Investice znamená odložit část svého příjmu nebo úspor do něčeho, co teď nevyužijete, aby to v budoucnu přineslo užitek nebo peníze. Může jít o stavbu továren, nákup akcií, nemovitostí nebo jiných aktiv. Cílem je získat budoucí výnos nebo vyšší spotřebu později.
Ekonomické strategie Evropy a výzvy Česka
Evropa musí změnit ekonomickou strategii a hledat nové globální partnery mimo Washington a Peking
Mizící téma o
společenských pravidlech a politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Evropská unie čelí tlaku přehodnotit svoji ekonomickou strategii a rozšířit obchodní a politická partnerství mimo tradiční vazby na USA a Čínu; nový článek zdůrazňuje potřebu hledat nové globální partnery jako reakci na geopolitické tlaky[6].
Hlavní diskuse v tématu zůstává kolem volby mezi snahou dohnat USA a Čínu v moderních technologiích a alternativním přístupem zaměřeným na modernizaci tradičního průmyslu. Čeští experti vedení Michalem Kořanem navrhují „Plán B“, který doporučuje investice 70–80 miliard eur ročně do modernizace tradičního průmyslu místo ambicí dohánět nejpokročilejší ekonomiky[3][5].
Současně EU podle dřívějších analýz zaostává v produktivitě a roztříštěných investicích do vědy a výzkumu, což je jedním z hlavních důvodů, proč by měla přehodnotit přístup k inovacím a udržitelnosti jako nástroji konkurenceschopnosti[1][2].
Česká ekonomika si udržuje silné postavení ve střední Evropě (druhé místo za Rakouskem) a sedmou nejkomplexnější pozici na světě, avšak nadále čelí problémům s nízkou přidanou hodnotou, slabšími inovacemi a nedostatečnými investicemi do vědy a školství, což brání plnému využití potenciálu[6][4].
Zdroje:
Nejnovější
Evropa musí změnit ekonomickou strategii a hledat nové globální partnery mimo Washington a Peking
28. 10. 2025: Evropská unie musí rozšířit své obchodní vztahy a strategicky posílit svoji ekonomiku vzhledem ke globálním tlakům ze strany USA a Číny.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
22. května 2025
Z hlediska umělé inteligence, výroby polovodičů a podobně Evropě ujel vlak. A musel by se stát velký zázrak, abychom ten vlak začali ne dohánět, to se podle mě nestane, ale abychom ztrátu udrželi alespoň na současné úrovni.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Evropská unie
EU je hlavním aktérem navržených reforem (Draghiho zpráva, Kompas konkurenceschopnosti) a zároveň čelí kritice za fragmentaci vnitřního trhu a nedostatečné financování výzkumu, což omezuje produktivitu a konkurenceschopnost.
Česká republika (vláda)
Vládní rozhodnutí o prioritách, alokaci evropských fondů a výdajích (včetně postoje k Green Dealu a přijímání eura) zásadně ovlivní schopnost Česka využít fondy EU k modernizaci a růstu.
Český průmysl (vč. automobilového a ocelářského)
Průmysl čelí tlaku z drahé energie, nutnosti dekarbonizace a nutnosti investic do automatizace a vyšší přidané hodnoty; bez přístupu k rizikovému kapitálu a jednotnému vnitřnímu trhu hrozí ztráta konkurenceschopnosti.
Evropské start‑upy a scale‑upy
Start‑upy v EU odcházejí za lepším přístupem ke kapitálu do USA; roztříštěný kapitálový trh v EU brání financování růstu a škálování.
Evropské kapitálové trhy / investoři
Fragmentace kapitálových trhů v EU omezuje přístup firem k akciovému financování a venture kapitálu; potřeba sjednocení trhu pro financování zelených a technologických investic.
České regiony závislé na uhlí (Ústecký, Karlovarský, Moravskoslezský)
Transformace vyžaduje specifické investice a sociální opatření; riziko socioekonomických dopadů při nedostatečné podpoře a rekvalifikacích.
České vysoké školy a výzkumné instituce
Potřeba zvýšit efektivitu a zaměření na aplikovaný výzkum; dosavadní alokace a výsledky výzkumu jsou slabé, což omezuje inovační potenciál.
