Šedá ekonomika v Česku a její dopady
Studie Kearney a NKÚ rozkrývají, jak Česko přichází o miliardy kvůli šedé ekonomice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Stínová ekonomika v Česku dosahuje až 14 % HDP, což představuje bilion korun. Nejvýznamnější podíl je v oblastech s hotovostními transakcemi, jako je gastronomie a služby pro domácnosti. V minulosti byla zavedena opatření jako kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb (EET), které měly pomoci v boji proti tomuto fenoménu, nicméně jejich účinnost je diskutabilní. Nezávislí odborníci doporučují opětovné zavedení EET, povinné umožnění bezhotovostních transakcí a zvýšenou digitalizaci státní správy jako klíčové kroky k omezení šedé ekonomiky a jejích negativních dopadů na ekonomiku země.
Zdroje:
Studie Kearney a NKÚ rozkrývají, jak Česko přichází o miliardy kvůli šedé ekonomice
Přehled citací
Klíčovým opatřením v boji s šedou ekonomikou bylo a zůstává kontrolní hlášení, díky kterému se v zásadě vymýtily karuselové podvody
Pokud stát zákonem stanovuje, že podnikatelé musí přijímat hotovost, měl by zároveň stanovit, aby (s výjimkou těch nejmenších) museli nabízet i nějakou formu bezhotovostního placení
Jednou z oblastí je navýšení množství a vůbec možností digitálních plateb. Digitální platby spolehlivě šedou ekonomiku zmenšují
Kdo si polepší, kdo tratí?
Státní rozpočet
Snížení rozsahu šedé ekonomiky může výrazně zvýšit daňové příjmy a zlepšit fiskální pozici státu. Studie a odhady expertních komentářů poukazují na stovky miliard korun ročně, které unikají výběru daní.
Finanční správa
Finanční správa získává přístup k novým datům a chystá nDIS, které by měly zlepšit cílení kontrol a detekci daňových úniků. Zvýšené datové toky ale zároveň znamenají větší provozní nároky na její systémy.
Gastronomie (hotely a restaurace)
Sektor je identifikován jako jedna z nejvíce zasažených oblastí šedé ekonomiky (v některých případech až polovina tržeb), a proto na něj míří kontrolní a legislativní zásahy, které zvyšují administrativní zátěž a riziko uzavření některých provozoven. Současné návrhy (povinné bezhotovostní platby apod.) mohou dále měnit provozní podmínky tohoto segmentu.
Zpracovatelský průmysl
I když má nižší relativní podíl šedé ekonomiky, vysoké obraty ve zpracovatelském průmyslu znamenají pro veřejné finance citelné ztráty a cílené opatření v této oblasti má velký fiskální dopad. Sektor je také zmiňován mezi obory náchylnými k práci na černo.
Podnikatelé/živnostníci (obecně)
Po zrušení některých kontrolních mechanismů (např. EET) klesla motivace u části podnikatelů registrovat se jako plátci DPH, což vede k nárůstu nehlášených obratů; současně jim hrozí vyšší administrativní zátěž v případě navrácení či transformace evidence. To zhoršuje ochotu vstupu do formální ekonomiky i podnikatelské prostředí v některých segmentech.
Ministerstvo financí
Resort v minulosti prezentoval EET jako klíčový nástroj proti daňovým únikům, což ovlivnilo legislativní směřování; současné debaty o návratu EET či jiných opatřeních ukazují politické spory o efektivitě a nákladech těchto řešení. Ministerstvo je zároveň tvůrcem a propagátorem řady navrhovaných řešení (snížení DPH, EET apod.).
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)
NKÚ hrál roli hodnotícího orgánu pro EET a jeho zjištění ovlivnila veřejnou debatu o přínosu evidence; úřad uváděl konkrétní dopady a nedostatky vyčíslovacích metod. Doporučení NKÚ mohou posílit argumentaci pro návrat některých nástrojů boje se šedou ekonomikou.
Spotřebitelé (veřejnost)
Pokles hotovostních transakcí a větší dostupnost bezhotovostních plateb podporují detekci šedé ekonomiky, ale opatření jako povinné přijímání karet a digitalizace mění spotřebitelské návyky a mohou omezit volbu platebních forem v některých segmentech. Spotřebitelé zároveň mohou být nástrojem kontroly (žádání účtenek apod.).
Kearney (poradenská společnost)
Autor studie, která dala nové odhady velikosti šedé ekonomiky a segmentovala nejpostiženější oblasti; studie ovlivňuje veřejnou politiku a návrhy opatření. Její výsledky generují pozornost a konkrétní doporučení pro státní intervence.
Dříve jsme psali...
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Zavedení nového daňového informačního systému nDIS (od 2026)
Srovnání před a po
Po zrušení EET chyběly centrální, cílené datové nástroje pro kontrolu tržeb a odhalování podvodů
Finanční správa připravuje nDIS, který by od roku 2026 měl pomoci efektivněji vybírat daně a odhalovat podvody
EET motivovala podnikatele k registraci k DPH a k evidenci tržeb
Po zrušení EET podnikatelé ztratili motivaci k registraci k DPH a část obratu se začala nepřiznávat
Rostoucí podíl bezhotovostních plateb a nástroje jako kontrolní hlášení snižovaly prostor pro šedou ekonomiku
Doporučená opatření zahrnují povinné přijímání platebních karet, další digitalizaci a využití AI/analýzy velkých dat k detekci úniků
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací
Dominik Kohut
"Česko je na tom lépe než většina zemí regionu střední a východní Evropy, výrazně lépe než země jižní Evropy a zároveň jsme pod průměrem EU"
Dominik Kohut
"Klíčovým opatřením v boji s šedou ekonomikou bylo a zůstává kontrolní hlášení, díky kterému se v zásadě vymýtily karuselové podvody"
Martin Kuča
"Jednou z oblastí je navýšení množství a vůbec možností digitálních plateb. Digitální platby spolehlivě šedou ekonomiku zmenšují"
Luboš Kastner
člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků"Hotovost má vlastně nefér výhodu vůči už dominantnímu způsobu digitálních plateb. Když má to právo hotovost, dejme ho i digitálním platbám"
Tomáš Prouza
prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu"Pokud stát zákonem stanovuje, že podnikatelé musí přijímat hotovost, měl by zároveň stanovit, aby (s výjimkou těch nejmenších) museli nabízet i nějakou formu bezhotovostního placení"
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Kvíz: Stínová ekonomika v Česku
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 6:06:30