Půjčka (v právním smyslu zápůjčka) je dohoda, kdy ten, kdo půjčuje, předá druhově určené věci — často peníze — a dlužník je po dohodnuté době vrátí. U peněz se půjčená částka nazývá jistina a může být navýšena o dohodnuté úroky. U věcí (např. obilí, palivo) se vrací stejného druhu, často v přiměřeně větším množství nebo lepší kvalitě.
Nepokoje v NATO a využití obranných výdajů
Šéf estonské rozvědky popírá plánované útoky Ruska na země NATO v době rostoucí napětí
Málo aktivní téma o
politice a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
V současnosti vedoucí představitel estonské rozvědky Kaupo Rosin tvrdí, že Rusko momentálně nemá úmysl zaútočit na pobaltské země ani jiné státy NATO; jeho prohlášení zmírňuje bezprostředné obavy z přímé ruské invaze v kontextu rostoucí retoriky západních politiků[13].
Téma se od počátečních diskuzí o obecnějším zvyšování obranných výdajů posunulo k otázce konkrétních kapacit protivzdušné a protiraketové obrany a tlaku Spojených států; na summitu v Haagu se státy dohodly na cíli zvýšit výdaje na 5 % HDP do roku 2035, přičemž návrh prosazoval i Donald Trump[9][11][8].
Evropské země reagují různě: Německo schválilo rekordní obranný rozpočet 108,2 miliardy eur pro rok 2026, částečně financovaný půjčkami, a plánovalo dříve dosáhnout 3,5 % HDP do roku 2029; současně veřejnost v řadě států podporuje vyšší výdaje a návrat povinné služby, zatímco někteří politici (např. španělský premiér Pedro Sánchez) navýšení odmítají[12][5][4].
Navýšení rozpočtů už má konkrétní dopady na plánování veřejných institucí: některé (např. hasiči) mají připravené plány pro využití dodatečných financí, jiné instituce stále definují priority; debata se tak přesouvá od strategických cílů k implementaci rozpočtů a zdrojům jejich krytí[11][12].
Zdroje:
Neočůrávat Donalda Trumpa aneb Čemu se Česko chtělo na summitu NATO v Haagu za každou cenu vyhnout
Klíčový summit NATO: Trump je zpět, aliance přehodnocuje obrannou strategii, obranné výdaje rostou
Německo do čtyř let zvýší obranné výdaje na 3,5 procenta HDP
Více peněz na zbraně a návrat povinné vojenské služby? Evropané jsou pro, ukazuje průzkum
Nejnovější
Šéf estonské rozvědky popírá plánované útoky Ruska na země NATO v době rostoucí napětí
31. 12. 2025: Šéf estonské rozvědky Kaupo Rosin uvedl, že Rusko momentálně nemá úmysl zaútočit na pobaltské země ani jiné státy NATO, přestože západní politici varují před ruskou agresí.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
24. června 2025
v roce 2026 žádné obranné výdaje navyšovat nebude
2
Vysoký dopad
24. června 2025
Když nepovažujete Rusko za hrozbu, tak neumíte svým voličům vysvětlit, proč je potřeba zvýšit obranné výdaje
3
Střední dopad
9. června 2025
Na Ukrajině vidíme, jak Rusko rozsévá teror z nebe, takže posílíme štít, který chrání náš vzdušný prostor
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Česká republika
Pětiprocentní cíl NATO (3,5 % armáda + 1,5 % související výdaje) výrazně zvýší rozpočtové nároky Česka; pro ČR by to znamenalo ~400 mld. Kč ročně, ~18 % státního rozpočtu, což vyvolává fiskální tlak a potřebu přeprogramování veřejných financí.
Ministerstvo financí ČR / státní rozpočtová pravidla
Bude pod tlakem změnit rozpočtová pravidla a financování (dluh, daně, škrty) aby pokrylo navýšení obranných výdajů; vyžaduje legislativní úpravy a rebalanc financí.
Armáda České republiky (AČR)
Dostane dodatečné prostředky a bude rozšiřovat kapacity (více vojáků, IAMD, vybavení), ale čelí nedostatku munice, logistických kapacit a personálu; rychlé nákupy a nasazení budou omezeny byrokracií a kapacitami průmyslu.
