Ekonomické strategie Evropy a výzvy Česka

Tomáš Kubica z CzechWay vysvětluje padesátileté zpomalování růstu Evropy

Živé téma o společenských pravidlech a politice

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálnějším stavem je, že Evropa čelí dlouhodobému zpomalování růstu, které Tomáš Kubica z CzechWay přiřazuje k padesátileté tendenci způsobené asymetrií mezinárodního obchodu a nedostatečnou tvorbou ekonomické renty[10].

V návaznosti na to se v debatě znovu objevuje návrh vícerychlostní Evropy jako nástroje zvýšení akceschopnosti EU; odborné texty doporučují, aby se Česko aktivně snažilo získat místo v hlavním proudu této nové integrační konfigurace[9].

Současně čeští i evropští aktéři volají po větší otevřenosti vůči zahraničním investicím a talentům jako prostředku k posílení růstu a transferu technologií; zástupci jako Jan Michal z CzechInvestu zdůrazňují potřebu přilákat kapitál a know‑how z ciziny[8].

Vývoj diskuse ilustruje posun od předchozích návrhů dohánět USA a Čínu v nejmodernějších technologiích (kde expertní „Plán B“ doporučoval investice 70–80 mld. eur ročně do modernizace tradičního průmyslu) směrem k uznání strukturálních problémů EU — nízké produktivitě a roztříštěným investicím do vědy — které vyžadují cílenější investiční strategie a diverzifikaci partnerství[3][1][2][7].

Zdroje:

  1. Proč Evropa již 50 let zpomaluje a proč to na číslech o ekonomice téměř není vidět

  2. Jak rozvíjet Česko? Otevřít jej světu a podporovat talenty, shodli se lídři v debatě

  3. Česko a ošemetnost dvourychlostní Evropy

  4. Plán B pro Evropu od českých expertů: Jak zachovat průmysl a ekonomicky probudit EU

  5. Evropu čekají zásadní změny, nebo "pomalá agonie". Nezbytné kroky naznačuje jeden z nejvlivnějších Čechů v Bruselu

  6. Zabila bezpečnost a konkurenceschopnost Zelenou dohodu EU?

  7. Evropa musí změnit svoji ekonomickou strategii. Už se nelze spoléhat jen na Washington nebo Peking

Nejnovější
Tomáš Kubica z CzechWay vysvětluje padesátileté zpomalování růstu Evropy
20. 8. 2026: Evropa čelí dlouhodobému zpomalování hospodářského růstu způsobenému asymetrií mezinárodního obchodu a nedostatečnou tvorbou ekonomické renty.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Evropská unie

Draghiho zpráva a související debaty oživily tlak na hlubší integraci (jednotný kapitálový trh, větší rozpočet, investice), což EU buď posílí (pokud se prosadí), nebo prohloubí napětí mezi členskými státy.

Česká republika

Česko čelí tlaku na transformaci ekonomiky (dekarbonizace, digitalizace) a potřebuje zvýšit investice a reformovat trh práce; současné výzvy přinášejí jak rizika (konkurenční ztráty), tak příležitosti (čisté technologie).

Český průmysl (včetně automobilového sektoru)

Průmysl je vystaven vysokým cenám energií, nutnosti dekarbonizace a riziku ztráty konkurenceschopnosti; vyžaduje investice do automatizace a vyšší přidané hodnoty.

Start-upy a technologické firmy v EU/ČR

Start‑upy čelí odlivu kapitálu do USA kvůli fragmentaci kapitálových trhů; dohromady jsou ale příležitostí při přesměrování kapitálu do čistých technologií a AI, pokud se zlepší evropské financování.

České univerzity a výzkumné instituce (vč. Akademie věd)

Známá slabina ve financování a efektivitě výzkumu; hrozí škrtům a nutnost lépe cílit prostředky na aplikovaný výzkum a spolupráci s byznysem.

České státní instituce (vláda, ministerstva)

Instituce jsou pod tlakem implementovat koordinované strategie (energy, AI, kapitálové trhy); jejich odpor či neschopnost může brzdit čerpání EU fondů a reformy.

Domácí investoři a penzijní fondy

Mohou výrazně podpořit domácí investice a transformaci (infrastruktura, strategické projekty), pokud jim stát nabídne vhodné instrumenty a bezpečné produkty.

