Třicetiletá dohoda Gazpromu s Čínou o Síle Sibiře 2

Gazprom a Čína podepsaly třicetiletou smlouvu o plynovodu Síla Sibiře 2

Uzavřené téma o politice a odvětví

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Ruský Gazprom podepsal s Čínou právně závaznou dohodu o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2, která má trvat třicet let a nabídnout nižší ceny než pro Evropu. Čína zatím oficiálně projekt nepotvrdila, ale obě země uzavřely více než dvacet dohod o spolupráci, včetně energetiky. Nový plynovod má ročně dodávat až 50 miliard metrů krychlových plynu. Gazprom také zvýší dodávky přes stávající Sílu Sibiře 1 z 38 na 44 miliard kubíků ročně.

Zdroje:

    Nejnovější
    Gazprom a Čína podepsaly třicetiletou smlouvu o plynovodu Síla Sibiře 2
    02. 9. 2025: Rusko a Čína uzavřely dlouhodobou smlouvu na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2 a zvýšení dodávek plynu do Číny.
    Řeklo se...
    Přehled citací
    1 Vysoký dopad
    3. června 2024
    Aby se to však vyplatilo, potřebuje Čína opravdu velmi nízkou cenu (plynu) a flexibilní závazky
    2 Vysoký dopad
    3. září 2015
    Jenže poslední události ukázaly, že hodně z těch dohod má sotva hodnotu papíru, na kterém byly napsány
    3 Střední dopad
    8. dubna 2015
    Chceme hrát mnohem větší roli na asijském trhu
    Dopady
    Kdo si polepší, kdo tratí?

    Gazprom

    Podpis třicetileté smlouvy a nárůst kapacity do Číny dává Gazpromu dlouhodobý odbyt, který může částečně kompenzovat ztrátu evropských trhů. Zároveň ale projektu zůstávají limity kapacity a cenové tlaky.

    Evropská unie

    Projekt prohlubuje hospodářské a geopolitické vazby mezi Ruskem a Čínou a tím oslabuje unijní snahy o snížení závislosti na ruském plynu a ztěžuje taktiku energetických sankcí. EU tak ztrácí část vyjednávací páky.

    Ruský plynárenský sektor

    Přesměrování ruských dodávek na čínský trh poskytuje sektoru nové odběratele, ale odvětví je současně oslabeno sankcemi, nedostatkem technologií a finančními ztrátami. Výstavba infrastruktury bude nákladná a riziková.

    Čína

    Získává dlouhodobé a levnější dodávky plynu, ale si vyjednává nízké ceny a omezené závazky a obává se přílišné závislosti na jednom dodavateli. To řadu parametrů dohody činí pro Peking opatrnější.

    Vladimir Putin

    Dosažení dohody je vnímáno jako diplomatický úspěch Kremlu a posiluje politické vazby Moskvy s Pekingem, což má pro Putina strategický význam. To mu dává politický kapitál při mezinárodním tlaku a sankcích.

    Čínská státní ropná společnost CNPC

    Státní čínský odběratel (CNPC) získává přístup k dlouhodobým objemům plynu, které pomohou zabezpečit domácí spotřebu a diversifikaci dovozů. Zároveň ale vyjednává výrazně levnější ceny a flexibilní odběry.

