Ropovod Družba (česky „Přátelství") je nejdelší ropovod na světě, který vede z Ruska přes Bělorusko do střední a východní Evropy. Byl postaven v 60.–70. letech, aby zásoboval socialistické státy ruskou ropou, a dnes stále přepravuje velké objemy do EU.
Intenzifikace útoků na energetickou infrastrukturu Ukrajiny a diplomatické eskalace
Putin uráží evropské lídry "evropská podsvinčata" a stupňuje napětí kolem Ukrajiny
Mizící téma o
politice a krizi
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je diplomatická eskalace mezi Ruskem a evropskými lídry po projevu Vladimira Putina, který používal urážlivá označení pro evropské představitele a znovu pohrozil silovým obsazením sporných území na Ukrajině; to zvyšuje napětí kolem konfliktu a může zkomplikovat mezinárodní koordinaci pomoci Ukrajině [8].
Současně pokračuje intenzifikace vojenských útoků na energetickou infrastrukturu: v noci zaslala Ukrajina stovky dronů proti ruským cílům, které ruská protivzdušná obrana z velké části sestřelila a Rusko následně uzavřelo některá letiště [7]. V minulosti ukrajinské dronové jednotky pod vedením Roberta Brovdiho zasahovaly ruskou ropnou infrastrukturu, včetně přečerpávacích stanic ropovodu Družba, čímž opakovaně přerušily dodávky ropy do Maďarska a Slovenska [1][2][3].
Ruské útoky na ukrajinskou energetiku jsou součástí taktiky, jejímž cílem je rozdělit zemi a zvyšovat její závislost na zahraniční pomoci, jak upozornil ukrajinský politik Oleksandr Kornijenko; zároveň Moskva vylepšila manévrující rakety, které častěji obcházejí ukrajinský systém Patriot, což snižuje úspěšnost obrany kritické infrastruktury [6][5].
Vývoj ukazuje eskalaci obou stran: zatímco Ukrajina rozšiřuje útočné kapacity dronů a cíleně zasahuje ruskou rafinérskou a ropovodní infrastrukturu, Rusko zvyšuje tlak raketovými a leteckými útoky na ukrajinská města a energetiku; nové diplomatické vyhrocení může urychlit další vojenské či politické kroky ze strany obou aktérů [3][4][7][8].
Zdroje:
Nejnovější
Putin uráží evropské lídry "evropská podsvinčata" a stupňuje napětí kolem Ukrajiny
18. 12. 2025: Putin ve svém projevu použil hrubý výraz vůči evropským lídrům a znovu hrozí silovým obsazením sporných území na Ukrajině.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
14. října 2025
Když teď spolu mluvíme, tak v nouzovém režimu funguje šest oblastí. Útoky budou směřovat hlavně na východní část země, protože Putinovým cílem je odstavit část Ukrajiny a pak rozpoutat diskusi uvnitř, protože jedna část země bude svítit a druhá ne
2
Střední dopad
14. října 2025
Doufám, že to ztíží život Rusům a přispěje k tomu, že se Putin vrátí k mírovým jednáním
3
Střední dopad
28. srpna 2023
Drony jsou zárukou toho, že lidé nebudou muset umírat tam, kde lze použít tato zařízení
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ruská ropná a rafinérská infrastruktura (ruské rafinerie a ropovod Družba)
Cílené útoky ukrajinských dronů a raket snížily produkci paliv, poškozovaly rafinerie a omezily tok ropy do Evropy, což má významné ekonomické dopady pro Rusko.
Robert Brovdi (Maďar)
Velitel ukrajinských Sil bezpilotních systémů, jeho jednotky provedly útoky na ropovod Družba a ruské rafinérie, čímž zvýšil schopnost Kyjeva vyvíjet politický a ekonomický tlak na cílové státy a zasáhl ruskou palivovou infrastrukturu.
Ukrajinské Sil bezpilotních systémů (SBS)
Nově vzniklá jednotka dronů zvýšila schopnost Ukrajiny zasahovat ruskou energetickou infrastrukturu a použít drony jako nástroj politického a ekonomického nátlaku.
Středoevropské státy závislé na ruské ropě (Maďarsko, Slovensko)
Vysoká závislost na ruských dodávkách ropy odhalila zranitelnost jejich zásobování po přerušení toku ropovodem Družba a zvýšila tlak na hledání alternativ.
