsko a Dánsko
Norsko
stát v severní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Oslo
Rozloha: 385.21 tis. km² (20. prosince 2019)
Populace: 5.59 mil. (leden 2025)
Měna: Norská koruna (1875 - dosud)
HDP: 579.27 mld. NOK (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Dánsko
stát v Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Kodaň
Rozloha: 42.93 tis. km²
Populace: 5.83 mil. (1. října 2019)
Měna: Dánská koruna (1875 - dosud)
HDP: 395.4 mld. DKK (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 13. 4. 2026 7:40:13