Omezení financování USAID a jeho globální dopady

prezident USA, nařídil 90denní zmrazení a zásadní snížení financování zahraniční pomoci, obvinil USAID z podpory levicových projektů a radikálních šílenců, což je důvodem škrtů. Jeho administrativa argumentuje snahou o efektivnější správu a omezení federálních pracovníků, přičemž některé programy budou nadále fungovat pod ministerstvem zahraničí. Trump 20. ledna, v den složení prezidentské přísahy, nařídil na 90 dnů pozastavit poskytování zahraniční rozvojové pomoci, dokud nebude posouzena její efektivita a soulad se zahraniční politikou USA. Jeho administrativa také nařídila dovolenou 60 vysokým úředníkům USAID. Donald Trump agenturu ve svých postech na sociálních sítích obvinil z toho, že ji vede „parta radikálních šílenců“ a Musk si přisadil, že jde o „zločineckou organizaci“. Oba pro svá tvrzení neuvedli žádné důkazy. Musk ve vyjádřeních na síti X uvedl, že by USAID zlikvidoval. Po podepsání dekretu prezidenta Donalda Trumpa o zmrazení americké zahraniční pomoci se tuto agenturu snaží ovládnout a zlikvidovat lidé Elona Muska, kteří mají za úkol škrtat vládní výdaje. Proto se teď stala symbolem souboje o stav právního státu v USA – na její likvidaci totiž bez souhlasu Kongresu nemá prezident ani členové jeho administrativy pravomoci. Sídlo agentury ve Washingtonu vedení agentury opustilo až po přetlačování s lidmi, které v pondělí vyslal Elon Musk. Zaměstnanci mají nařízeno pracovat z domova, ale mnohým z nich byl zrušen přístup a e-mail. Od minulého týdne mají pobočky zakázáno utrácet jakékoliv peníze poté, co Trump na 90 dní zastavil jakoukoliv zahraniční pomoc. Debata se vedla o život zachraňující potravinové pomoci, což pak ministerstvo zahraničí povolilo. Lze očekávat, že kolem další existence USAID se povede složitá právní bitva, i když Bílý dům zatím ignoruje fakt, že rozpočet schvaluje Kongres. Snadným terčem je USAID na rozdíl od jiných federálních agentur i z jiného důvodu, než že poskytuje zahraniční pomoc, kterou Trump slíbil poškrtat. Základ jejích pracovníků totiž netvoří federální zaměstnanci, na něž se vztahuje alespoň nějaká pracovněprávní ochrana, ale takzvaní kontraktoři rozdělení do dvou skupin. První tvoří ti, kteří mají diplomatické pasy, jsou většinou ve vedení a mají právo za agenturu veřejně mluvit. Ti mají téměř status zaměstnanců. Druhou, větší skupinu, tvoří takzvaní institucionální kontraktoři, kteří jsou najímáni na smlouvy na dobu určitou, většinou vztahující se ke konkrétnímu projektu. Ti nemají v zásadě žádnou pracovněprávní ochranu a zbavit se jich je nejjednodušší. Drtivou většinu peněz rozdělovaných přes USAID dostávají nevládní organizace po celém světě, které dodávají konkrétní pomoc – od potravin přes léky po financování třeba analytické práce. Jeden z projektů na Ukrajině, která je v posledních letech největším příjemcem pomoci USAID, se například zabývá monitorováním stavu energetiky, na kterou v podstatě denně útočí Rusové. Na Ukrajinu mířilo ve fiskálním roce 2023 suverénně nejvíc peněz z rozpočtu agentury – 16,2 miliardy dolarů, tedy zhruba 400 miliard korun. Druhá Etiopie dostala 1,68 miliardy, třetí Jordánsko 1,2 miliardy. Do první desítky příjemců ještě patří země jako Afghánistán, Somálsko, Kongo, Sýrie nebo Jemen. Někteří demokratičtí senátoři uvedli, že zpomalí proces schvalování nominací nových členů Trumpovy administrativy, dokud práce USAID nebude obnovena. Když v lednu oznámila Trumpova administrativa 90denní zmrazení všech programů USAID po celém světě s cílem přehodnotit zahraniční pomoc tak, aby odpovídala programu „Amerika především“, bylo ukončeno přibližně 5200 smluv – 83 procent všech dohod USAID – bez předchozího přezkoumání nebo auditu. Na Ukrajině tato situace výrazně ovlivnila programy odpovědné za nákup