Maďarsko (vláda / vláda Viktora Orbána)
Bylo přímo postiženo přerušením dodávek ropy útokem na Družbu a čelilo diplomatickému napětí s Ukrajinou; zároveň politicky blokuje některá evropská opatření proti Rusku, což komplikuje reakci EU.
Slovensko (vláda a Transpetrol)
Přerušení dodávek ropy po útocích na Družbu ohrozilo energetické zásobování a nahrálo naléhavým žádostem o záruky a pomoci od Evropské komise.
Evropská komise / EU (energetická bezpečnost)
Čelí tlaku zajistit záruky bezpečnosti dodávek a financovat investice do ochrany kritické infrastruktury před drony, zároveň řeší diplomatické spory mezi členskými státy.
Evropské země a obranný průmysl
Budou nuceny zvýšit investice do protidronových a protivzdušných systémů ochrany kritické infrastruktury, což může urychlit objednávky a vývoj technologií proti bezpilotním hrozbám.
Spotřebitelé / občané v postižených regionech (Maďarsko, Slovensko, Rusko)
Přerušení dodávek ropy a snížení produkce paliv vedlo k přechodným výpadkům, frontám a vyšším cenám, což přímo zasahuje spotřebitele a ekonomiku regionech.
Kontext
Dříve jsme psali...
Ukrajina podnikla jeden z největších útoků na Rusko, Moskva uzavřela letiště
Ukrajinská armáda vyslala stovky dronů, které ruská protivzdušná obrana z velké části sestřelila během rozsáhlého nočního útoku. Odhalit detaily útoku
Putinova taktika rozděluje Ukrajinu útoky na energetiku, říká ukrajinský politik Kornijenko
Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu směřují k rozdělení země a nutí Ukrajinu spoléhat na zahraniční pomoc a speciální zákony pro energetiky. proč Putin útočí?
Rusové vylepšili střely, Patriot na Ukrajině ztrácí účinnost
Rusko díky vylepšeným manévrujícím raketám dokáže obcházet ukrajinský raketový systém Patriot, snížila se jeho úspěšnost sestřelů. Proč Patriot selhává?
Ruský rekordní útok drony a raketami zasáhl Kyjev, Dnipro, Kryvyj Rih a Oděsu
Ruský útok zabil v Kyjevě tři lidi včetně ročního dítěte a způsobil rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře. Osudy civilistů, detaily útoků
Ukrajinské drony zasáhly ruskou ropnou infrastrukturu a vyvolaly rozruch v Maďarsku a na Slovensku
Ukrajina cílenými útoky na ruské rafinerie a nově vyvinutou raketou Plameňák výrazně narušuje dodávky ropy a paliv v Rusku i jeho sousedních státech. Jak funguje Plameňák?
Fakta
👤
Robert Brovdi
Velitel Sil bezpilotních systémů
(20. 8. 2025)
📊
86%
Podíl RUS ropy do Maďarska
(20. 8. 2025)
📊
80%
Podíl RUS ropy do Slovenska
(20. 8. 2025)
📊
805
Počet dronů při ruském útoku
(7. 9. 2025)
📊
747
Zničené drony Ukrajiny v útoku
(7. 9. 2025)
📊
287
Sestřelené drony podle Ruska
(11. 12. 2025)
Události
Co a kdy?
srpen 2025
Ukrajinské útoky drony na ropovod Družba několikrát v srpnu přerušily dodávky ropy do Maďarska a Slovenska (útoky včetně zásahu čerpací stanice Uneča v Brjanské oblasti, stanice byla terčem útoku v noci na 13. srpna a o několik dní později byl zasažen úsek v Tambovské oblasti).
13. srpna 2025
Stanice Uneča v Brjanské oblasti byla v noci na 13. srpna zasažena útokem (požár byl nahlášen a později uhašen).
červen 2025
Robert Brovdi se stal velitelem nově vzniklých Sil bezpilotních systémů (SBS) a jeho jednotka potvrdila útok na čerpací stanici ropovodu Družba, který na dva dny zastavil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska.
červenec 2025
Robert Brovdi na konferenci LANDEURO ve Wiesbadenu varoval, že západní státy nejsou připraveny na dronovou válku a že žádný tank neodolá útoku dronů.
srpen 2025
Během srpna ruská produkce paliv klesla nejméně o 14 %; ceny na petrohradské burze v srpnu vzrostly o 10 % a od začátku roku o 50 % (důsledky ukrajinských útoků na rafinerie a ropnou infrastrukturu).
