NATO (Severoatlantická aliance) je vojenské spojenectví států z Evropy a Severní Ameriky založené v roce 1949. Členské státy si vzájemně slíbily, že útok na jednoho z nich považují za útok na všechny (tzv. článek 5). Sídlí v Bruselu a v roce 2024 má 32 členů.
Nepokoje v NATO a využití obranných výdajů
Ministr obrany Zůna zůstává doma kvůli rozpočtu, do Číny pojede jen zástupce
Málo aktivní téma o
politice a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnější stav: Česká vláda pokračuje v rozhodnutí udržet výdaje na obranu kolem 2 % HDP, přičemž ministr obrany Jaromír Zůna kvůli domácím debatám o rozpočtu neodcestoval na konferenci do Číny a delegaci tam zastoupí pracovník ministerstva[33].[33]
Vývoj v alianci: Debata o cílech výdajů se postupně posunula od návrhů kolem 3 % HDP až po tlaky na 5 % HDP šířené zejména vlivem Donalda Trumpa; některé státy (např. Německo) oznámily konkrétní plány výrazného navýšení rozpočtů do konce dekády a NATO na summitech řeší koordinaci zvýšených nákupů zbraní a posílení protivzdušné obrany[2][5][6][7][8][9][11][12][14].[2]
Dopady na Česko a domácí spor: Vnitrostátní spor mezi prezidentem Pavlem a vládou ANO–SPD–Motoristé pokračuje; prezident a zahraniční představitelé opakovaně kritizují nesplnění závazků (včetně loni nesplněných 2 %) a nedostatečné plnění vojenských kapacit, zatímco vláda trvá na tom, že 2 % jsou dostačující a obhajuje rozpočtová opatření; spory se projevily i v komunikaci a složení delegace na summitech[10][18][19][20][21][22][23][24][29][30][31][32].[10]
Reputace a praktické důsledky: Novější články popisují, že česká delegace vedená Andrejem Babišem a částí podnikatelské delegace čelila v Ankaře nevoli některých zahraničních představitelů a že časté neshody a nahrazování členů delegací (včetně rozhodnutí ministra Zůny zůstat doma) přinášejí další reputační náklady a komplikují mezinárodní vyjednávání o obranné spolupráci[24][33][25][26][27][28].[24]
Zdroje:
Summit NATO v Ankaře bude pro českou politiku vrcholem, který by nikdo neměl chtít překonat
Summit NATO v Ankaře bude pro českou politiku vrcholem, který by nikdo neměl chtít překonat
Německo do čtyř let zvýší obranné výdaje na 3,5 procenta HDP
Evropa má plán, jak Trumpa připoutat k NATO. Známe detaily o summitu aliance: překvapí vás
Klíčový summit NATO: Trump je zpět, aliance přehodnocuje obrannou strategii, obranné výdaje rostou
Neočůrávat Donalda Trumpa aneb Čemu se Česko chtělo na summitu NATO v Haagu za každou cenu vyhnout
Pavel: Většinu výdajů na dopravu neuzná NATO jako výdaje na obranu
Od vstupu do NATO v roce 1999 má Česko od aliance nejkritičtější hodnocení, říká ministr Zůna
Pravda o výdajích na obranu: jaká čísla Babiš hlásí do NATO a proč dostane vynadáno nejen od Trumpa
Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP
Snaha přebarvit civilní výdaje na vojenské nefunguje. Kolik peněz chybí české armádě?
Summit NATO v Ankaře bude pro českou politiku vrcholem, který by nikdo neměl chtít překonat
Ten bude sedět doma! Víme, co je v pozadí sporu prezidenta a premiéra o summit NATO
Závazky k NATO jsou naše priorita. Uděláme vše pro to, abychom je splnili, řekl Babiš Ruttemu
Nejnovější
Ministr obrany Zůna zůstává doma kvůli rozpočtu, do Číny pojede jen zástupce
11. 9. 2026: Ministr obrany Jaromír Zůna kvůli debatám o státním rozpočtu neodcestuje na konferenci do Číny, cestu za něj uskuteční pracovník ministerstva.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
7. července 2026
Příští rok navýšíme rozpočet obrany o 36 miliard korun, a měli bychom tedy poprvé dosáhnout dvou procent
2
Vysoký dopad
19. června 2026
Zvýšit vojákům platy, zlepšit podmínky služby, modernizovat techniku, posílit protivzdušnou a protidronovou obranu, podporovat domácí obranný průmysl a zajistit, aby každá koruna utracená za obranu měla skutečný přínos pro bezpečnost naší země
3
Vysoký dopad
16. dubna 2026
Není na mně, abych premiéra vyváděl z omylu, že přístup vlády je zdůvodnitelný a schválitelný a že mu tam na to všichni kývnou. Obávám, že za současné situace to vzbudí nevoli a nepochopení, v lepším případě lhostejnost
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Česká vláda (koalice ANO, SPD, Motoristé)
Vládní rozhodnutí snižovat nebo nevyužívat plně obranné výdaje oslabují plnění závazků vůči NATO a zhoršují bezpečnostní a diplomatickou pozici Česka mezi spojenci.