léků nebo při pomoci uprchlíkům. Pozastavení programů USAID vyvolalo v ukrajinské společnosti smíšené reakce, včetně pozoruhodné vlny pozitivních ohlasů na sociálních sítích. Facebook zaplavily příspěvky oslavující zastavení financování takzvaných „požíračů grantů“ a veřejných aktivistů, kteří podle kritiků žili z amerických peněz. Například jeden z poslanců ukrajinského parlamentu zveřejnil příspěvek, v němž vyjádřil podporu pozastavení programů USAID a kritizoval projekty pro jejich neefektivitu, přičemž obdržel téměř 1000 komentářů, z nichž většina jeho postoj podpořila. Tyto komentáře nebyly generovány výhradně roboty – i když jich bylo dost –, ale odrážely také širší nálady veřejnosti. Jedním z nejčastějších tvrzení bylo, že granty USAID podporují „propagandu LGBTIQ+“ a jsou využívány k podkopávání národních zájmů. Tato reakce poukazuje na dlouhodobý narativ, který formuje vnímání veřejnosti. Výrazy jako „požírači grantů“ a „sorosovci (sorosyata)“, které Rusko od roku 2014 záměrně šíří, stále rezonují v části ukrajinské společnosti. Navzdory této skepsi poskytuje celostátní sociologický průzkum, který provedl Kyjevský mezinárodní sociologický institut (KIIS) ve dnech 4.–9. února 2025, diferencovanější obraz. Podle tohoto průzkumu se 69 procent Ukrajinců domnívá, že pozastavení financování ze strany USAID bude mít pro zemi určité nebo významné negativní důsledky. Tyto údaje zdůrazňují nedostatky komunikační strategie USAID s veřejností. Mnoho Ukrajinců si nebylo vědomo skutečného dopadu programů financovaných USAID, protože organizace se potýkala s problémy se zviditelněním a zapojením. Přísné procesní předpisy a pokyny pro komunikaci s veřejností pro prováděcí partnery tuto propast ještě prohloubily. V důsledku toho ani přímí příjemci pomoci USAID často plně nechápali hodnotu těchto programů. Ukrajinská vláda na zmrazení financování reagovala rychle. Prezident Volodymyr Zelenskyj okamžitě pověřil kabinet ministrů, aby posoudil, které projekty jsou kritické a vyžadují alternativní financování ze státního rozpočtu nebo od jiných dárců. Tato reakce byla sice logická, ale možnosti vlády jsou zásadně omezené. Některé oblasti – jako jsou nezávislá média a protikorupční organizace – nemohou být trvale financovány státem, protože státní financování by ohrozilo jejich nezávislost a nestrannost. Zastavení americké pomoci nyní představuje příležitost pro EU, Spojené království, Kanadu a Japonsko, aby vstoupily do hry. Například programy pomoci EU jsou ale přísně regulovány, což znamená, že přerozdělení finanční podpory bude trvat delší dobu. Japonská agentura pro mezinárodní spolupráci (JICA) už projevila zájem o financování energetických a infrastrukturních projektů na Ukrajině. Jenže portfolio agentury JICA nezahrnuje iniciativy v oblasti demokracie a právního státu, které tvoří významnou část programů agentury USAID, ani nemůže přímo financovat organizace občanské společnosti. A bez nezávislých médií a silných organizací občanské společnosti se výrazně zvyšuje riziko zahraničních zásahů do politických procesů na Ukrajině. Zpoždění financování vytváří prostor pro Rusko a Čínu, aby rozšířily svůj vliv. Čína již například využila ústupu USAID a zvýšila finanční pomoc zemím v Indo-Pacifiku a Jižní Americe. EU proto musí okamžitě jednat a poskytnout dárcovskou podporu ukrajinským nevládním organizacím a vyslat pozorovatele z členských států, aby bojovali proti dezinformacím a zajistili mimo jiné i svobodné a spravedlivé volby, které Ukrajinu čekají. Autorka je spolupracovnicí Visegrad Insight, dříve působila v Nejvyšší radě, na ministerstvu spravedlnosti Ukrajiny a v různých nevládních organizacích. V současné době působí jako programová manažerka programu USAID RANG, organizace zaměřené na podporu ukrajinského parlamentu.

