Poplatek je peněžní částka, kterou jednotlivec nebo firma jednorázově nebo opakovaně zaplatí někomu jinému. Často jde o platbu veřejným institucím (např. městu, úřadu nebo státu), ale poplatky se vyskytují i v soukromém sektoru (bankovní poplatky, jízdné apod.).
Zvýšení ubytovacího poplatku v lázeňských a turistických městech
Šéf Prague City Tourism František Cipro o tom, jak Dan Brown změní pražský turismus
Uzavřené téma o
společenských pravidlech a odvětví
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Aktuálně se debata rozšiřuje z původního návrhu zvýšení ubytovacího poplatku v lázeňských městech na širší změny turistických poplatků včetně Prahy; Praha plánuje cílit na movitější klientelu a zvažuje zvýšení turistického poplatku, což má podpořit i očekávaný nárůst zájmu díky novému románu Dana Browna[2].
Původní iniciativu vedl poslanec Michal Zuna (TOP 09), který navrhl zvýšení maximálního ubytovacího poplatku v lázeňských městech ze 50 na 100 korun za noc; provozovatelé lázní kritizovali opatření jako diskriminační vůči lázeňským pacientům, kteří by poplatek za čtyřtýdenní pobyt museli hradit (příklad 2 800 Kč), a některé subjekty zvažovaly přeměnu na odborné léčebné ústavy, aby pacienty od poplatku osvobodily[1].
Debata se tak rozvíjí od úzkého problému lázeňských zařízení k širšímu nastavení turistických poplatků a segmentaci turistického trhu (např. cílení na movitější návštěvníky Prahy); to může ovlivnit rozsah a aplikaci poplatků napříč typy ubytování a skupinami hostů, včetně výjimek pro hospitalizované pacienty nebo léčebné pobyty[1][2].
Zdroje:
Nejnovější
Šéf Prague City Tourism František Cipro o tom, jak Dan Brown změní pražský turismus
19. 2. 2026: Praha se zaměřuje na movitější klientelu a plánuje zvýšení turistického poplatku, k čemuž má dopomoci i nový román Dana Browna.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
2. června 2025
Tohle je další nástroj, jak by obce mohly regulovat množství turistů
2
Vysoký dopad
2. června 2025
Všichni, kteří jsou hospitalizovaní, jsou osvobozeni. A ti, kteří jsou v lázních, tak platí
3
Střední dopad
16. dubna 2025
Obce za tím vidí jen vyšší příjmy, může mít přitom přesně opačný efekt na konečný výběr poplatku
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Obce (města s lázeňským nebo turistickým provozem)
Navrhované zvýšení stropu ubytovacího poplatku a zavedení centrální evidence by výrazně zvýšily příjmy měst a umožnily financovat údržbu infrastruktury zatížené turismem. Zvýšené příjmy jsou pro obce v turistických lokalitách zásadní.
Provozovatelé lázní (např. Ensana, Lázní Darkov, Royal Spa)
Budou čelit vyšším nákladům nebo diskriminaci, protože lázeňští pacienti by museli platit poplatek, a navrhovaná pravidla nepřináší návrat prostředků do lázeňské infrastruktury. To může vést k přeregistracím na léčebné ústavy a nutnosti investic.
Pacienti lázní (lázeňští pacienti)
Mohou být postiženi nutností platit zvýšený ubytovací poplatek, zatímco jiní pacienti (nemocniční/rehabilitační) jsou od poplatku osvobozeni, což zvyšuje jejich náklady na léčbu.
Starostové a městské vedení Prahy (včetně Františka Cipra)
Podpora razantního zvýšení místního poplatku a cílené strategie pro zlepšení kvality turistů a sezónní rozložení návštěv by mohla zvýšit městské příjmy a snížit přetížení exponovaných míst.
Hoteliéři a Asociace hotelů a restaurací (zástupci hotelového sektoru)
Zvýšení stropu poplatku a regulace krátkodobých pronájmů může zlepšit konkurenceschopnost hotelů, ale zároveň by zvyšování poplatků mohlo zdražit domácí turismus a snížit poptávku.
Poslanec Michal Zuna a navrhovatelé zvýšení stropu poplatku
Jejich návrh na zvýšení maximálního ubytovacího poplatku na 100 Kč může posílit fiskální nástroje obcí proti přetíženému turismu a podpořit přerozdělení nákladů na návštěvníky.
Platformy krátkodobého pronájmu (Airbnb, Booking)
Centrální evidence eTurista a případná regulace ubytování zvýší dohled nad platformami a povinnost hlásit hosty, což zlepší výběr poplatků, ale omezení regulací obcí může být zmírněno a představuje právní rizika.
