Rozvoj obnovitelných a dobíjecích infrastruktur v Česku

Nejaktuálněji: vlastníci fotovoltaických elektráren z počátečního boomu (2009–2010) se připravují na konec garantovaných výkupních cen kolem roku 2030 a hledají strategie pro další provoz, modernizaci nebo přechod na tržní obchodování s elektřinou .

V širším kontextu se v Česku dlouhodobě rozvíjí obnovitelná a dobíjecí infrastruktura: instalovaný výkon fotovoltaiky loni poprvé překonal instalovaný výkon jaderných elektráren Dukovany a Temelín, byť jaderné bloky stále vyrábějí přibližně sedmkrát více elektřiny než solární zdroje ^[11]. Počet veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily letos překročl 3 000, což potvrzuje rostoucí adopci elektromobility ^[5].

Hlavní překážky dalšího rozvoje zůstávají administrativní povolovací procesy a omezené kapacity připojení do přenosové a distribuční sítě: schválené projekty obnovitelných zdrojů o celkovém výkonu asi 23 000 MW čekají na realizaci a podle odhadů se reálně postaví jen třetina až polovina z nich; zároveň síť čelí narůstajícím požadavkům na připojení velkokapacitních baterií ^[2][1].

Soukromé investice a komerční projekty posouvají nasazení technologií: příklady zahrnují velké solární parky s bateriemi (Modlany) a ziskové provozy bateriových úložišť (Fenix Group), zatímco v Evropě vznikají i větší systémy (Bulharsko, 496 MWh), které slouží jako inspirace pro české projekty jako Havlíčkův Brod; malé vodní elektrárny přitom zůstávají stabilním zdrojem s roční produkcí přes 1,1 mld. kWh ^[6][3][4][9].

Zdroje:

1. Před 15 lety se vezli na vlně solárního boomu. Jak se nyní chystají na dobu, kdy jim skončí jistota garantovaných výdělků?

2. Počet dobíječek pro elektroauta i jejich vytížení v Česku roste, celkem jich je přes tři tisíce

3. Zdlouhavé povolovací procesy brzdí rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku. Co s tím udělá nový zákon?

4. Česko stojí na prahu bateriového boomu, investoři žádají o připojení tisíců megawattů. Zdaleka ne všechny plány se však realizují

5. 65 tisíc fotovoltaických panelů a k tomu velké bateriové úložiště. Jak vzniká největší energetický projekt svého druhu v Česku

6. Investice do baterie se Fenixu vrátí téměř hned i bez dotace. Trh se ale rychle nasytí

7. V Bulharsku spustili největší bateriové úložiště v Evropě. Velké baterie brzy vzniknou i v Česku

8. Výkon českých solárů překonal jádro. Fotovoltaiky přesto vyrábí sedmkrát méně elektřiny než Temelín a Dukovany

České paroplynové elektrárny vydělávají za zálohu pro polskou energetiku i bez výroby

Fotovoltaika v Česku loni překonala instalovaný výkon jaderných elektráren Dukovany a Temelín

🌊 Malé vodní elektrárny jsou stabilním základem české obnovitelné energetiky s dlouhou tradicí i výzvami

Orlen a Hyundai volají po zrychlení povolování, byrokracie brzdí rozvoj elektromobility v Česku

Katemo Group staví největší solární elektrárnu s bateriemi v Česku

• Investice do bateriových úložišť a rozvoj fotovoltaiky v Česku a Evropě
• Energetické náklady a dobíjecí infrastruktura v Česku
• Výzvy a investice v českém a evropském ocelářství
• Investice do energetických technologií a úložišť v EMEA
• Jižní Korea a česko-evropská energetická spolupráce

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)