NATO (Severoatlantická aliance) je vojenské spojenectví států z Evropy a Severní Ameriky založené v roce 1949. Členské státy si vzájemně slíbily, že útok na jednoho z nich považují za útok na všechny (tzv. článek 5). Sídlí v Bruselu a v roce 2024 má 32 členů.
Nepokoje v NATO a využití obranných výdajů
Babiš odmítá plnit závazky NATO na 3,5 % HDP, Fiala kritizuje jeho postoj
Mizící téma o
politice a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Současný stav: Na summitu NATO v Haagu se státy dohodly na ambiciózním cíli zvýšit obranné výdaje až na 5 % HDP do roku 2035 a výrazně posílit protivzdušnou a protiraketovou obranu (cílem čtyřnásobné zvýšení kapacit) [1][2][3][4].
Vývoj: Politický tlak zejména ze strany Donalda Trumpa vyvolal diplomatické napětí mezi spojenci; jeho výhrady vůči ochotě některých států pomoci USA vedly k ostrým reakcím Polska a Británie a zintenzivnění debaty o rozdělení břemene v alianci [8][11].
Regionální kroky a rozdíly: Některé země už oznámily nebo schválily výrazné navýšení výdajů — například Německo schválilo rekordní obranný rozpočet 108,2 mld. eur pro rok 2026 a plánuje dosáhnout 3,5 % HDP do roku 2029; průzkumy ukazují, že část evropské veřejnosti podporuje vyšší výdaje a návrat povinné služby [5][6][10].
Nový vývoj v Česku: Česká vládní koalice ANO, SPD a Motoristů opakovaně odmítla navyšování na 3,5 % či vyšší a deklarovala zachování výdajů na úrovni 2 % HDP; nejnověji to potvrdil premiér Babiš, jehož postoj kritizoval expremiér Fiala jako sobecký vůči spojencům — tato domácí neshoda dále prohlubuje spory o rozdělení nákladů v rámci NATO [15][16].
Zdroje:
Více peněz na zbraně a návrat povinné vojenské služby? Evropané jsou pro, ukazuje průzkum
Klíčový summit NATO: Trump je zpět, aliance přehodnocuje obrannou strategii, obranné výdaje rostou
Německo do čtyř let zvýší obranné výdaje na 3,5 procenta HDP
Evropa má plán, jak Trumpa připoutat k NATO. Známe detaily o summitu aliance: překvapí vás
A co závazky vůči NATO? Vláda ponechá výdaje na obranu na dvou procentech, podle Okamury to stačí
Nejnovější
Babiš odmítá plnit závazky NATO na 3,5 % HDP, Fiala kritizuje jeho postoj
26. 2. 2026: Premiér Babiš tvrdí, že Česko nebude zvyšovat obranné výdaje na 3,5 % HDP, což kritizuje expremiér Fiala jako sobecké vůči spojencům.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
26. února 2026
Naše priorita je zdraví našich spoluobčanů, aby žili dlouho
2
Vysoký dopad
5. června 2025
Abychom byli aliancí, nestačí jen vlajky. Musíme mít konkrétní formace. Musíme být víc než jen konferencemi, musíme být připraveni k boji
3
Vysoký dopad
19. března 2025
Rusko ale bude schopné testovat naši odolnost do pěti let od (případného) uzavření míru na Ukrajině
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Česká vláda (koalice ANO, SPD, Motoristé)
Vládní rozhodnutí odmítnout navyšování obranných výdajů na 3,5 % HDP a ponechat je blízko 2 % oslabuje schopnost Česka plnit nové alianční cíle a zvyšuje riziko mezinárodní izolace či reputační ztráty u spojenců.
Ministerstvo obrany ČR / armáda
Možné omezení navyšování rozpočtu a politické spory ohrožují plánované modernizační projekty, naplnění kapacitních cílů a provozní plánování armády.