    Kontext
    Dříve jsme psali...
    Ještě není...
    International Comparison
    Jak šel čas
    Historický kontext
    🤝
    rok 2015
    Očekávaný začátek pravidelných dodávek ruského plynu do Číny (plánované na rok 2015)
    V článku z roku 2011 se uvádí, že první ruský plyn by měl začít do Číny proudit během roku 2015.
    Měl to být první termín zahájení rozsáhlejších potrubních dodávek ruského plynu na čínský trh.
    📝
    září 2013
    Podpis základního rámce dohody mezi Gazpromem a čínskou CNPC o dodávkách plynu
    Článek z září 2013 popisuje, že Gazprom podepsal s CNPC základní rámec dohody, který „definuje objem a začátek dodávek, platby a další otázky“.
    Rámcová dohoda byla formálním krokem ke smlouvám o potrubních dodávkách plynu do Číny.
    🚧
    duben 2015
    Zahájení výstavby prvního úseku plynovodu Síla Sibiře
    V článku z dubna 2015 je uvedeno, že na trase budoucího plynovodu Síla Sibiře se začal stavět první úsek.
    Praktické zahájení výstavby trasy vedoucí ze sibiřských ložisek směrem na východ, nutné pro dodávky do Číny.
    ▶️
    2018–2020
    Plánované období zahájení dodávek plynu přes Sílu Sibiře (první etapa)
    V několika článcích se uvádí, že dodávky měly být zahájeny v období 2018–2020 (uvedeno jako plánovaný termín pro zahájení dodávek přes dosud budovanou trasu).
    Uváděný termín představoval očekávané zahájení pravidelných potrubních dodávek k čínskému odběrateli.
    🔌
    rok 2019
    Uvedení plynovodu Síla Sibiře do provozu a 30letá smlouva o dodávkách (Síla Sibiře 1)
    V textech je uvedeno, že plynovod Síla Sibiře zahájil provoz v roce 2019 a že dodávky byly kryty 30letou smlouvou v hodnotě přibližně 400 miliard dolarů s roční kapacitou kolem 38 miliard m3.
    Vznikla trvalá potrubní trasa pro vývoz ruského plynu do Číny; šlo o první velký praktický přesun části exportu směrem na východ.
    Plánovaná roční kapacita kolem 38 mld. m3 byla v kontextu historických evropských vývozů Ruska jen částí předchozích objemů dodávek do Evropy.
    📅
    únor 2022
    Čínský závazek o odběru plynu ze Sachalinu (závazek na cca 10 mld. m3 ročně v letech 2026–2027)
    V článcích se uvádí, že v únoru 2022 se Čína zavázala, že kolem let 2026–2027 bude každoročně nakupovat až 10 miliard m3 plynu prostřednictvím dodávek ze Sachalinu.
    Dohoda představovala další konkrétní objemový závazek pro asijský odbyt ruského plynu vedle tras do východní Číny.
    ❄️
    prosinec 2023
    První z kapacit terminálu Arctic LNG-2 začal v provozu
    Analýzy a satelitní pozorování zmiňují, že první z jednotek terminálu Arctic LNG‑2 začal pracovat v prosinci 2023; projekt je spojován s růstem ruského LNG exportu do Asie a s čínskou účastí na některých dodávkách a investicích.
    Posílení kapacit ruského exportu zkapalněného plynu (LNG) směrem do Asie jako doplněk k potrubním dodávkám.
    Co to je?
    Vysvětlení pojmů
    Otestujte se
    Kvíz: Plynovod Síla Sibiře 2 (dohoda Gazprom–Čína)
    Gazprom

    ruská akciová společnost exportující plyn

    https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/42/Gazprom_logo.svg


    Země: Rusko (25. prosince 1991 - dosud)

    https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c6/Gazprom_tower_(Lakhta_Center)_St_Petersburg._Russia.jpg

    Založil: vláda Ruské federace

    CEO: Alexey Miller (leden 2001 - dosud)

    Zaměstnanci: 466 (2018)

    Sídlo: Petrohrad

    Kapitál: 3.1 bil. (31. prosince 2017)

    Výnosy: 6.32 bil. (2020)

    Čistý zisk: 162.41 mld. (2020)

    Bilance: 23.35 bil. (2020)

    Web: https://www.gazprom.ru/

    Data pocházejí z datové položky WikiData

    Čína

    stát ve východní Asii

    https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fa/Flag_of_the_People's_Republic_of_China.svg

    Kontinent: Asie

    Hlavní město: Peking (1. října 1949 - dosud)

    Rozloha: 9.6 mil. km²

    Populace: 1.44 mld. (2021)

    Měna: čínský jüan

    HDP: 17.96 bil. CNY (2022)

    Data pocházejí z datové položky WikiData

    Strojově generováno

    Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

    Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 4:19:37