Deficit znamená, že stát nebo organizace vydá více peněz, než kolik dostane. Jinými slovy, vydá více než přijme. Často se o něm mluví u státních rozpočtů, když výdaje převyšují příjmy.
Nestabilní politická a ekonomická situace ve Velké Británii
V Británii se zhoršuje ekonomická a politická situace, Brexit ji ovlivňuje zásadně
Mizící téma o
společenských pravidlech a krizi
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Aktuálně se situace ve Velké Británii zhoršuje v kombinaci politických problémů vlády a dlouhodobých ekonomických dopadů Brexitu; novější zprávy spojují aktuální politickou nejistotu s hlubšími strukturálními problémy vyplývajícími z odchodu z EU [2].
Ministryně financí Rachel Reevesová se dočkala veřejného momentu slabosti v parlamentu poté, co premiér Keir Starmer nedal jasnou veřejnou podporu jejím krokům, což vyvolalo obavy o schopnost vlády prosazovat úsporná opatření a vedlo k oslabení důvěry v řízení státních financí [1].
Dlouhodobé ekonomické ukazatele z předchozích zpráv ukazují vysoký deficit blížící se pěti procentům HDP a celkový veřejný dluh kolem 100 % HDP; ekonomové varovali, že bez zvýšení daní nebo výrazných škrtů hrozí další zhoršení dluhové trajektorie, což doplňuje aktuální hodnocení vlivu Brexitu na ekonomiku [1][2].
Zdroje:
Nejnovější
V Británii se zhoršuje ekonomická a politická situace, Brexit ji ovlivňuje zásadně
02. 12. 2025: Británie čelí vážným ekonomickým a politickým problémům, které jsou spojovány s důsledky Brexitu a propadem vládní politiky.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
4. července 2025
Dluh se blíží 100 procentům HDP a neklesá. Na úrocích z dluhu platíme každoročně hodně přes 100 miliard liber.
2
Vysoký dopad
4. července 2025
Představa, že si prostě můžeme půjčovat víc a víc, ... je směšná
3
Střední dopad
4. července 2025
Navzdory brexitu je teď Spojené království velmi evropskou zemí, co se týče výše daňové zátěže a dynamiky růstu ekonomiky
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Rachel Reevesová
Ministryně financí čelí politickému oslabení a tlaku na odchod poté, co emociální incident v parlamentu vyvolal propad státních dluhopisů a oslabení libry. To zvyšuje riziko ztráty její pozice a omezuje schopnost prosadit úsporná opatření.
Finanční trhy / investoři do britských dluhopisů
Reakce trhů na politickou nejistotu vedla k propadu hodnoty britských státních dluhopisů a oslabení libry, čímž se zvýšily náklady financování státu a volatilita trhu.
Britská vláda (kabinet labouristů)
Vládě hrozí destabilizace kvůli neschopnosti prosadit úsporná opatření a politickým rozbrojům, což zhoršuje fiskální situaci při vysokém deficitu a dluhu ~100 % HDP.
Britští daňoví poplatníci / občané
Vysoký rozpočtový deficit a tlak na financování dluhu zvyšují pravděpodobnost budoucích daňových zvýšení nebo škrtů ve veřejných službách, což může zhoršit životní úroveň.
Konzervativní a populistické síly (opozice / Reformní subjekty)
Rostoucí populismus a politická polarizace podle průzkumů zvyšují politickou nejistotu a mohou ovlivnit politickou stabilitu a ekonomické rozhodování.
Spotřebitelé a firmy včetně exportérů (byznys)
Ekonomický růst na úrovni kolem 1 % a fiskální nejistota mohou omezit poptávku a investice, zhoršit podnikatelské prostředí a tlačit firmy k omezování aktivit.
Úřad pro rozpočtovou zodpovědnost / fiskální instituce
Instituce budou pod tlakem poskytnout přesné odhady a doporučení a mohou zvýšit politický tlak na provedení škrtů nebo daňových opatření.
Ekonomičtí analytici a odborníci (veřejný diskurz)
Analytici upozorňují na neudržitelnost zadlužení a potřebu fiskálních reforem; jejich analýzy zvyšují tlak na politická rozhodnutí a ovlivňují veřejné debaty.
Podcastová a mediální komunita (Bruselský diktát a další)
Média a podcasty informují o souvislostech mezi evropskými událostmi a britskou politikou, formují veřejné mínění a zvyšují povědomí o rizicích brexitu a evropské agendě.
