Dlouhověkost a obrana proti rakovině u netopýrů

Vědci zkoumají, proč netopýři žijí tak dlouho a odolávají rakovině

Uzavřené téma o vývoji

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Netopýři, známí svou dlouhověkostí, představují výjimečný jev mezi savci, neboť i malé druhy se dožívají desítek let. Vědci vedení Verou Gorbunovovou zkoumali, jak se netopýři dokáží bránit nádorům navzdory jejich dlouhověkosti. Některé druhy netopýrů mají zmnožené obranné geny, zatímco jiné spoléhají na silný imunitní systém. Toto zkoumání mechanismů by mohlo vést k vývoji nových způsobů ochrany lidí před rakovinou. Netopýři tak mohou poskytnout cenné poznatky pro výzkum dlouhověkosti a prevence rakoviny u lidí.

Zdroje:

    Nejnovější
    Vědci zkoumají, proč netopýři žijí tak dlouho a odolávají rakovině
    08. 8. 2025: Netopýři mají unikátní obranné mechanismy proti rakovině, které by mohly inspirovat nové léčby pro lidi.
    Kontext
    Dříve jsme psali...
    Jak šel čas
    Historický kontext
    🦇
    8. srpna 2025
    Publikováno shrnutí výzkumu Very Gorbunovové (University of Rochester) o mechanismech, jimiž netopýři odolávají rakovině (zmnožené obranné geny u některých druhů, vysoká aktivita telomerázy a silný imunitní systém u jiných)
    Shrnutí současného studie uvedené v CURRENT článku; popisuje různé molekulární strategie netopýrů proti nádorům.
    Možný podnět pro další výzkum mechanismů dlouhověkosti a prevence rakoviny u lidí (uvedeno v článku).
    🧪
    rok 1972
    Izolace rapamycinu z půdní bakterie nalezené na Velikonočním ostrově (Rapa Nui)
    Uvedeno v kontextovém článku o výzkumu dlouhověkosti jako historický původ látky rapamycin.
    Rapamycin se později stal předmětem výzkumu v oblasti imunitní modulace a dlouhověkosti.
    🧬
    roky 1990–2003
    Human Genome Project — mezinárodní projekt sekvenování lidského genomu
    Zmíněno v kontextovém materiálu jako klíčový milník v genetickém výzkumu.
    Umožnil rozvoj genomických technik a personalizované medicíny, které autory kontextových článků spojují s možnostmi prevence a léčby nemocí souvisejících se stárnutím.
    🧫
    rok 2009
    Publikace v časopise Nature: rapamycin prodloužil věk hlodavců až o 38 %
    Uvádí kontextový článek o výzkumu léků na dlouhý život; studie demonstrovala vliv inhibice mTOR na délku života modelových organismů.
    Tato studie byla podle článku vnímána jako průlom, který spustil intenzivní následný výzkum rapamycinu v oblasti longevity.
    🩺
    rok 2014
    Následující studie ukázala, že rapamycin může zlepšit imunitní reakci starších dospělých na chřipkovou vakcínu
    V kontextovém článku zaznamenáno jako další krok klinického testování účinků rapamycinu u lidí (v textu formulováno jako „o pět let později“ vůči roku 2009).
    Podpořilo to zájem o možné klinické aplikace rapamycinových derivátů u starších pacientů.
    📊
    rok 2024
    Analýza v časopise Lancet shrnula dostupné studie o rapamycinu a jeho účincích na dlouhověkost u lidí
    V kontextovém článku zmíněno jako „v prestižním časopise Lancet loni vyšla analýza“ (článek publikovaný v září 2025 označuje tuto analýzu jako z roku 2024).
    Analýza konstatovala nedostatek dlouhodobých dat a potřebu dalších podrobných studií; utvrdila nutnost opatrného výzkumu a ověřování klinických přínosů.
    Otestujte se
    Kvíz: Netopýři a jejich odolnost proti rakovině

    Strojově generováno

    Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

    Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 8:59:02