Boj s klimatickými změnami: technologie a adaptace

Vlny veder v Evropě v roce 2023 zabily přes 47 tisíc lidí

Mizící téma o společnosti a technologii

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Česká krajina čelí extrémním vedrům, zejména kvůli nevhodným zemědělským praktikám, což vede k nižší produkci biomasy a přehřívání [6]. Ústav výzkumu globální změny AV ČR spustil nový web pro monitorování vln veder v Česku a upozorňuje na jejich ztrojnásobení v posledních 60 letech. Tato iniciativa je kritická pro zdraví obyvatelstva [1]. Vlny veder v Evropě v roce 2023 způsobily přes 47 tisíc úmrtí, včetně 360 v Česku [8].

Pavel Zahradníček z CzechGlobe zdůrazňuje, že technologický pokrok a adaptace, nikoli pouhé zákazy a zdražování, jsou klíčem k boji s oteplováním [7]. Studie ISGlobal ukazuje, že Evropané se lépe adaptovali na mrazy než na vlny veder, což podtrhuje potřebu efektivního monitoringu a politických opatření [2].

Vlny požárů na jihu Evropy způsobují, že turisté směřují do chladnějších regionů, mění se turistické návyky a ohrožují se ekosystémy [6]. Čtvrtým rokem po sobě teplota vody v západním Středomoří překračuje sezónní průměry, což má dalekosáhlé důsledky pro mořské i lidské ekosystémy [4]. Historické i současné civilizace byly ničeny klimatickými změnami, což způsobuje úpadek, hlad a migraci, s Pákistánem jako příkladem vysoko rizikové země [3].

Zdroje:

  1. Končí éra letních dovolených na jihu? Středomoří bojuje s horky a požáry a turisté se hromadně obrací na sever

  2. Nový web varuje před rizikem horkých vln v Česku, jejich počet v posledních letech stoupá

  3. Co s námi dělá vedro. Jaké horko dokážeme snést, co opsat z přírody a proč se radši chvíli vyspat než pustit klimatizaci

  4. Zákazy a zdražování změnám klimatu nezabrání. Klíčové jsou nové technologie, říká klimatolog Pavel Zahradníček

  5. Horko k nevydržení? Snáze v Evropě vzdorujeme mrazům než vedrům, ukazuje vědecká studie

  6. Končí éra letních dovolených na jihu? Středomoří bojuje s horky a požáry a turisté se hromadně obrací na sever

  7. Středomoří v epicentru klimatické krize. Voda se nebezpečně ohřívá, dopad to má na organismy v moři i na počasí na souši

