NATO (Severoatlantická aliance) je vojenské spojenectví států z Evropy a Severní Ameriky založené v roce 1949. Členské státy si vzájemně slíbily, že útok na jednoho z nich považují za útok na všechny (tzv. článek 5). Sídlí v Bruselu a v roce 2024 má 32 členů.
Nepokoje v NATO a využití obranných výdajů
Německé firmy nabízejí Česku transportéry Boxer, premiér Andrej Babiš ale plánuje v obraně škrty
Dlouhodobé téma o
politice a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Současný stav: Na summitu NATO v Haagu se členské státy dohodly na ambiciózním cíli zvýšit obranné výdaje až na 5 % HDP do roku 2035 a výrazně posílit protivzdušnou a protiraketovou obranu (cílem až čtyřnásobné zvýšení kapacit). [1][2][9]
Česká pozice a diplomatické napětí: Česká vláda ANO, SPD a Motoristů trvá na úrovni 2 % HDP a odmítá rychlé navyšování na úrovně navrhované v alianci; to vyvolalo opakované varování od amerického velvyslance Nicholase Merricka o riziku nesplnění závazků a ohrožení solidarity NATO. Starší návrhy a tlaky (včetně amerických a některých evropských požadavků) jsou zdrojem napětí mezi Prahou a Washingtonem. [12][11][14][17]
Dopady na vybavení a průmyslovou spolupráci: Nový článek uvádí, že německé zbrojní firmy nabízejí Česku kolové obrněné transportéry Boxer, zatímco česká vláda odkládá rozhodnutí a plánuje škrty v obranném rozpočtu, což může ohrozit modernizaci armády i spolupráci se zahraničním průmyslem. To rozšiřuje dosavadní debatu o tom, jakým způsobem budou zvýšené výdaje konkretizovány a utraceny. [18][13]
Vývoj v čase: Původně se hovořilo o návrzích na výrazná navýšení (např. Německo plánuje 3,5 % do roku 2029), následovalo formální přijetí cíle 5 % do roku 2035 a stále pokračuje spor o načasování a konkrétní nákupy; některé státy (Španělsko) i domácí koalice v Česku odmítají rychlé navýšení, přičemž část evropské veřejnosti průzkumy podporuje vyšší výdaje a návrat povinné služby. [5][6][9][4][3][12]
Zdroje:
Neočůrávat Donalda Trumpa aneb Čemu se Česko chtělo na summitu NATO v Haagu za každou cenu vyhnout
Německo do čtyř let zvýší obranné výdaje na 3,5 procenta HDP
Evropa má plán, jak Trumpa připoutat k NATO. Známe detaily o summitu aliance: překvapí vás
Neočůrávat Donalda Trumpa aneb Čemu se Česko chtělo na summitu NATO v Haagu za každou cenu vyhnout
Více peněz na zbraně a návrat povinné vojenské služby? Evropané jsou pro, ukazuje průzkum
Nejnovější
Německé firmy nabízejí Česku transportéry Boxer, premiér Andrej Babiš ale plánuje v obraně škrty
08. 3. 2026: Česká vláda odkládá rozhodnutí o nákupu kolových obrněných transportérů, čímž ohrožuje spolupráci s německými zbrojními firmami a modernizaci armády.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
5. března 2026
To není libovůle, požadavek Spojených států, pouhý podpis jedné vlády, který lze snadno zrušit jinou vládou. Jde o dohodu mezi suverénními spojenci, z nichž každý se bez výjimky spoléhá na ostatní.
2
Střední dopad
5. března 2026
Naše priorita je zdraví našich spoluobčanů, aby žili dlouho.
3
Vysoký dopad
25. června 2025
Budeme se potřebovat dostat na 38 tisíc vojáků.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Česká vláda (kabinet Andreje Babiše / současná vláda)
Rozhodnutí vlády snižovat nebo nezasílat další prostředky na obranu a odmítnutí závazků vůči NATO zhoršuje schopnost Česka splnit alianční cíle a ohrožuje financování modernizace armády.
Politické strany v ČR (ANO, SPD, Motoristé)
Politické rozhodnutí a rétorika vládní koalice blokují závazky k vyšším obranným výdajům a brzdí jednotnou dlouhodobou strategii, čímž zvyšují riziko diplomatických a bezpečnostních dopadů.
