NATO (Severoatlantická aliance) je vojenské spojenectví států z Evropy a Severní Ameriky založené v roce 1949. Členské státy si vzájemně slíbily, že útok na jednoho z nich považují za útok na všechny (tzv. článek 5). Sídlí v Bruselu a v roce 2024 má 32 členů.
Nepokoje v NATO a využití obranných výdajů
Mark Rutte se setkal s Donaldem Trumpem a řešili zklamání z NATO během války s Íránem
Mizící téma o
politice a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnější stav: Mezinárodní napětí v rámci NATO pokračuje v debatě o závazcích a solidaritě: na summitu se řešilo ambiciózní navýšení obranných výdajů až na 5 % HDP do roku 2035 a posílení protivzdušné a protiraketové obrany, což někteří spojenci vnímají jako reakci na tlak USA a Donalda Trumpa [9][7][1].
Vývoj vztahů mezi členskými státy: Napětí se projevuje i v komunikaci mezi západními představiteli – Mark Rutte zdůraznil potřebu posílit protivzdušnou obranu a ve veřejných vystoupeních diskutuje s americkými politiky o úrovni závazků; zároveň vznikají spory o tempu a způsobu vykazování výdajů mezi státy, které se neshodnou na konkrétních cílech a nákupech [2][8][5].
Dopad na Česko: Domácí politická rozepře o vedení delegace a vykazování obranných výdajů pokračuje: premiér Andrej Babiš oznámil, že pojede na summit místo prezidenta, při čemž prezident Petr Pavel opakovaně varuje před škrtáním v obraně a kritizuje započítávání dopravních výdajů jako potenciálně neuznatelné NATO; americký velvyslanec Merrick varuje, že nízké návrhy rozpočtu ohrožují závazky aliance [23][25][24][22].
Poslední události a diplomatická angažovanost: Nedávné bilaterální jednání mezi evropskými lídry a Donaldem Trumpem ukazuje, že i při kritice aliance probíhá aktivní diplomacie zaměřená na udržení podpory USA; Mark Rutte se setkal s Donaldem Trumpem a během rozhovorů řešili nespokojenost s funkcí aliance, přičemž Rutte opakoval, že mnoho evropských členů podporovalo USA v konfliktu s Íránem, čímž se debata přesouvá i na praktickou vzájemnou pomoc a očekávání spojenců [2][9].
Zdroje:
Neočůrávat Donalda Trumpa aneb Čemu se Česko chtělo na summitu NATO v Haagu za každou cenu vyhnout
Klíčový summit NATO: Trump je zpět, aliance přehodnocuje obrannou strategii, obranné výdaje rostou
Německo do čtyř let zvýší obranné výdaje na 3,5 procenta HDP
Ten bude sedět doma! Víme, co je v pozadí sporu prezidenta a premiéra o summit NATO
Pavel: Většinu výdajů na dopravu neuzná NATO jako výdaje na obranu
Neočůrávat Donalda Trumpa aneb Čemu se Česko chtělo na summitu NATO v Haagu za každou cenu vyhnout
Nejnovější
Mark Rutte se setkal s Donaldem Trumpem a řešili zklamání z NATO během války s Íránem
09. 4. 2026: Mark Rutte zdůraznil, že většina evropských členů NATO pomohla Spojeným státům ve válce proti Íránu, přestože Trump vyjádřil zklamání z aliance.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
26. června 2025
Bylo nám naznačeno, že máme všude komunikovat pět procent, aby Donald Trump nenabyl dojmu, že ho očůráváme
2
Vysoký dopad
23. června 2025
Jsme moc šťastní a máme velmi, velmi mocné, velmi, velmi silné NATO, mnohem silnější, než bylo před dvěma dny
3
Vysoký dopad
12. prosince 2024
Nejsme ve válce, ale zároveň tu ani není mír
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Česká vláda (vládní koalice ANO, SPD, Motoristé)
Vláda odmítá plnit závazky NATO o navyšování obranných výdajů; to snižuje důvěryhodnost Česka u spojenců a rizikuje ztrátu podpory a bezpečnostních benefitů.
Premiér Andrej Babiš
Jako vedoucí vlády veřejně odmítá cíle NATO (3,5 %), snaží se o odklad či snížení výdajů a brání dodávkám na Ukrajinu, což zhoršuje vztahy se spojenci (USA).
Americká administrativa / Donald Trump
Trumpův tlak na výrazné navýšení výdajů NATO zvyšuje nároky na český rozpočet a zhoršuje transatlantické napětí; zároveň jeho nejisté postoje zvyšují motivaci Evropy k větší samostatnosti.