  8. Klima ničí civilizace už tisíce let, zimu nyní vystřídalo horko

Nejnovější
Vlny veder v Evropě v roce 2023 zabily přes 47 tisíc lidí
08. 8. 2025: Vlny veder v Evropě v roce 2023 způsobily přes 47 tisíc úmrtí, v Česku 360 lidí.
Kontext
Dříve jsme psali...
Klimatolog Pavel Zahradníček z CzechGlobe vysvětluje, proč jsou technologie klíčem k boji s oteplováním
Podle Pavla Zahradníčka samotné zákazy a zdražování klimatickou změnu nevyřeší, zásadní je technologický pokrok a adaptace.  Technologie místo zákazů
Vlna požárů ohrožuje tureckou Bursu a mění turistické návyky v Evropě
Letní vedra a požáry na jihu Evropy nutí turisty přesouvat se do chladnějších severních destinací  Jak se mění dovolené
Dnes začínají žně, ale česká krajina čelí vedru a nevhodným zemědělským praktikám.
Průmyslové zemědělství v Česku nevyužívá plný potenciál krajiny, což vede k přehřívání a nižší produkci biomasy.  Jak ochladit krajinu?
Středozemní moře třetí rok po sobě překonává teplotní rekordy a znepokojuje vědce
Teplota vody v západním Středomoří letos opakovaně překračuje sezónní průměry a způsobuje extrémní výkyvy počasí i ohrožení mořských ekosystémů.  Dopady na turismus i rybolov
Klimatické změny ničily civilizace v minulosti a dnes ohrožují Pákistán
Historické i současné civilizace byly a jsou ničeny extrémními klimatickými změnami, které vedou k úpadku, hladu a migracím.  Historie v extrémech
Jak šel čas
Historický kontext
🌐
březen 2023
CzechGlobe zahájil mezinárodní středoevropský projekt na zlepšení předpovědí sucha, vln veder a požárního rizika, který propojuje sedm zemí.
Projekt má propojit dosud izolované monitorovací systémy, vytvořit společné mapové podklady a zlepšit dlouhodobé predikce sucha, horkých vln a požárů, aby bylo možné lépe vyčíslovat dopady.
Očekávané zlepšení sdílení dat napříč hranicemi a přesnější dlouhodobé varování — lepší odhad dopadů na výnosy plodin, zásahy hasičů a úmrtnost; projekt má být dokončen v březnu 2026.
Iniciativu koordinoval český Ústav výzkumu globální změny (CzechGlobe), protože tuzemský monitoring je v některých aspektech ve střední Evropě pokročilejší.
💰
květen 2023
V polovině května vláda schválila materiál s plánem boje se suchem a navrhla každoroční alokaci 25 miliard Kč na čtyři roky.
Schválení koncepce jako reakce na zhoršující se sucha; materiál počítá s podporou výstavby a rekonstrukce rybníků, vodovodů, pozemkových úprav a opatření pro zadržení vody v krajině.
Uvolnění finančních prostředků mělo sloužit k financování adaptačních opatření pro zadržení vody v krajině a zlepšení vodohospodářské infrastruktury.
Částku 25 miliard Kč vláda plánovala uvolnit v průběhu čtyř let (konkrétní přístup k financím je součástí schváleného materiálu).
🌡️
rok 2023
Rok 2023 byl globálně výrazně teplejší — průměrná teplota Země byla o 1,46 °C vyšší než v období 1850–1900.
Výsledky zmíněné v článku shrnují analýzy dat (IPCC / ERA5) a potvrzují, že rok 2023 patřil mezi nejteplejší v instrumentálních záznamech.
Potvrzení posunu klimatu směrem k hodnotám blízkým 1,5 °C a zvýšení rizika častějších a intenzivnějších tepelných extrémů.
Hodnota 1,46 °C je blízko hranici 1,5 °C vytyčené Pařížskou dohodou.
🔥
rok 2024
Hodnocení Copernicus ukázalo, že rok 2024 byl v Evropě i v Česku nejteplejším rokem v historii měření.
Zpráva Copernicus hodnotila rok 2024 jako rekordně teplý v Evropě; v Česku průměrná roční teplota poprvé překonala +10 °C a rostl počet dnů s extrémním teplem a tropických nocí.
Intenzivnější a častější vlny veder zvyšují zátěž na zdraví obyvatel, tlak na nemocnice, riziko požárů a nároky na adaptaci městské i krajinné infrastruktury.
Rok 2024 byl hodnocen jako nejteplejší v historii měření v Evropě a v ČR (Copernicus, 2024).
☀️
červenec 2024
Červenec 2024 se řadí mezi nejteplejší naměřené července v Česku; období nadprůměrných teplot v Česku trvalo více než rok.
České léto 2024 bylo charakterizováno častějším výskytem tropických dnů a tropických nocí; byl zmíněn dlouhodobý trend (14 měsíců v kuse nad průměrem).
Snížená půdní vlhkost i přes srážky, tlak na zemědělství (snižuje se dojivost dobytka), nárůst zdravotních rizik a rozšiřování vektorem přenášených nemocí.
Autor článku uvádí, že země je čtrnáct měsíců v řadě nad klimatickým průměrem, což zvýrazňuje persistentní charakter oteplení.
📈
rok 2050
Projekce ukazují, že do roku 2050 by se počet měst s průměrnou letní teplotou 35 °C měl proti současnosti ztrojnásobit (na více než 970 měst) a vystavení takovým teplotám by mohlo dosáhnout stovek milionů až 1,6 miliardy lidí.
Modelové projekce a analýzy uváděné v článcích o urbanizaci a oteplování předpovídají výrazný nárůst měst vystavených velmi vysokým průměrným letním teplotám a významné zvýšení populace v nich žijící.
Vyžaduje zásadní přestavbu městské infrastruktury (zvýšení zeleně, vodní plochy, chladící zóny, zdravotní plány), plánování adaptačních opatření a změnu cest urbanismu a sociálních politik.
Počet měst s průměrnou letní teplotou 35 °C by se měl zvýšit z dnešních ~354 na přes 970 (projekce do roku 2050).
Otestujte se
Kvíz: Vlny veder a změny klimatu v Česku
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 6:10:32