Benešova politika 1938 a její důsledky

Kritika ústupků Edvarda Beneše a varování před dnešní zbabělostí české politiky

Uzavřené téma o lidech

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálnější komentář kritizuje současnou českou politiku jako zbabělou a varuje, že nedostatek odhodlání vůči ruské hrozbě připomíná ústupky z roku 1938; autor srovnává postoj dnešní politiky s nasazením a morálkou československé armády v roce 1938 [4].

Dřívější recenze Pavla Kosatíka tvrdí, že jeho nová kniha o Edvardu Benešovi obsahuje hrubé faktické chyby a přehnané spekulace, které odporují historické realitě a zpochybňují závěry knihy[3].

Historik Robert Kvaček dříve explicitně spojil appeasement 30. let s dnešní politikou vůči Rusku a varoval před rizikem opakování ústupků, čímž rozšířil význam historické lekce Beneše pro současné bezpečnostní debaty[2].

Dřívější analýzy Petra Pitharta zmiňují, že zahraniční politika Edvarda Beneše v roce 1938 vedla k izolaci Československa a že mobilizace byla podle Pitharta demoralizující, protože vojáci byli informováni, že se bojovat nebude[1].

Zdroje:

  1. Vzdejme hold statečným předkům a nenechávejme zbabělce, aby rozhodovali i za nás

  2. Zase ten Beneš. Pavel Kosatík dovedl mýty o Edvardu Benešovi do absurdity a ještě nasekal chybu za chybou

  3. Dnešním Porýním je Ukrajina. Z Hitlerova vpádu do nárazníkové zóny před 90 lety se Západ nepoučil

  4. Beneš Mnichov usnadnil, ví o tom jen málokdo. To, že jsme měli kolem sebe nepřátele, byl výsledek jeho politiky

Nejnovější
Kritika ústupků Edvarda Beneše a varování před dnešní zbabělostí české politiky
25. 9. 2026: Komentář srovnává odhodlání československé armády v roce 1938 s dnešní politickou zbabělostí a neochotou čelit ruské hrozbě.
Kontext
Dříve jsme psali...
Pavel Kosatík kritizuje Edvarda Beneše v nové knize plné chyb a absurdních spekulací
Kosatíkova kniha o Edvardu Benešovi obsahuje hrubé faktické chyby a přehnané soudy, které odporují historické realitě.  Odhalit historické omyly
Historik Robert Kvaček varuje před opakováním chyb z roku 1936 na dnešní Ukrajině
Západní mocnosti dnes vůči ruské agresi na Ukrajině opakují stejnou politiku ústupků, jakou zvolily před 90 lety při Hitlerově obsazení Porýní.  Poučení z historie
Petr Pithart odhaluje Benešovu politiku z roku 1938 a její následky
Benešova zahraniční politika v roce 1938 přivedla Československo k izolaci mezi nepřátelskými státy.  Objevte skrytou pravdu
Události
Co a kdy?
polovina února 1936
Adolf Hitler se definitivně rozhodl pro operaci Wünterübung, tedy vojenské obsazení demilitarizovaného Porýní.
rok 1938
Edvard Beneš vedl zahraniční politiku v době mnichovské krize; poslal do Paříže zástupce, který přednesl plán územních ústupků Německu, a nakonec přistoupil na Mnichovskou dohodu, což vedlo k neuskutečnění obrany i mobilizace.
Profil
Edvard Beneš — diplomat, prezident a vůdce exilu, který budoval republiku i čelil dramatům 20. století

Edvard Beneš (28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl významný československý politik a státník, druhý prezident republiky (1935–1938 a 1945–1948), dříve dlouholetý ministr zahraničí (1918–1935) a vedoucí představitel československého exilu a zahraničního odboje během druhé světové války. Dvakrát abdikoval: v říjnu 1938 po Mnichovu a v červnu 1948 po komunistickém ovládnutí státu.