Kontext
Dříve jsme psali...
Britská ministryně financí Rachel Reevesová se rozplakala v parlamentu, když se za ni premiér Starmer jasně nepostavil.
Britská vláda nedokázala prosadit plánovaná úsporná opatření ministryně Reevesové, což vyvolává obavy z rostoucího zadlužení a nestability státních financí. Co čeká britské finance?
Fakta
📊
~5%
Britský deficit HDP
(4. 7. 2025)
📊
~100%
Státní dluh k HDP
(4. 7. 2025)
📊
1%
Odhad růstu ekonomiky
(4. 7. 2025)
🔄
emoc. výstup
Reevesová v parlamentu plakala
(4. 7. 2025)
👤
Rachel Reeves
Ministryně financí (Labour)
(4. 7. 2025)
📅
2025-12-02
Publikace podcastu
(2. 12. 2025)
Události
Co a kdy?
2025
Britský deficit dosahuje skoro pěti procent HDP a státní dluh se pohybuje kolem 100 procent HDP; ekonomika má v roce 2025 růst jen o jedno procento.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Politická a tržní reakce na výkon ministryně financí Rachel Reeves
Srovnání před a po
👤
Stabilita vlády a ministerského postu
PŘED
Rachel Reeves jako ministryně financí prosazovala škrty k snížení rozpočtového deficitu; měla podporu premiéra a vlády se dávala za prioritu konsolidace
PO
Starmer se v debatě jasně nepodpořil Reevesovou, její postavení je oslabené a hrozí její odchod z funkce
💰
Finanční trhy a měnové podmínky
PŘED
Trhy byly napojeny na očekávání rozpočtové konsolidace; deficit a dluh vysoké, ale bez akutní paniky
PO
Po incidentu trhy reagovaly prodejem britských státních dluhopisů a oslabením libry, což zvýšilo náklady financování státu
📋
Rozpočtová politika a pravděpodobné možnosti opatření
PŘED
Reeves prosazovala snižování rozpočtového schodku; návrhy na škrty ale neměly většinovou podporu v parlamentu
PO
Vzhledem k oslabení Reevesové klesá pravděpodobnost prosazení jejích úsporných plánů; diskutuje se zvýšení daní jako alternativní možnost financování | Zvýšení daní může zpomalit růst a snížit příjmy, čímž by deficit mohl dále růst
Klíčové postavy
👤
Rachel Reeves
Ministryně financí; prosazovatelka snížení rozpočtového schodku; emocionální moment v parlamentu vedl k oslabení její pozice
👤
Keir Starmer
Premiér; v debatě se za Reevesovou jasně nepostavil, čímž oslabil její autoritu
💰
Finanční trhy (investoři do britských dluhopisů)
Reagovaly prodejem státních dluhopisů a tlakem na libru, čímž vyvolaly okamžité zvýšení nákladů financování státu
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Paul Johnson
ředitel výzkumného ústavu The Institute of Fiscal Studies"Dluh se blíží 100 procentům HDP a neklesá. Na úrocích z dluhu platíme každoročně hodně přes 100 miliard liber. Představa, že si prostě můžeme půjčovat víc a víc, abychom zaplatili rostoucí náklady na důchody a dávky, dávat na obranu každý rok slíbených 30 miliard liber navíc a zvýšit výdaje na zdravotnictví i vše ostatní, je směšná"
Eurointelligence
"Navzdory brexitu je teď Spojené království velmi evropskou zemí, co se týče výše daňové zátěže a dynamiky růstu ekonomiky"
Jak šel čas
Historický kontext
📉
2025
Zhoršení politické a fiskální důvěry v Británii po veřejné emocionální reakci ministryně financí Rachel Reeves
Z CURRENT článku uvedeného v zadání: ministryně financí Rachel Reevesová se rozplakala v parlamentu poté, co ji premiér Keir Starmer veřejně jasně nepodpořil.
Vyvolalo to propad hodnoty britských státních dluhopisů a oslabení libry; posílilo obavy o stabilitu vládní fiskální politiky a možnost odchodu Reevesové z funkce.
🇬🇧➡️🇪🇺
rok 2016
Referendum o vystoupení Velké Británie z EU (brexit)
Z CONTEXT článků: referendu 2016 se opakovaně odkazují jako na hlavní strukturální příčinu současných ekonomických problémů.
