Úřad vlády ČR je státní instituce, která odborně, organizačně a technicky zajišťuje práci vlády a jejího předsedy. Sídlí ve Strakově akademii a spravuje vybrané státní objekty používané vládou a státními představiteli.
Novela zákona o státní službě v ČR
Vláda Andreje Babiše zrušila přes 300 úřednických míst, nejvíce na Úřadu vlády
Počínající téma o
společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálněji vláda schválila zrušení 322 úřednických míst, přičemž nejvíce škrtů se týká Úřadu vlády a také ministerstev financí, zahraničí a práce; krok podle nového článku vyvolal právní výhrady a petice.
Dřívější články popisovaly, že novela zákona o státní službě již obsahovala změny jako možnost přijímat zaměstnance s nižším vzděláním, zavedení kariérního řádu, snížení odbytného a plánovaný přesun agendy státní služby pod Úřad vlády od příštího roku; původně bylo hlášeno snížení počtu úřednických míst o čtyři procenta v první polovině roku[1].
Nová redukce o 322 míst doplňuje předchozí vládní úsporná opatření a představuje pokračování širšího plánu škrtnutí míst v centrální správě, přičemž dřívější oznámení o škrtech na ministerstvech byla součástí stejného balíku úspor[2][3].
Zdroje:
Nejnovější
Vláda Andreje Babiše zrušila přes 300 úřednických míst, nejvíce na Úřadu vlády
22. 12. 2025: Vláda schválila zrušení 322 úřednických míst s výrazným škrtem na ministerstvech financí, zahraničí a práce, což vyvolalo právní výhrady a petice.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
22. prosince 2025
Je to jen začátek, za úřad vlády jsme tuto soutěž vyhráli s počtem 117, ale zároveň jsme nabrali nějaké lidi
2
Střední dopad
22. prosince 2025
Chceme skutečně snižovat náklady, tak jak jsme se zavázali, určitě umíme tato rozhodnutí racionálně zdůvodnit
3
Střední dopad
13. listopadu 2018
Jsou tam ale i strukturální změny. Mění se nějaké útvary a v důsledku toho se ruší i místa
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Státní úředníci (úřednická část státní správy)
Snížení počtu systemizovaných míst a změny služebního zákona zkracují ochranné mechanismy, zhoršují kariérní podmínky a vedou k odchodu části zaměstnanců či nejistotě o pracích. Opatření zároveň mění požadavky na vzdělání a strukturu pracovních míst, což restrukturalizuje kariérní cesty.
Policie ČR a Vězeňská služba (příslušníci bezpečnostních sborů)
Navrhované změny ve služebním zákoně dle odborů neřeší dlouhodobou personální krizi; personální škrtání a rozpočtová neutralita omezují možnosti zlepšení stavu. To může prohloubit nedostatek personálu a ohrozit provoz bezpečnostních složek.
Úřad vlády (pracovníci Úřadu vlády)
Úřad vlády bude výrazně redukován (meziročně o ~100 míst v jedné fázi) a přebírá se pod něj agenda státní služby, což vede k propouštění a organizačním změnám se ztrátou míst i nejistotou pro zaměstnance.
Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) a jeho politika
Zrušení sekcí a odchod ředitelů (6 z 7 sekcí) oslabuje kapacity MZV, vyvolává obavy o bezpečnostní a multilaterální agendu a snižuje odbornou kapacitu.
Ministerstvo financí (zaměstnanci a struktura)
Ministerstvo ruší sekce a snižuje počet míst (např. zrušení 57 míst), slučuje sekce, což vede k přesunům, propouštění části pracovníků a reorganizaci agend.
Odborové organizace (zejména odborový svaz Policie ČR)
Odbory hodnotí novelu služebního zákona jako nedostatečnou k řešení personálních problémů a kritizují rozpočtovou neutralitu, což snižuje jejich schopnost hájit členy a zvyšuje konfliktní potenciál.
Úřady a ministerstva obecně (vedení rezortů)
Vedení rezortů musí provést úspory (5 % provozních výdajů), rušit sekce a optimalizovat systém, což sice může zlepšit efektivitu, ale také způsobit provozní rizika a odpor zaměstnanců.
Odcházející úředníci a žalobci (právníci bránící zaměstnance)
Někteří úředníci se chystají bránit změny soudně; organizační škrty vedou k právním sporům a nejistotě ohledně souladu opatření se služebním zákonem.
Veřejnost/uživatelé veřejných služeb
Snížení počtu úředníků a reorganizace může zhoršit dostupnost a kvalitu některých veřejných služeb a prodloužit vyřizovací lhůty na úřadech.
Kontext
Dříve jsme psali...
Úřady od ledna zredukují 322 míst, Babiš plánuje další úspory
Vláda od ledna sníží počet úřednických míst o 322 a pokračuje v plánu úspor na ministerstvech, zejména na úřadu vlády, financí a průmyslu. Jaké úspory Babiš plánuje?
Vláda prosadila novelu zákona o státní službě a snížila počet úřednických míst
Počet úřednických míst se od ledna 2022 do července snížil o čtyři procenta a novela zákona o státní službě přináší další změny, včetně přesunu agendy pod úřad vlády od příštího roku. Co novela skutečně mění?