Spotřebitelé a domácnosti v Česku

Budou krátkodobě zasaženi vysokými cenami energií a případnými náklady transformace; dlouhodobě mohou profitovat z levnější energie a nových pracovních příležitostí, pokud proběhne úspěšná transformace.

Kontext
Dříve jsme psali...
Jan Michal z CzechInvestu a další lídři debatovali o nutnosti otevřít Česko světu
Česko potřebuje přilákat zahraniční investice s novými technologiemi a otevřenost vůči zahraničním talentům k posílení ekonomického růstu.  Poznej recept růstu
Česká republika čelí výzvě zapojit se do rodící se nové dvourychlostní Evropy
Koncept vícerychlostní integrace se vrací jako řešení pro akceschopnost EU a Česko musí usilovat o místo v jejím hlavním proudu.  Pochopte evropskou hru
Evropa musí změnit ekonomickou strategii a hledat nové globální partnery mimo Washington a Peking
Evropská unie musí rozšířit své obchodní vztahy a strategicky posílit svoji ekonomiku vzhledem ke globálním tlakům ze strany USA a Číny.  Proč Evropa musí jednat
Česká ekonomika drží druhou pozici ve střední Evropě za Rakouskem
Česko je sedmou nejkomplexnější ekonomikou světa, ale stále čelí výzvám s nízkou přidanou hodnotou a slabšími inovacemi.  Česko versus Rakousko
Čeští experti navrhují, jak posílit evropský průmysl místo marné snahy dohnat USA v moderních technologiích
Tým expertů pod vedením Michala Kořana navrhuje, aby se EU vzdala snahy dohnat USA a Čínu v nejmodernějších technologiích a místo toho se soustředila na rozvoj tradičního průmyslu.  Jak na to?
Fakta
📊

70%

Podíl produktivity v mezeře EU–USA
(12. 5. 2025)

💰

800 mld.€

Potřebné roční investice
(12. 5. 2025)

📊

85/100

Body pro přijímačky v Praze
(26. 5. 2025)

📊

10%

Podíl high‑tech exportu
(23. 9. 2025)

📊

42%

Zahraniční vlastnictví ekonomiky
(23. 9. 2025)

📅

2026-03-09

Vznik konceptu dvourychlostní EU
(9. 3. 2026)

Události
Co a kdy?
12. května 2025
Publikace Draghiho zprávy identifikující zaostávání EU za USA v produktivitě a navrhující vytvoření jednotného evropského kapitálového trhu; doporučení investovat navíc 800 miliard eur ročně po pět let do vědy, výzkumu a dekarbonizace.
19. května 2025
Publikace analýzy zdůrazňující, že udržitelnost a zelená transformace jsou klíčové pro konkurenceschopnost Česka a EU; výzva k energetickým renovacím, modernizaci sítí a rozvoji železnic.
22. května 2025
Představení 'Plánu B' (alternativy k Draghiho zprávě) od Michala Kořana, který doporučuje zaměřit investice na posílení tradičních průmyslových odvětví, robotizaci a automatizaci místo snahy dohnat AI a polovodiče.
29. května 2025
Opětovné zdůraznění expertů (týmu Michala Kořana), že Evropa nemůže realisticky dohnat ztrátu v AI a polovodičích a měla by se soustředit na průmyslovou výrobu a zmírnění sociálních dopadů, které podporují populismus.
26. května 2025
Komentář porovnávající Českou republiku s Polskem a Dánskem, upozorňující na pokles veřejných výdajů ČR na výzkum pod úroveň roku 2020 a na zaostávání školství; výzva ke strategickému myšlení.
23. září 2025
Publikace dat o tom, že Česko je desáté v globální ekonomické vyspělosti EU (sedmé v některých přehledech) a zveřejnění konkrétních čísel: podíl high‑tech zboží 10 % (460 mld. Kč v roce 2023), vývoz high‑tech služeb přes 180 mld. Kč, a že v efektivitě výzkumu je Česko až na 44. místě.
28. října 2025
Analýza zdůrazňující, že EU zůstává významným ekonomickým blokem a že rozšíření o Ukrajinu a západní Balkán a navazování nových obchodních partnerství (např. Indie, Mercosur) jsou doporučeny k posílení vnějších vazeb a snížení závislosti na Číně.
9. března 2026
Vynoření konceptu dvourychlostní Evropy v roce 2026 jako reakce na neschopnost některých států rychle se rozhodovat; diskuse o nutnosti, aby Česko bylo součástí 'hlavního proudu'.
11. května 2026
Prohlášení lídrů (CzechInvest, Eurowag, SAP ČR) o potřebě přitahovat investice s vysokou přidanou hodnotou, zjednodušit povolovací procesy, získávat talenty a podporovat startupy a propojování firem do globálních dodavatelských řetězců.
20. srpna 2026
Publikace analýzy think‑tanku CzechWay konstatující padesátiletý pokles tempa růstu HDP a produktivity v Evropě a doporučující změnu přístupu k tvorbě renty a systému podpory výzkumu k zastavení dlouhodobé stagnace.
Co to znamená
Co se děje