Narodil se v rolnické rodině v Kožlanech, studoval v Praze, Paříži a Berlíně, na Sorbonně a v École libre des sciences politiques. Změnil křestní jméno z Eduard na Edvard, v roce 1909 se oženil s Annou (Hanou) Vlčkovou; manželství zůstalo bezdětné. Beneš působil také v akademické sféře jako docent na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a krátce vyučoval na obchodní akademii. V mládí hrál amatérsky fotbal za SK Slavia Praha.

Jako organizátor vnitřního i zahraničního odboje (Maffie, Československá národní rada) sehrál klíčovou roli při vzniku samostatného státu po první světové válce, vyjednával na Pařížské mírové konferenci a později aktivně formoval zahraniční politiku republiky v rámci Společnosti národů. Jako ministr zahraničí prosazoval orientaci na Francii, tvoření Malé dohody a kolektivní bezpečnost; v exilu po Mnichově vedl zahraniční odboj, byl mezinárodně uznaným exilovým prezidentem a podepsal po válce i smlouvu se Sovětským svazem (1943). Po roce 1945 znovu obnovil úřad prezidenta, jeho exilové dekrety a poválečná politika (včetně podpory odsunu většiny sudetských Němců a souvisejících dekretů) vyvolaly později politické a právní spory; v letech 1945–1948 byly také na základě retribučních předpisů vyneseny stovky trestů včetně 730 rozsudků smrti.

Po válce rostl vliv komunistů, v únoru 1948 vyústila krize v rezignace nekomunistických ministrů, které prezident Beneš přijal a pověřil sestavením nové vlády Klementa Gottwalda; v červnu 1948 na úřad prezidenta abdikoval. Po dlouhodobých zdravotních potížích, včetně mozkových příhod, zemřel 3. září 1948 v Sezimově Ústí, kde je s manželkou pohřben. Jeho odkaz je významný i kontroverzní: připisují se mu zásluhy na vzniku a obnově Československa, zároveň jsou kritizována některá poválečná rozhodnutí a jeho role v únorových událostech 1948.

Otestujte se
Kvíz: Interpretace appeasementu a odkazu Edvarda Beneše v současné debatě
Edvard Beneš

český politik

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/98/Edvard_Beneš.jpg

Povolání: lektor, politik, fotbalista, diplomat, sociolog, učitel

Pozice:

  • člen Revolučního národního shromáždění
  • prezident Československa (2. dubna 1945 - 7. června 1948)
  • prezident Československa (18. prosince 1935 - 5. října 1938)
  • ministr zahraničních věcí Československa (14. listopadu 1918 - 18. prosince 1935)
  • předseda československé vlády (26. září 1921 - 7. října 1922)

Narození: 28. května 1884

Místo narození: Kožlany

Úmrtí: 3. září 1948

Místo úmrtí: Sezimovo Ústí

Státní občanství: Rakousko-Uhersko

Politická strana: Česká strana národně sociální

Data pocházejí z datové položky WikiData

Československo

historický státní útvar (1918–1992)

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 127.9 tis. km²

Populace: 15.7 mil. (1992)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Petr Pithart

český politik

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f6/Petr_Pithart_(2016).jpg

Povolání: politik, politolog, pedagog, překladatel, právník, publicista

Pozice:

  • poslanec Federálního shromáždění
  • senátor Parlamentu České republiky (28. října 2006 - 28. října 2012)
  • senátor Parlamentu České republiky (19. listopadu 2000 - 19. listopadu 2006)
  • předseda Senátu Parlamentu České republiky (19. prosince 2000 - 15. prosince 2004)
  • senátor Parlamentu České republiky (23. listopadu 1996 - 23. listopadu 2000)
  • předseda Senátu Parlamentu České republiky (18. prosince 1996 - 16. prosince 1998)

Narození: 2. ledna 1941

Místo narození: Kladno

Státní občanství: Česko

Politická strana:

  • KDU-ČSL (1998 - dosud)
  • Občanské hnutí (1991 - 1992)
  • Občanské fórum (1989 - 1991)
  • Komunistická strana Československa (1960 - Invalid Date)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 18. 10. 2026 14:15:21