Fakta
📊
4%
Snížení počtu míst od 2022
(12. 7. 2025)
📊
3 000+
Úbytek systemizovaných míst
(12. 7. 2025)
📊
73 520
Počet úřednických míst (2025)
(22. 12. 2025)
📊
322
Míst zrušených od 1.1.2026
(22. 12. 2025)
📊
100
Méně na Úřadu vlády meziročně
(22. 12. 2025)
👤
Petr Macinka
Ministr zahraničí s škrty
(22. 12. 2025)
Události
Co a kdy?
leden 2022 – červenec 2025
Snížení počtu systemizovaných míst o více než 3000 v rámci státní správy (pokles o 4 %), vzešlé z novelizace zákona o státní službě prosazené vládou koalice Spolu a STAN
1. ledna 2025
Přesun agendy státní služby z ministerstva vnitra pod Úřad vlády (uvedeno jako změna "od příštího roku" v souvislosti s novelou zákona o státní službě)
začátek roku 2025
V českých úřadech evidováno 73 520 úřednických míst (středový stav na začátku roku)
1. ledna 2026
Plánované snížení počtu úřednických míst o 322 (ve srovnání s rokem 2025), součást systemizace 150 služebních úřadů
prosinec 2025
Konsolidace a rušení sekcí na ministerstvech: např. Ministerstvo financí ruší 57 míst a snižuje počet sekcí z deseti na sedm; Ministerstvo pro místní rozvoj snižuje počet sekcí z osmi na šest; Ministerstvo zahraničí snižuje počet zaměstnanců o 29 míst (uvedeno v článcích publikovaných 22. 12. 2025)
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Snížení počtu úřednických míst a novelizace služebního zákona
Srovnání před a po
📋
Počet úřednických míst
PŘED
Na začátku roku 2025 bylo 73 520 úřednických míst; od ledna 2026 se plánovalo snížení o 322 (pokračování úbytků od 2022)
PO
Po změnách od ledna 2026 bude počet snížen o 322 míst; od ledna 2022 do července podle dřívějších kroků ubývalo přes 3000 míst
📋
Pravidla pro nástup a kariérní řád
PŘED
Vyšší požadavky na vzdělání (např. magisterský na vyšší posty) a stávající podoba služebního zákona
PO
Novela umožňuje přijímat na služební místo osoby s nižším vzděláním (i maturita v některých případech) a zavádí kariérní řád
💰
Odchodné a režim výpovědí
PŘED
Vyšší odbytné a delší ochranné lhůty (např. dřívější praxe větších odstupných a delší čekací lhůty)
PO
Novela snižuje odbytné; prodlužuje minimální dobu pro nárok na odstupné z 3 na 5 let; zkracuje čekací lhůtu na nabídku z 6 na 3 měsíce (dle dřívějších návrhů)
🏛️
Řízení státní služby
PŘED
Agenda státní služby byla v gesci ministerstva vnitra; superúředník vč. sekce pod vnitra
PO
Agenda státní služby se přesune pod Úřad vlády (přesun nejvyššího státního tajemníka pod premiéra)
Klíčové postavy
🏛️
Vláda koalice Spolu a STAN
Prosazovatelé novel služebního zákona a škrtů systemizace
🏛️
Ministerstvo vnitra
Původní gestor přípravy novely služebního zákona a metodiky systemizace
👤
Premiér Andrej Babiš
Iniciátor pověření resortů k pětiprocentním úsporám a zadavatel redukcí úředních míst
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Andrej Babiš
premiér"Je to jen začátek, za úřad vlády jsme tuto soutěž vyhráli s počtem 117, ale zároveň jsme nabrali nějaké lidi"
Andrej Babiš
premiér"V první vlně jsme celkově snížili počty úředníků o 322, druhé nejlepší číslo mělo ministerstvo financí a třetí ministerstvo průmyslu a obchodu"
Andrej Babiš
premiér"Chceme skutečně snižovat náklady, tak jak jsme se zavázali, určitě umíme tato rozhodnutí racionálně zdůvodnit"
Josef Postránecký
náměstek pro státní službu"Jsou tam ale i strukturální změny. Mění se nějaké útvary a v důsledku toho se ruší i místa"
Jak šel čas
Historický kontext
✂️
1. ledna 2022
Zavedení první vlny snížení počtu úřednických míst v souvislosti s novelou zákona o státní službě—snížení o čtyři procenta za období od ledna 2022 do července (více než 3000 systemizovaných míst uvedeno v článku).
Novela zákona o státní službě, která umožnila přijímat osoby s nižším vzděláním, zavedla kariérní řád a snížila odbytné; systemizace začala účinkovat od ledna 2022.
Začátek širší restrukturalizace a snižování počtu úřednických míst v centrální správě.
📊
leden 2025
Stav úřednických míst na začátku roku 2025 byl 73 520; vláda plánovala další redukci počtu míst.
Číslo uváděno v aktuálních článcích jako základní stav před připravovanou systemizací od ledna 2026.
