Uhlí je tmavá hořlavá hornina tvořená hlavně uhlíkem, vodíkem a kyslíkem. Vznikalo před miliony let z rostlinné hmoty v bažinách a těží se povrchově i hlubinně. Existují druhy od méně kvalitního lignitu (hnědé uhlí) po vysoce kvalitní antracit.
Rostoucí globální spotřeba uhlí a fosilních paliv navzdory klimatickým závazkům
IEA varuje: spotřeba ropy a plynu poroste dalších 25 let bez nových klimatických kroků
Mizící téma o
politice a krizi
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejnovější analýza IEA varuje, že bez nových klimatických opatření bude spotřeba ropy a plynu nadále růst nebo setrvávat na vysoké úrovni až do roku 2050, což prodlouží závislost na fosilních palivech a ztíží dosažení klimatických cílů[2].
Přestože západní státy postupně snižují využívání uhlí, celosvětová spotřeba uhlí historicky roste; dnešní spotřeba je výrazně vyšší než na začátku tisíciletí a mnohem vyšší než v polovině 20. století, hlavními tahouny jsou Čína a Indie[1].
Původní odhady a závazky (např. Paříž 2015) předpokládaly postupné odklony od uhlí a dalších fosilních paliv; novější data IEA ukazují, že bez zásadní změny politiky není globální pokles fosilních paliv v dohledu, čímž novější informace mění předpoklad rychlého ústupu uhlí uvedený v některých diskuzích[2][1].
Zdroje:
Nejnovější
IEA varuje: spotřeba ropy a plynu poroste dalších 25 let bez nových klimatických kroků
18. 11. 2025: Mezinárodní agentura pro energii upozorňuje, že bez změny politiky budou emise a spotřeba fosilních paliv do roku 2050 růst nebo stagnovat na vysoké úrovni.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
18. listopadu 2025
Pokud svět nezmění kurz, emise CO₂ se v příštích dekádách významně nesníží
2
Vysoký dopad
18. listopadu 2025
Klimatická změna ztrácí prioritu. A to velmi rychle
3
Vysoký dopad
9. srpna 2021
Po roce 2021 se již nesmí postavit žádné uhelné elektrárny. Státy OECD musí uhlí odstavit do roku 2030, všichni ostatní nejpozději v roce 2040
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Čína
Čína výrazně zvyšuje kapacity jak obnovitelných zdrojů, tak i uhelných elektráren; to má za následek posílení energetické bezpečnosti a ekonomického růstu, zároveň však prodlužuje globální závislost na uhlí a zvyšuje emise.
Indie
Rychlý nárůst spotřeby a plány na zvýšení těžby uhlí zvyšují globální poptávku po uhlí a komplikují dekarbonizaci.
Uhelný průmysl (globálně / těžaři)
Růst spotřeby uhlí v Asii (Čína, Indie) a nové projekty udržují poptávku a ohrožují dosažení dekarbonizačních cílů; průmysl čelí politickému a reputačnímu tlaku v západních zemích.
Spotřebitelé v rychle rostoucích ekonomikách (čínští a indičtí spotřebitelé)
Rostoucí poptávka po elektřině a energii v rozvojových zemích zvyšuje spotřebu uhlí a fosilních paliv, což ztěžuje globální dekarbonizaci.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA)
IEA upozorňuje na nutnost obnovy klimatických ambicí a vydává scénáře a doporučení, které mohou urychlit dekarbonizaci, pokud vlády přijmou opatření.
Evropská unie
EU snižuje význam uhlí v energetickém mixu a tlačí na obnovitelné zdroje; její politika ovlivňuje globální dekarbonizační úsilí i obchodní rozhodnutí (např. dovoz LNG vs domácí zdroje).
Ropné a plynárenské společnosti (např. BP, Shell, ExxonMobil)
Některé velké energetické firmy zvyšují investice do fosilních projektů a hledají nová ložiska, čímž krátkodobě posilují nabídku fosilních paliv, ale podléhají tlaku investorů a regulátorů na dekarbonizaci.
Česká republika (vláda a energetická politika)
V tuzemsku roste podíl obnovitelných zdrojů a plyn/jádro nahrazují uhlí, avšak dovozní a technologické volby (LNG vs jádro/obnovitelné) ovlivňují přechod a energetickou bezpečnost.
Kontext
Dříve jsme psali...
Svět spaluje více uhlí než kdykoliv předtím navzdory klimatickým závazkům
Globální poptávka po uhlí roste a dosahuje historických maxim, přestože většina západních států od uhlí ustupuje. Kdo drží uhlí u moci?
Fakta
📊
2x
Dvojnásobná spotřeba uhlí
(1. 7. 2025)
📊
4x
4× více než v 50. letech
(1. 7. 2025)
📊
16 700/t
Tuny uhlí těžené/minutu
(1. 7. 2025)
📊
1,5 mld.
Indie plánuje těžbu (tuny)
(1. 7. 2025)
📊
113 mb/d
Ropa do roku 2050 (barelů/den)
(18. 11. 2025)
📊
2.5–3 °C
Očekávané oteplení do 2100
(18. 11. 2025)
Události
Co a kdy?
2015
Přijetí Pařížské klimatické dohody, která slibovala omezení fosilních paliv včetně uhlí
2024
V Číně byla zahájena nebo probíhala výstavba nejvíce nových uhelných elektráren za poslední dekádu
do konce dekády 2020–2029
Indie plánuje zvýšit těžbu uhlí na 1,5 miliardy tun do konce dekády (uvedeno jako cíl v článku)
2033
V Česku je plánováno ukončení těžby uhlí
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Uhlí se spaluje v kotlích u elektráren, kde ohřívá vodu na páru, ta roztáčí turbíny a vyrábí elektřinu. Z uhlí se také vyrábí koks pro hutě, nebo se chemicky zpracovává na plyny a kapalná paliva (zplyňování, Fischer–Tropsch). Různé druhy uhlí mají odlišnou výhřevnost, obsah síry a popela a tím i vliv na emise.
Proč je to důležité
Uhlí zásobuje velkou část výroby elektřiny, ale při spalování produkuje velké množství CO2 a dalších škodlivin, které poškozují zdraví a přispívají ke změně klimatu. To vede k tlaku na snižování jeho použití, zavírání uhelných elektráren a hledání čistších zdrojů energie.
Co to je
Těžba je získávání surovin z přírody — například uhlí, rudy, ropy, zemního plynu, soli nebo kamene. Probíhá v dolech, lomech nebo vrtech a někdy zahrnuje i první úpravu suroviny (drcení, čištění).
Jak to funguje
Těžba může být podzemní (v šachtách a chodbách) nebo povrchová (lomy, pásové dopravníky). Suroviny se vytěží, doprava na povrch je zpracuje (drcení, třídění) a pak se odvezou do továren. Různé suroviny mají specifické metody — např. ropa se čerpá vrty, sůl se buď doluje, nebo rozpuštěním a odpařováním.
Proč je to důležité
Těžba dodává suroviny pro průmysl, energii a stavebnictví, takže ovlivňuje ekonomiku a pracovní místa. Zároveň mění krajinu a může znečišťovat — toxické kovy v půdě nebo škody na rašeliništích mají dlouhodobé dopady. Proto se řeší dopravní spojení, životní prostředí a recyklace, aby se škody omezily.
Otestujte se
Kvíz: Globální spotřeba uhlí, ropy a plynu podle IEA (2024–2025)
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 12:31:46