Prezident Petr Pavel
Opakovaně kritizuje vládní úspory na obraně, upozorňuje na neschválené vykazování výdajů a tlačí na naplnění aliančních závazků; posiluje tlak na vládu a legitimitu spojenců vůči Česku.
Velvyslanec USA v Praze Nicholas Merrick
Veřejně varuje, že český rozpočet ohrožuje plnění aliančních závazků; zvyšuje diplomatický tlak na vládu a riziko ztráty podpory z USA.
České ozbrojené síly / ministerstvo obrany
Zpomalení modernizace a omezené rozpočty ohrožují schopnost plnit alianční úkoly a koordinovat společné nákupy; vyvolává riziko provozních mezer a zpoždění projektů.
České veřejné mínění / občané
Část veřejnosti podporuje vyšší obranné výdaje, ale politické preference a obavy z nákladů vytvářejí rozpor mezi očekáváním a ochotou platit; to ovlivní politickou podporu zvýšení rozpočtu.
České zbrojní firmy (obranný průmysl)
Vyšší evropské výdaje a společné nákupy zvyšují příležitosti pro české zbrojařské firmy (např. CSG), ale politická nejistota ohrožuje dlouhodobé kontrakty.
Kontext
Dříve jsme psali...
Andrej Babiš a prezident se přou o vedení české delegace na summitu NATO
Premiér Andrej Babiš oznámil přes televizi, že na summit NATO pojede místo prezidenta sám, což vyostřilo vztahy. odhalit politické zákulisí
Petr Pavel varuje před škrtáním v obraně, Schillerová představuje historicky nejvyšší výdaje
Prezident Pavel kritizuje vládu za nedostatečné zvyšování obranných výdajů a poukazuje na nesplnění závazků vůči NATO, zatímco ministryně Schillerová zdůrazňuje rekordní výdaje na obranu v letošním rozpočtu. Zjistit pravdu o rozpočtu
Prezident Petr Pavel kritizuje premiéra Andreje Babiše za způsob komunikace o summitu NATO
Prezident Petr Pavel se z médií dozvěděl, že ho na summitu NATO v Turecku mají nahradit Andrej Babiš a Petr Macinka. Kdo poletí na summit
Prezident Petr Pavel kritizuje vládní započítávání výdajů na dopravu do rozpočtu pro NATO
Prezident Petr Pavel varuje, že NATO neuzná většinu dopravních výdajů, které vláda započítala do obrany. Proč Pavel varuje
Prezident Petr Pavel umožnil schválení Babišova rozpočtu s nízkými výdaji na obranu
Prezident Petr Pavel se rozhodl nepoužít své právo veta k odmítnutí státního rozpočtu s nedostatečnými náklady na obranu, ačkoliv je vrchním velitelem armády a zná bezpečnostní hrozby. Prezidentské dilema odhaleno
Fakta
📊
5%
Návrh cíle výdajů NATO
(28. 5. 2025)
📊
3.5%
Reálné alianční závazky
(26. 6. 2025)
💰
400 mld.
Částka pro Česko při 5%
(28. 5. 2025)
📊
85%
Pravděpodobnost 2.5–3.5% (Metaculus)
(28. 5. 2025)
💰
95 mld.€
Německo 2025 obr. výdaje
(24. 6. 2025)
📊
1.73%
ČR reálné výdaje 2026
(19. 3. 2026)
Události
Co a kdy?