agentura pro zahraniční rozvoj, hlavní poskytovatel humanitární a rozvojové pomoci zasažený škrtami. Americká vláda zrušila přibližně 80 % programů USAID, což je největší poskytovatel humanitární pomoci na světě, působící ve více než 60 zemích. Studie byla zveřejněna při příležitosti největší konference OSN o humanitární pomoci za posledních deset let, která se koná ve španělské Seville. Výzkumníci analyzovali data ze 133 států a zjistili, že pomoc USAID mezi lety 2001 a 2021 zabránila 91 milionům úmrtí. Modelování ukázalo, že snížení financování o 83 % by mohlo vést k 14 milionům zbytečných úmrtí do roku 2030, což je dopad srovnatelný s pandemií nebo rozsáhlým konfliktem. Trumpova administrativa argumentuje snahou o efektivnější správu a omezení federálních pracovníků, přičemž některé programy budou nadále fungovat pod ministerstvem zahraničí. Podle OSN se však situace v terénu nezlepšila a například v Keni lidé v uprchlických táborech trpí hladem a děti vykazují známky těžké podvýživy. Vláda USAID viní z podpory levicových projektů, což je dalším důvodem škrtů. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla zastavit dodávky životně důležitých léků proti HIV, malárii a tuberkulóze a také zdravotnických potřeb pro novorozence do zemí podporovaných Agenturou USA pro mezinárodní rozvojovou pomoc (USAID). Dodavatelé a partneři USAID v úterý obdrželi memorandum s výzvou, aby okamžitě přestali vykonávat svoji práci, píše agentura Reuters. Opatření je součástí širšího kroku Trumpova úřadu zmrazit veškerou stávající zahraniční pomoc a financování, zatímco jsou programy pomoci přezkoumávány. Jednu z výzev obdržela americká poradenská společnost Chemonics, která s USAID spolupracuje na dodávkách léků proti řadě onemocnění po celém světě. Memorandum se vztahuje na práci firmy v oblasti léčby HIV, malárie a tuberkulózy, ale také na antikoncepci a zdravotnické potřeby pro matky a děti, řekl agentuře Reuters jeden zdroj z USAID a jeden bývalý pracovník USAID. „Je to katastrofa,“ prohlásil někdejší ředitel pro globální zdraví v USAID Atul Gawande, který z agentury odešel tento měsíc. „Darované léky udržují naživu 20 milionů lidí, kteří žijí s HIV. To dnes končí,“ dodal. Přerušení léčby nemocí pro pacienty znamená riziko, že onemocní, a zejména v případě HIV riziko přenosu viru na další osoby. Podle Gawandeho se také mohou vyskytnout kmeny viru odolné vůči lékům. Také další partneři USAID obdrželi oznámení, že nebudou moci dodávat léky na kliniky, i když je mají na skladě, nebo otevírat kliniky, pokud je financují Spojené státy. Jsou mezi nimi organizace, které pracují s 6,5 milionu sirotků a zranitelných dětí s HIV ve 23 zemích, uvedl Gawande. Trump 20. ledna, v den složení prezidentské přísahy, nařídil na 90 dnů pozastavit poskytování zahraniční rozvojové pomoci, dokud nebude posouzena její efektivita a soulad se zahraniční politikou USA. Jeho administrativa také nařídila dovolenou 60 vysokým úředníkům USAID, sdělily agentuře Reuters v pondělí zdroje obeznámené se záležitostí. Opatření americké administrativy tak ohrozilo dodávky životně důležité pomoci od největšího dárce na světě v hodnotě miliard dolarů. V souvislosti s výraznými škrty Trumpovy administrativy se dostalo do popředí mediálního zájmu téma financování neziskového sektoru. Podle Šimona Pánka, ředitele organizace