Hospodářské noviny jsou český celostátní deník zaměřený hlavně na ekonomiku a politiku. Vychází pětkrát týdně a vydává ho nakladatelství Economia, jehož vlastníkem je Zdeněk Bakala.
Debata o svobodě slova v Česku
Babišův plán financování veřejnoprávních médií budí vážné pochybnosti o svobodě
Živé téma o
společnosti
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Aktuálně se debata přesouvá k návrhu přenést financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, který podle nového článku kritici považují za ekonomicky nevhodný krok s rizikem oslabení a politického ovládnutí veřejnoprávních médií [4].
Předchozí ověření vyvracelo krajní finanční údaje v politické debatě: Hospodářské noviny zjistily, že Fialova vláda neposlala do médií částky blízké čtyřem miliardám, čímž se zmenšila opora některých tvrzení o cíleném „umlčování“ prostřednictvím dotací[3].
Debata přitom zůstává polarizovaná: více než 20 šéfredaktorů dříve vyzvalo Andreje Babiše k respektu k nezávislé žurnalistice a zdůraznili roli médií pro demokracii, což potvrzuje pokračující střet mezi částmi politické scény a redakcemi[2].
Dřívější analýzy z roku 2025 zdůrazňovaly, že tvrzení o „umlčované většině“ nejsou podložená a že v českých médiích mají hlas také aktéři, kteří se cítí umlčovaní; celkově tedy faktická data snižují váhu některých politických narativů, zatímco institucionální rizika zůstávají předmětem debaty[1].
Zdroje:
Nejnovější
Babišův plán financování veřejnoprávních médií budí vážné pochybnosti o svobodě
09. 6. 2026: Babišova snaha převést veřejnoprávní média pod státní rozpočet maskuje ekonomický nesmysl a skrývá riziko jejich oslabení a ovládnutí.
Kontext
Dříve jsme psali...
Andrej Babiš nepravdivě nařkl agenturu KnowLimits z miliardových zisků od Fialovy vlády
Analýza Hospodářských novin ukazuje, že Fialova vláda neposlala do médií ani blízko čtyřmiliardových částek, jak tvrdí Babiš. odhalit pravdu o penězích
Šéfredaktoři vyzvali Andreje Babiše k respektování nezávislé novinařiny a svobody slova
Více než 20 českých šéfredaktorů odmítlo Babišovy útoky na média a zdůraznilo význam svobodné a nezávislé žurnalistiky pro demokracii. Proč šéfredaktoři varují?
Komunistické hnutí Stačilo! a konzervativci šíří mýtus o umlčované většině
Navzdory tvrzením o umlčování názorů patří Česko mezi nejsvobodnější země světa a údajně umlčovaní mají v médiích silný hlas. Nebezpečí falešné cenzury
Související
Příbuzná témata
Jak šel čas
Historický kontext
🧾
14. dubna 2026
Ministr kultury Oto Klempíř představil detaily plánu na zrušení koncesionářských poplatků a převod financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet
Klempíř představil návrh, který by financování ČT a ČRo přesunul do státního rozpočtu, s valorizací podle inflace a návratem rozpočtů na úroveň roku 2024; součástí byly odhady snížení příjmů médií a diskuse o dozoru NKÚ a způsobu transferu peněz.
Navrhovaná změna by podle ředitelů médií a expertů vedla k výraznému zchudnutí institucí, nejistotě v cash flow a riziku oslabení nezávislosti; vyvolala silnou odbornou a politickou reakci.
⏳
12. února 2026
Koalice oznámila termín zrušení poplatků k 1. lednu 2027 a zvýšila politický tlak na ministra Klempíře
Koaliční vedení prohlásilo, že poplatky skončí k 1.1.2027 a Klempíř má předložit návrh; zmíněna byla inspirace slovinským a slovenským modelem a diskuse o koeficientu navázaném na DPH.
Zintenzivnila se legislativní příprava a tlak v koalici; média i zaměstnanci ČT a ČRo zvýšili mobilizaci a žádali odborné diskuse.
🇪🇺
16. února 2026
Evropská komise prověřuje loňské zvýšení koncesionářských poplatků na stížnost třetí strany
Anonymní podání zastoupené právníkem Benoit Le Bretem upozornilo na možnou nedovolenou státní podporu spojenou s loňním zvýšením poplatků; řízení v Bruselu pokračuje a může mít za následek vrácení prostředků.
Ohrožení loňského navýšení poplatků a potenciální nutnost vrátit prostředky, což komplikuje politický i rozpočtový rámec pro financování médií.
🧠
25. března 2026
Analytické a komentující texty označily návrhy koalice za psychologický a politický manévr s cílem oslabit veřejnoprávní média
Publicistika a odborné komentáře popisovaly taktiku vlády (extrémní návrhy → ustoupení → zisk) a varovaly před postupným oslabováním médií přes finanční tlak a chaos návrhů.