Spotřebitelské / domácnosti v Česku
Vyšší ceny energií a potenciální krátkodobé dopady zelené transformace mohou snižovat kupní sílu a zvyšovat socioekonomické napětí.
Kontext
Dříve jsme psali...
Česká ekonomika drží druhou pozici ve střední Evropě za Rakouskem
Česko je sedmou nejkomplexnější ekonomikou světa, ale stále čelí výzvám s nízkou přidanou hodnotou a slabšími inovacemi. Česko versus Rakousko
Čeští experti navrhují, jak posílit evropský průmysl místo marné snahy dohnat USA v moderních technologiích
Tým expertů pod vedením Michala Kořana navrhuje, aby se EU vzdala snahy dohnat USA a Čínu v nejmodernějších technologiích a místo toho se soustředila na rozvoj tradičního průmyslu. Jak na to?
Místo reforem a inovací se Česko utápí v kulturních válkách a planých slibech
Zatímco Polsko se dostalo na titulní stranu The Economist jako příklad úspěšné země, Česko kvůli absenci strategického uvažování, nedostatečným investicím do vědy a zaostávajícímu školství zůstává pozadu. Jak to změnit?
Čeští experti navrhují alternativu k Draghiho plánu na oživení evropské ekonomiky
Tým Michala Kořana přichází s Plánem B pro Evropu, který namísto dohánění USA a Číny v inovacích doporučuje investovat 70-80 miliard eur ročně do modernizace tradičního průmyslu. Přežije evropský průmysl?
Česká ekonomika stojí na rozcestí mezi udržitelnou budoucností a zaostáváním
Česko musí přestat vnímat udržitelnost jako břemeno a začít ji chápat jako klíčový nástroj prosperity a konkurenceschopnosti. Budoucnost, nebo zaostávání?
Fakta
📊
70%
Podíl růstu produktivity
(12. 5. 2025)
💰
800 mld. €
Roční dodatečné investice
(12. 5. 2025)
📊
85 bodů
Praha: přijímačky středních škol
(26. 5. 2025)
📊
10%
Podíl high‑tech exportu
(23. 9. 2025)
📊
42%
Zahraniční vlastnictví ekonomiky
(23. 9. 2025)
📊
430 mil.
Počet obyvatel EU bloku
(28. 10. 2025)
Události
Co a kdy?
12. května 2025
Publikace Draghiho zprávy o konkurenceschopnosti EU, která identifikovala zaostávání EU za USA a navrhla vytvoření jednotného evropského kapitálového trhu a investice 800 miliard eur ročně po pět let do vědy, výzkumu a dekarbonizace.
19. května 2025
Analýza české ekonomiky zdůrazňující vyčerpávání modelu založeného na levné práci a energii a výzvu k udržitelnosti a investicím (souvislost s implementací Zelené dohody EU).
22. května 2025
Představení alternativy k Draghiho zprávě — „Plán B“ Michala Kořana, zaměřený na posílení tradičních odvětví, robotizaci a automatizaci místo snahy dohnat ztrátu v AI a polovodičích.
26. května 2025
Komentář týdne The Economist srovnávající Polsko a Česko, upozorňující na pokles veřejných výdajů Česka na vědu a výzkum pod úroveň roku 2020 a na nedostatky českého školství a strategického uvažování.
29. května 2025
Opětovné zpochybnění reálnosti Draghiho návrhu českým expertním týmem; potvrzení, že Evropa v AI a polovodičích zaostala a doporučení soustředit se na průmyslovou výrobu.
23. září 2025
Publikace dat o české ekonomice: Česko deset let drží 7. místo v indexu komplexity; uvedení statistik výdajů na vědu a výzkum, podílu high‑tech exportu a problému s financováním start‑upů a rizikového kapitálu.
