Ruské a ukrajinské dezinformační sítě v Česku a jejich vliv na volby

České úřady odhalily stovky falešných účtů na TikToku ovlivňujících volby

Mizící téma o politice a společnosti

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Rusko systematicky využívá dezinformací k oslabení české demokracie a společenské soudržnosti, zejména po anexi Krymu v roce 2014. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 česká vláda zakázala několik dezinformačních webů, jejichž provozovatelé se přesunuli na neregulovaný Telegram. Hlavní překážkou v boji proti dezinformacím zůstává nedostatečný právní rámec a obavy z narušení svobody slova. Experti doporučují mediální vzdělávání a fact-checking jako efektivní nástroje [1].

Zatímco česká scéna se snaží bránit proti ruským dezinformacím, na Ukrajině válka vedla k úpadku tištěných médií, centralizaci televizního vysílání a prudkému nárůstu významu online a sociálních platforem, především Telegramu [2].

Poslední politický vývoj v České republice zahrnuje návrh stran ANO, SPD, komunistů a Motoristů zrušit obranu proti ruským hrozbám, což by otevřelo prostor ruské propagandě v České republice [3].

České úřady nedávno odhalily stovky falešných účtů na TikToku, jež šíří proruský obsah a podporují antisystémové strany s cílem ovlivnit nadcházející sněmovní volby v Česku [4].

Zdroje:

  1. Politická dezinformace v Česku: Jak ruské taktiky otrávily pole české demokracie

  2. Invaze Ruska výrazně změnila i ukrajinská masmédia. Tištěné noviny a časopisy v zemi prakticky nevycházejí

  3. Konec strategické komunikace, konec blokování dezinformací, ruské propagandě otevřeno. ANO, SPD, komunisté a Motoristé plní Putinův sen

  4. Do českých voleb se snaží zasáhnout stovky falešných účtů na TikToku, šíří proruský obsah nebo podporují SPD či Stačilo!

Nejnovější
České úřady odhalily stovky falešných účtů na TikToku ovlivňujících volby
29. 9. 2025: Stovky falešných robotických účtů na TikToku šíří v Česku proruský obsah a podporují antisystémové strany s cílem ovlivnit sněmovní volby.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
26. října 2023
Syntetická média mají celou škálu legitimních použití, například pro zábavní průmysl nebo vzdělávání. Stejně tak je lze použít pro páchání zločinů, šíření dezinformací
2 Vysoký dopad
14. března 2022
Algoritmus v současné době agresivně propaguje obsah související s Ukrajinou, bez ohledu na to, zda je pravdivý, nebo ne
3 Střední dopad
14. března 2022
TikTok nemá tak průhledný systém jako Facebook nebo Twitter, takže je těžké vědět, jak efektivně vynucuje zásady o pravdivém obsahu
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Strany ANO, SPD, KSČM a Motoristé

Plánovaná likvidace státních kapacit proti hybridním hrozbám a strategické komunikace by zásadně oslabila institucionální schopnost ČR bránit se dezinformačním a hybridním útokům a zvýšila by prostor pro proruskou propagandu. To má přímý dopad na bezpečnost a na férovost voleb.

Aeronet.cz a Protiproud.cz

Zablokování prominentních dezinformačních webů omezilo jejich dosah a provozní možnosti, ale absence jasného právního rámce pro blokaci a přesun aktivity na jiné domény či platformy umožnily obcházení. To snižuje jejich viditelnost v krátkodobém horizontu, zároveň ale nutí aktéry hledat obcházení (jiné domény, Telegram).

Telegram

Přesun sítí dezinformátorů na Telegram jim umožnil působit anonymně a koordinovaně, což ztěžuje sledování, regulaci a právní postih jejich činnosti. To udržuje zdroje příjmů a dosahu dezinformačních ekosystémů i po zásazích proti webům na českých doménách.

TikTok (platforma)

TikTok zůstává klíčovým kanálem pro šíření obsahu mezi mladšími skupinami; současně mu algoritmus umožňuje rychlé posílení zmanipulovaného či falešného obsahu, což platformu vystavuje regulačnímu tlaku a reputačnímu riziku.

Vláda ČR (státní orgány koordinující boj s dezinformacemi)

Vládní orgány jsou klíčové pro legislativní a institucionální odpověď; dosavadní zásahy (blokace webů) ukázaly krátkodobou efektivitu, ale chybějící právní a koordinační rámec i politická nejistota snižují jejich dlouhodobou účinnost.

Čeští voliči / spotřebitelé informací

Šířící se dezinformace a pokles důvěry v tradiční média snižují schopnost voličů činit informovaná rozhodnutí a zvyšují zranitelnost vůči zahraničním i domácím vlivovým operacím.

Čeští elfové a nezávislá média / občanská společnost

Nevládní monitorovací skupiny a nezávislá média s fact‑checkingem zvyšují odolnost veřejného prostoru tím, že identifikují a vysvětlují dezinformace, čímž pomáhají snižovat jejich dopad na veřejné mínění.