Evropská strategie pro zvýšení investic a konkurenceschopnosti EU

Srovnání před a po
💰 Financování investic
PŘED

EU bez jednotného velkého investičního nástroje; fragmentované kapitálové trhy; Česko spoléhá hlavně na bankovní úvěry

PO

Navrhované nástroje (Draghiho návrhy, SIU/European Savings & Investments Union, fondy) počítají s mobilizací až stovek mld. EUR ročně přes společné garance, společné dluhopisy a jednotné přístupy | větší zapojení EU rozpočtu a veřejných garančních mechanismů

📋 Vnitřní trh a kapitál
PŘED

Fragmentovaný jednotný trh; roztříštěné národní kapitálové trhy; české start‑upy odcházejí za kapitálem

PO

Plánované dokončení jednotného vnitřního trhu a propojování kapitálových trhů; návrhy jako ESAP a 28. režim mají usnadnit přeshraniční investice a přístup k rizikovému kapitálu

💰 Investiční zaměření
PŘED

Česko: vysoký podíl investic do strojů/řízení, méně do nehmotného kapitálu a R&D; energeticky náročná průmyslová struktura

PO

Doporučení směřují k navýšení investic do vědy, výzkumu, dekarbonizace a digitálních technologií; v některých návrzích cílové roční částky až 750–800 mld. EUR pro EU

📅 Role veřejných rozpočtů a koordinace
PŘED

Rozpočty členských států řeší investice převážně individuálně; Česko zatím váhá s masivnějším společným zadlužením EU

PO

Navrhovaná debata o zvýšení fiskální kapacity EU, společných dluhopisech a cílených panevropských projektech; tlak na větší koordinační roli EU při prioritizaci a spolufinancování velkých investic