Zvýšení veřejné a odborné pozornosti, mobilizace obrany médií a demonstrace proti krokům vlády.
📝
29. března 2026
Více než 20 šéfredaktorů veřejně vyzvalo Andreje Babiše k respektu k nezávislé žurnalistice
Šéfredaktoři reagovali na útoky politiků (zejm. Babiše) na důvěryhodnost médií a na opakované zpochybňování nezávislosti; Seznam.cz podal žalobu na ochranu dobré pověsti.
Politické útoky byly medializovány a podpořily veřejné vyjádření solidarity redakcí; posílilo to konflikt mezi vládou a médii.
🔍
9. dubna 2026
Hospodářské noviny zveřejnily ověření, které vyvrátilo některá extrémní tvrzení o státních výdajích na soukromé mediální firmy
HN získaly data ministerstev ukazující, že tvrdé částky (řádu miliard) uváděné v obviněních nebyly penězi z veřejných rozpočtů; celkové mediální výdaje za čtyři roky činily necelých 500 milionů.
Oslabení některých veřejných narativů o cíleném „umlčování“ prostřednictvím dotací; zároveň debata o vlivu a motivaci politických obvinění pokračovala.
🏛️
9. června 2026
Vláda projednala zrušení televizních a rozhlasových poplatků a Klempíř předložil návrh zákona do vlády
Klempíř předložil vládě zákon o zrušení poplatků s plánovaným platností od 1.1.2027; vláda deklarovala, že cílem není zasahovat do obsahu a že financování bude valorizované a mandatorní z rozpočtu; ředitelé médií ale zůstali bez konkrétní částky.
Legislativní proces formálně zahájen, média uvedla, že návrh ohrozí stabilitu a může znamenat propouštění a omezení programů; vyhlídka na dlouhodobé změny financování se stala reálnou.
⚖️
25. května 2026
Předložen poslancem Patrikem Nacherem „plán B“ na postupné osekání poplatků (lex Nacher)
Nacher představil mezikrok – osvobození některých skupin (senioři nad 75 let, ZTP, malé firmy) od poplatků s postupným výpadkem příjmů; návrh byl motivován neschopností rychle dotáhnout kompletní novelu.
Návrh by vedl k postupnému propadu příjmů veřejnoprávních médií v řádu stovek milionů až miliardy korun a zvýšil legislativní tlak; média i odborníci varovali před nejasnými dopady a komplikovanou kalkulací.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Deník kombinuje zpravodajství, komentáře a analýzy: první část dává přehled o obecném dění, druhá se věnuje ekonomice, burze a byznysu. Má i online verzi HN.cz a pravidelné přílohy a magazíny (např. Víkend, Proč ne?!, Speciál HN), které rozšiřují obsah pro různé čtenáře. Financuje se prodejem výtisků a inzercí — ceník reklam se liší podle formátu a příloh.
Proč je to důležité
HN dávají čtenářům specializované informace o firmách, trzích a politice, což pomáhá investorům, podnikatelům i čtenářům rozumět ekonomickým rozhodnutím. Jako zdroj ekonomických zpráv a analýz ovlivňují veřejnou diskusi a rozhodování v byznysu i politice.
Co to je
Vláda Petra Fialy byla česká vláda jmenovaná 17. prosince 2021 po vítězství koalice SPOLU ve volbách. Vedl ji předseda ODS Petr Fiala a kabinet fungoval jako koalice SPOLU spolu s Piráty a Starosty až do odchodu Pirátů v září 2024.
Jak to funguje
Vládu tvořily ministerské týmy nominované stranami (ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Piráti) a měla speciální posty například místopředsedu pro digitalizaci a ministrem pro vědu či legislativu. Poslanecká většina jí umožnila prosazovat zákony, ale během mandátu proběhlo několik personálních změn a v říjnu 2025 po volbách podala demisi a vykonávala úřad do jmenování nové vlády.
Proč je to důležité
Fialův kabinet ovlivnil ekonomickou a zahraniční politiku: zvyšoval výdaje na obranu, podporoval Ukrajinu, řešil energetiku a emise a čelil otázkám státního dluhu a migrace. Pro čtenáře ekonomických zpráv je důležité vědět, kdo rozhodoval o daních, výdajích a investicích, protože tyto kroky měly přímý dopad na veřejné finance i byznysové prostředí.
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Převod financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet
Andrej Babiš
český politik a podnikatel slovenského původu
.jpg)
Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel
Pozice:
- poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
- poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
- předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
- poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
- místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
- ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
Narození: 2. září 1954
Místo narození: Bratislava
Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)
Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
vláda Petra Fialy
šestnáctá vláda České republiky
Země: Česko
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 9. 6. 2026 19:53:40