Premiér Andrej Babiš
Opakovaně deklaruje odmítavý postoj k rychlému navyšování obranných výdajů, komplikuje vztahy s prezidentem a s partnery, čímž snižuje důvěryhodnost Česka v NATO.
Prezident Petr Pavel
Opakovaně kritizuje vládu za nerealistické vykazování obranných výdajů a varuje, že to ohrožuje bezpečnost a důvěryhodnost ČR u spojenců.
Ministerstvo obrany (v čele Jaromír Zůna)
Resort čelí tlaku na zvýšení rozpočtu a zároveň personálním a institucionálním změnám; může posílit obranné schopnosti, ale zároveň riskuje ztrátu průmyslové spolupráce a schopnosti čerpat prostředky.
Velvyslanec USA v Praze / USA (Nicholas Merrick, Matthew Whitaker)
Američtí diplomaté a velvyslanci veřejně kritizují nízké české obranné výdaje a varují, že to oslabuje důvěru USA v Česko a může omezit transatlantickou podporu.
České veřejné finance / ministerstvo financí
Nutnost najít desítky miliard ročně pro navyšování obranných výdajů vytváří tlak na rozpočet, škrty nebo zvýšení daní; nejasné financování zvyšuje politické napětí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte
Prosazuje nové cíle výdajů a schopností, čímž vytváří tlak i rámec pro postupné navyšování obraných investic u spojenců včetně ČR.
Český obranný průmysl (např. CSG, Česká zbrojovka)
Rostoucí evropské a alianční investice do obrany vytvářejí příležitosti pro domácí zbrojní průmysl k exportu a zapojení do společných projektů.
Kontext
Dříve jsme psali...
Babiš a česká delegace zažili na summitu NATO nečekané momenty zklamání
Na summitu NATO Andrej Babiš a česká podnikatelská delegace čelili nevíře světových lídrů a dalšími neúspěchy. vtipné české fail
Vicepremiér Macinka a premiér Babiš rozdílně o výdajích Česka na obranu při summitu NATO v Ankaře
Macinka mylně věří, že Česko může splnit alianční závazek výdajů na obranu 2 % HDP díky dramatickému propadu ekonomiky, což premiér Babiš jednoznačně odmítá. Prolomit ekonomický omyl
Evropské státy v NATO zvyšují obranné výdaje, Česko zaostává
Evropské státy v NATO oznámily rozsáhlé nákupy zbraní a zvyšování výdajů na obranu, zatímco Česko jen mírně navyšuje rozpočet a chybí větší zásadní vojenské investice. Proč Česko zaostává?
Summit NATO v Ankaře ukáže propast mezi polskou a českou obranou politikou
Česká obranná politika je na summitu NATO v Ankaře představena slabě a nekoordinovaně oproti výrazně aktivnímu Polsku, které prosazuje reálné bezpečnostní zájmy. Odhalte obranné selhání
Česká vláda opět nesplní závazek dvou procent HDP na obranu před NATO
Česká armáda stále nedostává požadovanou částku na obranu a vláda se na summitu NATO chystá vysvětlovat nesplnění závazku. Proč armáda chybí peníze?
Fakta
📊
5%
Navržený cíl NATO
(28. 5. 2025)
💰
400 mld.
Částka pro ČR při 5%
(28. 5. 2025)
📊
3,5%
Reálný alianční cíl (armáda)
(9. 6. 2025)
📊
85%
Pravděpodobnost 2,5–3,5% (Metaculus)
(28. 5. 2025)
💰
95 mld. €
Německo 2025 - obrana (2,4% HDP)
(24. 6. 2025)
📊
1,73%
ČR reálné výdaje 2026
(18. 3. 2026)
Události
Co a kdy?