České veřejné finance / státní rozpočet
Možné výrazné navyšování výdajů na obranu (ve scénářích 3–5 % HDP) významně zatěžuje rozpočet; vláda zvažuje kombinaci dluhu, zvýšení daní a škrty v jiných kapitolách.
Prezident/vedoucí zahraniční politiky — Andrej Babiš (politická figura)
Jasné odmítání navyšování výdajů a kritika stávajících iniciativ (muniční iniciativa, nákupy F‑35) zvyšují riziko diplomatického napětí se spojenci a oslabují českou pozici v alianci.
Prezident Petr Pavel
Prezident veřejně vyzývá k plnění závazků NATO; vládní odmítavý postoj vůči navýšení výdajů ho staví do sporu s exekutivou a oslabuje jeho vliv na obrannou politiku.
Český obranný průmysl (výrobci munice, zbraní a high‑tech komponent)
Růst obranných výdajů v EU a NATO představuje příležitost na vyšší zakázky, export a investice do kapacit a R&D českého průmyslu.
Obyvatelstvo / spotřebitelé v ČR
Růst obranných výdajů může vést k vyšším daním nebo škrtem v sociálních službách; veřejné mínění je přitom rozdělené a citlivé na domácí politiku.
Prezident/ministr obrany / Klára Ochmanová (Hasičský sbor)
Rozšíření definice výdajů souvisejících s obranou otevírá příležitosti pro civilní složky (hasiče, civilní ochranu) získat více prostředků, ale metodika je nejistá.
Kontext
Dříve jsme psali...
Okamura potvrzuje zachování výdajů Česka na obranu na dvou procentech HDP
Česká vláda ANO, SPD a Motoristů nechá výdaje na obranu na úrovni dvou procent HDP, což považuje za dostačující, a odmítá navyšování podle plánů NATO. Znáte pravdu o obraně?
Trump zpochybnil ochotu spojenců NATO pomoci USA a jejich roli v Afghánistánu
Trumpova kritika spojenců NATO, zejména jejich role v Afghánistánu, vyvolala okamžité a ostré reakce ze strany Polska a Británie. Co Trumpovi vadí?
Šéf estonské rozvědky popírá plánované útoky Ruska na země NATO v době rostoucí napětí
Šéf estonské rozvědky Kaupo Rosin uvedl, že Moskva momentálně nemá úmysl zaútočit na pobaltské země ani jiné státy NATO, přestože západní politici varují před ruskou agresí. překvapivé odhalení
Nejvyšší rozpočet na obranu od konce studené války v Německu schválen
Německý Spolkový sněm schválil rekordní obranný rozpočet 108,2 miliardy eur na rok 2026, jehož značná část bude financována z půjček. Porozumět rekordnímu rozpočtu
Hasiči mají jasný plán na využití peněz z vyšších obranných výdajů NATO
Hasiči už vědí, jak by využili dodatečné finance z navýšených obranných výdajů, zatímco ostatní státní instituce stále tápou v definici a plánování. Kam půjdou miliardy?
Fakta
📊
5%
Návrh cíle výdajů NATO
(28. 5. 2025)
💰
400 mld.
České roční náklady při 5%
(28. 5. 2025)
📊
3,5%
Reálný alianční závazek (armáda)
(26. 6. 2025)
📅
24.–25.6.2025
Summit NATO v Haagu
(9. 6. 2025)
📊
85%
Pravděpodobnost 2,5–3,5% (Metaculus)
(28. 5. 2025)
💰
95 mld.
Německé výdaje 2025 (2,4% HDP)
(24. 6. 2025)
Události
Co a kdy?
24. června 2025
Summit NATO v Haagu — členské státy dohodly zvýšit výdaje na obranu na pět procent HDP (3,5 % na klasickou obranu + 1,5 % na související výdaje) a reálně se zavázaly k 3,5 % jako hlavní cíli; dohoda komunikována veřejně.
