Výživové normy a rizika stravování v Česku

Státní zdravotní ústav zveřejnil zprávu o zdravotních rizicích Čechů za rok 2024

Mizící téma o společenských pravidlech a společnosti

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Eliška Selinger připravuje nová výživová doporučení pro obyvatele Česka, která mají být dokončena do roku 2027. Tato doporučení kladou důraz na kvalitu a složení stravy namísto počtu jídel a upozorňují na škodlivost ultrazpracovaných potravin a mýty, jako je nutnost pěti jídel denně a zákaz konzumace kávy. Selinger také uvádí, že obezita je ovlivněna mnoha faktory, včetně socioekonomického postavení a prostředí, nikoliv pouze osobní volbou[1].

Ministerstvo práce a sociálních věcí zavádí novou vyhlášku, která poprvé stanovuje přesné výživové normy pro stravování nejmenších dětí v dětských skupinách a omezuje podávání cukru[2].

Státní zdravotní ústav ve své zprávě za rok 2024 identifikoval, že Češi mají nedostatek vápníku, hořčíku a železa, zatímco děti konzumují málo zeleniny a nadbytečně používají sůl[3].

Zdroje:

  1. Pět jídel denně a zákaz kávy? To je pasé, už víme, že hubnutí je o něčem jiném, říká Selinger a jde přepsat výživová doporučení pro Čechy

  2. Stát poprvé řeší, co jedí nejmenší děti. Proč trvalo 11 let, než doporučí, aby jedly čerstvou zeleninu místo cukru?

  3. Pět porcí o velikosti pěsti. Děti v Česku jedí málo zeleniny, starší lidé mají nedostatek vápníku, ukazují data

Nejnovější
Státní zdravotní ústav zveřejnil zprávu o zdravotních rizicích Čechů za rok 2024
15. 9. 2025: Češi mají nedostatek vápníku, hořčíku a železa, děti jedí málo zeleniny a nadbytečně konzumují sůl.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
28. srpna 2025
Třeba už víme, že džusy nelze řadit k ovoci, protože obsahují stejně cukru jako cola.
2 Střední dopad
19. března 2025
I přestože zemědělsko-potravinářský sektor je samozřejmě důležitý pro zajištění stravování obyvatel, jeho zájmy nemusí být vždy v souladu se zájmy zdraví,
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Státní zdravotní ústav (SZÚ)

Hraje centrální roli v přípravě nových výživových doporučení a v publikaci dat o stavu výživy populace, což přímo ovlivní politiku školního stravování a veřejného zdraví. Jeho aktivity zvyšují regulatorní tlak na kvalitu jídel v institucích.

Děti a rodiče

Nová pravidla pro dětské skupiny a školní stravování mají potenciál výrazně zlepšit kvalitu jídel a zdraví dětí, zároveň však mohou vést k nespokojenosti rodičů a problémům v přijetí radikálnějších změn jídelníčku. Změny tak přinesou zdravotní přínosy i krátkodobé provozní a přijatelnostní výzvy.

Školní jídelny

Budou muset implementovat přesnější normy (více ovoce/zeleniny, méně cukru, více bezmasých dnů apod.), což zvyšuje provozní nároky, logistiku a riziko potravních zbytků či navýšení nákladů. Mnohé jídelny čelí omezenému personálu a rozpočtu, takže přechod bude náročný.

Potravinářské firmy

Omezení používání dehydratovaných směsí, průmyslově zpracovaných produktů a přísnější normy v jídelnách mohou snížit jejich odbytiště a marže, zejména u dodavatelů polotovarů pro školní jídelny. Očekává se tlak a odpor průmyslu vůči úpravám norem.

Asociace pro společné stravování (ASPOS) / dodavatelé školních jídelen

Zástupci jídelen a dodavatelů varují před zvýšením nákladů a odmítáním nových položek (více luštěnin, ryb, biopotravin), což může vést ke zdražení obědů a provozním potížím. Asociace upozorňují na riziko, že děti nové pokrmy odmítnou, a na nutnost zabezpečit financování a školení personálu.

Ministerstvo zdravotnictví

Podílí se na přípravě a prosazování změn ve spotřebním koši a vyhlášek o stravování; jeho opatření budou klíčová pro implementaci nových standardů a pro propojení vědeckých doporučení s provozní realitou. Zodpovídá také za piloty a metodickou podporu jídelen.