28. října 2025
Shrnutí postavení EU jako velkého ekonomického bloku a doporučení pro nová mezinárodní obchodní partnerství a rozšíření EU (včetně Ukrajiny a západního Balkánu) jako součást strategie posílení vnitřního trhu.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Draghiho plán: masivní investice a jednotný kapitálový trh
Srovnání před a po
💰
Investice do vědy a dekarbonizace
PŘED
Evropské investice fragmentované mezi 27 národními programy; EU a Česko investují méně ve vztahu k potřebě
PO
Draghiho plán požaduje +800 mld. €/rok po 5 letech; Česko má čerpat z nových fondů (fond obnovy, modernizační fond, Fond spravedlivé transformace) | více evropských prostředků na vědu, výzkum, dekarbonizaci
💰
Kapitálové trhy a start‑upy
PŘED
Fragmentované evropské kapitálové trhy; špatná dostupnost rizikového kapitálu; start‑upy často odcházejí do USA
PO
Návrh na vytvoření jednotného evropského kapitálového trhu (SIU, ESAP) pro lepší přístup k financím a zjednodušení přeshraničního investování
📋
Vnitřní trh a regulace
PŘED
Roztříštěná regulace a nefunkční uznávání kvalifikací; mimocelní bariéry mezi státy EU vysoké (období MMF odhad)
PO
Draghiho a Letta doporučení dokončit vnitřní trh, harmonizovat normy a omezit gold‑plating členských států
💰
Čerpání EU fondů v Česku
PŘED
Česko čerpalo kohezní fondy, ale s problémy (byrokracie, pomalé čerpání, slabší efektivita)
PO
Nové alokace (fond obnovy ~180 mld. Kč pro ČR + možnost půjček, modernizační/transformační fondy, 550 mld. Kč strukturálních fondů) s podmínkami na reformy a zelenou/digitalizaci
Klíčové postavy
👤
Mario Draghi
Autor zprávy o konkurenceschopnosti EU a iniciátor návrhů na masivní investice a jednotný kapitálový trh
🏛️
Evropská komise (von der Leyen)
Převádí část doporučení do Kompasu konkurenceschopnosti a plánů (SIU, ESAP)
🏛️
Česká vláda / ministerstva (Havlíček, Ženíšek)
Připravují národní plány čerpání fondů EU, rozhodují o zaměření investic v ČR
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Michal Kořan
z organizace Global Arena Research Institute"Z hlediska umělé inteligence, výroby polovodičů a podobně Evropě ujel vlak. A musel by se stát velký zázrak, abychom ten vlak začali ne dohánět, to se podle mě nestane, ale abychom ztrátu udrželi alespoň na současné úrovni"
Jak šel čas
Historický kontext
🧭
2025
Identifikace procesu: přehodnocení evropské ekonomické strategie (debata: dohnat USA/Čínu vs. „Plán B“ – modernizace tradičního průmyslu)
Souhrn CURRENT článků popisuje hlavní diskusi: Draghiho zpráva volá po masivních investicích a prohloubení jednotného trhu; čeští experti (Michal Kořan) nabízejí alternativní „Plán B“ zaměřený na modernizaci tradičního průmyslu s investicemi 70–80 mld. €/rok.
Určuje hlavní rozhodovací osu pro českou a evropskou hospodářskou politiku: směrem k investicím do high‑tech vs. dohnání; anebo k posílení průmyslové efektivity a dekarbonizaci.
Kontrast Draghiho hovoru po 800 mld. €/rok extra vs. Kořanův návrh 70–80 mld. €/rok pro průmysl
⚠️
21. června 2024
Publikace analýzy (archiv HN) varující, že Evropa ztrácí ekonomický dech a že Draghi připravuje zprávu doporučující prohloubit jednotný trh
Článek z CONTEXT (21.6.2024) popisuje zadání Draghimu a identifikuje hlavní slabiny EU: fragmentace kapitálových trhů, překážky jednotného trhu v energetice a telekomunikacích.
Podklad pro vznik Draghiho zprávy a následnou veřejnou politickou diskusi o nutnosti větších investic a dokončení jednotného trhu.
Nástroj: Draghiho zpráva vs. dřívější iniciativy Letty/Lettyovy návrhy
💶
12. května 2025
Zveřejnění souhrnů Draghiho zprávy (CURRENT) – 800 mld. €/rok dodatečných investic do vědy, výzkumu a dekarbonizace
CURRENT: Shrnutí popisuje, že Draghiho tým identifikuje 70 % mezery v růstu produktivity a navrhuje jednotný kapitálový trh a dodatečné investice 800 mld. €/rok po dobu 5 let.
Vyvolalo veřejnou i odbornou reakci — podpořilo tlak na evropské instituce pro masivní investiční balíček a reformy jednotného trhu.