24. – 25. června 2025
Očekávané definitivní schválení nových aliančních závazků (termín summitu, kdy mělo dojít k formalizaci dohody).
25. června 2025
Generální tajemník NATO Mark Rutte a spojenci navrhli čtyřnásobné navýšení kapacit integrované protivzdušné a protiraketové obrany (IAMD) a navrhli rozdělení pětiprocentního cíle na 3,5 % armáda + 1,5 % širší bezpečnostní investice.
25. června 2025
Na summitu bylo konstatováno, že se má posílit plánování a schopnosti aliance — aktualizace plánování byla popisována jako první od ruské invaze na Ukrajinu a počítá se s masivními investicemi do protiletecké obrany a kyberbezpečnosti.
26. června 2025
Oficiální zprávy potvrdily, že státy NATO budou veřejně komunikovat pětiprocentní cíl, zatímco reálné závazky k financování obrany budou směřovat primárně k 3,5 % HDP.
24. června – 14. července 2025
Členské státy začaly uvádět konkrétní národní kroky: Některé země (Polsko, Německo, Itálie, Francie, Rumunsko, Slovensko, Česko) oznamovaly nebo plánovaly nákupy konkrétních protileteckých systémů a projekty víceúrovňové obrany (CAMM, Arrow-3, SAMP/T NG, Patriot, GBAD, ESSI apod.).
polovina roku 2026
Česko má zaslat do Bruselu první oficiální stanovisko k výdajům souvisejícím s obranou (dle článku termín pro odeslání definic/stanovisek).
do roku 2029
Německo se zavázalo zvýšit své obranné výdaje na 3,5 % HDP (v roce 2025 dosáhnout 2,4 %), s cílem postupného nárůstu do roku 2029; návrhy rozpočtu plánují zvýšení výdajů až na 162 miliard eur v následujících letech.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
NATO zvyšuje cíle výdajů na obranu (3,5%–5% HDP)
Srovnání před a po
💰
Cíl aliančních výdajů na obranu
PŘED
Současný formální cíl byl 2 % HDP (platný od 2014).
PO
Aliance na summitu schválila veřejné komunikování cíle 5 % HDP, reálně se členské státy zavázaly plnit 3,5 % na armádu + 1,5 % na související bezpečnostní investice (infrastruktura, kyber) do roku 2035; nejpravděpodobněji se očekává ~3 % podle predikcí.
📋
Priorita schopností a IAMD
PŘED
Plánování a kapacity protivzdušné a protiraketové obrany byly nižší, plánování z roku 2023 ukázalo velký nedostatek prostředků.
PO
Generální tajemník Mark Rutte a alianční dokumenty požadují až čtyřnásobné navýšení kapacit IAMD (300–400 % nárůst kapacity) a silné investice do protidronových systémů, raketové obrany a kybernetiky.
📅
Časový rámec navyšování (Česko)
PŘED
Česko mělo zákonný závazek 2 % HDP a plán postupného navyšování o 0,2 p.b. ročně do roku 2030 (cílem 3 %).
PO
Po summitu NATO se aliance dohodla na cílech do roku 2035 (přesuny termínů u některých zemí na 2035 místo 2032); Česko zatím oficiálně větší navýšení nepřijalo a vláda ANO/SPD/Motoristé deklaruje setrvání u ~2 %.
📋
Zahrnutí výdajů souvisejících s obranou
PŘED
Do obranných výdajů se tradičně započítávaly hlavně ministerstva obrany; metodika byla užší.
PO
Ruttem navržený rámec rozděluje 3,5 % na vojenskou obranu a 1,5 % na širší bezpečnostní/infrastrukturní výdaje, které mohou započítat různé ministerské projekty; Česko má poslat první definice do Bruselu do poloviny roku 2026, metodika je zatím nejasná.