Majitelé bytů/pronajímatelé přes platformy (profesionální pronajímatelé)
Přísnější evidenční povinnosti, vyšší poplatky a možné omezení dní provozu mohou snížit atraktivitu krátkodobého pronájmu jako příjmové činnosti a zvýšit daňové či regulační zatížení.
Občanská iniciativa a experti pro dostupnost bydlení (např. Za bydlení, Akademie věd)
Podpora pravomoci obcí regulovat krátkodobé pronájmy může pomoci přesměrovat byty k dlouhodobému bydlení, i když dopady jsou dle studií smíšené.
Kontext
Dříve jsme psali...
Lázeňská města budou moci vybírat až 100 korun za noc, lázně hovoří o diskriminaci
Poslanci plánují zdvojnásobit maximální ubytovací poplatek z 50 na 100 korun za noc, proti čemuž protestují zejména provozovatelé lázní, kteří na rozdíl od nemocnic nemohou své pacienty od poplatku osvobodit. Dopad na pacienty
Fakta
📊
100 Kč
navrhovaný poplatek za noc
(2. 6. 2025)
📊
50 Kč
současný poplatek v Praze
(19. 2. 2026)
👤
Michal Zuna
autor návrhu zákona
(2. 6. 2025)
📍
Praha
hlavní cíl regulace turismu
(19. 2. 2026)
📊
10×
očekávaný vliv Netflixu
(19. 2. 2026)
🔄
přeměna
lázně zvažují změnu statutu
(2. 6. 2025)
Události
Co a kdy?
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Zvýšení stropu ubytovacího poplatku na 100 Kč za noc
Srovnání před a po
💰
Maximální výše poplatku za ubytování
PŘED
Strop místního poplatku byl 50 Kč za noc
PO
Návrh zvyšuje strop na 100 Kč za noc (navrhl Michal Zuna)
📋
Cíle regulace turismu
PŘED
Strategie měst (např. Praha) se soustředila na kvalitu návštěvníků, rozložení v čase a prostor a strop poplatku 50 Kč
PO
Města usilují o razantní zvýšení místního poplatku (až strop 100 Kč) jako nástroj regulace a zvýšení příjmů obcí
👥
Dopad na lázeňské pacienty a zařízení
PŘED
Pacienti v nemocnicích a rehabilitačních zařízeních byli od poplatků osvobozeni; lázeňští pacienti poplatek platili
PO
Po změně by lázeňští pacienti nadále poplatek platili; lázně varují, že to je diskriminační a mohou se přeměňovat na odborné léčebné ústavy, aby získaly výhody (vyšší státní příspěvky, osvobození pacientů), což ale vyžaduje investice a navýšení personálu
Klíčové postavy
👤
Michal Zuna
Poslanec, předkladatel pozměňovacího návrhu na zvýšení stropu poplatku
🏛️
František Cipro / město Praha (zástupci)
Zastánci zvýšení poplatku jako nástroje pro regulaci turismu a cílení na kvalitnější návštěvníky
🏢
Provozovatelé lázní / Svaz léčebných lázní / společnosti jako Ensana
Protistrana kritizující diskriminační dopad změny; upozorňují na nutnost financovat lázeňskou infrastrukturu a možnou přeregistraci na léčebné ústavy
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Michal Zuna
poslanec"Tohle je další nástroj, jak by obce mohly regulovat množství turistů"
Michal Zuna
poslanec"Je tam riziko, že bychom možnost navýšit na tuto částku dali všem městům. Beru to tak, že 100 korun je kompromisní průnik napříč obcemi"
Eduard Bláha
předseda představenstva Lázní Luhačovice"Všichni, kteří jsou hospitalizovaní, jsou osvobozeni. A ti, kteří jsou v lázních, tak platí"
Eduard Bláha
předseda představenstva Lázní Luhačovice"Rozdíl je jenom v tom, že jeden využívá přírodní léčebný zdroj"
Václav Stárek
prezident Asociace hotelů a restaurací"Obce za tím vidí jen vyšší příjmy, může mít přitom přesně opačný efekt na konečný výběr poplatku"
Jak šel čas
Historický kontext
📈
2025
Poslanecká iniciativa zvýšit strop ubytovacího poplatku z 50 na 100 Kč (návrh Michala Zuny)
Návrh vzešel od poslance Michala Zuny (TOP 09) jako reakce na přetížený turismus v místech jako Praha či lázeňská města.
Vyvolal odpor provozovatelů lázní a diskusi o diskriminaci lázeňských pacientů a o možné přeregistraci lázní na léčebné ústavy.