Dlouhodobě snížilo investice, zpomalilo produktivitu a podle odhadů výzkumných institucí snížilo britský HDP o cca 4–5,5 % vůči scénáři setrvání v EU; mělo vliv na zhoršení rozpočtové bilance.
🔚
31. ledna – 1. února 2020
Skončení přechodného období po brexitu — Velká Británie opustila vnitřní trh EU
Z CONTEXT článku (hn_67165970): Británie vystoupila v noci z 31. ledna na 1. února 2020; do konce roku byl ještě přechodný režim, poté začala platit nová dohoda.
Po skončení přechodného období se zvýšila byrokracie a obchodní náklady mezi Británií a EU, což negativně zasáhlo obchod a investice.
🔥
září 2022
Oznámení radikálních daňových škrtnutí a energetických dotací vládou Liz Truss, následná tržní panika
Z CONTEXT článků (hn_67110680, hn_67120220, hn_67122090): kabinet Trussové představil ‚minirozpočet‘ kombinující masivní energetické dotace a nekrytá snížení daní.
Vyvolalo prudký propad libry, růst výnosů státních dluhopisů, zásah Bank of England (nákup dluhopisů) a politickou krizi, která vedla k pádu Trussové.
Vedlo k nejprudším tržním reakcím od předchozích finančních šoků (viz články popisující historické rekordy) — PRAVDIVĚ jen pokud je v textech explicitně takto uvedeno.
💥
říjen 2022
Demise premiérky Liz Trussové po necelých 50 dnech ve funkci
Z CONTEXT článku (hn_67128730): Trussová odstoupila poté, co její rozpočtová politika vyvolala tržní paniku a interní odpor v Konzervativní straně.
Prohloubilo to politickou nestabilitu; ukázalo slabost ekonomické politiky konzervativců a zvýšilo tlak na řešení fiskální díry.
📊
2022–2023 (během a po vládních krizích)
Růst rozpočtového deficitu a veřejného dluhu blížícího se 100 % HDP; chronické problémy růstu a produktivity
Z CURRENT shrnutí a CONTEXT (více článků z 2022–2023): opakované údaje o deficitu ~5 % HDP a dluhu ≈100 % HDP, nízkém růstu a dopadech brexitu.
Konstantní tlak na zvýšení daní nebo škrtů; varování ekonomů, že bez fiskálních opatření se dluhová trajektorie zhorší.
⚖️
2024–2025 (politická změna)
Volby 2024–2025: výrazné vítězství labouristů a přechod moci na Keira Starmera (změna vlády)
Z CONTEXT článku (hn_67340200): konzervativci utrpěli historickou porážku a labouristé získali vládní mandát.
Změna vlády přináší očekávání nového přístupu k fiscalitě a možností úprav vztahů s EU; politická obměna však sama o sobě nezruší strukturální ekonomické dopady brexitu.
🔔
4. července 2025
Veřejný záchvěv důvěry v řízení veřejných financí po emotivní události ministryně Reeves (reakce trhů)
Z CURRENT článku (published 2025-07-04): popis rozplakání Reevesové a následných tržních dopadů — pokles hodnoty dluhopisů a oslabení libry; články explicitně datují událost do roku 2025.
Krátkodobé zvýšení nákladů na financování státu a oslabení důvěry v prosazení úsporných opatření; zesílené obavy z politické schopnosti stabilizovat veřejné finance.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Pokud má stát deficit, musí si půjčit peníze, aby zaplatil své vydání. To se děje například vydáním dluhopisů, které kupují investoři. Díky tomu může stát dál financovat služby a projekty, i když momentálně nemá dost příjmů.
Proč je to důležité
Deficit ukazuje, že stát utrácí víc, než kolik má, a musí si půjčovat. Pokud deficit roste dlouhodobě, může to vést k vyšším dluhům a problémům s financemi. Pro běžné lidi to znamená, že stát někdy musí zvyšovat daně nebo snižovat výdaje.
Spojené království
ostrovní stát v Evropě
.svg)
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Londýn
Rozloha: 242.5 tis. km²
Populace: 67.33 mil. (2021)
Měna: libra šterlinků
HDP: 3.07 bil. GBP (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Fiskální a politická krize ve Velké Británii (2025)
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 23. 12. 2025 17:51:33