Ministerstvo obrany ČR
Má na starosti plánované akvizice (BVP, protivzdušná obrana, IAMD, F‑35) ale naráží na omezený rozpočet, legislativní a akviziční překážky a nejistotu politické podpory.
Armáda ČR / Generální štáb (Karel Řehka)
Potřebuje rychlou modernizaci, navýšení počtů a munice; nedostatek politické a rozpočtové stability brzdí dosažení schopností požadovaných NATO.
Americká ambasáda v Praze / USA (velvyslanec Nicholas Merrick)
Tlak USA na plnění aliančních závazků zvyšuje diplomatický tlak na Česko; varování o dopadech neplnění snižuje důvěru a může ovlivnit spolupráci/garance.
Obranný průmysl ČR (např. Czechoslovak Group, Sellier & Bellot, PBS, VOP CZ, LOM Praha)
Větší evropské a NATO investice mohou přinést zakázky a růst, ale nejistota v politice a v dostupnosti prostředků ohrožuje plánování a škálu investic.
Evropská unie / Evropský obranný fond (EU instituce)
Nabízí prostředky a nástroje na společné projekty a rozvoj výrobních kapacit; může zvýšit evropskou soběstačnost a podpořit zapojení českého průmyslu.
České domácnosti / daňoví poplatníci (consumer_group)
Možné výrazné navýšení výdajů na obranu by zatížilo státní rozpočet a mohlo vyvolat potřebu vyšších daní nebo omezení jiných veřejných služeb.
Kontext
Dříve jsme psali...
Americký velvyslanec Merrick kritizuje Babišovu vládu za ignorování obranných závazků Česka v NATO
Velvyslanec USA Merrick varoval, že česká vláda nesplňuje závazky NATO ke zvýšení obranných výdajů, což ohrožuje solidaritu aliance a bezpečnost Česka. Proč je to varování
Americký velvyslanec Nicholas Merrick varuje Česko před nízkými výdaji na obranu
Česko podle amerického velvyslance Merricka v návrhu rozpočtu na rok 2026 riskuje nesplnění závazků vůči NATO kvůli nízkým výdajům na obranu pod 2 % HDP. Hrozí Česku izolace?
Premiér Andrej Babiš jednal s americkým velvyslancem Merrickem o snížení rozpočtu na obranu
Česko se snaží vyjednat odklad splnění závazku vyčleňovat dvě procenta HDP na obranu a odmítá přímé finanční příspěvky na zbraně Ukrajině, jak navrhl americký velvyslanec. Babišovo kličkování před USA
Babiš odmítá plnit závazky NATO na 3,5 % HDP, Fiala kritizuje jeho postoj
Premiér Babiš tvrdí, že Česko nebude zvyšovat obranné výdaje na 3,5 % HDP, což kritizuje expremiér Fiala jako sobecké vůči spojencům. Proč Česko zpochybňuje NATO?
Okamura potvrzuje zachování výdajů Česka na obranu na dvou procentech HDP
Česká vláda ANO, SPD a Motoristů nechá výdaje na obranu na úrovni dvou procent HDP, což považuje za dostačující, a odmítá navyšování podle plánů NATO. Znáte pravdu o obraně?
Fakta
📊
5%
Navrhovaný cíl NATO
(28. 5. 2025)
💰
400 mld.
Částka pro Česko při 5 % HDP
(28. 5. 2025)
📊
3,5%
Reálný alianční závazek (armáda)
(26. 6. 2025)
📊
85%
Pravděpodobnost 2,5–3,5 % (Metaculus)
(28. 5. 2025)
💰
95 mld.
Německo 2025: obrana 2,4 % (95 mld.)
(24. 6. 2025)
📊
2,07%
Česko 2026 predikce výdajů
(27. 2. 2026)
Události
Co a kdy?
24. června 2025
Očekávané definitivní schválení nových aliančních závazků na summitu NATO v Haagu (termín konání summitu uveden jako 24. a 25. června 2025).
25. června 2025
Mark Rutte v projevu v Haagu navrhl zvýšit cílové výdaje NATO na obranu až na 5 % HDP (rozděleno na 3,5 % na armádu a 1,5 % na širší bezpečnostní investice).
25. června 2025
Generální tajemník NATO Mark Rutte navrhl čtyřnásobné zvýšení kapacit protivzdušné a protiraketové obrany aliance (IAMD) jako reakci na ruskou hrozbu.
26. června 2025
Na summitu NATO v Haagu bylo podle článků schváleno zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP s tím, že reálně se státy zavázaly k 3,5 % HDP na obranu a 1,5 % na související výdaje.