Člověk v tísni, je ale forma, kterou ke škrtům dochází, velmi hrubá. „Celkové dopady budou velmi drakonické,“ odhaduje host Terezy Engelové. Určitá kritická zpětná vazba je podle něj potřeba, pokud by ale došlo k podobnému zastavení nebo přerušení financování třeba i z Evropské unie nebo Velké Británie, může dojít v některých částech světa ke kolapsu a obrovskému exodu obyvatel. Pánek opakuje, že revize výdajů na humanitární pomoc je namístě. „Vadí mi ale ten způsob, který nehledí na dopady. Dá se to udělat postupně, jako to oznámila Británie – že každý rok bude o něco snižovat svou zahraniční pomoc, protože potřebuje více financí na obranu. To je logické.“ Za nezbytné považuje šéf Člověka v tísni hlavně pokračování financování kontroly nebezpečných nemocí, problémů spojených s možným kolapsem celých regionů nebo velkým pohybem uprchlíků. „Pak jsou to ‚live saving‘ aktivity – to znamená pomoc za velkých živelních katastrof nebo ve válečných konfliktech a bezesporu migrační adaptační opatření proti dopadům klimatické změny.“ Americká pomoc ve světě je tradičním cílem republikánských škrtů. Nejznámějším symbolem této pomoci je agentura pro zahraniční pomoc známá pod zkratkou USAID, která byla i výrazem americké „měkké síly“ ve světě. Její logo bylo na dodávkách jídla v zemích zasažených přírodními katastrofami i na stavebním materiálu na obnovu válkou zničených oblastí. Po podepsání dekretu prezidenta Donalda Trumpa o zmrazení americké zahraniční pomoci se tuto agenturu snaží ovládnout a zlikvidovat lidé Elona Muska, kteří mají za úkol škrtat vládní výdaje. Proto se teď stala symbolem souboje o stav právního státu v USA – na její likvidaci totiž bez souhlasu Kongresu nemá prezident ani členové jeho administrativy pravomoci. Sídlo agentury ve Washingtonu vedení agentury opustilo až po přetlačování s lidmi, které v pondělí vyslal Elon Musk. Zaměstnanci mají nařízeno pracovat z domova, ale mnohým z nich byl zrušen přístup a e-mail. Dvě třetiny jich pracují v zahraničí, protože agentura poskytuje pomoc zhruba ve 130 zemích světa. Od minulého týdne mají pobočky zakázáno utrácet jakékoliv peníze poté, co Trump na 90 dní zastavil jakoukoliv zahraniční pomoc. Debata se vedla o život zachraňující potravinové pomoci, což pak ministerstvo zahraničí povolilo. Ale tisíce nevládních organizací po celém světě, které za americké peníze pomoc poskytují, jsou od té doby v absolutní nejistotě, co mohou dělat. Vedení agentury nyní přebral nový ministr zahraničí Marco Rubio. Její rozpočet byl podle webové stránky USAspending.gov ve fiskálním roce 2024 na úrovni 44,2 miliardy dolarů, tedy přes bilion korun, což je 0,4 procenta federálního rozpočtu a zhruba šedesát procent americké zahraniční pomoci. Peníze schvaluje Kongres, který má také podle ústavy jediný pravomoc federální agentury zřizovat nebo rušit. USAID byla zřízena v roce 1961 jako nástroj pomoci ve světě za vlády prezidenta J. F. Kennedyho – sloužit měla i jako nástroj k potlačování sovětského vlivu ve světě. Z jejích peněz se mimo jiné také platí třeba očkování v mnoha zemích třetího světa nebo pomoc ženám v krizových situacích. Toto je jedna z věcí, kterou příznivci nynější vlády argumentují ve své kritice – některé programy například pomáhají ženám v zemích třetího světa zvládat situaci po potratech, které ale jako takové americké