Klíčové postavy
👤
Mark Rutte
Generální tajemník NATO; navrhl kompromis 3,5 % + 1,5 % a posílení IAMD
👤
Donald Trump
Prezident USA; tlačí na spojence k navýšení výdajů až na 5 % HDP a ovlivnil dohodu
🏛️
Česká vláda (premiéři/předsedové) - Andrej Babiš, Tomio Okamura, Jaromír Zůna
Národní aktéři: vláda ANO/SPD/Motoristů odmítá cíle NATO nad 2 % a rozhoduje o české implementaci a rozpočtech
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Andrej Babiš
premiér"Naše priorita je zdraví našich spoluobčanů, aby žili dlouho,"
Tomáš Valášek
"Když nepovažujete Rusko za hrozbu, tak neumíte svým voličům vysvětlit, proč je potřeba zvýšit obranné výdaje,"
Oana Lungescu
"Pětiprocentní podíl výdajů na obranu nebyl zvolen náhodou. Odpovídá novým obranným plánům NATO, které jsou nejpodrobnější od dob studené války. Po přijetí těchto plánů následovala analýza, jaké vojenské vybavení a jaká lidská síla jsou potřeba, aby tyto plány mohly být naplněny v praxi. Takto jsme se dostali k pěti procentům HDP."
Jens Stoltenberg
"V minulém roce jsme viděli napříč Evropou a Kanadou největší nárůst obranných výdajů za celou generaci,"
Ursula von der Leyenová
"25 let jsme na výdajích škrtali. Ale teď, jen v příštím roce, je zvýšíme o 11 procent a do roku 2024 o 80 procent,"
Mark Rutte
"Na Ukrajině vidíme, jak Rusko rozsévá teror z nebe, takže posílíme štít, který chrání náš vzdušný prostor,"
Pete Hegseth
"Abychom byli aliancí, nestačí jen vlajky. Musíme mít konkrétní formace. Musíme být víc než jen konferencemi, musíme být připraveni k boji,"
Karel Řehka
náčelník generálního štábu"Rusko ale bude schopné testovat naši odolnost do pěti let od (případného) uzavření míru na Ukrajině,"
Ivo Daalder
"Při investicích do evropské obrany je opravdu se potřeba soustředit na potřeby vojáků a vyplnění mezer, nikoli na procenta HDP,"
Franz-Stefan Gady
"Nový normál v celém NATO bude někde nad dvěma procenty. A růst se urychlí po zvolení Donalda Trumpa, protože evropští členové NATO chtějí být schopni ukázat americkému prezidentovi, jehož politika má transakční charakter, že jdou nahoru a skutečně pro svoji obranu něco dělají,"
Jak šel čas
Historický kontext
🛡️
24. června 2025
Summit NATO v Haagu — neformální schválení cíle zvýšit výdaje na obranu až na 5 % HDP s revizí v roce 2029 a konečným termínem 2035
Mark Rutte a lídři členských států jednali v Haagu; Španělsko si vyjednalo výjimku a termín prodloužilo na rok 2035; Některé státy preferovaly rok 2032.
Aliance veřejně komunikovala pětiprocentní cíl; prakticky se očekává realistické zaměření na 3,5 % pro klasické obranné výdaje plus 1,5 % na související výdaje; plánuje se revize plnění v roce 2029.
Přepisuje dřívější cíle (dvě procenta z roku 2014).
🇺🇸
24.–25. června 2025
Donald Trump na summitu v Haagu veřejně podpořil závazek k článku 5 a přijal výsledky jednání
Trump přijel na summit; byl cílem uklidnit vůči jeho předchozím výhrům; generální tajemník Rutte jej aktivně oslovoval.
Uklidnění transatlantické komunikace a umožnění veřejného představení navýšení výdajů spojenců; snížení rizika immediatezních ruptur vztahů s USA.
Reakcí na předchozí Trumpovy výroky z let 2017–2024.
📊
24. června 2025 (rozhodnutí summitu)
Aliance stanovila rozdělení cíle: 3,5 % HDP na přímé obranné výdaje a 1,5 % HDP na širší bezpečnostní/infrastrukturní výdaje
Návrh Marka Rutte; součást dohod z Haagu.
