Benešova politika 1938 a její důsledky
Historik Robert Kvaček varuje před opakováním chyb z roku 1936 na dnešní Ukrajině
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Dnešní varování historika Roberta Kvačka spojuje současné západní ústupky vůči ruské agresi na Ukrajině s politikou appeasementu z 30. let; Kvaček tvrdí, že západní mocnosti opakují strategii ústupků podobnou té, která vedla k Hitlerovu obsazení Porýní[2].
Podle dřívější analýzy Petra Pitharta vedla zahraniční politika Edvarda Beneše v roce 1938 k izolaci Československa a k úvahám o územních ústupcích Německu; mobilizace byla podle Pitharta demoralizující, protože vojáci byli informováni, že se bojovat nebude[1].
Novější článek rozšiřuje téma historické lekce do současnosti: srovnáním appeasementu z konce 30. let a politiky vůči Rusku ukazuje, že závěry o důsledcích ústupků mají trvalou relevanci; původní zjištění o Benešových úvahách a izolaci zůstávají platné, ale nyní jsou interpretovány také jako varování pro dnešní zahraniční politiku[1][2].
Zdroje:
Historik Robert Kvaček varuje před opakováním chyb z roku 1936 na dnešní Ukrajině
Dříve jsme psali...
Petr Pithart odhaluje Benešovu politiku z roku 1938 a její následky
Co a kdy?
Edvard Beneš — diplomat, prezident a vůdce exilu, který budoval republiku i čelil dramatům 20. století
Edvard Beneš (28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl významný československý politik a státník, druhý prezident republiky (1935–1938 a 1945–1948), dříve dlouholetý ministr zahraničí (1918–1935) a vedoucí představitel československého exilu a zahraničního odboje během druhé světové války. Dvakrát abdikoval: v říjnu 1938 po Mnichovu a v červnu 1948 po komunistickém ovládnutí státu.
Narodil se v rolnické rodině v Kožlanech, studoval v Praze, Paříži a Berlíně, na Sorbonně a v École libre des sciences politiques. Změnil křestní jméno z Eduard na Edvard, v roce 1909 se oženil s Annou (Hanou) Vlčkovou; manželství zůstalo bezdětné. Beneš působil také v akademické sféře jako docent na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a krátce vyučoval na obchodní akademii. V mládí hrál amatérsky fotbal za SK Slavia Praha.
Jako organizátor vnitřního i zahraničního odboje (Maffie, Československá národní rada) sehrál klíčovou roli při vzniku samostatného státu po první světové válce, vyjednával na Pařížské mírové konferenci a později aktivně formoval zahraniční politiku republiky v rámci Společnosti národů. Jako ministr zahraničí prosazoval orientaci na Francii, tvoření Malé dohody a kolektivní bezpečnost; v exilu po Mnichově vedl zahraniční odboj, byl mezinárodně uznaným exilovým prezidentem a podepsal po válce i smlouvu se Sovětským svazem (1943). Po roce 1945 znovu obnovil úřad prezidenta, jeho exilové dekrety a poválečná politika (včetně podpory odsunu většiny sudetských Němců a souvisejících dekretů) vyvolaly později politické a právní spory; v letech 1945–1948 byly také na základě retribučních předpisů vyneseny stovky trestů včetně 730 rozsudků smrti.
Po válce rostl vliv komunistů, v únoru 1948 vyústila krize v rezignace nekomunistických ministrů, které prezident Beneš přijal a pověřil sestavením nové vlády Klementa Gottwalda; v červnu 1948 na úřad prezidenta abdikoval. Po dlouhodobých zdravotních potížích, včetně mozkových příhod, zemřel 3. září 1948 v Sezimově Ústí, kde je s manželkou pohřben. Jeho odkaz je významný i kontroverzní: připisují se mu zásluhy na vzniku a obnově Československa, zároveň jsou kritizována některá poválečná rozhodnutí a jeho role v únorových událostech 1948.
Kvíz: Historické lekce appeasementu a srovnání s dnešní politikou
Edvard Beneš
český politik

Povolání: lektor, politik, fotbalista, diplomat, sociolog, učitel
Pozice:
- člen Revolučního národního shromáždění
- prezident Československa (2. dubna 1945 - 7. června 1948)
- prezident Československa (18. prosince 1935 - 5. října 1938)
- ministr zahraničních věcí Československa (14. listopadu 1918 - 18. prosince 1935)
- předseda československé vlády (26. září 1921 - 7. října 1922)
Narození: 28. května 1884
Místo narození: Kožlany
Úmrtí: 3. září 1948
Místo úmrtí: Sezimovo Ústí
Státní občanství: Rakousko-Uhersko
Politická strana: Česká strana národně sociální
Data pocházejí z datové položky WikiData
Československo
historický státní útvar (1918–1992)
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 127.9 tis. km²
Populace: 15.7 mil. (1992)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Petr Pithart
český politik
.jpg)
Povolání: politik, politolog, pedagog, překladatel, právník, publicista
Pozice:
- poslanec Federálního shromáždění
- senátor Parlamentu České republiky (28. října 2006 - 28. října 2012)
- senátor Parlamentu České republiky (19. listopadu 2000 - 19. listopadu 2006)
- předseda Senátu Parlamentu České republiky (19. prosince 2000 - 15. prosince 2004)
- senátor Parlamentu České republiky (23. listopadu 1996 - 23. listopadu 2000)
- předseda Senátu Parlamentu České republiky (18. prosince 1996 - 16. prosince 1998)
Narození: 2. ledna 1941
Místo narození: Kladno
Státní občanství: Česko
Politická strana:
- KDU-ČSL (1998 - dosud)
- Občanské hnutí (1991 - 1992)
- Občanské fórum (1989 - 1991)
- Komunistická strana Československa (1960 - Invalid Date)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 27. 2. 2026 17:24:49