vládní peníze financovat nesmí. Donald Trump agenturu ve svých postech na sociálních sítích obvinil z toho, že ji vede „parta radikálních šílenců“, a Musk si přisadil, že jde o „zločineckou organizaci“. Oba pro svá tvrzení neuvedli žádné důkazy. Musk ve vyjádřeních na síti X uvedl, že by USAID zlikvidoval. Pracovníci agentury se nyní cítí jako nepřátelé státu, i když o své situaci veřejně nemluví a i neoficiálně se vyjadřují velmi opatrně. Řada z nich má zkušenost z práce v diktaturách, která se jim nyní – paradoxně – hodí při zvládání nejisté situace s vlastní vládou. Lze očekávat, že kolem další existence USAID se povede složitá právní bitva, i když Bílý dům zatím ignoruje fakt, že rozpočet schvaluje Kongres. Snadným terčem je USAID na rozdíl od jiných federálních agentur i z jiného důvodu, než že poskytuje zahraniční pomoc, kterou Trump slíbil poškrtat. Základ jejích pracovníků totiž netvoří federální zaměstnanci, na něž se vztahuje alespoň nějaká pracovněprávní ochrana, ale takzvaní kontraktoři rozdělení do dvou skupin. První tvoří ti, kteří mají diplomatické pasy, jsou většinou ve vedení a mají právo za agenturu veřejně mluvit. Ti mají téměř status zaměstnanců. Druhou, větší skupinu, tvoří takzvaní institucionální kontraktoři, kteří jsou najímáni na smlouvy na dobu určitou, většinou vztahující se ke konkrétnímu projektu. Ti nemají v zásadě žádnou pracovněprávní ochranu a zbavit se jich je nejjednodušší. Drtivou většinu peněz rozdělovaných přes USAID dostávají nevládní organizace po celém světě, které dodávají konkrétní pomoc – od potravin přes léky po financování třeba analytické práce. Jeden z projektů na Ukrajině, která je v posledních letech největším příjemcem pomoci USAID, se například zabývá monitorováním stavu energetiky, na kterou v podstatě denně útočí Rusové. Na Ukrajinu mířilo ve fiskálním roce 2023 suverénně nejvíc peněz z rozpočtu agentury – 16,2 miliardy dolarů, tedy zhruba 400 miliard korun. Druhá Etiopie dostala 1,68 miliardy, třetí Jordánsko 1,2 miliardy. Do první desítky příjemců ještě patří země jako Afghánistán, Somálsko, Kongo, Sýrie nebo Jemen. „Ministerstvo zahraničí a další příslušné instituce budou konzultovat s Kongresem a příslušnými výbory reorganizaci a včlenění jistých součástí a misí USAID,“ napsal Rubio podle deníku Wall Street Journal členům vedení Kongresu o dalším osudu agentury. Zda a jak svůj postup koordinuje s Muskem, není zatím jasné. Někteří demokratičtí senátoři uvedli, že zpomalí proces schvalování nominací nových členů Trumpovy administrativy, dokud práce USAID nebude obnovena. Když v lednu oznámila Trumpova administrativa 90denní zmrazení všech programů USAID po celém světě s cílem přehodnotit zahraniční pomoc tak, aby odpovídala programu „Amerika především“, bylo ukončeno přibližně 5200 smluv – 83 procent všech dohod USAID – bez předchozího přezkoumání nebo auditu. Na Ukrajině tato situace výrazně ovlivnila programy odpovědné za nákup léků nebo při pomoci uprchlíkům. Na konci února představily organizace Open Space Works Ukraine a síť Veřejné iniciativy Ukrajiny výsledky rychlého hodnocení dopadu náhlého snížení financování ze strany USAID na ukrajinské organizace občanské společnosti. Asi 25 procent organizací plánuje snížit počet zaměstnanců, 19 procent zavede neplacené volno a 14 procent hodlá ukončit konkrétní