Ministerstvo obrany ČR
Získá větší rozpočet a nové mandáty (definice 1,5 % souvisejících výdajů), ale čelí nejistotě metodiky a koordinace s ostatními rezorty a potřebou rychle připravit plán výdajů a infrastruktury.
Český obranný průmysl (domácí výrobci zbraní a munice)
Dostane zakázky a investiční příležitosti při masivním navyšování výdajů; potenciál růstu je omezen kapacitami a nutností rychlých investic do výrobních linek.
České domácnosti / daňoví poplatníci
Budou čelit vyšším daním, škrtem v jiných veřejných službách nebo zvýšenému dluhu, protože financování navýšení obranných výdajů pravděpodobně vyžádá zvýšení daní nebo půjčky.
Evropské státy východního křídla NATO (Polsko, Litva, Estonsko)
Upevnění postavení: vedou v navyšování výdajů, investují do protivzdušné obrany a tím posilují regionální odstrašení; slouží jako vzor pro další země.
Evropská komise / EU instituce
Získají větší roli v koordinaci financování, průmyslové politiky a fondů na rozvoj výrobních kapacit obranného průmyslu (SAFE, investiční nástroje).
Kontext
Dříve jsme psali...
Nejvyšší rozpočet na obranu od konce studené války v Německu schválen
Německý Spolkový sněm schválil rekordní obranný rozpočet 108,2 miliardy eur na rok 2026, jehož značná část bude financována z půjček. Porozumět rekordnímu rozpočtu
Hasiči mají jasný plán na využití peněz z vyšších obranných výdajů NATO
Hasiči už vědí, jak by využili dodatečné finance z navýšených obranných výdajů, zatímco ostatní státní instituce stále tápou v definici a plánování. Kam půjdou miliardy?
Španělský premiér Pedro Sánchez odmítá zvýšit obranné výdaje navzdory tlaku aliance
Španělsko navzdory nízkým výdajům na obranu hraje klíčovou roli v operacích NATO i amerických vojenských akcích. Španělsko pod tlakem NATO
Summit NATO přinesl dohodu o zvýšení obranných výdajů na pět procent s ohledem na Donalda Trumpa.
Státy NATO se dohodly na navýšení obranných výdajů na pět procent HDP do roku 2035, přičemž tento cíl komunikují hlavně kvůli Donaldu Trumpovi. Trump, zákulisí summitu
Summit NATO přináší návrat Trumpa a revoluci v protivzdušné obraně aliance
NATO plánuje čtyřnásobně posílit protivzdušnou a protiraketovou obranu v reakci na ruskou agresi a nové hrozby. Jaké systémy nakoupí?
Fakta
📊
5%
Cíl výdajů NATO
(26. 6. 2025)
📊
3,5%
Reálný alianční závazek
(26. 6. 2025)
💰
400 mld.
České roční náklady při 5%
(28. 5. 2025)
📊
85%
Pravděpodobnost 2,5–3,5% (Metaculus)
(28. 5. 2025)
📅
24.–25.6.25
Summit NATO v Haagu
(9. 6. 2025)
💰
95 mld. €
Německo 2025 obr. výdaje
(24. 6. 2025)
Události
Co a kdy?
24. června 2025
Očekává se definitivní schválení nových aliančních závazků na summitu NATO v Haagu (dle článku očekáváno 24.–25. června 2025).
24. – 25. června 2025
Summit NATO v Haagu — diskuse o zvýšení cíle výdajů na obranu (navrhováno až 5 % HDP) a posílení protivzdušné a protiraketové obrany; očekává se rozhodnutí o nových závazcích.
25. června 2025
Generální tajemník NATO Mark Rutte navrhl cíl 5 % HDP rozdělený na 3,5 % na armádu a 1,5 % na širší bezpečnostní výdaje; zdůraznil čtyřnásobné zvýšení kapacit IAMD.
25. června 2025
Donald Trump na summitu v Haagu při příchodu prohlásil vlastní pojetí článku pět, později však ujistil, že USA budou NATO silně podporovat.