24. a 25. června 2025
Očekávané definitivní schválení nových aliančních závazků na summitu NATO v Haagu (uvedeno v článcích jako očekávání před summitem)
25. června 2025
Mark Rutte navrhl zvýšit cíl výdajů na obranu až na 5 % HDP (3,5 % na armádu + 1,5 % na širší bezpečnostní investice) během projevu při summitu v Haagu
26. června 2025
Na summitu NATO v Haagu členské státy oznámily dohodu o zvýšení výdajů na obranu do roku 2035 na 5 % HDP, přičemž reálné závazky mají směřovat k 3,5 % na obranu a 1,5 % na související výdaje
14. července 2025
Česko má poslat první oficiální stanovisko k výdajům souvisejícím s obranou do Bruselu v polovině roku 2026 (uvedeno jako termín odeslání stanoviska)
prosinec 2025
Spolkový sněm Německa schválil rozpočet, který počítá s navýšením obranných výdajů na 3,5 % HDP do roku 2029 a s historicky vysokými výdaji na obranu v roce 2026
17. června 2026
Generální tajemník NATO Mark Rutte potvrdil, že Česko loni (2025) nesplnilo dvouprocentní cíl, a uvedl, že Česko intenzivně pracuje na nápravě a má za cíl dosáhnout tohoto závazku v roce 2026
8. července 2026
Evropské státy oznámily před summitem NATO v červenci 2026 rozsáhlé zbrojní investice a koordinaci nákupů (uvedeno jako příprava před summitem)
červenec 2026
Summit NATO v Ankaře (červenec 2026) – očekávané jednání o plnění závazků, zvyšování investic do obrany a obranné výroby; česká delegace měla vysvětlovat, proč Česko nesplnilo 2 % cíle
27. února 2026
Premiér Andrej Babiš jednal s americkým velvyslancem Nicholasem Merrickem o záměru ČR snížit výdaje na obranu a žádal roční odklad; americká strana navrhla příspěvek do fondu NATO jako řešení (uvedeno v článku datovaném 2026-02-27)
18. března 2026
Prezident Petr Pavel se rozhodl nepoužít veto k vetování státního rozpočtu obsahujícího nízké výdaje na obranu (uvedeno v článku datovaném 2026-03-18)
19. března 2026
Premiér Andrej Babiš oznámil, že on povede českou delegaci na summitu NATO (uvedeno v článku datovaném 2026-03-19)
26. ledna 2026
Tomio Okamura potvrdil, že vláda ANO, SPD a Motoristů ponechá výdaje Česka na obranu na úrovni 2 % HDP (uvedeno v článku datovaném 2026-01-26)
5. března 2026
Americký velvyslanec Nicholas Merrick varoval, že návrh rozpočtu ČR na rok 2026 ohrožuje plnění aliančních závazků; uvedeno jako varování na konferenci (2026-03-05 a 2026-03-08)
29. června 2026
Uvedeno, že Česko letos stejně jako loni nesplní plánovanou částku 2 % HDP na obranu a delegace pojede na summit vysvětlovat důvody (uvedeno v článku datovaném 2026-06-29)
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
NATO zvýšilo cíle obranných výdajů (3,5%+1,5%/až 5%)
Srovnání před a po
💰
Cíle výdajů na obranu
PŘED
Dosavadní alianční cíl 2 % HDP (Česko ~2 %/několik let plnilo jen částečně)
PO
Aliance dohodla reálné zaměření na 3,5 % HDP na armádu + 1,5 % na související investice (veřejně komunikováno i jako 5 %) s termínem plnění do 2035 a revizí 2029
📋
Priorita schopností
PŘED
Důraz spíše na objem výdajů a jednotlivé nákupy; slabé plánování IAMD
PO
Silný posun k posílení integrované protivzdušné a protiraketové obrany (IAMD) včetně čtyřnásobného nárůstu kapacit; zaměření na munici, protivzdušné systémy, kyber a infrastrukturu
📋
Metodika vykazování výdajů
PŘED
Širší, méně přísná započitatelnost (státům se dařilo započítávat dopravní a jiné kapitoly)
PO
Přísnější metodika NATO; 1,5 % na „související“ výdaje bude volně definováno, ale členské státy i ČR budou muset detailně odůvodnit započítávání (národní definice se očekávají)
👤
Česká domácí politika
PŘED
ČR: politický spor o směr, část vládní koalice odmítá výrazné navyšování; rozpočty často vykazovány kreativně (doprava apod.)