programy. A 75 procent organizací občanské společnosti musí hledat nové zdroje financování. Například organizace VeteranHub, která podporuje ukrajinské veterány, byla mezi prvními, kdo oznámil dočasné zastavení svých projektů. Musela přestat provozovat linky podpory a online poradenství, které dříve vyřizovaly až 1300 hovorů měsíčně. Škrty zasáhly i organizaci Legal Hundred, která poskytuje právní pomoc veteránům a účastníkům války, a omezily provoz desítek dalších, z nichž jsou mnohé důležité pro schopnost společnosti vypořádat se s důsledky války. USAID v minulosti významně přispěla k obnově Ukrajiny. Od začátku totální války poskytla agentura 2,6 miliardy dolarů v humanitární pomoci, pět miliard dolarů v rozvojové pomoci a více než 30 miliard dolarů v přímé rozpočtové podpoře. Podle vládních údajů a internetových stránek USAID bylo k 31. prosinci 2024 na Ukrajině stále aktivních 39 programů USAID s celkovým rozpočtem 4,28 miliardy USD. Nejistota ohledně financování těchto programů má již nyní hospodářské a politické důsledky. Programy USAID totiž nejsou jen granty; vytvářejí pracovní místa a generují daňové příjmy. Analytici odhadují, že zastavení financování USAID by mohlo snížit HDP Ukrajiny o dvě procenta. Nyní je ohrožena celní reforma. Zastavení financování předčasně ukončilo studie proveditelnosti devíti hraničních přechodů, které měly projít modernizací. Ohrožena je energetická bezpečnost. Na financování USAID bylo závislé zajištění základní infrastruktury, včetně kogeneračních jednotek a plynových generátorů. Reforma soudnictví je nyní nejistá. Klíčová soudní výběrová řízení vyžadující účast mezinárodních odborníků byla odložena, stejně jako zadávání veřejných zakázek na správu soudů a rekonstrukce válkou poškozených soudních budov. Granty USAID hrály klíčovou roli při podpoře podniků, zejména v zemědělství. Od roku 2022 využila pomoci USAID třetina ukrajinských zemědělců, což přineslo příjmy ve výši více než jedné miliéry USD. Pozastavení financování ze strany USAID není tedy jen dočasnou komplikací – představuje dlouhodobé riziko pro hospodářskou stabilitu Ukrajiny, reformy správy věcí veřejných a humanitární odolnost. Bez urychleného řešení by se mohla dále oslabit schopnost země odolávat vnitřním i vnějším tlakům. Pozastavení programů USAID vyvolalo v ukrajinské společnosti smíšené reakce, včetně pozoruhodné vlny pozitivních ohlasů na sociálních sítích. Facebook zaplavily příspěvky oslavující zastavení financování takzvaných „požíračů grantů“ a veřejných aktivistů, kteří podle kritiků žili z amerických peněz. Například jeden z poslanců ukrajinského parlamentu zveřejnil příspěvek, v němž vyjádřil podporu pozastavení programů USAID a kritizoval projekty pro jejich neefektivitu, přičemž obdržel téměř 1000 komentářů, z nichž většina jeho postoj podpořila. Tyto komentáře nebyly generovány výhradně roboty – i když jich bylo dost –, ale odrážely také širší nálady veřejnosti. Jedním z nejčastějších tvrzení bylo, že granty USAID podporují „propagandu LGBTIQ+“ a jsou využívány k podkopávání národních zájmů. Tato reakce poukazuje na dlouhodobý narativ, který formuje vnímání veřejnosti. Výrazy jako „požírači grantů“ a „sorosovci (sorosyata)“, které Rusko od roku 2014 záměrně šíří, stále rezonují v části ukrajinské společnosti. Navzdory této skepsi poskytuje celostátní sociologický průzkum, který provedl Kyjevský mezinárodní sociologický institut (KIIS) ve dnech 4.