24. června 2025
Očekávané definitivní schválení nových aliančních závazků na summitu NATO v Haagu (datum summitu uváděn v článcích jako 24.–25. června 2025)
24.–25. června 2025
Summit NATO v Haagu — členské státy projednávají návrhy zvýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP; Mark Rutte navrhuje rozdělení 3,5 % na armádu a 1,5 % na širší bezpečnostní investice
24. června 2025
Na summitu NATO v Haagu byla podle článků schválena dohoda o zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP s tím, že reálně se státy zavázaly k 3,5 % na obranu a 1,5 % na související výdaje
25. června 2025
Mark Rutte v projevech a jednáních během summitu zdůraznil potřebu čtyřnásobného zvýšení kapacit protivzdušné a protiraketové obrany (IAMD) a potřebu větších investic proti ruské hrozbě
24. června–30. června 2025
Následné články v týdnech po summitu (24.–30. června 2025) informovaly o reakcích jednotlivých států — např. Německo oznámilo plán zvýšit výdaje na 3,5 % do roku 2029 (oznámeno 24. června 2025) a Španělsko vyjednalo výjimku
14. července 2025
Článek uvádí, že Česko má zaslat do Bruselu první oficiální stanovisko k vymezení výdajů souvisejících s obranou v polovině roku 2026 (termín uveden v textu)
28. listopadu 2025
Spolkový sněm Německa schválil rozpočet na rok 2026 s rekordními obrannými výdaji (oznámeno 28. listopadu 2025); v textu je uvedeno, že Německo plánuje dosáhnout 3,5 % HDP do roku 2029
31. prosince 2025
V článku z 31. 12. 2025 Estonský rozvědčí šéf prohlásil, že Rusko podle jeho názoru aktuálně nemá v úmyslu vojensky zaútočit na stát NATO — komentář k bezpečnostnímu kontextu uvedený v textu
23. ledna 2026
Donald Trump opět kritizoval soudržnost NATO a výdaje spojenců v rozhovoru pro Fox News (23. 1. 2026) — článek zmiňuje ostré reakce spojenců
26. ledna 2026
Po koaliční radě předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (26. 1. 2026) oznámil, že vláda ponechá výdaje ČR na dvouprocentní úrovni a nebude se zavazovat k 3,5 % HDP
27. února 2026
Jednání premiéra Babiše s americkým velvyslancem Nicholasem Merrickem o českém záměru snížit výdaje na obranu a o návrhu příspěvku do fondu NATO (27. 2. 2026)
5. března 2026
Americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick varoval, že návrh českého rozpočtu na rok 2026 ohrožuje plnění aliančních závazků (5. 3. 2026)
8. března 2026
Velvyslanec USA Merrick na konferenci 'Naše bezpečnost není samozřejmost' kritizoval snižování obranných výdajů ČR (8. 3. 2026) — výzva k přehodnocení politiky
18. března 2026
Prezident Petr Pavel se rozhodl nepoužít prezidentské veto u státního rozpočtu s nízkými obrannými výdaji (18. 3. 2026) — uvedeno v článku
19. března 2026
Premiér Babiš oznámil, že na summit NATO do Turecka pojede on a ministr Macinka místo prezidenta; prezident Pavel kritizoval, že o tom nebyl informován osobně (19. 3. 2026)
20. března 2026
Podcasty a komentáře (20. 3. 2026) popisují eskalující spor mezi Hradem a vládou kvůli obranné politice a účasti na summitech
26. února 2026
Premiér Andrej Babiš veřejně deklaroval, že Česko nebude navyšovat výdaje na 3,5 % HDP (26. 2. 2026) — sdělení uvedené v článku
9. dubna 2026
Mark Rutte po schůzce s Donaldem Trumpem 9. 4. 2026 prohlásil, že USA zůstávají kritické k některým spojencům, a jednání o případných krocích (včetně přesunu vojsk) probíhala s americkými představiteli — událost zmíněná v článku
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
NATO zvýší cíle výdajů a posílí schopnosti obrany
Srovnání před a po
💰
Cíl výdajů na obranu
PŘED
Aliance měla doporučený cíl 2 % HDP (platný do 2014/2019)
PO
Nový rámec: reálně 3,5 % HDP na armádu + 1,5 % na související bezpečnost (komunikovaně až 5 %) | pravděpodobnější 3 % podle predikcí
📋
Kapacity protivzdušné a protiraketové obrany (IAMD)
PŘED
Nízké kapacity, plánované potřeby pokryty jen částečně (pouze ~5 % potřeb)
PO
Plánované čtyřnásobné zvýšení kapacit IAMD, investice do Patriot, Arrow‑3, SAMP/T NG, CAMM, GBAD a společných evropských projektů ESSI
📅
Rychlá reakční síla a rozmístění jednotek
PŘED
Menší rotující prapory a omezené předsunuté jednotky v Pobaltí a Polsku
PO
Zvýšení nasaditelných kapacit (např. NATO NRF až 300 tisíc členů) a posílení předsunutých sil na úrovni brigád; více trvalých/rotujících základen
🏛️
Role EU/NATO v obraně a průmyslu
PŘED
Evropské země výrazně závislé na USA; rozdrobený evropský obranný průmysl
PO
Silnější evropský pilíř v rámci NATO: společné nákupy, fondy na obranu, větší evropské investice do výzkumu/výroby a koordinace (fondy, společné tendry, ESSI)
Klíčové postavy
👤
Mark Rutte
Generální tajemník NATO; navrhl 3,5%+1,5% model a prosazoval posílení IAMD
👤
Donald Trump
Prezident USA; tlačil na výrazné zvýšení výdajů spojenců a ovlivnil jednání aliance
🏛️
Členské státy EU a NATO (např. Německo, Polsko, Španělsko)
Vlády rozhodují o národních rozpočtech, Německo oznámilo velké navýšení výdajů a investic; Španělsko vyjednalo výjimky
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Hlavní aktér Donald Trump
"Bylo to fantastické,"
Donald Trump
"Jste všichni dobří přátelé."