Kontext
Dříve jsme psali...
ANO, SPD, komunisté a Motoristé chtějí zrušit obranu proti ruským hrozbám
Plánované zrušení strategické komunikace a blokování dezinformací by otevřelo prostor ruské propagandě v Česku.  Jaké hrozby hrozí?
Ukrajinská mediální scéna po ruské invazi prošla zásadní proměnou
Válka na Ukrajině vedla k úpadku tištěných médií, centralizaci televizního vysílání a prudkému nárůstu významu online a sociálních platforem, zejména Telegramu.  Jak přežívají ukrajinská média?
Ruské dezinformační sítě v Česku přežívají na Telegramu a těží z nedostatečné regulace
Česká republika čelí systematickým ruským dezinformačním kampaním, proti kterým dosud nepřijala účinnou strategii, přičemž hlavní dezinformační aktéři se po částečném zákazu přesunuli na platformu Telegram.  Jak se bránit manipulaci?
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
⚠️
rok 2008
První organizovaná dezinformační kampaň v Česku v souvislosti s americkým radarem
První organizovaná dezinformační kampaň byla zaznamenána v roce 2008 v souvislosti s americkým radarem.
Označeno jako počátek cílených informačních útoků, které později přerostly v trvalejší dezinformační sítě.
🇷🇺
rok 2014
Anexe Krymu Ruskem a institucionalizace proruského mediálního prostředí v Česku
Ruská anexe Krymu byla zlomovým momentem; v článcích se uvádí, že v roce 2014 došlo k institucionalizaci proruských médií v Česku.
Zesílení proruských narativů v regionu a vznik trvalejšího ekosystému dezinformací, který později ovlivňoval veřejnou debatu.
💥
rok 2014
Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích (událost využívaná v dezinformačních narativech)
Výbuchy v areálu Imex Group v roce 2014 jsou v článcích opakovaně zmiňovány jako případ s vazbou na ruské aktéry a jako příklad hybridního útoku.
Případ sloužil v diskusi i v dezinformačních kampaních jako ukázka „hybridních hrozeb“ a byl používán k legitimizaci státních proaktivních kroků vůči ruským aktivitám.
🪖
24. února 2022
Ruská invaze na Ukrajinu
Útok ruských vojsk na Ukrajinu začal 24. února 2022; v textech je tato datumová reference usedavě citována jako spouštěč informační vlny.
Dramatická eskalace informační války: prudký nárůst prokremelské propagandy, masivní přesun některých médií do režimu sankcí a zásadní přesměrování aktivit dezinformační scény.
🚫
25. února 2022
Blokace vybraných dezinformačních českých domén správcem CZ.NIC
Po začátku ruské invaze správce české domény CZ.NIC znefunkčnil osm českých domén šířících proruskou propagandu (např. Aeronet, Protiproud); text uvádí blokaci od 25. února 2022.
Okamžitý zásah omezil dostupnost některých webů na českých doménách, provozovatelé se však přesunuli na jiné domény a do aplikací (zejména Telegram), což poukázalo na limity technického blokování a potřebu právního rámce.
🏛️
rok 2017
Vznik Centra proti hybridním hrozbám (ČR)
V textech je explicitně zmíněno, že Centrum proti hybridním hrozbám při ministerstvu vnitra vzniklo v roce 2017 jako součást státního aparátu proti dezinformacím a hybridním útokům.
Vytvoření institucionálního nástroje pro sběr informací a monitorování hrozeb; článek současně konstatuje omezené pravomoci a potřebu dalšího posílení kapacit.
📌
červen 2024
Zřízení pozice koordinátora strategické komunikace a jmenování Otakara Foltýna
V textech se uvádí, že vláda v červnu 2024 zřídila post koordinátora strategické komunikace a do funkce byl jmenován plukovník Otakar Foltýn.
Úřední pokus o centralizovanou koordinaci boje proti dezinformacím; podle článků se však ukázala i politická zranitelnost takových postů a debata o jejich budoucnosti.
📰
rok 2023
Síť Pravda publikovala masivní objem obsahu (3,6 milionu článků za rok 2023)
Analýzy v textech uvádějí, že server/síť Pravda, spuštěná po ruské invazi, publikovala za rok 2023 zhruba 3,6 milionu článků s prokremelským narativem, cíleně zahlcujícím informační prostor.
Ukázka škálovatelnosti moderních dezinformačních operací a rizika ‚otrávení‘ datových zdrojů včetně tréninkových korpusů pro chatovací AI; tlak na moderaci a fact‑checking.
📲
rok 2024
Rostoucí dominance Telegramu na Ukrajině — 73 % respondentů jej používalo jako hlavní zdroj
Průzkumy citované v textech uvádějí, že v roce 2024 Telegram používalo 73 % dotázaných Ukrajinců, zatímco tištěná média klesla na 5 %.
Potvrzení přesunu informačního bojiště na uzavřenější a méně regulované platformy (Telegram), kam se přesunuly i části dezinformačních sítí po blokacích webů.
🔍
rok 2022
BIS ve své výroční zprávě za rok 2022 označila Rusko za největší bezpečnostní hrozbu pro ČR
V textech se opakovaně cituje výroční zpráva BIS za rok 2022, která konstatuje, že Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě ČR a představuje největší bezpečnostní riziko.
Posun veřejné a politické debaty k vnímání ruské aktivity jako bezpečnostní hrozby; zdůvodnění posilování obranných rozpočtů a větší pozornosti hybridním hrozbám.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Otestujte se
Kvíz: Ruské dezinformace v České republice a vliv online platforem
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Telegram

multiplatformní služba pro instant messaging

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/83/Telegram_2019_Logo.svg


https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f9/Telegram_Android_screenshot_(v_3.3,_English).png

Založil: Pavel Valerjevič Durov

CEO: Pavel Valerjevič Durov (2013 - dosud)

Zaměstnanci: 30 (2024)

Sídlo: Dubaj

Web: https://telegram.org

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 4:21:23