–9. února 2025, diferencovanější obraz. Podle tohoto průzkumu se 69 procent Ukrajinců domnívá, že pozastavení financování ze strany USAID bude mít pro zemi určité nebo významné negativní důsledky. Tyto údaje zdůrazňují nedostatky komunikační strategie USAID s veřejností. Mnoho Ukrajinců si nebylo vědomo skutečného dopadu programů financovaných USAID, protože organizace se potýkala s problémy se zviditelněním a zapojením. Přísné procesní předpisy a pokyny pro komunikaci s veřejností pro prováděcí partnery tuto propast ještě prohloubily. V důsledku toho ani přímí příjemci pomoci USAID často plně nechápali hodnotu těchto programů. Ukrajinská vláda na zmrazení financování reagovala rychle. Prezident Volodymyr Zelenskyj okamžitě pověřil kabinet ministrů, aby posoudil, které projekty jsou kritické a vyžadují alternativní financování ze státního rozpočtu nebo od jiných dárců. Tato reakce byla sice logická, ale možnosti vlády jsou zásadně omezené. Některé oblasti – jako jsou nezávislá média a protikorupční organizace – nemohou být trvale financovány státem, protože státní financování by ohrozilo jejich nezávislost a nestrannost. Zastavení americké pomoci nyní představuje příležitost pro EU, Spojené království, Kanadu a Japonsko, aby vstoupily do hry. Například programy pomoci EU jsou ale přísně regulovány, což znamená, že přerozdělení finanční podpory bude trvat delší dobu. Japonská agentura pro mezinárodní spolupráci (JICA) už projevila zájem o financování energetických a infrastrukturních projektů na Ukrajině. Jenže portfolio agentury JICA nezahrnuje iniciativy v oblasti demokracie a právního státu, které tvoří významnou část programů agentury USAID, ani nemůže přímo financovat organizace občanské společnosti. A bez nezávislých médií a silných organizací občanské společnosti se výrazně zvyšuje riziko zahraničních zásahů do politických procesů na Ukrajině. Zpoždění financování vytváří prostor pro Rusko a Čínu, aby rozšířily svůj vliv. Čína již například využila ústupu USAID a zvýšila finanční pomoc zemím v Indo-Pacifiku a Jižní Americe. EU proto musí okamžitě jednat a poskytnout dárcovskou podporu ukrajinským nevládním organizacím a vyslat pozorovatele z členských států, aby bojovali proti dezinformacím a zajistili mimo jiné i svobodné a spravedlivé volby, které Ukrajinu čekají. Autorka je spolupracovnicí Visegrad Insight, dříve působila v Nejvyšší radě, na ministerstvu spravedlnosti Ukrajiny a v různých nevládních organizacích. V současné době působí jako programová manažerka programu USAID RANG, organizace zaměřené na podporu ukrajinského parlamentu.

ministr zahraničí, zasahoval do rozhodnutí o povolení okamžité potravinové pomoci a komunikoval o reorganizaci/včlenění částí USAID. Zatím uspěla jen jedna, ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí dovolil používat peníze pro okamžitou potravinovou pomoc. Vedení agentury nyní přebral nový ministr zahraničí Marco Rubio. „Ministerstvo zahraničí a další příslušné instituce budou konzultovat s Kongresem a příslušnými výbory reorganizaci a včlenění jistých součástí a misí USAID,“ napsal Rubio podle deníku Wall Street Journal členům vedení Kongresu o dalším osudu agentury. Zda a jak svůj postup koordinuje s Muskem, není zatím jasné.