říjen 2025
Výrobce rakety Plameňák, firma Fire Point, plánoval zvýšit produkci na sedm raket denně do října (cíl výroby uveden v článku).
září 2025
V noci na čtvrtek proběhl jeden z největších útoků na Ukrajinu: Rusko vypustilo 805 dronů Šáhed a 13 raket; ukrajinské letectvo zničilo 747 dronů a čtyři střely. Současně ukrajinské speciální síly provedly údery na ruské rafinérie a řídící stanici ropovodu Družba v Brjanské oblasti.
12. prosince 2025
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že během noci bylo sestřeleno nejméně 287 ukrajinských dronů; z 32 dronů mířilo na Moskvu, což dočasně uzavřelo moskevská letiště (údaj publikován 11. nebo 12. prosince podle článku).
říjen 2025
Ukrajinské napadení ruské energetické infrastruktury vedlo k omezení dodávek ropy a paliv v Rusku a zavedení přídělových systémů v řadě ruských regionů (uvedeno jako důsledek ukrajinských operací).
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Ropa z oblastí Samara, Sibiř, Ural a Kazachstán proudí potrubím až čtyři tisíce kilometrů a v Mazyru se dělí na severní a jižní větve. Denně tudy projde zhruba 1,8–2 miliony barelů, provoz zajišťuje ruská společnost Transněft; v ČR spravuje část MERO. V potrubí se ropa čerpá tlakově, skladuje v terminálech (u Nelahozevsi) a do zemí putuje trvale nebo podle poptávky.
Proč je to důležité
Ropovod Družba historicky zajistil dodávky ropy, ale zároveň vytvořil ekonomickou závislost států východní Evropy na SSSR. Přerušení dodávek nebo havárie na potrubí mají přímý dopad na rafinérie, ceny pohonných hmot a průmysl v regionu. Pro Česko však dodávky ropovodem Družba skončily v březnu 2025 v důsledku sankcí. Zásobování nyní převzal ropovod IKL (Ingolstadt), napojený na TAL z Terstu, což snižuje závislost na ruské ropě.
Co to je
Oleksandr Serhiiovych Korniyenko (nar. 1984) je ukrajinský politik, od října 2021 první místopředseda ukrajinského parlamentu (Verkhovna Rada). Byl také předsedou strany Sluha národa a zastává řadu mezinárodních funkcí při jednáních s NATO a EU.
Jak to funguje
Jako první místopředseda parlamentu řídí část zasedání, zastupuje předsedu a pomáhá prosazovat legislativu. Vede parlamentní delegace do mezinárodních fór, účastní se jednání o vstupu Ukrajiny do EU a spolupracuje na reformách veřejné správy a decentralizace. Dříve organizoval volební kampaň a vedl stranické struktury, takže zajišťuje politickou koordinaci mezi vládními činiteli.
Proč je to důležité
Korniyenko ovlivňuje směr reforem, které zjednodušují fungování státu a podporují evropskou integraci, což má dopad na ekonomiku a zahraniční pomoc. Jeho role v mezinárodních jednáních dává váhu ukrajinským požadavkům včetně bezpečnostních a energetických témat, takže se často objevuje jako zdroj citací v ekonomických zprávách.
Ukrajina
stát ve východní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Kyjev
Rozloha: 603.55 tis. km²
Populace: 41.17 mil. (leden 2022)
Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)
HDP: 160.5 mld. UAH (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Drony, energetika a diplomatické napětí v konfliktu Ruska a Ukrajiny
Rusko
stát v Evropě a Asii
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Petrohrad (do 11. března 1918)
Rozloha: 17.13 mil. km² (leden 2017)
Populace: 146.12 mil. (leden 2025)
Měna: ruský rubl (leden 1992 - dosud)
HDP: 2.24 bil. RUB (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Vladimir Putin
ruský politik
_(cropped).jpg)
Povolání: politik
Pozice: prezident Ruska (7. května 2012 - dosud)
Narození: 7. října 1952
Místo narození: Porodnice č. 6 profesora V. F. Sněgirjova
Státní občanství: Rusko (1991 - dosud)
Politická strana:
- Jednotné Rusko
- Náš dům – Rusko (1. května 1995 - leden 1999)
- Komunistická strana Sovětského svazu (leden 1975 - leden 1991)
Web: http://putin.kremlin.ru (do 17. března 2015)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 19. 12. 2025 6:08:14