PO
Mezinárodní tlak (USA, Rutte) a summit v Haagu/Ankaře vytváří závazek ke zvýšení (Česko: cíle 2 %/pokusy o 3,5 % do 2035 diskutovány); konflikty mezi prezidentem, premiérem a ministry ovlivňují prezentaci a plnění závazků
Klíčové postavy
👤
Mark Rutte
Generální tajemník NATO, prosazuje 3,5%+1,5% kompromis
👤
Donald Trump
Prezident USA, tlačí na zvýšení výdajů a vyvíjí tlak na spojence
👤
Andrej Babiš / česká vláda (Zůna, Macinka, prezident Pavel)
České politické vedení: proti/rozdílné postoje k navyšování výdajů a k vykazování; rozhoduje o národním plánu plnění závazků
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Andrej Babiš
"Příští rok navýšíme rozpočet obrany o 36 miliard korun, a měli bychom tedy poprvé dosáhnout dvou procent"
Petr Pavel
person"Považuji za reálné dosáhnout minimálně dvou procent, nakonec to bylo reálné už v tomto roce"
Jakub Landovský
vládní zmocněnec"Rok 2026 je ale stále otevřený a já se domnívám, že finální číslo bude někde nad úrovní vlády Petra Fialy, tedy 1,85 procenta HDP v roce 2025, ale pod očekáváním dvou procent HDP"
Jan Pavel
"Výdaje na obranu by měly být součástí běžných výdajů, nikoli na úkor vyššího zadlužování"
Andrej Babiš
"Zvýšit vojákům platy, zlepšit podmínky služby, modernizovat techniku, posílit protivzdušnou a protidronovou obranu, podporovat domácí obranný průmysl a zajistit, aby každá koruna utracená za obranu měla skutečný přínos pro bezpečnost naší země"
Jaromír Zůna
"Požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, tedy na 190 miliard korun"
Petr Pavel
"Nakonec třeba na summit opravdu pojede Andrej Babiš i já a bude to on, kdo pozici vlády představí, protože si myslí, že je schopen spojence, či dokonce (amerického prezidenta) Donalda Trumpa přesvědčit, že vládou navržený rozpočet splňuje podmínky závazků. Já si myslím, že v tom se mýlí a že mu Trump nebude věnovat ani chvilku pozornosti"
Petr Pavel
"Není na mně, abych premiéra vyváděl z omylu, že přístup vlády je zdůvodnitelný a schválitelný a že mu tam na to všichni kývnou. Obávám, že za současné situace to vzbudí nevoli a nepochopení, v lepším případě lhostejnost"
Franz-Stefan Gady
"Nový normál v celém NATO bude někde nad dvěma procenty. A růst se urychlí po zvolení Donalda Trumpa, protože evropští členové NATO chtějí být schopni ukázat americkému prezidentovi, jehož politika má transakční charakter, že jdou nahoru a skutečně pro svoji obranu něco dělají"
Jak šel čas
Historický kontext
🛡️
2025
NATO zvyšuje cíle výdajů na obranu (Haag 2025)
Na summitu NATO v Haagu (červen 2025) členské státy schválily nový ambiciózní rámec: cílově až 5 % HDP (3,5 % na čisté obranné výdaje + 1,5 % na širší bezpečnostní investice).
Spustilo to tlak na postupné výrazné navyšování rozpočtů členů aliance a zahájilo plánování větších společných nákupů a posílení protivzdušné obrany.
První zásadní aktualizace plánování od ruské invaze na Ukrajinu
📅
24. – 25. 6. 2025
Očekávané schválení nových aliančních závazků v Haagu
Články uváděly, že definitivní schválení nových aliančních závazků — včetně návrhů 3,5 % + 1,5 % — bylo očekáváno na summitu NATO v Haagu 24.–25. června 2025.
Připravilo termín, kdy se debata o cílech výdajů přesune do fáze konkrétních politických rozhodnutí ve členských zemích.
Průlomová událost proti dřívějšímu 2% závazku z roku 2014
🤝
červen 2025
Mark Rutte navrhuje kompromis 3,5 % + 1,5 %
Generální tajemník NATO Mark Rutte veřejně navrhl kompromisní řešení: 3,5 % HDP na obranu a 1,5 % na širší bezpečnostní investice.
Ustálil diskusi kolem rozdělení výdajů na „čistou“ obranu a „širší“ bezpečnost, čímž vznikl mechanismus pro započítávání infrastruktury/kybernetiky.
Kompromis mezi Trumpovým požadavkem 5 % a dosavadními cíli
📈
červen 2025
Metaculus / predikce: nejpravděpodobnější varianta ~3 %
Predikční platforma Metaculus uvedla, že nejpravděpodobnější scénář je tříprocentní cílové výdaje (s pravděpodobností, že 2,5–3,5 % mají 85 %).
Posílilo očekávání reálného cíle pod pěti procenty a pomohlo utlumit extrémy v debatě.
