Benešova politika 1938 a její důsledky

Nejaktuálnější komentář kritizuje současnou českou politiku jako zbabělou a varuje, že nedostatek odhodlání vůči ruské hrozbě připomíná ústupky z roku 1938; autor srovnává postoj dnešní politiky s nasazením a morálkou československé armády v roce 1938 ^[4].

Dřívější recenze Pavla Kosatíka tvrdí, že jeho nová kniha o Edvardu Benešovi obsahuje hrubé faktické chyby a přehnané spekulace, které odporují historické realitě a zpochybňují závěry knihy^[3].

Historik Robert Kvaček dříve explicitně spojil appeasement 30. let s dnešní politikou vůči Rusku a varoval před rizikem opakování ústupků, čímž rozšířil význam historické lekce Beneše pro současné bezpečnostní debaty^[2].

Dřívější analýzy Petra Pitharta zmiňují, že zahraniční politika Edvarda Beneše v roce 1938 vedla k izolaci Československa a že mobilizace byla podle Pitharta demoralizující, protože vojáci byli informováni, že se bojovat nebude^[1].

Zdroje:

1. Vzdejme hold statečným předkům a nenechávejme zbabělce, aby rozhodovali i za nás

2. Zase ten Beneš. Pavel Kosatík dovedl mýty o Edvardu Benešovi do absurdity a ještě nasekal chybu za chybou

3. Dnešním Porýním je Ukrajina. Z Hitlerova vpádu do nárazníkové zóny před 90 lety se Západ nepoučil

4. Beneš Mnichov usnadnil, ví o tom jen málokdo. To, že jsme měli kolem sebe nepřátele, byl výsledek jeho politiky

Pavel Kosatík kritizuje Edvarda Beneše v nové knize plné chyb a absurdních spekulací

Historik Robert Kvaček varuje před opakováním chyb z roku 1936 na dnešní Ukrajině

Petr Pithart odhaluje Benešovu politiku z roku 1938 a její následky

Edvard Beneš (28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl významný československý politik a státník, druhý prezident republiky (1935–1938 a 1945–1948), dříve dlouholetý ministr zahraničí (1918–1935) a vedoucí představitel československého exilu a zahraničního odboje během druhé světové války. Dvakrát abdikoval: v říjnu 1938 po Mnichovu a v červnu 1948 po komunistickém ovládnutí státu.

Narodil se v rolnické rodině v Kožlanech, studoval v Praze, Paříži a Berlíně, na Sorbonně a v École libre des sciences politiques. Změnil křestní jméno z Eduard na Edvard, v roce 1909 se oženil s Annou (Hanou) Vlčkovou; manželství zůstalo bezdětné. Beneš působil také v akademické sféře jako docent na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a krátce vyučoval na obchodní akademii. V mládí hrál amatérsky fotbal za SK Slavia Praha.

Jako organizátor vnitřního i zahraničního odboje (Maffie, Československá národní rada) sehrál klíčovou roli při vzniku samostatného státu po první světové válce, vyjednával na Pařížské mírové konferenci a později aktivně formoval zahraniční politiku republiky v rámci Společnosti národů. Jako ministr zahraničí prosazoval orientaci na Francii, tvoření Malé dohody a kolektivní bezpečnost; v exilu po Mnichově vedl zahraniční odboj, byl mezinárodně uznaným exilovým prezidentem a podepsal po válce i smlouvu se Sovětským svazem (1943). Po roce 1945 znovu obnovil úřad prezidenta, jeho exilové dekrety a poválečná politika (včetně podpory odsunu většiny sudetských Němců a souvisejících dekretů) vyvolaly později politické a právní spory; v letech 1945–1948 byly také na základě retribučních předpisů vyneseny stovky trestů včetně 730 rozsudků smrti.

Po válce rostl vliv komunistů, v únoru 1948 vyústila krize v rezignace nekomunistických ministrů, které prezident Beneš přijal a pověřil sestavením nové vlády Klementa Gottwalda; v červnu 1948 na úřad prezidenta abdikoval. Po dlouhodobých zdravotních potížích, včetně mozkových příhod, zemřel 3. září 1948 v Sezimově Ústí, kde je s manželkou pohřben. Jeho odkaz je významný i kontroverzní: připisují se mu zásluhy na vzniku a obnově Československa, zároveň jsou kritizována některá poválečná rozhodnutí a jeho role v únorových událostech 1948.

• Americká podpora vzniku Československa
• Kontaminace azbestem v Milovicích a politické důsledky
• Sto dní vlády rakouské trojkoalice
• Smíření mezi Čechy a sudetskými Němci
• Řízená inflace v Česku a politické důsledky

Povolání: lektor, politik, fotbalista, diplomat, sociolog, učitel

Pozice:

• člen Revolučního národního shromáždění
• prezident Československa (2. dubna 1945 - 7. června 1948)
• prezident Československa (18. prosince 1935 - 5. října 1938)
• ministr zahraničních věcí Československa (14. listopadu 1918 - 18. prosince 1935)
• předseda československé vlády (26. září 1921 - 7. října 1922)

Narození: 28. května 1884

Místo narození: Kožlany

Úmrtí: 3. září 1948

Místo úmrtí: Sezimovo Ústí

Státní občanství: Rakousko-Uhersko

Politická strana: Česká strana národně sociální

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 127.9 tis. km²

Populace: 15.7 mil. (1992)

Povolání: politik, politolog, pedagog, překladatel, právník, publicista

Pozice:

• poslanec Federálního shromáždění
• senátor Parlamentu České republiky (28. října 2006 - 28. října 2012)
• senátor Parlamentu České republiky (19. listopadu 2000 - 19. listopadu 2006)
• předseda Senátu Parlamentu České republiky (19. prosince 2000 - 15. prosince 2004)
• senátor Parlamentu České republiky (23. listopadu 1996 - 23. listopadu 2000)
• předseda Senátu Parlamentu České republiky (18. prosince 1996 - 16. prosince 1998)

Narození: 2. ledna 1941

Místo narození: Kladno

Státní občanství: Česko

Politická strana:

• KDU-ČSL (1998 - dosud)
• Občanské hnutí (1991 - 1992)
• Občanské fórum (1989 - 1991)
• Komunistická strana Československa (1960 - Invalid Date)