23. června 2025
Průzkum ECFR (uveden v článku datovaném 23. června 2025) ukázal, že zhruba polovina obyvatel ve 12 evropských zemích podporuje zvýšení obranných výdajů; také zaznamenal údaje o podpoře obnovení povinné vojenské služby v několika zemích.
24. června 2025
Evropané připravili strategii přesvědčit Donalda Trumpa, aby přijal návrh aliance („big and beautiful“), s odkazem na jednání a očekávání při summitu NATO v Haagu (článek datován 24. června 2025).
30. června 2025
Premiér Španělska Pedro Sánchez na summitu v Haagu odmítl závazek 5 % HDP; Španělsko si vyjednalo zmírnění společného komuniké (článek datován 30. června 2025).
14. července 2025
České ministerstvo obrany uvedlo, že má první oficiální stanovisko k výdajům souvisejícím s obranou poslat do Bruselu v polovině roku 2026; současné návrhy zahrnují růst podílu HDP na požární a civilní ochranu z 0,2 % na 0,3 %.
24. června 2025
Některé členské státy (příklad Německa, Polska, Itálie, Francie, Rumunska, Slovenska) byly v souvislosti s haagským summitem zmíněny jako podnikající konkrétní kroky k posílení obranných kapacit (nákupy systémů CAMM, Arrow-3, SAMP/T NG, Patriot, GBAD apod.).
2029
Německo se zavázalo zvýšit své obranné výdaje na 3,5 % HDP do roku 2029 (uvedeno v článcích datovaných 24. června 2025 a 28. listopadu 2025).
2032
V jednom z článků se předpokládá, že cíle zvýšení výdajů na obranu až na pět procent HDP mohou být dosaženy do roku 2032 nebo 2035 (zmínka v článku datovaném 23. června 2025).
2035
Alternativní uvedený termín pro dosažení cíle pěti procent HDP do roku 2035 (článek datovaný 23. června 2025).
2025
V roce 2025 Česká republika dosáhla podle článků cca 2,02 % HDP na obranu (výdaje 171,1 miliardy Kč) a v některých odhadech 2,07 % HDP (údaje z článků z roku 2026 odkazují na lednovou predikci).
26. ledna 2026
Donald Trump během cesty na summit NATO v Haagu nejprve vyvolal nejistotu prohlášením o vlastní definici článku pět, ale při příchodu na summit ujistil, že USA budou NATO silné (článek datován 25. června 2025 a zmíněno i v článku z 26. června 2025).
23. ledna 2026
Donald Trump v rozhovoru pro Fox News vyjádřil pochyby o soudržnosti a ochotě států NATO bránit USA (článek datován 23. ledna 2026).
26. ledna 2026
Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura oznámil, že vláda ANO, SPD a Motoristů ponechá výdaje na obranu Česka na úrovni 2 % HDP (článek datován 26. ledna 2026).
27. února 2026
Premiér Andrej Babiš jednal s americkým velvyslancem Nicholasem Merrickem o snaze české vlády získat roční odklad a vyhnout se navýšení výdajů na obranu; návrh USA zahrnoval příspěvek do fondu NATO na nákup zbraní pro Ukrajinu (článek datován 27. února 2026).
5. března 2026
Americký velvyslanec Nicholas Merrick varoval, že návrh českého rozpočtu na rok 2026 (s výdaji na obranu 1,8 % HDP) ohrožuje plnění aliančních závazků (článek datován 5. března 2026).
8. března 2026
Velvyslanec USA Nicholas Merrick na konferenci 'Naše bezpečnost není samozřejmost' kritizoval snižování obranných výdajů Česka a zdůraznil riziko ztráty důvěry spojenců (článek datován 8. března 2026).