25. června 2025
NATO aktualizovalo plánování obrany se zaměřením na schopnosti (IAMD, protivzdušná/protiraketová obrana) a konkrétní nákupy systémů u několika členských států (polské CAMM, německé Arrow‑3, italsko‑francouzské SAMP/T NG, rumunské Patrioty, slovenské/české izraelské GBAD).
26. června 2025
Na summitu byla podle článků formálně schválena dohoda o zvýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP do roku 2035 (3,5 % na obranu + 1,5 % jako širší bezpečnostní výdaje), přičemž reálné závazky směřují k 3,5 %.
24. června – 30. června 2025
Během summitu a bezprostředně po něm probíhaly jednání a zmínky o rozporech (Španělsko si vyjednalo výjimku; politické diskuse o rozsahu a použitelnosti 1,5 % na širší výdaje).
14. července 2025
Český Hasičský sbor představil plán, jak by část „širších bezpečnostních výdajů“ mohla jít na modernizaci civilní ochrany; Česko má poslat první oficiální stanovisko k těmto výdajům do Bruselu v polovině roku 2026.
24. června 2025 (uváděno v článcích)
Byly zdůrazněny termíny pro dosažení zvýšených cílů (v některých článcích uváděno do roku 2032 nebo 2035 jako horizont dosažení 5 % HDP).
do roku 2029
Německo oznámilo závazek zvýšit své výdaje na obranu na 3,5 % HDP do roku 2029 (v roce 2025 by měly činit 2,4 % HDP).
prosinec 2025
Spolkový sněm Německa schválil rozpočet na rok 2026 s nejvyššími poválečnými obrannými výdaji (108,2 mld. eur) a plánem dosáhnout 3,5 % HDP do roku 2029.
polovina roku 2026
Termín, do kterého má Česko podle článku poslat první oficiální stanovisko k vymezení výdajů souvisejících s obranou (Brusel).
Související
Příbuzná témata
- Evropská a globální fiskální výzvy v obraně
- Povinný dotazník pro vojenskou službu v Německu a evropské programy pro mládež v armádě
- Snížení počtu amerických vojáků v Evropě a evropské bezpečnostní simulace
- Česká vláda a rozpočtové výzvy na přelomu 2025–2026
- Zahraniční vojenská pomoc Ukrajině a globální výdaje na obranu
Co to znamená
Co se děje
NATO zvyšuje cíle obranných výdajů (3,5%+1,5% → veřejně 5%)
Srovnání před a po
💰
Cíl aliančních výdajů na obranu
PŘED
Oficiální doporučený cíl byl 2 % HDP (dosud plní 22 z 32 členů)
PO
Nově veřejné oznámení cíle 5 % HDP; reálně se státy zavázaly k 3,5 % na tradiční obranu + 1,5 % na širší bezpečnost/infrastrukturu (do roku 2032–2035)
📋
Rozsah protivzdušné a protiraketové obrany (IAMD)
PŘED
Aliance měla výrazný deficit kapacit (plánovací dokumenty 2023: jen 5 % potřebných prostředků)
PO
Rutte a velení NATO požadují až čtyřnásobné navýšení kapacit IAMD (300–400 % nárůst kapacity)
📅
Časový rámec závazků
PŘED
Původní termíny byly méně jednotné, dvouprocentní cíl dlouhodobý
PO
Summit v Haagu stanovil cílové roky pro dosažení zvýšených výdajů (revize 2029; konečné termíny 2032–2035, Španělsko vyjednalo výjimku)
📋
Dohodnuté vykazování „širších“ výdajů
PŘED
Účetnictví bylo užší; státy různé položky započítávaly různě
PO
1,5 % z veřejně zveřejněných 5 % lze zaplnit široce definovanými výdaji (infrastruktura, kyber, civilní ochrana); metodika se ještě upřesní (Česko má poslat definice do poloviny 2026)
Klíčové postavy
👤
Mark Rutte
Generální tajemník NATO; navrhl 3,5 % na armádu + 1,5 % na širší bezpečnost (veřejná 5%)
👤
Donald Trump
Prezident USA; tlačil na Evropu ke zvýšení výdajů až na 5 % a ovlivnil politickou dynamiku summitu
🏛️
Členské státy NATO (evropské vlády, např. Německo, Polsko, Španělsko)
Implementují národní plány: Německo slibuje 3,5 % do 2029; Španělsko vyjednalo výjimku/odklad; Polsko/Litva jdou výše
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Petteri Orpo
"Je jasné, že v případě mírové dohody je Rusko pořád hrozbou a přesune své jednotky k našim hranicím a hranicím baltských států"
Tomáš Valášek
"Když nepovažujete Rusko za hrozbu, tak neumíte svým voličům vysvětlit, proč je potřeba zvýšit obranné výdaje"
Tomáš Valášek
"Fico potřebuje u voličů zdůraznit, že si na ostatních něco vydupal."