Donald Trump
"Nevím, jestli jsem to udělal, ale myslím, že ano,"
Petr Pavel
prezident"Musíme si splnit především naše domácí úkoly."
Donald Trump
"Jsme moc šťastní a máme velmi, velmi mocné, velmi, velmi silné NATO, mnohem silnější, než bylo před dvěma dny,"
Mark Rutte
generální tajemník NATO"Musíme udělat obrovský skok v naší kolektivní obraně... Faktem je, že nebezpečí nezmizí ani s koncem války na Ukrajině,"
Pete Hegseth
ministr obrany (USA)"Abychom byli aliancí, nestačí jen vlajky. Musíme mít konkrétní formace. Musíme být víc než jen konferencemi, musíme být připraveni k boji,"
Mark Rutte
generální tajemník NATO"mnohem víc"
Fenella McGertyová
"Týká se to i zemí eurozóny, jejichž rozpočtové hospodaření je v mnoha případech napjaté. Je vidět, že skutečně mají obavy o svoji bezpečnost,"
Jan Techau
"Evropské státy musí s obrannými rozpočty něco udělat, ale pochybuji o tom, že všem z nich se podaří dostat je ke dvěma procentům HDP,"
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
NATO rozhoduje společně v Radě, kde každý stát má jednoho zástupce a rozhodnutí se přijímají jednomyslně. Vojenské plánování řídí Vojenský výbor a dvě hlavní velitelství; aliance může vysílat společné mise (cvičení, mise v Kosovu, Afghánistán, proti pirátům nebo protiraketová obrana). Členové přispívají financemi a vojáky; běžné doporučení je vynakládat 2 % HDP na obranu.
Proč je to důležité
NATO poskytuje bezpečnostní záruku proti vnějším hrozbám a umožňuje společné reakce států (vojenské i politické). Pro běžného občana to znamená větší jistotu obrany země, ale také závazky účasti na zahraničních misích a sdílení nákladů na obranu. Rozšiřování a aktivity NATO mají významné dopady na vztahy s Ruskem i na evropskou bezpečnostní politiku.
Co to je
NATO summit je jednání hlav států a vlád členských zemí Severoatlantické aliance. Koná se nepravidelně a slouží jako místo, kde lídři nastaví hlavní politiku a strategii aliance. Často se tam oznamují nové cíle, členství nebo velké iniciativy.
Jak to funguje
Summity jsou vyšší úroveň než běžné ministerské schůzky — účastní se jich prezidenti a premiéři. Lídři diskutují bezpečnostní hrozby, schvalují společné cíle (např. kolik procent HDP věnovat na obranu) a rozhodují o přijetí nových členů nebo o partnerství. Výsledky se pak přenášejí do praxe přes ministerstva obrany a stálé struktury NATO.
Proč je to důležité
Summit určuje směr a priority aliance, takže ovlivňuje, jak jednotlivé státy plánují své rozpočty a armádu. Rozhodnutí o cílech (např. procento HDP na obranu) mají přímý dopad na veřejné finance a bezpečnostní politiku států. Pro nová rozhodnutí a reakce na krizové události je summit nejvyšší politickou autoritou NATO.
Otestujte se
Kvíz: NATO, závazky a dopady na Česko
USA
stát v Severní Americe
Kontinent: Severní Amerika
Hlavní město: Washington, D.C. (17. listopadu 1800 - dosud)
Rozloha: 9.83 mil. km²
Populace: 340.11 mil. (1. července 2024)
Měna: americký dolar
HDP: 27.72 bil. USD (2023)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Donald Trump
americký podnikatel a politik
Pozice: prezident Spojených států amerických (20. ledna 2025 - dosud)
Narození: 14. června 1946
Místo narození: Jamaica Hospital Medical Center
Státní občanství: Spojené státy americké
Politická strana: Republikánská strana (Invalid Date - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Mark Rutte
nizozemský politik
.jpg)
Povolání: politik, historik, učitel
Narození: 14. února 1967
Místo narození: Haag
Státní občanství: Nizozemské království
Politická strana: Lidová strana pro svobodu a demokracii
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 13. 4. 2026 17:09:14