Umožňuje členským státům vykázat část výdajů jako související s obranou; otevírá diskusi o metodice vykazování a riziko „kreativního účetnictví“.
Jde nad rámec původního dvouprocentního standardu z roku 2014.
⏳
29. června 2025 (revize termínu uvedená na summitu)
Rozhodnuto o revizi plnění cílů v roce 2029 a prodloužení konečného termínu zvýšení na rok 2035
Na okraj summitu dohodnuto, že revize plnění proběhne v roce 2029 a že některé státy (např. Španělsko) získaly prodloužení termínu do roku 2035.
Dává státům více času na naplňování ambiciózních cílů; snižuje politický tlak na okamžité vysoké navýšení.
Prodlužuje harmonogram oproti některým původním návrhům (2032).
🚀
červen 2025 (Haag) — rozhodnutí sdělené 26. června 2025
Aliance se rozhodla čtyřnásobně posílit integrovanou protivzdušnou a protiraketovou obranu (IAMD)
Generální tajemník Mark Rutte a plánovací dokumenty NATO předkládaly potřebu výrazného posílení IAMD; reakce na zkušenosti z války na Ukrajině.
Požadavek na masivní investice do PTŘS, protidronových systémů, radarů a satelitů; konkrétní nákupy a projekty již probíhají v několika zemích.
První aktualizace plánování od invaze Ruska na Ukrajinu (2022).
🇩🇪
24. června 2025 — oznámení Německa před summitem
Německo ohlásilo plán dosáhnout 3,5 % HDP na obranu do roku 2029 a rekordní rozpočty na obranu
Německé vládní návrhy a později schválení rozpočtu (uvedeno v článcích jako krok před summitem/po něm).
Silný impuls pro evropské zbrojení; vytvoření zvláštních investičních fondů (zmíněno 500 mld. eur projektově) a reformy dluhové brzdy pro financování obrany.
Výrazné navýšení oproti dřívějším německým úrovním; historicky nejvyšší obranný rozpočet Německa od konce studené války.
🔧
červen–červenec 2025 (po summitě)
Členské státy zahájily koordinované nákupy a projekty na posílení protivzdušné obrany — konkrétní nákupy uvedeny v členských státech (Polsko, Německo, Itálie, Rumunsko, Slovensko, Česko)
V textu jsou uvedeny konkrétní systémy: CAMM v Polsku, Arrow‑3 v Německu, SAMP/T NG v Itálii a Francii, Patriot v Rumunsku, GBAD pro Slovensko/Česko; evropský projekt ESSI zmíněn.
Začátek reálné realizace kapacitního navýšení IAMD; zvýšení poptávky po munici, radarech, systému protivzdušné obrany a posílení společných nákupů.
Navazující opatření k rozhodnutí Haagu o čtyřnásobném zvýšení kapacit IAMD.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
NATO rozhoduje společně v Radě, kde každý stát má jednoho zástupce a rozhodnutí se přijímají jednomyslně. Vojenské plánování řídí Vojenský výbor a dvě hlavní velitelství; aliance může vysílat společné mise (cvičení, mise v Kosovu, Afghánistán, proti pirátům nebo protiraketová obrana). Členové přispívají financemi a vojáky; běžné doporučení je vynakládat 2 % HDP na obranu.
Proč je to důležité
NATO poskytuje bezpečnostní záruku proti vnějším hrozbám a umožňuje společné reakce států (vojenské i politické). Pro běžného občana to znamená větší jistotu obrany země, ale také závazky účasti na zahraničních misích a sdílení nákladů na obranu. Rozšiřování a aktivity NATO mají významné dopady na vztahy s Ruskem i na evropskou bezpečnostní politiku.
Otestujte se
Kvíz: NATO a nové cíle obranných výdajů (summit Haag 2025)
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 27. 2. 2026 0:36:38