.jpg?width=64)
Rutteho projev (cituje AFP)
"Na Ukrajině vidíme, jak Rusko rozsévá teror z nebe, takže posílíme štít, který chrání náš vzdušný prostor"
Franz-Stefan Gady
"Nový normál v celém NATO bude někde nad dvěma procenty. A růst se urychlí po zvolení Donalda Trumpa, protože evropští členové NATO chtějí být schopni ukázat americkému prezidentovi, jehož politika má transakční charakter, že jdou nahoru a skutečně pro svoji obranu něco dělají"
Angela Merkelová
"Neomezené bezpečnostní záruky pro Evropu nečekejme, musíme se více spoléhat sami na sebe"
Jan Techau
"Evropské státy musí s obrannými rozpočty něco udělat, ale pochybuji o tom, že všem z nich se podaří dostat je ke dvěma procentům HDP"
Jak šel čas
Historický kontext
🛡️
24. června 2025
Summit NATO v Haagu – neformální dohoda o cíli zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP a rozdělení 3,5 % (armáda) + 1,5 % (související výdaje); termín dosažení upřesněn na 2035 s revizí v roce 2029
Stalo se v reakci na tlak USA (Donald Trump) a potřebu posílit protileteckou a protiraketovou obranu po ruské invazi na Ukrajinu; některé státy (Španělsko) si vyjednaly výjimky
Posun od obecné diskuse o výdajích k implementaci a plánování konkrétních kapacit IAMD; zvýšil politický tlak na národní rozpočty a průmysl
Cíl označený jako výrazné navýšení oproti dosavadním cca 2 %
🚀
červen 2025
Generální tajemník NATO Mark Rutte veřejně navrhl čtyřnásobné zvýšení kapacit protivzdušné a protiraketové obrany (IAMD) a cíl 5 % HDP (3,5 % armáda + 1,5 % infrastruktura/odolnost)
Vyjádření v předvečer summitu v Haagu, aby bylo možné čelit hrozbě z nebe z války na Ukrajině
Ustavení IAMD jako prioritní oblasti plánování aliance; zvýšení poptávky po systémech protivzdušné obrany a munici
Rutte uvedl, že jde o zásadní změnu plánování od roku 2023 (nejpodrobnější plány od r. 1990s)
🤝
24.–26. června 2025
Haagský summit NATO – závazek členských států komunikovat pětiprocentní cíl a reálně se zavázat k 3,5 % na klasickou obranu
Summit probíhal za účasti Donalda Trumpa, který tlačil na vyšší výdaje; španělský premiér prosadil zmírnění některých formulací
Politická dohoda umožnila uklidnit transatlantické vztahy a přimět státy k národnímu plánování navyšování výdajů
Formálně ambicióznější než dosavadní 2% závazek z roku 2014
🇩🇪
červen–červenec 2025
Německo oznámilo plán zvýšit výdaje na obranu na 3,5 % HDP do roku 2029 a schválilo rekordní obranný rozpočet ~108,2 mld. EUR pro rok 2026
Německý kabinet reagoval na alianční tlak a vnitropolitické posuny; součástí plánu je zvláštní investiční fond 500 mld. EUR
Zvýšení poptávky po zbrojním vybavení v Evropě a politický signál pro ostatní státy; částečné krytí půjčkami
Nejvyšší německé obranné výdaje od konce studené války
🇱🇹
2025 (různé termíny v článcích)
Litva oznámila záměr dát na obranu 5–6 % HDP v letech 2026–2030
Odpověď Litevských představitelů na ruskou hrozbu a inspirace návrhem Donalda Trumpa
Ukázka vedoucí role států východního křídla; politický tlak na ostatní státy, aby zvyšovaly výdaje
Litva se stala prvním státem NATO veřejně slibujícím 5 %
📑
červen–červenec 2025
Summit v Haagu upřesnil, že 1,5 % z pěti procent mohou být široce definované výdaje související s obranou (infrastruktura, kyberbezpečnost apod.)