Eliška Selinger

Vede tým pro aktualizaci výživových doporučení a zvyšuje veřejný vliv v oblasti výživy, zároveň čelí odporu potravinářských zájmů při prosazování omezení průmyslově zpracovaných a přesolených jídel. Dopad zahrnuje větší autoritu i konflikty s průmyslem.

Kontext
Dříve jsme psali...
Ministerstvo práce a sociálních věcí zavádí nové standardy pro dětské skupiny.
Nová vyhláška poprvé stanovuje přesné výživové normy pro stravování nejmenších dětí v dětských skupinách a omezuje podávání cukru.  Jak chutná změna?
Eliška Selinger připravuje nová výživová doporučení pro Čechy do roku 2027
Tradiční rady o pěti jídlech denně či zákazu kávy už neplatí, důraz se přesouvá na celkové složení stravy a omezení ultrazpracovaných potravin.  Mýty o stravě pod lupou
Fakta
📊

800 g

Až 800 g ovoce a zelen.
(28. 8. 2025)

📊

2,8→10,6%

Obezita u 5letých 2016–21
(29. 8. 2025)

🔄

Zavedena

Vyhláška dětské skupiny
(29. 8. 2025)

📊

80%

Nedostatek vápníku 60+
(15. 9. 2025)

📊

4%

4% dětí jí 5 porcí zelen.
(15. 9. 2025)

Události
Co a kdy?
50. léta 20. století
Výživová doporučení v Česku se od 50. let příliš nezměnila.
mezi lety 2016 a 2021
Obezita u pětiletých dětí vzrostla z 2,8 % na 10,6 %.
Co to znamená
Co se děje

Zavedení přesných výživových norem pro dětské skupiny; aktualizace doporučení

Srovnání před a po
📋 Právní/administrativní rozsah
PŘED

Dětské skupiny měly jen povinnost zajistit „přiměřenou stravu“, mateřské školy měly jasná pravidla

PO

Nová vyhláška zavádí přesné výživové normy pro dětské skupiny čerpající státní příspěvek a přibližuje je standardům mateřských škol

📋 Zakázané a povinné potraviny
PŘED

Možné podávání cukrovinek, trvanlivých výrobků a nápojů s přidaným cukrem; nebyla povinnost čerstvého ovoce/ zeleniny u každého jídla

PO

Zakázáno podávat cukrovinky, trvanlivé potraviny a nápoje s přidaným cukrem; každé jídlo musí obsahovat čerstvé ovoce a zeleninu; omezení některých ochucovadel a dehydrátů

📋 Složení jídelníčku (maso/bezmasá jídla a pestrost)
PŘED

Menší děti byly méně chráněné; dřívější pravidla neřešila detailně podíl bezmasých dnů nebo rozmanitost

PO

Důraz na rozmanitost a pestrost jídelníčku; zvýšený podíl bezmasých pokrmů a větší zastoupení celozrnných obilovin a luštěnin (vyvolalo kritiku kvůli povinnosti více bezmasých dní)

👥 Zdravotní výživová situace v populaci
PŘED

Vysoká konzumace průmyslově zpracovaných potravin, nadbytek sodíku; nedostatky vápníku, hořčíku a železa u vybraných skupin

PO

Nová doporučení a vyhláška mají reflektovat aktuální data (více ovoce/ zeleniny, méně ultrazpracovaných potravin) s cílem zlepšit příjem klíčových živin a snížit rizika

Klíčové postavy
👤
Eliška Selinger
Vedoucí týmu pro přípravu nových výživových doporučení; odbornice a mluvčí v otázkách školního stravování
🏛️
Státní zdravotní ústav (SZÚ)
Instituce publikující výživová data, připravující aktualizaci doporučení a komunikující k návrhům vyhlášky
🏢
Potravinářské firmy
Aktéři, kteří se postavili proti některým změnám (např. omezení dehydratovaných směsí, polotovarů a cukru)
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Eliška Selinger
Eliška Selinger
epidemioložka a specialistka na veřejné zdraví

"I přestože zemědělsko-potravinářský sektor je samozřejmě důležitý pro zajištění stravování obyvatel, jeho zájmy nemusí být vždy v souladu se zájmy zdraví,"

