Ropovod Družba (česky „Přátelství") je nejdelší ropovod na světě, který vede z Ruska přes Bělorusko do střední a východní Evropy. Byl postaven v 60.–70. letech, aby zásoboval socialistické státy ruskou ropou, a dnes stále přepravuje velké objemy do EU.
Intenzifikace útoků na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
Putinova taktika rozděluje Ukrajinu útoky na energetiku, říká ukrajinský politik Kornijenko
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejnovější vývoj ukazuje, že ruské útoky cíleně zasahují ukrajinskou energetickou infrastrukturu s cílem rozdělit zemi a zvýšit její závislost na zahraniční pomoci; to uvedl ukrajinský politik Oleksandr Kornijenko [6].
Dřívější zprávy dokumentují opakované útoky obou stran: ukrajinské dronové jednotky vedené Robertem Brovdim (přezdívaným Maďar) opakovaně zasáhly ruskou ropnou infrastrukturu včetně přečerpávacích stanic ropovodu Družba, což dočasně přerušilo dodávky do Maďarska a Slovenska [1][2][3].
Současně Rusko provádí rozsáhlé útoky drony a raketami zasahující města jako Kyjev, Dnipro, Kryvyj Rih a Oděsu, které si vyžádaly oběti na civilistech a značné škody na civilní infrastruktuře; to svědčí o eskalaci, při níž obě strany zlepšují své útočné kapacity a ohrožují civilní i energetické cíle [4][1][2].
Ke zvyšování rizika přispívá i technologický vývoj ruských střel: Rusko vylepšilo manévrující rakety tak, že častěji obcházejí ukrajinský protiraketový systém Patriot a snižují jeho úspěšnost sestřelů, což komplikuje obranu kritické infrastruktury [5].
Zdroje:
Putinova taktika rozděluje Ukrajinu útoky na energetiku, říká ukrajinský politik Kornijenko
Přehled citací
Když teď spolu mluvíme, tak v nouzovém režimu funguje šest oblastí. Útoky budou směřovat hlavně na východní část země, protože Putinovým cílem je odstavit část Ukrajiny a pak rozpoutat diskusi uvnitř, protože jedna část země bude svítit a druhá ne
V mých jednotkách jsou dvě procenta všech vojáků ukrajinské armády, ale ničíme třetinu ruských vojáků a třetinu dalších cílů
Okupanti nejsou schopni se nám postavit na bitevním poli, proto se uchylují k teroru
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ruská ropná a rafinérská infrastruktura (ruský energetický sektor)
Opakované útoky drony a raketami snižují výrobní kapacity rafinerií, vyvolávají výpadky dodávek paliv a zvyšují ceny, což poškozuje domácí trh a vojenské zásobování.
Robert Brovdi (Maďar)
Velitel Sil bezpilotních systémů; jeho jednotka provádí útoky na ropovod Družba a ruské rafinerie, čímž zvyšuje schopnost Ukrajiny působit politický a ekonomický tlak na státy i Rusko. Zvyšuje strategickou hodnotu ukrajinských dronů, ale zároveň eskaluje regionální napětí a diplomatické konflikty.
Ukrajinské Sil bezpilotních systémů (SBS)
Nová organizační struktura zvyšuje kapacitu Ukrajiny provádět přesné útoky drony na ruskou energetickou infrastrukturu a cíle v týlu, čímž snižuje ruskou produkci paliv a zvyšuje kyberneticko-vojenskou efektivitu Kyjeva.
Středoevropské země závislé na ruské ropě (Maďarsko, Slovensko)
Vysoká závislost na dovozech ruské ropy je vystavena narušení tranzitu přes Družbu; ekonomické a politické následky vedou k urgentním vyjednáním a požadavkům na EU pro zajištění dodávek.
Maďarsko (vláda / ministerstvo zahraničí)
Obdrželo přerušení dodávek ruské ropy kvůli útokům na ropovod Družba, vystupuje diplomaticky proti Ukrajině a čelí vnitrostátní energetické zranitelnosti; reputační a zásobovací riziko.
Slovensko (vláda / Transpetrol)
Bylo dočasně odříznuto od dodávek ruské ropy kvůli útokům na Družbu; logisticky i politicky nuceno žádat Evropskou komisi o záruky bezpečnosti energetických dodávek.
Evropská komise / Evropská unie (energetická bezpečnost)
Čelí tlaku na zajištění energetické bezpečnosti a na posílení ochrany kritické infrastruktury proti dronům; musí poskytovat záruky postiženým státům a zvážit investice do protidronových opatření.