Dává váhu střední variantě oproti extrémům 2 % nebo 5 %
🚀
červen 2025 – 2026
Nárůst důrazu na protivzdušnou a protiraketovou obranu (IAMD)
Generální tajemník Rutte a další lídři zdůraznili potřebu čtyřnásobného zvýšení kapacit IAMD po zkušenostech z Ukrajiny; aliance zahájila plánování konkrétních investic do systémů protivzdušné/protiraketové obrany.
Vyústilo ve směrování nových nákupů (Patriot, Arrow‑3, SAMP/T NG, atd.) a v koordinaci společných programů a prioritizaci regionů.
První zásadní aktualizace plánování od r. 2022 (ruská invaze)
🇩🇪
červen–červenec 2025
Německo oznamuje výrazné navyšování rozpočtu (do r. 2029 3,5 % plán)
Německo oznámilo plán zvýšit své obranné výdaje v následujících letech až na 3,5 % HDP do roku 2029 a vytvoření zvláštních investičních fondů.
Silný signál pro evropské kapacity — zvýšení poptávky po zbrojních dodávkách, podpora evropské obranné průmyslové spolupráce.
Jedno z největších a nejrychlejších národních navyšování v EU po r. 2022
🌍
červen 2025 – červenec 2026
Summity (Haag 2025, Ankarа 2026) institucionalizují nové cíle
Haag 2025 stanoví nové rámce a Ankaře 2026 členské státy potvrdily dohody o postupném navyšování (termíny do roku 2032/2035 a revize 2029) a o společných opatřeních.
Přechod z politických deklarací k implementační fázi: národní rozpočtové změny, koordinační mechanismy, společné nákupy.
Posun od deklarací z roku 2014 k reálnému plánování a implementaci
🇨🇿
2025–2026
Domácí politické spory v Česku o plnění závazků NATO
V Česku probíhá spor mezi prezidentem Pavlem, vládou ANO–SPD–Motoristé a dalšími aktéry o tom, zda a jak navyšovat výdaje na obranu (diskuse o započítávání dopravních výdajů, změny v ministerstvu obrany, spory o zastoupení na summitech).
Vedlo ke zpožděním a reputačním nákladům pro Česko; komplikovalo koordinaci s NATO a vyjednávání o společných programech.
Výrazný vnitrostátní rozpor, který snižuje efektivitu plnění aliančních závazků
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
NATO rozhoduje společně v Radě, kde každý stát má jednoho zástupce a rozhodnutí se přijímají jednomyslně. Vojenské plánování řídí Vojenský výbor a dvě hlavní velitelství; aliance může vysílat společné mise (cvičení, mise v Kosovu, Afghánistán, proti pirátům nebo protiraketová obrana). Členové přispívají financemi a vojáky; běžné doporučení je vynakládat 2 % HDP na obranu.
Proč je to důležité
NATO poskytuje bezpečnostní záruku proti vnějším hrozbám a umožňuje společné reakce států (vojenské i politické). Pro běžného občana to znamená větší jistotu obrany země, ale také závazky účasti na zahraničních misích a sdílení nákladů na obranu. Rozšiřování a aktivity NATO mají významné dopady na vztahy s Ruskem i na evropskou bezpečnostní politiku.
Co to je
NATO summit je jednání hlav států a vlád členských zemí Severoatlantické aliance. Koná se nepravidelně a slouží jako místo, kde lídři nastaví hlavní politiku a strategii aliance. Často se tam oznamují nové cíle, členství nebo velké iniciativy.
Jak to funguje
Summity jsou vyšší úroveň než běžné ministerské schůzky — účastní se jich prezidenti a premiéři. Lídři diskutují bezpečnostní hrozby, schvalují společné cíle (např. kolik procent HDP věnovat na obranu) a rozhodují o přijetí nových členů nebo o partnerství. Výsledky se pak přenášejí do praxe přes ministerstva obrany a stálé struktury NATO.
Proč je to důležité
Summit určuje směr a priority aliance, takže ovlivňuje, jak jednotlivé státy plánují své rozpočty a armádu. Rozhodnutí o cílech (např. procento HDP na obranu) mají přímý dopad na veřejné finance a bezpečnostní politiku států. Pro nová rozhodnutí a reakce na krizové události je summit nejvyšší politickou autoritou NATO.
Otestujte se
Kvíz: NATO, české výdaje na obranu a domácí spor (2025–2026)
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Andrej Babiš
český politik a podnikatel slovenského původu
.jpg)
Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel
Pozice:
- poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
- poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
- předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
- poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
- místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
- ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
Narození: 2. září 1954
Místo narození: Bratislava
Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)
Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 11. 10. 2026 9:54:04