Klíčové postavy
👤
Mario Draghi
Autorská zpráva a hlavní návrhy na obnovení konkurenceschopnosti EU
🏛️
Evropská komise (tým Ursuly von der Leyen)
Převzetí některých doporučení do oficiálních iniciativ (SIU, Kompas konkurenceschopnosti)
🏛️
Česká vláda a ministerstva (MPO, MF)
Národní aktéři debatující o přístupu k navrhovaným změnám a o tom, které návrhy podpoří nebo odmítnou
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
🇪🇺
rok 2026
Vyhlášení konceptu "dvourychlostní Evropy" jako řešení pro zvýšení akceschopnosti Unie
Koncept se opět objevil v debatě jako odpověď na neschopnost některých států dospět k rozhodnutím a byl pojednán v článku z 9. 3. 2026.
Vytvořil politický rámec pro úvahy o přeskupení a hlavním proudu integrace; zvýšil naléhavost, aby se Česko snažilo být v hlavním proudu.
📊
rok 2024
Zveřejnění Draghiho zprávy o konkurenceschopnosti EU
Mario Draghi vedená analýza identifikovala slabý růst produktivity jako hlavní příčinu mezery mezi EU a USA a navrhla masivní investice a jednotný kapitálový trh.
Spustila v EU a v Česku debatu o nutnosti investic do vědy, dekarbonizace a dokončení vnitřního trhu; stala se podkladem pro další strategie.
Navrhovala až 800 mld. eur ročně dodatečných investic
⚙️
rok 2025
Publikace alternativního "Plánu B" (Kořan) orientovaného na posílení tradičního průmyslu
Alternativa k Draghiho návrhům zdůraznila modernizaci tradičního průmyslu, robotizaci a úspory energie; konstatovala, že v AI a polovodičích Evropě ujel vlak.
Posunula debatu v Česku směrem k podpoře průmyslové modernizace místo snahy dohnat technologické velmoci; ovlivnila domácí expertní doporučení.
🗓️
12. května 2025
Draghiho zpráva formálně prezentována jako podklad pro politiku konkurenceschopnosti
Text zprávy (uveden v CURRENT) zdůraznil roztříštěnost investic do vědy a soustředil pozornost na kapitálové trhy a jednotný vnitřní trh.
Podnítil oficiální politické návrhy EU (Kompas konkurenceschopnosti) a české odborné diskuse o potřebě přilákat kapitál a talenty.
Kritérium navrhovaných investic bylo srovnáváno s historickými potřebami EU
💶
rok 2025
Vzestup návrhů na jednotný kapitálový trh a ESAP v EU
V návaznosti na Draghiho zprávu a debatu o financování inovací EU rozpracovala koncepty pro jednotný kapitálový trh a European Single Access Point (ESAP).
Otevřelo to diskusi o překonání fragmentace evropských kapitálových trhů, což má přímý význam pro financování českých start‑upů a investic.
Identifikováno jako nedokončená oblast, která Evropě bere produktivitu (srovnání s USA)
🏭
rok 2025
Nárůst českých expertních výzev k aktivní průmyslové politice (Druhá ekonomická transformace a další)
Odezvy českých podnikatelů a think‑tanků reagovaly na evropské diagnózy a doporučují aktivnější průmyslovou politiku a přilákání domácího kapitálu.
Zesílila domácí volání po transformaci průmyslu, investicích do vědy a vzdělání a lepším napojení start‑upů na průmysl.
💡
rok 2026
Koncept Fondu evropské konkurenceschopnosti (model Cambridge Econometrics + polští partneři) představen
Model navrhl hypotetický fond (analogie k americkému IRA) financovaný společným evropským dluhem s cílem podpořit čisté technologie a zvýšit EU konkurenceschopnost; uveden jako možný dopad na Česko (silný benefit).
Posílil diskusi o společném evropském financování investic a o výhodách pro Česko; zvýšil důraz na sektory jako baterie, solár či vodík.
Simulovaný efekt: vyšší růst HDP EU o ~2 p.b.; Česko by mohlo růst až o ~4,3 p.b. v rané fázi (v modelu)
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Investice znamená odložit část svého příjmu nebo úspor do něčeho, co teď nevyužijete, aby to v budoucnu přineslo užitek nebo peníze. Může jít o stavbu továren, nákup akcií, nemovitostí nebo jiných aktiv. Cílem je získat budoucí výnos nebo vyšší spotřebu později.

⚙️
Jak to funguje

Jednotlivec, firma nebo stát místo okamžité spotřeby použije peníze na dlouhodobý majetek nebo finanční nástroje. Tento majetek pak umožní vyšší produkci nebo přinese příjem (například dividendy, nájem nebo zisk z prodeje). Investice vždy nese riziko — hodnota může růst, ale i klesnout; platí vztah mezi výnosem, bezpečností a možností peníze rychle prodat.

🎯
Proč je to důležité

Investice zvyšují budoucí produkci a zaměstnanost a ovlivňují ekonomiku jako celek. Pro jednotlivce znamenají možnost vyššího bohatství nebo dosažení cílů (dům, důchod), pro firmy rozvoj a pro stát růst ekonomiky. Volba investic ovlivní riziko a likviditu osobních nebo fondových portfolií.

💡
Co to je

Strategie je plán nebo způsob, jak dosáhnout dlouhodobých cílů. Pomáhá nám rozhodnout, jak nejlépe využít omezené zdroje, abychom uspěli. V podnikání nebo ve válce znamená mít jasnou představu, co chceme dosáhnout a jak toho dosáhnout.

⚙️
Jak to funguje

Nejprve si stanovíme jasné cíle. Pak plánujeme kroky, které nám pomohou těch cílů dosáhnout, a rozhodujeme, jak rozdělit zdroje – třeba peníze nebo čas. Strategie může být předem připravená, ale také se může měnit podle situace a nových informací. V praxi to znamená například držet se plánu, ale také být připraven reagovat na změny.

🎯
Proč je to důležité

Strategie pomáhá firmám a organizacím nepřijít zbytečně o peníze nebo čas. Díky ní mají větší šanci uspět, i když okolnosti nejsou vždy jasné a jsou omezené zdroje. Dobře zvolená strategie také umožňuje lépe konkurovat a přizpůsobit se změnám na trhu nebo ve společnosti.

Otestujte se
Kvíz: Evropa, investice a dvourychlostní integrace
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 27. 8. 2026 0:09:11