Evropské státy a obranný průmysl (dodavatelé protidronových řešení)
Otevírá se zvýšená poptávka po proti-dronových a protiraketových systémech; vyvolává politický tlak na rychlejší dodávky a investice do ochrany kritické infrastruktury.
MOL (maďarská energetická společnost)
Jako provozovatel dodávek uváděl dočasné přerušení/obnovení dodávek ropy po útocích na Družbu, čímž čelí provozním a reputačním rizikům.
Dříve jsme psali...
Rusové vylepšili střely, Patriot na Ukrajině ztrácí účinnost
Ruský rekordní útok drony a raketami zasáhl Kyjev, Dnipro, Kryvyj Rih a Oděsu
Ukrajinské drony zasáhly ruskou ropnou infrastrukturu a vyvolaly rozruch v Maďarsku a na Slovensku
Ukrajinské drony znovu poškodily ropovod Družba v Brjanské oblasti Ruska.
Robert Brovdi, přezdívaný Maďar, ukázal Evropě sílu ukrajinských dronových jednotek útokem na ropovod Družba.
Robert Brovdi
Velitel Sil bezpilotních systémů
(20. 8. 2025)
805
Počet vypuštěných dronů Šáhed
(7. 9. 2025)
747
Počet sestřelených dronů Ukrajinou
(7. 9. 2025)
86% / 80%
Závislost Maď./Slov. na ruské ropě
(20. 8. 2025)
−14%
Pokles ruské produkce paliv v srpnu
(25. 8. 2025)
100 mil. €
Slib EU na zimu pro Ukrajinu
(14. 10. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
International Comparison
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Ropa z oblastí Samara, Sibiř, Ural a Kazachstán proudí potrubím až čtyři tisíce kilometrů a v Mazyru se dělí na severní a jižní větve. Denně tudy projde zhruba 1,8–2 miliony barelů, provoz zajišťuje ruská společnost Transněft; v ČR spravuje část MERO. V potrubí se ropa čerpá tlakově, skladuje v terminálech (u Nelahozevsi) a do zemí putuje trvale nebo podle poptávky.
Proč je to důležité
Ropovod Družba historicky zajistil dodávky ropy, ale zároveň vytvořil ekonomickou závislost států východní Evropy na SSSR. Přerušení dodávek nebo havárie na potrubí mají přímý dopad na rafinérie, ceny pohonných hmot a průmysl v regionu. Pro Česko však dodávky ropovodem Družba skončily v březnu 2025 v důsledku sankcí. Zásobování nyní převzal ropovod IKL (Ingolstadt), napojený na TAL z Terstu, což snižuje závislost na ruské ropě.
Co to je
Oleksandr Serhiiovych Korniyenko (nar. 1984) je ukrajinský politik, od října 2021 první místopředseda ukrajinského parlamentu (Verkhovna Rada). Byl také předsedou strany Sluha národa a zastává řadu mezinárodních funkcí při jednáních s NATO a EU.
Jak to funguje
Jako první místopředseda parlamentu řídí část zasedání, zastupuje předsedu a pomáhá prosazovat legislativu. Vede parlamentní delegace do mezinárodních fór, účastní se jednání o vstupu Ukrajiny do EU a spolupracuje na reformách veřejné správy a decentralizace. Dříve organizoval volební kampaň a vedl stranické struktury, takže zajišťuje politickou koordinaci mezi vládními činiteli.
Proč je to důležité
Korniyenko ovlivňuje směr reforem, které zjednodušují fungování státu a podporují evropskou integraci, což má dopad na ekonomiku a zahraniční pomoc. Jeho role v mezinárodních jednáních dává váhu ukrajinským požadavkům včetně bezpečnostních a energetických témat, takže se často objevuje jako zdroj citací v ekonomických zprávách.
Ukrajina
stát ve východní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Kyjev
Rozloha: 603.55 tis. km²
Populace: 41.17 mil. (leden 2022)
Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)
HDP: 160.5 mld. UAH (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Kvíz: Útoky na energetickou infrastrukturu a dopady (Rusko–Ukrajina)
Rusko
stát v Evropě a Asii
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Petrohrad (do 11. března 1918)
Rozloha: 17.13 mil. km² (leden 2017)
Populace: 146.12 mil. (leden 2025)
Měna: ruský rubl (leden 1992 - dosud)
HDP: 2.24 bil. RUB (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Oleksandr Kornijenko
First Deputy Chairman of the Supreme Council of Ukraine
.jpg)
Povolání: politik
Pozice: ukrajinský poslanec (29. srpna 2019 - dosud)
Narození: 12. května 1984
Místo narození: Kyjev
Státní občanství: Ukrajina
Politická strana: Služebník lidu
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 12:39:16