🗃️
2025
Debata o eTurista — centrální registr ubytovaných a digitalizace sběru dat
Změna souvisí s požadavky EU a cílem zlepšit výběr daní a ubytovacích poplatků; centrální evidence měla podle článků začít později (od příštího roku).
Může zvýšit výběr poplatků a daní, odhalit nehlášené poskytovatele krátkodobého ubytování a umožnit lepší plánování obcí.
🏛️
2023
Veřejná kampaň a tlak obcí za zavedení poplatků i pro lázeňské hosty
Obce a někteří poslanci lobbovali, aby i lázeňští klienti začali platit pobytové poplatky; tento tlak je součástí dlouhodobé snahy zvýšit příjmy obcí.
Vyvolal odpor Svazu léčebných lázní a vedl ke snahám lázní přesvědčit zákonodárce, včetně seminářů ve sněmovně.
🌬️
2024
Návrh MZ: přísnější imisní limity pro lázně a nové rozdělení do tří skupin
Ministerstvo zdravotnictví navrhlo zpřísnění limitů kvality ovzduší pro části lázeňských míst (standardní, lázně pro kardiopulmonální pacienty, klimatické lázně).
Vyvolalo obavy provozovatelů lázní a diskusi o praktické proveditelnosti opatření; může ovlivnit provoz či potřebu investic v lázních.
🏘️
2022
Návrhy regulace krátkodobého pronájmu (zvýšená odpovědnost platforem, rozdělení hostitelů)
Piráti navrhli zákon upravující krátkodobé pronájmy, zavádějící rozlišení příležitostných a profesionálních ubytovatelů a pokuty za porušování pořádku.
Připravily půdu pro pozdější debaty o eTuristovi, evidenci hostů a regulaci platforem typu Airbnb.
⚖️
2025-03-31
Návrh z e-Turisty: omezení pravomocí obcí regulovat počet dní krátkodobého pronájmu z návrhu vypadává
V průběhu legislativního procesu se z návrhu zákona odstraňovala pravomoc obcí omezovat dny, kdy lze krátkodobě pronajímat.
Ovlivňuje možnosti místní regulace Airbnb a podobných platforem; mění očekávanou míru zásahu obcí do trhu krátkodobých pronájmů.
🏙️
2026-02-19
Praha plánuje cílit poplatky na movitější návštěvníky a zvažuje razantní zvýšení místního poplatku
Pražská strategie zdůrazňuje kvalitu a útratu návštěvníků místo počtu; uvažuje se o zvýšení poplatku nad stávající 50 Kč za noc.
Může vést k segmentaci trhu a změně image Prahy, ovlivnit rozložení turistů v čase a prostoru a podpořit vyšší příjmy města.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Poplatek může být pevná částka (paušál) nebo přirážka k ceně služby. Určují ho zákony nebo pravidla poskytovatele služby — například město stanoví místní poplatek za psa, stát vybírá dálniční poplatek a banka účtuje poplatek za vedení účtu. Platbu platí uživatel služby; příjemcem jsou veřejné rozpočty nebo soukromý poskytovatel.
Proč je to důležité
Poplatky jsou klíčové, protože představují důležitý příjem pro veřejné rozpočty, jako jsou rozpočty obcí nebo státu. Jejich výběr je upraven zákonem (např. daňovým řádem), což zajišťuje regulované financování veřejných služeb a transparentnost.
Co to je
Lázeňské město je sídelní útvar, ve kterém jsou provozovány lázně. Lázně jsou zařízení sloužící k léčbě nebo rehabilitaci lidí, primárně formou koupání ve vodě. Přeneseně se tedy lázeňským městem rozumí obec, která poskytuje zázemí pro tyto léčebné procedury.
Jak to funguje
Lázeňská zařízení využívají místní přírodní zdroje, jako jsou léčivé prameny, k poskytování procedur pro hosty. Mezi nejnavštěvovanější česká lázeňská města patří Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Luhačovice a Poděbrady. Tato města fungují jako centra pro zdravotní péči a rekreaci, která lákají návštěvníky z domova i ze zahraničí.
Proč je to důležité
Lázeňská města jsou významná pro cestovní ruch, protože přitahují velký počet hostů. Například v roce 2011 navštívilo české lázně kolem 700 000 hostů. Přibližně polovina těchto návštěvníků jsou cizinci, zejména z Německa, Ruska a Rakouska, což potvrzuje jejich mezinárodní význam.
Otestujte se
Kvíz: Změny ubytovacího poplatku a dopady na lázně a Prahu
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 27. 2. 2026 13:10:10