8. března 2026
Při přípravě návštěvy Berlína bylo oznámeno, že Česko odkládá velké investice do modernizace armády na rok 2027; němečtí zbrojaři nabízejí spolupráci na pořízení transportérů Boxer (článek datován 8. března 2026).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
NATO: výrazné navýšení cíle výdajů na obranu
Srovnání před a po
💰
Cíl výdajů na obranu
PŘED
Dosavadní alianční cíl: 2 % HDP (plnilo 22 z 32 členů)
PO
Aliance schvaluje komunikovat 5 % HDP (reálně závazné 3,5 % na armádu + 1,5 % na související výdaje); časový horizont do 2035 s revizí 2029
📋
Priorita obranných schopností
PŘED
Různé národní priority, omezené plánování IAMD a kapacit protivzdušné/ protiraketové obrany
PO
Silný důraz na četné schopnosti, hlavně čtyřnásobné posílení integrované protivzdušné a protiraketové obrany (IAMD) a investice do munice, PVO, kyber/infra; plánované čtyřnásobné zvýšení kapacit IAMD
🏛️
Role EU a společné projekty
PŘED
Obrana především národní; evropské projekty rozvíjeny pomaleji
PO
Rostoucí prostor pro EU fondy a společné nákupy; vznikají finanční nástroje a fondy (např. SAFE, EDF) pro podporu evropské výroby a výzkumu obranných kapacit
Klíčové postavy
👤
Donald Trump
Americký prezident, tlak na evropské výdaje a faktor, kterému se má summit zalíbit
👤
Mark Rutte
Generální tajemník NATO, navrhl 3,5% +1,5% kompromis a zdůraznil IAMD
🏛️
Členské státy NATO (např. Německo, Polsko, Česko, Španělsko)
Státy rozhodující o plnění nových cílů; Německo oznamuje významné navyšování výdajů; Česko řeší domácí politiku ohledně navyšování
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Andrej Babiš
"Naše priorita je zdraví našich spoluobčanů, aby žili dlouho"
Nicholas Merrick
velvyslanec USA"Podle odborníků základní výdaje na obranu v návrhu rozpočtu na rok 2026 budou činit 1,8 procenta HDP, což je hluboko nejen pod závazkem haagského summitu, ale i pod úrovní loňského roku. Česko by riskovalo, že se ocitne mezi zeměmi s nejnižšími výdaji v alianci"
Nicholas Merrick
velvyslanec USA"To není libovůle, požadavek Spojených států, pouhý podpis jedné vlády, který lze snadno zrušit jinou vládou. Jde o dohodu mezi suverénními spojenci, z nichž každý se bez výjimky spoléhá na ostatní"
Jana Černochová
ministryně obrany"Budeme se potřebovat dostat na 38 tisíc vojáků"
Jan Lipavský
ministr zahraničí"Máme za sebou velmi úspěšný summit, který potvrdil i platnost článku pět o společné obraně"
Oana Lungescu
"Pětiprocentní podíl výdajů na obranu nebyl zvolen náhodou. Odpovídá novým obranným plánům NATO, které jsou nejpodrobnější od dob studené války. Po přijetí těchto plánů následovala analýza, jaké vojenské vybavení a jaká lidská síla jsou potřeba, aby tyto plány mohly být naplněny v praxi. Takto jsme se dostali k pěti procentům HDP."
neznámý
"My jsme se dnes na té debatě také shodli, že navyšování musí jít postupně, protože peníze, které se dávají do naší bezpečnosti a obrany musí být vynaloženy dobře, musí dávat smysl, nedá se opravdu z roku na rok zvýšit ze dvou procent na tři,"
Jak šel čas
Historický kontext
🕊️
24. června 2025
Summit NATO v Haagu – přijetí cíle zvýšit obranné výdaje na 5 % HDP (3,5 % na obranu + 1,5 % na související výdaje) s termínem do roku 2035 (revize 2029).
Rozhodnutí sjednali lídři na summitu v Haagu, Mark Rutte a další navrhli rozdělení 3,5/1,5; termín prodloužen na 2035, Španělsko si vyjednalo výjimku.
Formální závazek aliance zvýšit výdaje; silný politický tlak na členy zvýšit rozpočty a posílit IAMD.
Zavázání k 5 % je výrazné navýšení oproti dosavadním 2 %.
🤝
24. až 25. června 2025
Politické vyjednávání a veřejné závazky států k naplnění nových cílů NATO; debata o tempu (2032 vs. 2035) a o rozpočtovém zatížení.
Po Haagu následovaly intenzivní politické debaty v členských státech; Rutte navrhl 3,5 % na armádu + 1,5 % na širší bezpečnost.
Vyvolalo to domácí spory o načasování a prioritách utrácení; některé vlády (např. ČR) čelí odporu vůči rychlému navyšování.
Rozdílné tempo: Německo ohlásilo rychlejší zvýšení, Španělsko vyjednalo úlevy.