Jak šel čas
Historický kontext
🏥
rok 1955
Dosavadní doporučení pro stravování v nemocnicích a část oficiálních standardů vycházely z podoby platné od roku 1955.
Uvedeno v kontextu snahy o modernizaci nemocničního stravování (hn, 2021).
Ilustruje dlouhodobé zastarání některých oficiálních doporučení a posloužilo jako argument pro jejich aktualizaci.
Popisováno jako systém platný přes 65 let.
🚫🍬
leden 2017
V praxi začala platit tzv. pamlsková vyhláška na základních školách (omezení prodeje nezdravých potravin ve školách).
Vyhláška byla přijata jako krok proti prodeji velmi nezdravých produktů ve školách; článek z roku 2018 popisuje její zavedení a následné spory (hn, 2018).
Vyvolala silné diskuze a pozdější úpravy; ukázala problémy s praktickou aplikací přísných pravidel ve školách.
Vyhláška byla považována za jeden z nejspornějších předpisů školství.
📈
roky 2016–2021
Mezi lety 2016 a 2021 vzrostla prevalence obezity u pětiletých dětí z 2,8 % na 10,6 %.
Uvedeno v textech věnujících se změnám pravidel ve školním stravování jako odůvodnění reformy (current a kontextové články).
Tento alarmující nárůst je v článcích uváděn jako jeden z klíčových důvodů pro revizi spotřebního koše a zpřísnění výživových norem pro malé děti.
Čísla jsou v článcích popsána jako alarmující nárůst.
🏛️
rok 2024
Vláda schválila Národní kardiovaskulární plán ČR na roky 2025–2035, součástí kterého je aktualizace výživových doporučení.
Zmíněno v souvislosti s přípravou nových národních výživových doporučení (hn, 2025).
Schválení plánu poskytlo politický rámec a možnost čerpat evropské prostředky pro aktivity související s aktualizací doporučení.
Plán je uveden jako strategický dokument pro roky 2025–2035.
📝
rok 2025
První verze aktualizovaných národních výživových doporučení měla být hotová do konce roku 2025.
Cíl uveřejněný Státním zdravotním ústavem a odborníky podílejícími se na aktualizaci doporučení (hn, 2025).
Měla zajistit dostupnost aktualizovaných dat o stravě Čechů a sloužit jako podklad pro vzdělávání a další politiky veřejného zdraví.
Jde o první verzi po téměř dvaceti letech od předchozí revize (uvedeno v textech).
🧒🍽️
září 2025
Navrhovaná nová vyhláška o školním stravování a spotřebním koši je plánována k plnému zavedení od září 2025 (termín uveden v médiích).
Vyhláška poprvé stanoví přesné výživové normy pro stravování nejmenších dětí v dětských skupinách, zakazuje některé cukrovinky a nápoje s přidaným cukrem a klade důraz na čerstvé ovoce a zeleninu (current a kontextové články, 2024–2025).
Cílem je zlepšit kvalitu jídla v dětských skupinách a přiblížit standardy mateřským školám; návrh vyvolal obavy o zvýšení nákladů a provozní udržitelnost některých jídelen.
Odhady nákladů a dopadů se v médiích liší – někteří dodavatelé varovali před zdražením až o ~20 % / zvýšením nákladů řádově až na miliardové částky, SZÚ tyto odhady zpochybňuje (hn, 2025).
rok 2027
Cílové dokončení finálních (odborně otestovaných) výživových doporučení po diskusi a pilotním ověření v roce 2027.
Termín dokončení finálních doporučení uveden Státním zdravotním ústavem jako součást procesu připravovaného týmem vedeným Eliškou Selinger (hn, 2025).
Finální doporučení by měla být základem pro vzdělávání v oblasti výživy, politická opatření a aktualizaci norem v institucích (školy, zdravotnictví).
Dokončení se plánuje po fázi testování a zapracování připomínek, tedy jako postupně potvrzovaný výstup.
🥕🌱
rok 2028
Postupné navyšování povinného podílu biopotravin v nabídce školních jídelen má dosáhnout pěti procent v roce 2028 (uvedeno v odborných článcích o spotřebním koši).
V rámci změn spotřebního koše se dohodl postupný náběh podílu biopotravin (dvě procenta v horizontu několika let, pět procent v roce 2028) (hn, 2024).
Má podpořit větší využití ekologicky produkovaných potravin ve školách; v diskusi jsou i otázky dostupnosti a logistické proveditelnosti pro malé školy.
Cíle jsou popisovány jako postupné a relativně malé procentuální podíly oproti celkovému objemu surovin.
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Otestujte se
Kvíz: Nová výživová doporučení a vyhláška pro dětské skupiny

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 6:02:48