Poskytlo výchozí základnu pro následné rozhodnutí o snížení o 322 míst.
🔁
1. ledna 2025
Přesun agendy státní služby z ministerstva vnitra pod Úřad vlády (uvedeno jako plán v souvislosti s novelou zákona o státní službě).
Součást změn v novele služebního zákona schválené dříve vládou; přesun agendy má účinnost od příštího roku (texty z CURRENT uvádějí přesun od příštího roku).
Změna instituční odpovědnosti za řízení státní služby.
💬
14. listopadu 2024
Vládní slib o masivních personálních úsporách (původní ambice – propuštění až tisíců úředníků) a následné reálné zjištění, že do konce 2024 byly zrušeny jen něco přes 3000 míst (údaje z Kontextu).
Článek Ekonom shrnuje původní předvolební sliby (propustit ~10 000 úředníků) a realitu dosažených škrtů do konce sledovaného období.
Upozornění, že ambice byly výrazně vyšší než reálně dosažené škrty; ovlivnilo očekávání veřejnosti a politickou komunikaci.
🗓️
leden 2026
Účinnost nové systemizace: snížení počtu úřednických míst o 322 (uvedeno jako platné od ledna 2026).
CURRENT články explicitně uvádějí, že od ledna 2026 se počet úřednických míst sníží o 322 a že nejvíce škrtů zasáhne Úřad vlády, ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu.
Další konkrétní redukce v rámci širšího plánu na optimalizaci veřejné správy; vyvolala právní výhrady a petice proti dopadům na některé odbory (rodinné právo, bezpečnostní sekce).
Toto snížení doplňuje předchozí úsporná opatření a navazuje na dřívější snížení o více než 3000 míst.
📉
prosinec 2025
Vláda zadala ministrům úkol snížit provozní výdaje resortů o pět procent a připravit seškrtání tabulkových míst (rozhodnutí zveřejněné v prosinci 2025).
Rozkaz premiéra podle kontextových článků: cílem dosáhnout úspor v provozních výdajích a připravit personální škrty k lednu.
Politický signál a administrativní impulz k další fázi škrtů a organizačních změn na ministerstvech; vedl k plánování redukcí sekcí a slučování agend.
📝
22. prosince 2025
Vláda schválila zrušení 322 úřednických míst; oznámení zahrnovalo konkrétní rozdělení škrtů (např. Úřad vlády −100 míst, ministerstvo financí −57, MZV −29) a vyvolalo právní výhrady a petice.
CURRENT články ze dne 22.12.2025 explicitně popisují schválení zrušení 322 míst, konkrétní škrtové položky na jednotlivých úřadech a reakce veřejnosti a odborníků (petice více než 200 odborníků proti zrušení odboru rodinného práva).
Okamžitý efekt na organizační struktury ministerstev, plánované soudní spory ze strany odcházejících úředníků a politické napětí kolem legality kroků.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Úřad vede vedoucí jmenovaný vládou, který připravuje program vlády, koordinuje plnění usnesení a sbírá podklady od ministerstev. Úřad řídí vnitřní útvary, hospodaří s majetkem určeným pro potřeby vlády (např. Kramářova vila) a může se účastnit jednání vlády bez omezení, i když o návrzích sám nehlasuje.
Proč je to důležité
Úřad zajišťuje, aby vláda fungovala plynule — připravuje podklady, kontroluje plnění úkolů a spravuje objekty pro jednání či hosty. Ve zprávách o personálních změnách či „návratech úředníků" hraje roli právě proto, že řídí personální a organizační zajištění kabinetu.
Co to je
Menšinová vláda je vláda, kterou tvoří politická strana nebo koalice, která nemá v parlamentu více než polovinu křesel. Vládní strany tak potřebují při hlasování podporu dalších poslanců z jiných stran nebo nezávislých. Není to výjimka — v některých zemích se to stává po volbách, když nikdo nezíská jasnou většinu.
Jak to funguje
Vláda navrhuje zákony a rozpočet, ale k jejich schválení potřebuje získat hlasy mimo svou sestavu. To znamená dohodovat se u každého důležitého hlasování — nabídnout ústupky, kompromisy nebo dočasnou podporu. Pokud se podpora ztratí u klíčového hlasování (např. o důvěře nebo rozpočtu), může vláda padnout a následovat povolební vyjednávání nebo předčasné volby.
Proč je to důležité
Menšinová vláda ovlivňuje stabilitu a rychlost rozhodování — může vést k častějším kompromisům, ale i k politické nejistotě. Pro občany to znamená, že některé reformy mohou být pomalejší nebo rozmělněné, zatímco krátkodobé dohody mohou měnit priority vlády. V kontextu povolebních jednání je proto klíčové vědět, s kým vláda jedná o podpoře.
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Škrty v počtu úřednických míst a novela služebního zákona
Úřad vlády České republiky
ústřední orgán státní správy
Země: Česko
IČO: 00006599
DIČ: CZ00006599
Zaměstnanci: 566 (2015)
Sídlo: Praha
Data pocházejí z datové položky WikiData
Ministerstvo financí České republiky
ministerstvo České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 23. 12. 2025 12:03:26