Největší investiční požadavek v moderní unijní diskusi (800 mld. €/rok) vs. malé/domácí návrhy
🔧
22. května 2025
Prezentace „Plánu B“ (Michal Kořan a tým) – návrh soustředit 70–80 mld. €/rok na modernizaci tradičního průmyslu
CURRENT: Kořanův tým představuje alternativu k Draghiho přístupu: upřednostnit investice do energetických úspor, robotizace, automatizace a modernizace průmyslových procesů místo snahy dohánět AI/čipy.
Posunul veřejnou debatu v ČR k pragmatickému zaměření na průmyslovou konkurenceschopnost; zvýšil politický tlak na preferování „Plánu B“ v české politice.
Kořanův požadavek 70–80 mld. €/rok vs. Draghiho 800 mld. €/rok (řádově menší, reálněji zaměřený na průmysl)
🌱
19. května 2025
Zveřejnění komentářů o potřebě zelené transformace a konkurenceschopnosti (CURRENT) – debata o udržitelnosti vs. ekonomickém dopadu
CURRENT: Řada článků (19.5.2025 a následné) upozorňuje na roli Green Dealu při nutnosti modernizace, ale také na možné negativní dopady na konkurenceschopnost a ceny energií.
Zpřesnil diskusi: modernizace průmyslu a udržitelnost nemusejí být protikladem, ale vyžadují koordinaci politik a financování; posílil argumentaci pro cílené průmyslové investice.
Zelená transformace jako příležitost vs. riziko vyšších nákladů a ztráty konkurenceschopnosti
🤝
7. dubna 2025
Setkání českého byznysu s evropskými zástupci – volání po dokončení jednotného trhu a kapitálového trhu (CONTEXT)
CONTEXT (7.4.2025): Čeští podnikatelé a zástupci EU poukazují na roztříštěnost kapitálových trhů a nutnost uznávání kvalifikací; podporují jednotný kapitálový trh jako nástroj pro financování inovací.
Podpořilo politický mandát pro navazující kroky v EU (Kompas, SIU) a zdůraznilo pro Česko prioritu zapojení do evropských reforem kapitálového trhu.
Podnikatelský tlak pro jednotný kapitálový trh vs. současná fragmentace (MMF odhad 44 % obchodních bariér)
🌍
28. října 2025
Evropské závěry pro pokračování politiky hledání nových partnerů a posílení obchodních vztahů mimo USA/Čínu (CURRENT)
CURRENT (28.10.2025): Text zdůrazňuje potřebu rozšířit obchodní partnery (Mercosur, Indie, Japonsko) a rozšíření EU jako reakci na geopolitické tlaky.
Upevnil strategii rozmanitějších partnerství jako součást ekonomického přizpůsobení EU; posiluje argument pro diverzifikaci průmyslových zdrojů a investic.
Strategie „více partnerů“ vs. dosavadní orientace silně na USA/Čínu
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Jednotlivec, firma nebo stát místo okamžité spotřeby použije peníze na dlouhodobý majetek nebo finanční nástroje. Tento majetek pak umožní vyšší produkci nebo přinese příjem (například dividendy, nájem nebo zisk z prodeje). Investice vždy nese riziko — hodnota může růst, ale i klesnout; platí vztah mezi výnosem, bezpečností a možností peníze rychle prodat.
Proč je to důležité
Investice zvyšují budoucí produkci a zaměstnanost a ovlivňují ekonomiku jako celek. Pro jednotlivce znamenají možnost vyššího bohatství nebo dosažení cílů (dům, důchod), pro firmy rozvoj a pro stát růst ekonomiky. Volba investic ovlivní riziko a likviditu osobních nebo fondových portfolií.
Otestujte se
Kvíz: Přehodnocení ekonomické strategie EU a český „Plán B“
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
USA
stát v Severní Americe
Kontinent: Severní Amerika
Hlavní město: Washington, D.C. (17. listopadu 1800 - dosud)
Rozloha: 9.83 mil. km²
Populace: 340.11 mil. (1. července 2024)
Měna: americký dolar
HDP: 27.72 bil. USD (2023)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Čína
stát ve východní Asii
Kontinent: Asie
Hlavní město: Peking (1. října 1949 - dosud)
Rozloha: 9.6 mil. km²
Populace: 1.44 mld. (2021)
Měna: čínský jüan
HDP: 17.96 bil. CNY (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 12:37:53