🛡️
červen 2025
Rozhodnutí o výrazném posílení protivzdušné a protiraketové obrany (IAMD) – cíl až čtyřnásobné zvýšení kapacit.
Generální tajemník NATO a ministři obrany zdůraznili nutnost masivního navýšení kapacit proti dronům, raketám a balistickým střelám; dokumenty z plánování 2023 odhalily nedostatečné zásoby.
Směrování investic do protiraketových systémů, radary, munice a společných projektů; tlak na průmysl a rychlé rozšíření výroby.
Nejvýznamnější posun v IAMD od ruské invaze na Ukrajinu.
🇩🇪
červen–červenec 2025
Německo oznámilo závazek zvýšit obranné výdaje na 3,5 % HDP do roku 2029 a posilovat produkční kapacity (investiční fondy, nákupy).
Německá vláda pod vedením Friedricha Merze představila rozpočet a zvláštní fondy na investice do obrany a infrastruktury; navrhla velké nákupy a průmyslové programy.
Zvýšení poptávky v evropském obranném průmyslu a impulz pro společné evropské projekty; přitáhlo pozornost českého plánování.
Německo plánuje rychlejší tempo než obecný cíl aliance v průběhu 2030. let.
🇪🇺
2025
Rychlé zvyšování zájmu o evropské společné nákupy a fondy (Evropský obranný fond, iniciativy SAFE) a spuštění programů pro průmyslovou spolupráci.
EU a členské státy připravují nástroje na financování společné výroby munice a zbraní, na společné R&D a zjednodušení pravidel (obranný omnibus, PRODEF apod.).
Otevřely se nové možnosti financování a kooperace, příležitost pro české firmy zapojit se do evropských řetězců; zvýšila se potřeba kapacit výroby munice a klíčových komponent.
Vyšší koordinace EU doplňuje bilaterální/alianční rámec NATO.
⚖️
2025 (konkrétně uváděno v textech)
Nárůst politického napětí v členských státech kvůli tempu navyšování výdajů – příklady: česká vláda (ANO/SPD/Motoristé) prosazuje udržení 2 %; USA varování přes velvyslance.
Česko – vnitřní koaliční spor o navyšování na 3,5 %; americký velvyslanec varoval před rizikem nesplnění závazků; debata o tom, kam peníze směřovat (BVP, protivzdušná obrana, F-35 apod.).
Zpomalování nákupu některých programů, riziko diplomatického napětí s USA a oslabení solidarity NATO; ohrožení průmyslové spolupráce a modernizačních projektů.
Nejednotnost vnitrostátních politik kontrastuje s aliančními cíli do roku 2035.
🏭
2025–2026
Rychlé posuny v obraném průmyslu: nabídky a jednání o společných nákupech (např. Německo – transportéry Boxer; evropské projekty munice a IAMD), české firmy začínají usilovat o zapojení.
Evropský poplach po Haagu a německé iniciativě vedl k nabídkám a průmyslovým jednáním; české firmy (CSG, Sellier & Bellot, PBS, atd.) se snaží získat podíly v dodavatelských řetězcích a v projektech EU/ NATO.
Zvýšení investic do výrobních kapacit a R&D, zakolísání v dodavatelských řetězcích kvůli nedostatku strojů a kapacit; příležitost pro domácí průmysl, pokud budou garantovány zakázky.
Největší příležitost pro rozvoj evropského obranného průmyslu od 90. let.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
NATO rozhoduje společně v Radě, kde každý stát má jednoho zástupce a rozhodnutí se přijímají jednomyslně. Vojenské plánování řídí Vojenský výbor a dvě hlavní velitelství; aliance může vysílat společné mise (cvičení, mise v Kosovu, Afghánistán, proti pirátům nebo protiraketová obrana). Členové přispívají financemi a vojáky; běžné doporučení je vynakládat 2 % HDP na obranu.
Proč je to důležité
NATO poskytuje bezpečnostní záruku proti vnějším hrozbám a umožňuje společné reakce států (vojenské i politické). Pro běžného občana to znamená větší jistotu obrany země, ale také závazky účasti na zahraničních misích a sdílení nákladů na obranu. Rozšiřování a aktivity NATO mají významné dopady na vztahy s Ruskem i na evropskou bezpečnostní politiku.
Otestujte se
Kvíz: Haagský summit NATO a dopady pro Česko
Vláda ČR
vrcholný orgán výkonné moci v Česku
Data pocházejí z datové položky WikiData
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 9. 3. 2026 21:13:11