Kompromis umožnil získat podporu některých států skeptických k plných 5 %
Otevřel prostor pro různé metodiky vykazování; vyvolal debatu o tom, co lze započítat do obranných výdajů
Změna oproti přísnějšímu pojetí 2 % z let po roce 2014
🇨🇿
červen–červenec 2025
České ministerstvo obrany/ státní instituce: příprava metodik, plánů využití dodatečných prostředků (hasiči, civilní ochrana) a lhůta pro oficiální stanovisko ČR k výdajům souvisejícím s obranou do poloviny roku 2026
Reakce na alianční závazky a očekávané navýšení výdajů; ministerstva definují priority a metodiky
Posun debaty od strategických cílů k implementaci financí v národních rozpočtech; krátkodobá nejistota definic financování
Praktický krok k naplnění aliančních dohod
⏳
2025–2035 (termíny uvedené členskými státy)
Přijetí časového rámce: dosažení vyšších cílových hladin výdajů (3,5–5 %) v letech 2029–2035 v závislosti na dohodách jednotlivých států
Revize a harmonogramy stanovené na summitu (revize 2029, konečný horizont 2032/2035 dle zdrojů)
Dala členským státům politický i časový prostor pro postupné navyšování rozpočtů a investic do kapacit (IAMD, munice, průmysl)
Prodloužení do roku 2035 oproti dřívějším kratším plánům
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Smlouva o zápůjčce je reálná: vzniká až při předání věci nebo peněz, ne jen podpisem. Půjčitel získá pohledávku (právo na vrácení) a dlužník vzniklý dluh splácí podle dohody. Na rozdíl od bankovního úvěru nemusí být půjčka vždy úročená a může se týkat i jiných věcí než peněz.
Proč je to důležité
Nesprávné řízení půjček může vést k dluhové spirále. Ta vzniká, když jsou splátky větší než příjmy po odečtení nezbytných nákladů, jako je nájem nebo jídlo. Zatímco dříve lidé v Česku brali půjčky na dovolenou, dnes jsou častější příčinou nenadálé výdaje. Rozumět podmínkám půjčky pomáhá vyhnout se těmto finančním problémům.
Co to je
Rozpočet je finanční plán na určité období (často rok), kde jsou sečteny očekávané příjmy a plánované výdaje. Může patřit státu, firmě nebo domácnosti a ukazuje, kolik peněz je na co určeno.
Jak to funguje
Nejprve odhadnete příjmy (např. mzdy, daně, tržby) a pak rozdělíte peníze na položky (provoz, investice, úspory). Organizace často dělí rozpočet na provozní (běžné výdaje), kapitálový (dlouhodobé investice) a cash flow (skutečné toky hotovosti). Pokud výdaje převyšují příjmy vznikne schodek, pokud příjmy převyší výdaje je přebytek.
Proč je to důležité
Rozpočet pomáhá kontrolovat peníze, plánovat investice a rozhodovat, kde šetřit nebo utrácet. U státu ovlivňuje veřejné služby a daně; u firmy ovlivňuje zisk a cenu akcií; u domácnosti určuje, zda zvládnete platit účty a spořit.
Otestujte se
Kvíz: Zvýšení obranných výdajů NATO a dopady pro Evropu
Rusko
stát v Evropě a Asii
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Petrohrad (do 11. března 1918)
Rozloha: 17.13 mil. km² (leden 2017)
Populace: 146.12 mil. (leden 2025)
Měna: ruský rubl (leden 1992 - dosud)
HDP: 2.24 bil. RUB (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 12. 1. 2026 14:26:02